Príspevky užívateľa

"Na strom? Ne. To jsem ještě nezkoušela." odvětila Kiler a podívala se ven. Déšť tam pořád byl no nebyl tak silný, takže by tolik nezmokli. No viděla však, že Stadleymu nedělá voda dobře a tak čekala na úsvit. To už by mělo přestat pršet. Sledovala pomalý východ Slunce a to, jak kapky deště pomalu ustávaly. Ještě chvíli a nebude pršet. Pomyslela si. "Za chvíli vyrážíme do města Stadley." řekla Kiler a podívala se na malého vlčka.

Po chvíli dovádění Kiler vylezla z vody. Podívala se na Avable, která si únavou zívla. Co teď? napadlo ji. Avable už jistě poznala, že by Kiler měla jít svou cestou i když se to nesnažila nijak dát najevo. Byli spolu pár dní no byla to zábava a jistě si to někdy zopakují. "Ano, rychle bez lovit než mě sežereš." řekla s úsměvem Kiler. Samozřejmě to myslela jako vtip, ale Avable to jistě pochopila. Slunce už se blížilo k západu. Šli teď vidět jen obrysy některých stromů a keříků a slunce se krásně odráželo na hladině jezera. Byl to příjemný pocit a Kiler nevěděla, jestli má jít s Avable nebo už jít sama svou cestou. Po tom co jí na její nevyslovenou otázku Avable odpověděla,měla jasno. Už musí jít. Byl to skvělý den. Pomyslela si a protáhla se. "Asi ano. Každá půjde svou cestou. Sice se známe jen pár dní no myslím, že jsem dobře kamarádky. Ještě se uvidíme.'' řekla a šibalský se usmála. Musí se ještě někdy vidět. Půjdou třeba na lov nebo tak. Ale prostě se musí potkat. Avable začala utíkat pryč. Ještě než odběhla, Kiler ji přátelsky olizla ouško. "Měj se Avable.'' zavolala na odcházející Avable. Když už byla skoro pryč u lesa, Kiler ještě zavyla. Byla smutná, ale uklidnil ji pocit, že se ještě uvidí. Jednou se potkáme znovu. Jednou určitě.

Kiler zaraženě pozorovala jak se Avable válí v tom hovínku. "No to jsem ráda, že to nechceš sežrat." řekla a jen co to dořekla zahlédla Avablein nadšený výraz. Musela se tomu nahlas zasmát. Tak málo stačí k vlčí nebo psí radosti. Napadlo Kiler a musela se znovu usmát. "Ehem, ne v pohodě. Můžeš to mít celý pro sebe." řekla a poodstoupila o kus dál. Raději šla zpátky k jezeru, protože už se jí začínalo dělat zle. Napila se avšak jakmile přiběhla Avable a začala se v jezeru umývat, nechala toho pití a poodstoupila pryč. Fuj! pomyslela si a pozorovala jak Avable dovádí. Konečně se to z ní smylo a ona vylezla z jezera. Kiler se však nehodlala znovu napít, nejdříve tak za pár měsíců. Asi by jsme se už měli rozloučit. Napadlo ji. Nejdřív se však musela překonat aby udělala Avable radost. Obě měly rády vodu a tak se rozběhla k jezeru. Nehodlala z něho pít, ale jen se vykoupat. "Tak pojď!" vykřikla a skočila daleko do vody. Skočila však moc daleko a už nedosáhla na břeh. Tím, že to nečekala se celá ponořila pod vodu. Chvíli byla pod vodou a byla trochu zmatená.Vynořila se a začala plavat ke břehu. Když už dosáhla na dno tak začala vesele poskakovat.

Kiler si lehla kousek od Theo. Už byla unavená a tak si položila hlavu na tlapky. Bylo jí divné, že je Sayera už tak dlouho pryč no neřešila to. Až tak byla unavená. Když Sayera přišla do nory, Kiler mohla klidně usnout. Zavřela oči a pomalu usnula. Bylo jí jedno jestli je den, noc, světlo či tma. Chtělo se jí spát a tak šla spát. Na tom není nic špatného ne? Všichni měli dostatek jídla a nikdo nic nepotřeboval. Kiler usnula.

Jakmile zaslechla Avable, rozběhla se za ní div do ní nevrazila. "Co je?" zeptala se když doběhla k Avable. Ucítila nějaký pach. Byl to celkem normální pach a tak si Kiler nemohla vzpomenout co to je. Věděla však že to není k jídlu. Nakoukla do křoví a uviděla... No... Prostě hovínko. "No fuj! Co s tím chceš jako dělat?" zeptala se a podívala se na Avable. Ta vypadala, že je štěstím bez sebe. "Doufám, že to... Ne. Nechceš to sežrat nebo se v tom vyválet, že ne?!" zeptala se znechuceně Kiler a zasklebila se. To nesmí udělat! Pomyslela si se smíchem.

Kiler slyšela jak Theo kouše do klacku. To musí hodně bolet! Kiler to bolelo i za Theo. Když slyšela že už je konec, vzala vlčata a odnesla je Theo. Nejdřív však koukla do nory. "Už můžu?" zeptala se s Felixem v tlamě. Držela ho co nejjemněji to šlo.

