Príspevky užívateľa

"Ano, myslím, že to zvládneme... Nějak." řekla Kiler a taky zavětřila. Kořisti tu bylo hodně. No je to logické, protože na druhém břehu už všechno viděsily. Kiler ani neřekla nic na Dionino překvapení, ale soustředila se na to která kořist je lepší a která je blíže. Nejblíže byl nejspíš zajíc nebo ty dvě veverky kvůli kterým Dione malém spadla do řeky. Potom se Kiler začala hodně smát. Jen očkem zahlédla jak se Dione točí do kolečka a smát se začala až když spadla. Z toho smíchu se Kiler přetočila na záda. "Dávej si pozor kam šlapeš! Ale je to v pořádku mě už se to taky několikrát stalo." přiznala se smíchem Kiler. "Budeš lovit první nebo mám nejít něco já?"zeptala se a zvedla se. Oklepala se aby ze sebe setřásla všechnu špínu.

Kiler se musela zamyslet. Chtěla by do nějaké smečky? "Asi ano. Do nějaké smečky bych chtěla, ale nevím do které. Zatím se mi nejvíce líbí Ignis, ale nadchnul mě i Nihil." řekla Kiler a musela se znovu zamyslet. Pohlédla raději ven jestli ještě prší. Pršelo. Kiler se znovu podívala na Stadleyho. "Pokud chceš řeknu něco o sobě já." řekla Kiler a usmála se. Sice Kiler moc ráda o své minulosti nemluvila, ale věřila, že Stadley to pochopí. I když by se mohl začít bát, být v noře s někým kdo v minulosti nemilosrdně zabíjel psy. "Sice takovýhle styl čištění není zrovna pohodlný a nechutná to zrovna nejlíp, ale funguje to to je hlavní."řekla Kiler a začala se dal čistit. Snad brzy přestane pršet.

Kiler se trochu zasmála tomu jak Dione křičela že letí. Když dopadla na břeh, Kiler ji rychle popadla za kůži na krku. Dalo ji celkem zabrat ji vytáhnout, protože Kiler byla skoro stejně velká jako Dione. "No vidíš! Zvládla jsi to!" Vykřikla Kiler radostně a začala vesele poskakovat. Teď mohli jít lovit. Zatímco na druhém břehu už buď vše ulovili nebo spíše vyplašili, tady šla kořist cítit mnohem více. Kiler zavětřila a ucítila toho celkem dost. "Ještě se budeme muset dostat zpět." Řekla Kiler a podívala se do vody. "Ale teď půjdeme lovit." Pokračovala a nadšeně zavrtěla ocasem.

Kiler stála na druhém břehu a čekala na Dione. Pozorovala ní a šlo vidět, že váhá. Kiler byla připravena skočit za ní avšak Dione se nejspíše rozhodla skočit. Kiler uhnula kousek na bok aby ji udělala místo. Viděla Dione jak běží co nejrychleji uměla. Kiler napnula všechny svaly a zadržela dech. Pozorovala Dione jak skáče a jakoby se pro ni zastavil čas. Bála se, že Dione nechytí a ona se utopí. Kiler by to potom brala jako svoji vinu a neodpustila by si to. Konec konců byl to její nápad. Viděla jak Dione letí vzduchem. Jistě do zvládne. Musí!

"Ano Katnisse jsem potkala. Ale nejsem ze smečky." Řekla Kiler trochu smutně a dal si čistila srst. Jednu tlapku už měla čistou tak přešla na druhou. "No dobře. Pokud chceš řekni mi něco o sobě." Řekla Kiler a zavrtěla ocasem. "Co děláš tady v Norestu a proč nemáš rodiče?" Zeptala se. "No čistím si srst od té špíny. Ty jsi to nikdy nedělal?" Zeptala se Kiler a dala nechápavě hlavu na stranu. To je zvláštní. Myslela si, že každý vlk si někdy čistil srst tímhle způsobem. Ona to brala už jako samozřejmost. Hned se však uklidnila, protože do teď nevěděla, že existují vlci s magií nebo s křídly takže tohle bylo pro ni vlastně úplně v pořádku.

