Príspevky užívateľa

Kiler pomalu docházel dech. Už se toho medvěda musela zbavit. Odbočila do prava mezi stromy. Byla už hodně daleko od jeskyně takže už vlčatům nehrozilo nebezpečí. Musela něco rychle vymyslet. Při běhu koutkem oka zahlédla velký padlý kmen stromu. Byla tam jen malá díra, takže by se tam mohla vlézt. Prudce se otočila a vlezla pod kmen stromu. Medvěd vypadal zmateně a tak tam Kiler chvíli zůstala. Srdce jí bušilo jak o závod a jen vystrašeně pozorovala medvěda.
...
Když medvěd odešel dostatečně daleko, Kiler vylezla zespod stromu. Ujistila se, že medvěd neodešel zpět k jeskyni. Odešla tedy zpět k jeskyni za vlčaty. Ještě než tam došla, uviděla Sayeru a Theo jak jsou u stromu. Theo byla očividně v bezvědomí a Sayera se o ni starala. Kde jsou vlčata!? Kiler stála jako opařená než si všimla, že jsou u Theo. Uklidnila se a došla k nim. "Medvěd by měl být dost daleko, ale radši bych šla někam jinam. Možna by se mohl vrátit." řekla a pohlédla na Sayeru. "Teda samozřejmě počkáme co na to řekne Theo." řekla a pohlédla na Sayeru.

Kiler pozorovala jak se Avable ponořila pod vodu. Nebyla tam moc dlouho a po chvilce se vynořila. "Já prohrávat umím! To ty se nauč vyhrávat a přitom si nenafukovat ego!" řekla Kiler a div nespadla z kamene tím jak se začala smát. "Klid to byl vtip." řekla a pohlédla na odplouvající Avable. Taky už by měla plavat zpět. Znovu vyskočila a dopadla co nejdál od kamene. Zbytek cesty už byl snadný, protože věděla jak moc si má šetřit síly.
...
Když doplavala, byla zase unavená a udýchaná. Lehla si vedle Avable do vody a skoro usnula. "Jsi fakt dobrá plavkyně!" pochválila ji Kiler.

Kiler se musela rozhodnout. Neveděla co to bylo, ale nemohla nechat vlčata samotná. Nebudou sama. Budou se Sayerou! pomyslela si rychle. "Já půjdu! Hlídej vlčata!" řekla Kiler a rychle vyrazila z jeskyně. Ještě stihla pohlédnout na ta malá bezmocná tělíčka. Velká Lovecká smečko, ochraňuj nás! Vyběhla a ucítila pach. Byla to Theo a ještě něco. V zápětí zaslechla řev. Medvěd!!! Musela být rychlá. Přiběhla k medvědovi a za ním uviděla Theo. Oběhla medvěda. Byla dost rychlá a musela si věřit. V sázce bylo příliš mnoho. "Hej ty koule chlupů! Chyť si mě!" zavolala na medvěda a když se ujistila že za ní běží, rozběhla se rychle pryč. Vedla ho pryč od jeskyně. Pryč od vlčat. Srdce jí bušilo jako o závod než ji konečně napadl plán! Rozběhla se k řece a namočila se. Tím zamaskuje svůj pach. Potom už jen utíkala tak aby ji medvěd viděl a vedla ho dál od jeskyně. Její plán se dařil. Teď ho musím nějak setřást!

Jakmile zaslechla teď vyrazila. Rozběhla se co mohla a skočila co nejdál do vody. Avable ale neběžela. Chce mě vyprovokovat. To se jí nepovede! Kiler dopadla daleko do vody a začala pádlovat tlapkami. Srst ji celkem nadnášela a plavalo se jí dobře. A navíc ji to nestalo ani tolik síly. Nemusela totiž na začátku hrabat tlapkami po dně. Dopadla totiž rovnou tam kde už nedosáhla. Sice se trochu ponořila ale rychle vyplavala nahoru. Šetřila sílu na konec aby tam vůbec doplavala. Avable byla kousek za ní. Musím přidat! Pomyslela si a zakopala zadníma nohama. Trošku jí to zrychlilo, ale Avable byla moc rychlá. Nejspíše je na vodu zvyklá. Avable ji předběhla. Kiler si nemohla všímat jejich pohledů, protože se soustředila aby se neutopila. Už přestávala cítit tlapky. Věděla jen že jde stále vpřed a že kope tlapkami. Nestíhala polykat a koukala jen vpřed. Cítila se jakoby ji už jen unášel vodní proud a táhl ji směrem ke kamenu. Směrem k cíli! Tlapky necítila už vůbec. A ještě k tomu ji Avable předběhla a pohledem se jí vysmívala! Tohle si nenechá líbit. Avable stejně byla první, ale jakmile se na Kiler provokativně podívala, Kiler zabrala vyskočila na kámen a vsi zbylou silou ji shodila zpět do vody. Pokud se pokusí vylézt rafnu po ní. A stejně neměla mě provokovat! Pomyslela si vítězoslavně Kiler. Vše samozřejmě myslela jen že srandy. Byla si vědoma toho že závod prohrála.