"No jen tak to nepřestane, ale už neprší tolik." řekla Kiler a pohlédla ven. "Ve městě se asi bude kam schovat." napadlo ji. Ovšem bála se tam jen tak jít. Měla z toho divný pocit. "Stejně musíme čekat na ráno. Nebo jako nemusíme, ale myslím, že to bude lepší." řekla a usmála se na Stadleyho. Co budeme do té doby dělat? Svoji myšlenku vyslovila i nahlas. "A co budeme do té doby dělat?"

Kiler vzala vlčata a vyšla z nory. Otočila se zády k noře a vlčata si dala před sebe. Uši a oči jim zakryla tlapkami. Čekala na nejhorší. Ona sama byla zvyklá na bolest no vypálit si něco by asi nezvládla. Ona by spíše chodila s tou ránou i kdyby jí to krvácelo. To byl typ bolesti který ona snesla. Čekala až uslyší křik. Musí si dávat pozor aby nezatýká drápy do vlčat. To už by si do smrti neodpustila. Raději si je dala blíže k sobě. Ona to zvládne.

Kiler byla vyděšená. Co chtěla dělat s rozpáleným mečem? Vypálit si rány? To snad ne! Bude to hodně bolet. Nejspíše to však jinak nešlo. "Mám pohlídat vlčata?" zeptala se Kiler. Meč by na ně mohl omylem spadnout a to by jistě nikdo nechtěl.

Jak tak Kiler ležela už ji stihla uschnout půlka těla. "Upřímně, na soba teď nemám ani chuť." řekla Kiler se smíchem. "Zkusíme chytit nějakou rybu? Jsou chutnější než soby." řekla pohlédla do jezera. Jistě tam nějaké ryby byli. Z jejího přemýšlení ji vytrhlo Avableino zaszni chování. Nestihla ani zareagovat a už byla zase celá mokrá. Uši ji viseli dolů, obzvlášť její potrhané ucho a všechna srst byla mokrá. Kiler vypadala jako zmoklá krysa a do smíchu ji moc nebylo. Hodila vražedný pohled na Avable a po chvilce zírání nečekaně vyběhla. To máš za to! Pomyslela si se smíchem a zhodila Avable do vody. Potom začala sprintovat kolem do kolečka jako nějaké bláznivé štěně. Chvíli na souši, chvíli ve vodě. Vždy když byla u Avable tak vyskočila do vzduchu nebo ji přeskočila tak aby byla celá mokrá. Když toho nechala začala se smát tak jako nikdy jindy.

"Ani nevím proč se mi tam nechce jít. Nemám z toho dobrý pocit." řekla Kiler a pokrčila rameny. "Venku už to je celkem dobrý jenom ještě trochu prší. Tak počkáme." řekla a znovu si lehla na své místo. Musela se zamyslet nad další otázkou. "Já jsem kdysi ve městě žila a nechci ti kazit iluze, ale město není nijak moc zajímavé. Ale v prázdném městě jsem ještě nikdy nebyla. Jsou tam prostě velké stavby, většinou tam jsou plechovky s jídlem, ale počítám s tim, že tyhle už budou prázdné." zamyslela se Kiler. Bylo zvláštní si takhle zavzpomínat.

Kiler očistila vlčata Theo, protože je Theo teď krmila a moc na to neměla čas. Tak je Kiler očistila od hlíny a nějakých jiných nečistot aby byla krásně čistá. Jejich srst už byla rozkošně načechraná. "Mám jít něco ulovit třeba na později nebo tu zůstaneme spolu?" zeptala se Kiler vesele. Sice by ráda zůstala s vlčaty, ale pokud bude potřeba tak na lov určitě půjde.

Kiler se vzbudila hned po Stadleym. Venku ještě pršelo a byla tma. Déšť však nebyl tak silný a spíše jen mrholilo. No i tak by tam vlk promoknul až na kost. Ale ne v lese. Není moc dobrý nápad teď chodit do města. Můžeme tam jít hned ráno co ty na to?" zeptala se Kiler s úsměvem. Sama nevěděla proč nejít do města teď, ale něco jí říkalo, že to opravdu nebyl dobrý nápad. Vylezla ven z jejich nory a pohlédla na oblohu. Nešlo jasně vidět kde je měsíc, ale zahlédla slabé světlo měsíce a tak si odvodila, že tak za dvě hodiny bude světlo. To jsme opravdu spali celý den? Napadlo Kiler a zasmála se. Dlouho však na slabém dešti nezůstala a raději se rychle schovala zpět do provizorní nory. "Tak za dvě hodiny bude světlo a budeme moci vyrazit do města." řekla vesele.

Kiler už byla taky unavená z toho, že musela Theo pomáhat. Cesta byla dlouhá, ale Kiler ráda pomohla. Theo vypadala unaveně a tak si i kiler zalezla do jedné nory a odnesla tam i vlčata. "Můžeš si odpočinout Theo." řekla Kiler a udělala Theo místo. ješte musela počkat na Sayeru.

"Jsem ráda, že vám nic není. Ani jedné a ani vlčatům." oddechla si Kiler. "Měli by jsme, ale jít raději jinam. Ten medvěd se může vrátit." řekla Kiler a pohlédla na Theo. Kousek odtud je nějaká nora a vypadá to že tam byla už dávno nějaká smečka. Mohli by se skrýt tam.