"Ano to je pravda. Každý se má co učit." Řekla Kiler se zamyšleným výrazem ve tváři. Teď však aby neměli hlad museli něco ulovit. Tedy Kiler musela... Dione si mohla jít klidně domů do svého tábora a dát si něco co ulovila smečka. To však Kiler nemohla. Sice se jí líbilo, že nemusí nikoho poslouchat, ale přece jenom jí chyběl pocit toho, že smečka ji ochrání a když se jí nedaří lovit,může jít za smečkou kde je vždy co jíst. Už si však zvyklá. "No možná se přes řeku někde dostaneme. Umíš plavat?" Zeptala se Kiler rychle a seběhla dolů ke břehu řeky. Museli jít někde kde je jeden břeh nejblíže ke druhému břehu. Kiler našla to správné místo. Přikrčila se a prudce se odrazila. Dopadla do vody avšak začala rychle hrabat tlapami a dostala se na druhý břeh. Oklepala se a zavolala na Dione: "Pojď, to zvládneš! Kdyžtak tě chytím."

"Děkuju, ale mám ještě co zlepšovat." Řekla Kiler a vzpomněla si na život ve smečce. Bylo to skvělé, ale věřila, že to mohlo být ještě lepší. Někde kde by nikomu nevadilo, že je napůl pes. "Chceš jít ještě lovit? Sice nevím jestli tady ještě něco bude, ale zkusit to můžeme." Řekla Kiler a automaticky zvedla čumák k nebi. Necítila nic. Možná jen drobné myšky, ale ty byli nejspíše někde skryté. Možná něco cítí Dione. Kiler však necitila nic a tak počkala jestli si Dione něčeho nevšimne.

Kiler byla celá špinavá od hlíny, ale musela to vydržet. Stadley byl taky špinavý, ale stále mu jiskřila srst. "Jakou smečku hledáš?" Zeptala se Kiler nechápavě. Ona smečku nepotřebuje... Teda zatím ne. Museli ten déšť přečkat. "Co budeme dělat? Budeme si jen povídat?" Zeptala se s úsměvem. Museli se nějak zabavit. Co ale budou dělat v malinké noře? Kiler se pokusila oklepat, ale rychle toho nechala, protože malém znovu zašpinila Stadleyho. Místo toho se začala čistit.

Kiler byla ráda, že ji Dione nabídla veverku. Nic moc to sice není, ale veverku Kiler neměla už dlouho."Děkuju!" Řekla šťastně a zavrtěla ocasem. Pustila se do veverky a rychle ji sežrala. Byla opravdu dobrá! Nad otázkou Dione se však Kiler musela zamyslet. "Ano lovíš velmi dobře, ale najde se určitě i pár věcí co by šly zlepšit. Ale já taky neumím všechno. Nejlepší je lovit tak jak ti to vyhovuje." Řekla klidně Kiler a posadila se. "Ale na to, že jsi nejspíše zvyklá lovit když jsi nevyditelná tak je to opravdu dobré. Veverka je těžká kořist." Řekla Kiler a opravdu byla překvapená, že se Dione tu veverku povedlo ulovit.

Kiler počkala co bude Dione dělat a když uviděla, že jde lovit jedni z těch veverek, přikrčila se aby ulovila tu druhou. Dione vyběhla a Kiler co nejvíce vyskočila, ale veverka už začala utíkat. Kiler tedy co nejrychleji vyrazila aby ji chytila avšak veverka ji unikla. Kiler věděla, že to nemá smysl a tak se vrátila zpět. "Jsi dobrá. Mě ta moje utekla. No nic, podívám se jinam." Řekla Kiler trochu zklamaná.

Kiler byla ráda, že Dione nespadla do řeky. "To je v pohodě. Tohle se může stát každýmu a nemáš za co. Myslím, že každý vlk by ti přišel pomoct." Řekla Kiler a usmála se. To vy bylo hodně špatný kdyby Dione spadla do té řeky. Kiler se odmalička bála vody a tak by tam pro ni nejspíše neskočila. A i kdyby moc by to nepomohlo, protože Kiler ve vodě zpanikaří a utopila by se taky. "Pojď. Chytíme něco co nebude na druhé straně řeky." Řekla Kiler a pomalu vyrazila dál od řeky. Zavětřila jestli něco neucítí. Že by zase veverky? Ano nejspíše tady někde jedna byla. "Cítíš to taky?" Zeptala se Dione. "Asi veverka, ale já veverky lovit neumím. Ulovit ji ty pro svoji smečku?" Zeptala se Kiler a přikrčila se.

