Príspevky užívateľa

Kiler pozorovala obě vlčice jak usínají. Theo potom celou jeskyni zahrala a bylo jim všem teplo. Kiler už by mohla klidně spát no ona však pozorovala dvě malá vlčata. Theo je přikryla křídlem a tak je Kiler viděla jen málo. No i to jí stačilo aby se rozplývala nad jejich roztomilostí. Nevydržela to však dlouho. Po krátkém sledování vlčat se zvedla a šla kousek dál aby je svým náhlým pohybem třeba nevzbudila. Lehla si na bok a rychle usnula.

Kiler stála opodál a dívala se na Theo jak sežrala celého zajíce. Byla jistě hladová a taky se to dalo čekat! Lehla si k nim blíž a sledovala jak kojí. "Doufám že ti nevadí že se dívám když kojíš. Pokud jo řekni a já půjdu třeba na další lov." rekla Kiler aby se ujistila či nedělá nic špatně. Bylo celkem příjemné sledovat ta maličká vlčata jak pijí. Jsou tak krásní! Snad budu mít taky někdy svá vlčata! Pomyslela si a už se utápěla v představě svých vlastních vlčat. Porod asi ale nebude jen tak. napadlo ji. Dál už to ale nerozebírala. Měla oči jen pro ta maličká.

Cestou Kiler něco napadlo. Možná v Dionine smečce nesmí lovit s tulákem! Na kořisti byl její pach a tak nezbylo nic jiného než ho z tama smýt. Sešla tedy ke břehu řeky a pořádně vymáchala kořist co nesla v tlamě. Její pach by tam už neměl být cítit. Sice bylo divné, že byla kořist mokrá, ale to byla Dione taky. Mohla říct třeba, že s kořistí spadla do vody. To se může stát každému! Zastavila se před hranicemi. Ještě se otočila a poodešla kousek zpátky aby zjistila jestli její pach nejde cítit. Když byla mokrá nešlo to cítit. "Tak se měj Dione. Snad se ještě někdy uvidíme!" řekla a položila mokré úlovky na zem. "Můžeme si ještě někdy zahrát na schovávanou." řekla Kiler vesele a otočila se směrem k zajíci kterého si tam nechala. "Měj se!" zavolala přes rameno. Jistě se zase potkáme.

Kiler ležela a udychane ještě stihla říct jen : "Vyhrála jsem?" Potom už viděla Avable jak jde kamsi k jezeru. Asi se jde napít. To se však nestalo. Kiler zaslechla strašné caknuti a už byla celá mokrá. "Hej!" vykřikla a jakoby se jí vrátila všechna energie, vyskočila vysoko do vzduchu a dopadla přímo na Avable. Voda vystříkla ještě víc a Avable byla celá pod vodou. Kiler jo tam chvíli držela, ale rychle ji pustila aby ji neutopila. Tohle asi nečekala. Pomyslela si šťastně. Voda byla příjemně chladná a pobyt v ní Kiler dodal hodně energie. Tohle se jí líbilo. "Mám nápad. Dáme si závod na druhou stranu Jezera, ale až se trochu uklidnil z toho minulého závodu. Mezitím zkus chytit rybu! Až ji chytíš, budeme závodit!" vysvětlila svůj plán a napila se. U toho pití šla směrem ke břehu a těsně před ním se zastavila. Ještě měla žízeň. To byl závod!

Kiler nevěděla, že vlčici může dojít mléko. Tohle bylo zajímavé. A vlčata která musela být kojena srnčím nebo kravským mlékem? To jsou mi věci. Pomyslela si zaraženě. "Hned půjdu něco chytit." nabídla se a vyrazila pryč z jeskyně. Téměř okamžitě zachytila pach zajíce a tak se přikrčila. Byl blízko. Když ho zahlédla musela se soustředit. Ten je ale vypasený! Ten mi nesmí utéct. Pomyslela si. Připlížila se blíž a vyskočila do vzduchu. Raději toho zajíce nezašlápla tak jako obvykle a jen ho zakousla. Stejně si ji nevšiml dokud nebylo pozdě! Vzala zajíce a šla zpátky do jeskyně. Došla až k Theo a položila ho přes ní. "Tady." řekla a posadila se.

Kiler zaslechla jak Theo kručí v břiše a napadlo ji, že něco uloví. Nejdřív však chtěla slyšet tu otázku. "Pokud chceš, půjdu něco ulovit, ale nejdřív chci slyšet tu otázku." řekl a usmála se. Co když na tu otázku bude znát odpověď ona a Sayera ne? Proto tady musela počkat. Teda pokud ta otázka není nijak soukromá.

