Príspevky užívateľa

Kiler počkala než Avable skončí. Šlo však poznat, že se nejspíše bojí a taky byla velmi opatrná. Když začala konverzaci tvářila se pořád přátelsky až to bylo trošku zvláštní. Její jméno bylo Avable. Zajímavé. Potom už však Kiler musela odpovědět tak začala. "No nechodím sem často a spíš jsem si sem přišla vyprázdnit hlavu, možná trošku zalovit. Vím, že jsme nejspíše nezačali moc dobře, ale prostě jsem se tě lekla. Ležela jsem tady strašně hloupě a vůbec jsem nevnímala okolí." Řekla Kiler a snažila se zachránit situaci. "Odkud jsi Avable? Nejspíše nebudeš čistokrevný vlk že?" Řekla a postavila se. Oproti Avable byla Kiler strašně malá avšak nedala najevo strach. Měla přeci svoji alergii takže i kdyby si Avable troufla jí něco udělat mohla ji zabít velmi rychle. Proč vůbec Kiler myslela na to, že by ji Avable chtěla ublížit? Musela na to přestat myslet tak se oklepala. "Jak jsi se sem vůbec dostala Avable? A pokud chceš můžeš mi říct něco z tvojí minulosti. Ráda totiž něco poslouchám." Řekla Kiler vesele. "Potom ti můžu říct i něco o sobě, ale bojím se, že by tě ti vyděsilo." Řekla Kiler a trochu se zastyděla. Lehla si znovu na zem, tentokrát ne na záda a čekala co jí Avable poví.

Fenka se ke Kiler začala přibližovat. Tím, že Kiler byla na půl pes poznala, že si ji chce očichat. Nevypadala nebezpečně. Teda ne tak nebezpečně jako Kiler. Musela udělat nějaký přátelský krok. Začala vrtět ocasem a přátelsky vyplazila jazyk. Zůstala sedět a čekala jestli si ji ta fenka očichá. V duchu však byla Kiler připravena rychle zaútočit nebo utéct. Nevěděla jestli ji může věřit.

"V pořádku. Půjdu za tebou." Řekla Kiler ale rychle zavolala na Matery. "Počkej! Dám ti kousek svýho králíka pokud chceš." Vykřikla a rychle si utrhla obě zadní nohy králíka a zbytek posunula k Matery. "Já už stejně nemám tolik hlad." Řekla a začala ukusovat kousky ze svojí části králíka. Jeho tepla krev byla všude na zemi, na Kileriných tlapkách a na tlamě. Oblízla se a znovu se zakousla do teplého masa. Chuť čerstvého úlovku byla ta nejlepší chuť vůbec. Přišlo jí, že tenhle králík byl obzvláště chutný a tlustý. "Jo a k tomu, že jsem ho chytila rychle. Podívej se jak je tlustý, vždyť ten by ani neutekl!" Řekla a zasmála se. Dále však pokračovala v jídle a kostí jí křupaly v tlamě. "Dlouho jsme se neviděli tak se můžeš na něco zeptat." Řekla Kiler s plnou tlamou.

Ke Kiler se přiblížil nějaký vlk. Byla tma akiler byla tak zabraná do přemýšlení a koukání na hvězdy, že si ho v té tmě ani nevšimla. Dokonce ho ani necítila! Kdyby byl ten vlk nepřátelský mohla by být mrtvá. Vždyť tady ležela na zádech! Stačilo by aby někdo přišel a rozpáral ji celý břicho! Kiler si toho vlka všimla až když promluvil. "AAAAA" vykřikla Kiler a rychle vyskočila. Byla celá naježená a vystrašeně koukala na toho vlka. S vyděšenýma očima si toho vlka prohlížela. Byla to vlčice, možná napůl pes. Pořád stála zježená, připravená té vlčici roztrhnout hrdlo pokud by se o něco pokusila. Ta vlčice však nevypadala nepřátelsky a Kiler před ní vypadala jak úplný blázen. "Co - cože?! Já... No... Co tady děláš?" Řekla Kiler a snažila se uklidnit. Posadila se a začala se upravovat. Začala si olizovat zježenou srst na zádech tak, aby to vypadalo či nejvíce přirozeně. Ani nevěděla co ta vlčice řekla a doufala, že ji moc nevyděsila. "Ptala si se na něco?" Zeptala když si uhladila srst na zádech. "Já jsem Kiler." Řekla a hned ji došlo jak její jméno znělo příšerně s chováním, které předvedla. Navíc teď vlčice jistě viděla i její jizvy takže Kiler vypadala jako vrah a zabiják. "Ehem... Neboj neublížím ti." Řekla a pokusila se i úsměv i když to teď vypadalo, že ji chce zabít a sežrat k večeři, ale byla v šoku takže nic lepšího nevymyslela. Navíc byla naštvaná sama na sebe jak mohla tak hloupě ležet. Vždyť to je chyba začátečníků. Doufala, že ta vlčice teď neuteče, protože to by Kiler mrzelo.