Kiler nevěděla proč se od ní drží vlček dál, ale nevadilo jí to.
Vypadal přátelsky a tak i Kiler zavrtěla ocasem. "Ano počasí je strašný." Řekla Kiler a pohlédla z jejich provizorní nory. "Asi tady budeme muset počkat než přestane pršet, protože v tom dešti se nikam jít nedá." Řekla Kiler, ale pak se trochu zarazila. "Ahoj Stadley já jsem Kiler." Řekla a usmála se. Přemýšlela co teď budou dělat, jelikož ven jít nemohli. Asi si budou muset povídat nebo tak nějak. Možná si zahrají nějakou hru. Kiler se pokusila ještě trochu tuhle noru zvětšit a přebytečnou hlínu vyhrabala ven na déšť. Pohlédla ven jestli už se počasí nezlepšilo, ale právě naopak - začalo pršet ještě víc. "Asi tady spolu nějakou dobu budeme viď Stadley?" Zeptala se a trochu se zasmála.

Kiler ležela přikrčená pod kmenem stromů když v tom na ní nakoukl nějaký vlk. Jiskřila mu srst a Kiler to poměrně vyděsilo. Bylo to spíše vlče a mělo zvláštní barvu. Kiler nikdy neviděla modré vlče, ale už viděla vlky se zvláštními schopnostmi takže tohle bylo jistě normální. "Ehem. Ahoj. Potřebuješ se schovat?" Zeptala se Kiler a vykoukla ven ze svojí nory. Vlče bylo velmi mokré a srst mu jiskřila. Rychle vyhrabala ještě kousek a tak zvětšila noru. Znovu se tam schovala a počkala na to vlče.

Kiler přišlo divné, že se Dione pořád nevrací. Šla ji hledat. Musela jít po pachu. Potom ucítila i jiný pach. Nejspíše veverky nebo tak něco. Šla po tom pachu. Pach Dione vedle kolem pachu těch veverek. Jistě si jich taky všimla a šla je ulovit. Potom tam byla řeka. Tu by nepřeplavala asi ani Kiler. Potom uviděla Dione jak visí předními tlapkami dolů do řeky. Rychle se rozběhla a chytila Dione za kůži za krkem. Začala ji tahat nahoru. Kiler měla sílu, ale byla malá takže s tím měla taky problémy. Vytáhla Dione nahoru. "To jsi se snažila přeskočit řeku?" Zeptala se se smíchem Kiler.

"Dobře, dobře. Klidně si ji nechám, ale teď mu ukaž jak lovíš. Zkusím najít něco co můžeme ulovit obě." Řekla Kiler. A pomalu vyrazila. Snad ty mraky odejdou, protože v dešti se loví špatně. Zastavila se až když už cítila zajíce velmi dobře. Kousek před ní byl zajíc. Jen jeden. Tak ho uloví ona. "Tohohle chytím já. Zkus se podívat někde jinde a já tě pak najdu. A ne že se mi zase schováš." Řekla Kiler a tiše se zasmála aby nevyplašila toho zajíce. Přikrčila se. Kolem nebylo žádné křoví, takže musela dávat pozor aby ji zajíc neslyšel. Přikrčila se víc k zemi než byl dost blízko. Viděla jak si zajíc pochutnává na trávě. Připravila se na skok. Kiler vždycky lovila tak, že vyskočila do vzduchu a dopadla co nejvíc ke svojí kořisti. Dnes to nebylo jinak. Odrazila se a skočila k zajíci. Ten si ji však všimnul a začal utíkat. Kiler se rychle otočila a vyběhla ta zajícem. Podkopla mu nohy a přimáčkla ho k zemi. Rychle ho zabila a odnesla ho na místo kde měli zahrabanou kořist a tam si zajíce snědla.