Kiler se musela zasmát nad tím jak Avable veselé poskakovala. "Jo klid už jdu." řekl a zvedla se. Rozhlédla se kolem. "Dáme závod?" zeptala se a naznačila kudy má Avable běžet. "Tři... Dva... Jednaa.. START!" vykřikla Kiler a vyrazila rychlostí blesku. Za tlapkami se jí jen prášilo. Byla hodně soutěživá a tak do toho dala všechno. Utíkala velkou rychlostí, ale těsně před jezerem ji začaly docházet síly. Nesmím prohrát! Nesmím! honili se jí v hlavě a tak ještě přidala. Běžela z posledních sil a už byla skoro u jezera! Přes všechen ten prach nevěděla ani kde je Avable. Doběhla k jezeru a udychane se svalila na bok. Nebyla schopná ani mluvit.

"Dobře. Tak tedy močály!" řekla Kiler a vyrazila podél řeky rovnou k močálům. Naštěstí nemuseli řeku přecházet takže to bylo celkem v pohodě. "Jenom, asi si tam i zaplaveme. Máš snad ráda vodu?" zeptala se cestou. Přemýšlela jestli je v močálech hodně vody. Nejspíše jo. Jistě to bude zábava. A když ne, půjdeme jinam. Pomyslela si vesele. Dál šla klidným lesem až došla k močálům.

"Dobře, vezmu si zajíce, ale ty dvě veverky a toho druhého zajíce si vezmeš sebou. Jako odměnu za to že jsi tak dobře lovila." řekl a Kiler vážně. Kiler si nemohla vzít víc než zajíce. Musela Dione něco nechat. I když bych si něco vzít moh... NE! Nemohla! Pomyslela si a v duchu se okřikla. Nechá to Dione. Vždyť pokud bude mít hlad něco si uloví. "Myslím to vážně Dione. Vezmu si jen toho zajíce." řekla vážně a položila zajíce na zem. Vezme si jen ho. Vzala tedy zbytek a šla směrem k hranicím Ignisu. Naznačila Dione ať to vezme a jde.

Kiler pozorovala odcházejícího vlka. Byla ráda, že pomohl Felixovi. "Pokud chceš Theo, můžu ti někdy pomoct hlídat vlčata. Teda jestli chceš." řekla a usmála se. Moc ráda by je pohlídala. "Nebo ti s nimi můžu jakkoliv pomoct." dodala po chvilce. Ona měla vlčata ráda. A taky ráda se vším pomůže.

Kiler si pořád nebyla jistá tím novým vlkem, ale když viděla, že pomáhá malému Felixovi, uvolnila se. Nemůže mít zlé úmysly. A už vůbec ne když je to bratr Theo. Pomyslela si Kiler. "Jistě z těch maličkých bude skvělá dvojka." řekla Kiler a usmála se. Tohle bylo poprvé co viděla porod vlčat a byla ráda, že měla to štěstí. Doufala, že bude moci sledovat jak ti malí rostou, nebo alespoň aby je potkávala.

"Kiler pozorovala nové příchozího vlka jak se zdraví s Theo. "Ehem Theo? Kdo je to?" zeptala se a zaujala ochranářský postoj. Vypadají, že se znají, Pomyslela si Kiler, ale stejně tomu vlkovi moc nevěřila. "Co bude s Felixem?" zeptala se raději. Sice byl ten nový vlk větší než ona, ale byla ochotná bránit vlčata. Sice nevypadal nebezpečně, ale co už. "A jinak já jsem Kiler." řekl a pohlédla na vlka.

"Ale to je v pořádku. Já takhle hubená být mám. Teda nejspíše. Nijak mi to nevadí tak si tu kořist klidně nechej." řekla Kiler a pokusila se oklepat aby byla její srst zase krásné načechraná jak obláčky. "Pokud chceš, doprovodím tě ke hranicím." řekla Kiler vesele. Vzala zajíce a vyrazila směrem, kterým by měli být hranice Ignisu. Byla ráda, že měla možnost se potkat s Dione. S dalším vlkem, který měl magii. Snad se ještě někdy uvidíme.

"Rose zní opravdu dobře!" řekla Kiler a podívala se na štěňátka. Felix a Rose. "Ano měla by Felixovi dát tu směs Theo, ale jak mu otevřít tkaničku? Museli by jsme být hodně opatrní." řekla a pohlédla na droboučké štěně. "Nějak to zvládneme. Oba dva budou v pohodě." řekla Kiler aby uklidnila Theo.

Kiler přemýšlela nad jménem pro fenku. "Felix zní fakt dobře. A fenka se bude jmenovat jak? Napadlo mě Tessa, ale je to na tobě." řekla Kiler a pohlédla na nemocné vlče. "To bude trošku problém. Ale já nemám tušení jak to udělat." ohradila se Kiler. Jak by to mohli udělat? Kdyby vlče převalili na záda a do tlamičky by mu to nalili, mohli by ho utopit nebo udusit. To už Kiler nenapadlo opravdu nic. Snad se to nějak podaří.