Kiler si taky dala kus srny a už se jen spokojeně olizovala. Na nabídku hlídání vlčat radostně přikývla. "Jasně že ti je prohlídáme! Jenom asi nebude od věci trochu zateplit jeskyni." řekla Kiler s úsměvem. Lehla si před vlčata aby jim nebyla zima. Jakmile Theo odešla, Kiler zaslechla strašnou ránu. Instinktivně se postavila, ale nemohla tam nechat vlčata.

Kiler byla překvapená, že Sayera ulovila celou srnu. To bude jídla! Pomyslela si nadšeně. Potom se znovu podívala na vlčata. Aww. Felix dělá první krůčky! Ti jsou zlatí! Poyslela si a uvědomila si jakou mají vlčátka moc. Stačí se na ně podívat a rozpustíte se roztomilostí! "Tak. Najíme se když nám Sayera něco opravdu velkého ulovila?" zeptala se a nepřímo pochválila Sayeru, že se o Theo a ji tak stará. Sice si kořist umím ulovit sama, ale nevadí.

Kiler pozorovala Avable jak loví lososa. Bylo to vtipné jelikož Avable měla opravdu zvláštní taktiku. Vypadalo to, že se utopí, ale ona se vždy na poslední chvíli vynořila a nadechla se. Jak si může toho lososa takhle zvláštně držet? Vždyť by stačilo jen chvíli počkat a rychle ho zakousnout až k ní připlave a ne se za ním honit a přimačkávat ho ke dnu! Pomyslela si Kiler a musela se nahlas zasmát. Nakonec však Avable přece jen rybu ulovila. "No trvalo ti to celkem dlouho." přiznala Kiler a musela se udržet aby se nezačala nahlas smát. Někdy ti pomůžu naučit se pořádně lovit ryby pokud chceš. Myslím, že tvoje taktika není moc efektivní. Ale teď ten závod! Začneme tady na souši. Odstartuješ to?" řekla Kiler a stoupla si dále od vody. Měla dobrou taktiku , ale i tak neměla moc šanci vyhrát. Avable byla celkem vodní pes a Kiler ani tak moc ne. Plavala jen několikrát a to vždy z donucení. I tak plavala celkem ráda.
Kiler napnula všechny svaly připravená závod vyhrát. Je to jen mezi námi. Já a Avable. Když nevyhraju budu zklamaná avšak alespoň si za závodím. Nikdy to nesmím vzdát předem! Opakovala si v hlavě Kiler stále dokolečka. Možná byla až moc soutěživá. Tolik se soustředila na závod, že ji ani nenapadlo co bude dělat když jí dojde dech uprostřed jezera. Možná si byla až moc jistá. Tenhle závod zkusím taky vyhrát. Zjistím jestli jsem tak dobrá plavkyně jako běžkyně. Ach Velká Lovecká smečko! Pomozte mi až mi dojde dech. Prosím!

Kiler vzbudila odcházející Sayera. Ještě se jí ale nechtělo vstávat a tak prostě ležela. Párkrát se přemístila aby se ji leželo lépe no ležela vždy blízko k vlčatům aby na ně měla dobrý výhled. Byli tak rozkošní. Felix a Calistrade. Pomyslela si při pohledu na ta malá tělíčka. Jsou k sežrání! Pomyslela si zatímco se rozplývala nad malými vlčátky. Sayera byla pryč celkem dlouho a tak Kiler napadlo jestli se jí třeba něco nestalo. Měla žízeň a tak se šla napít k jezeru nebo řece, nebo co to vlastně bylo. Chladná voda byla po náročném dni příjemná. Napadlo ji, že vezme i něco pro ostatní vlčice a tak ješte rychle zaběhla pro ten kyblík a přinesla vodu i do jeskyně.

Kiler pozorovala obě vlčice jak usínají. Theo potom celou jeskyni zahrala a bylo jim všem teplo. Kiler už by mohla klidně spát no ona však pozorovala dvě malá vlčata. Theo je přikryla křídlem a tak je Kiler viděla jen málo. No i to jí stačilo aby se rozplývala nad jejich roztomilostí. Nevydržela to však dlouho. Po krátkém sledování vlčat se zvedla a šla kousek dál aby je svým náhlým pohybem třeba nevzbudila. Lehla si na bok a rychle usnula.

Kiler stála opodál a dívala se na Theo jak sežrala celého zajíce. Byla jistě hladová a taky se to dalo čekat! Lehla si k nim blíž a sledovala jak kojí. "Doufám že ti nevadí že se dívám když kojíš. Pokud jo řekni a já půjdu třeba na další lov." rekla Kiler aby se ujistila či nedělá nic špatně. Bylo celkem příjemné sledovat ta maličká vlčata jak pijí. Jsou tak krásní! Snad budu mít taky někdy svá vlčata! Pomyslela si a už se utápěla v představě svých vlastních vlčat. Porod asi ale nebude jen tak. napadlo ji. Dál už to ale nerozebírala. Měla oči jen pro ta maličká.

Cestou Kiler něco napadlo. Možná v Dionine smečce nesmí lovit s tulákem! Na kořisti byl její pach a tak nezbylo nic jiného než ho z tama smýt. Sešla tedy ke břehu řeky a pořádně vymáchala kořist co nesla v tlamě. Její pach by tam už neměl být cítit. Sice bylo divné, že byla kořist mokrá, ale to byla Dione taky. Mohla říct třeba, že s kořistí spadla do vody. To se může stát každému! Zastavila se před hranicemi. Ještě se otočila a poodešla kousek zpátky aby zjistila jestli její pach nejde cítit. Když byla mokrá nešlo to cítit. "Tak se měj Dione. Snad se ještě někdy uvidíme!" řekla a položila mokré úlovky na zem. "Můžeme si ještě někdy zahrát na schovávanou." řekla Kiler vesele a otočila se směrem k zajíci kterého si tam nechala. "Měj se!" zavolala přes rameno. Jistě se zase potkáme.

Kiler ležela a udychane ještě stihla říct jen : "Vyhrála jsem?" Potom už viděla Avable jak jde kamsi k jezeru. Asi se jde napít. To se však nestalo. Kiler zaslechla strašné caknuti a už byla celá mokrá. "Hej!" vykřikla a jakoby se jí vrátila všechna energie, vyskočila vysoko do vzduchu a dopadla přímo na Avable. Voda vystříkla ještě víc a Avable byla celá pod vodou. Kiler jo tam chvíli držela, ale rychle ji pustila aby ji neutopila. Tohle asi nečekala. Pomyslela si šťastně. Voda byla příjemně chladná a pobyt v ní Kiler dodal hodně energie. Tohle se jí líbilo. "Mám nápad. Dáme si závod na druhou stranu Jezera, ale až se trochu uklidnil z toho minulého závodu. Mezitím zkus chytit rybu! Až ji chytíš, budeme závodit!" vysvětlila svůj plán a napila se. U toho pití šla směrem ke břehu a těsně před ním se zastavila. Ještě měla žízeň. To byl závod!

Kiler nevěděla, že vlčici může dojít mléko. Tohle bylo zajímavé. A vlčata která musela být kojena srnčím nebo kravským mlékem? To jsou mi věci. Pomyslela si zaraženě. "Hned půjdu něco chytit." nabídla se a vyrazila pryč z jeskyně. Téměř okamžitě zachytila pach zajíce a tak se přikrčila. Byl blízko. Když ho zahlédla musela se soustředit. Ten je ale vypasený! Ten mi nesmí utéct. Pomyslela si. Připlížila se blíž a vyskočila do vzduchu. Raději toho zajíce nezašlápla tak jako obvykle a jen ho zakousla. Stejně si ji nevšiml dokud nebylo pozdě! Vzala zajíce a šla zpátky do jeskyně. Došla až k Theo a položila ho přes ní. "Tady." řekla a posadila se.

Kiler zaslechla jak Theo kručí v břiše a napadlo ji, že něco uloví. Nejdřív však chtěla slyšet tu otázku. "Pokud chceš, půjdu něco ulovit, ale nejdřív chci slyšet tu otázku." řekl a usmála se. Co když na tu otázku bude znát odpověď ona a Sayera ne? Proto tady musela počkat. Teda pokud ta otázka není nijak soukromá.

Kiler se musela zasmát nad tím jak Avable veselé poskakovala. "Jo klid už jdu." řekl a zvedla se. Rozhlédla se kolem. "Dáme závod?" zeptala se a naznačila kudy má Avable běžet. "Tři... Dva... Jednaa.. START!" vykřikla Kiler a vyrazila rychlostí blesku. Za tlapkami se jí jen prášilo. Byla hodně soutěživá a tak do toho dala všechno. Utíkala velkou rychlostí, ale těsně před jezerem ji začaly docházet síly. Nesmím prohrát! Nesmím! honili se jí v hlavě a tak ještě přidala. Běžela z posledních sil a už byla skoro u jezera! Přes všechen ten prach nevěděla ani kde je Avable. Doběhla k jezeru a udychane se svalila na bok. Nebyla schopná ani mluvit.