Kiler se jen tak procházela po téhle louce. Mírně foukali ale všude bylo ticho protože byla noc. V uších ji zněly uklidňující noční zvuky a mírný vánek ji čechral srst na zádech. Měla ráda noční procházky a ještě více ji lákal noční lov. Už to bylo dávno kdy se svojí bývalou smečkou byla na nočním lovu. Připomnělo jí to její smečku. Byla s nimi velmi krátce, avšak chyběli jí. Vše zničili lidé. Lidé si nakráčeli do jejich území a vše zničili. Lidé chytili členy její smečky a ti kteří utekli byli bůhví kde. Kiler už si nevspomínala jak se všichni jmenovali. Teď však může najít novou smečku kde ji budou mít rádi takovou jaká je. Její bývalá smečka ji chtěla vyhnat potom co omylem zaútočila na jednu matku. Byla tam teprve měsíc. Kiler na to nemyslela a už by se k nim nejspíše ani nevrátila. Neměli ji rádi, ale chyběla ji společnost jiných vlků. Lehla si a převalila se na záda. Pozorovala třpytivou noční oblohu.

Kiler byla ráda, že si může povídat s někým kdo je že smečky. Tenhle vlk byl navíc velmi milý. "Myslím, že ve tvojí smečce bych přežila." Řekla Kiler s úsměvem. Psů i polovlků Kiler zabila hodně to byla pravda. Nerada myslela na to jak nemilosrdně zabíjela ostatní jen aby ji pochválil její pán. Kvůli svojí alergii malém zabila svoji nejlepší kamarádku a navíc ty psy měl někdo rád, měli svoje sny a plány a ona je zabila. Jen tak. Sice na to nerada myslela, ale byla to dobrá zkušenost. "Pokud chceš, můžu ti o tom povyprávět. Protože psů jsem zabila myslím celkem dost." Řekla se zamyšleným výrazem ve tváři a však v zápětí se usmála. Magma byl jistě hodný vlk, ale v tom případě koho zabil on? "Magmo, když říkáš, že ve tvojí smečce každý někoho zabil, koho si zabil ty? Vypadáš jako moc milý vlk." Řekla Kiler a lehla si vedle Magmy.

Kiler se posadila vedle Magmy. "Myslím, že nikdo z tvojí smečky by mě nezabil a kdyby se o to pokusil tak budu bojovat do poslední kapky krve." Řekla Kiler spokojená, že i když jí její alergie někdy znepříjemňovala život, někdy to byla výhoda. Tenhle vlk však vypadal velmi přátelsky i když je z jiné smečky. "Vím, že teď nejsme na území vaší smečky, dávám si na tohle pozor. Kdysi jsem v jedné smečce byla takže vim, že nikdo nemá ráda cizí vlky na svém území." Řekla s úsměvem. "Chodíš sem často sledovat východ Slunce?" Zeptala se.

Kiler se rozhodla, že se půjde projít do hor. Bylo brzy ráno a mohla by vidět malebný východ Slunce.
Procházela se tak horami když uviděla nějakého vlka. Má ho jít pozdravit? Rozhodla se, že za ním půjde. Než však přišla blíž, zastavila se. Ten vlk měl taky křídla! To už je další vlk s křídly. Více než křídla ji však překvapil jeho pach. "To je zvláštní." řekla si pro sebe. Potom se zamyslela: "Cestou sem jsem míjela hranice nějaké smečky, třeba je z té smečky!" přišla k němu blíž a pozdravila. "Ahoj já jsem Kiler, ty jsi z nějaké smečky? zeptala se slušně. "Já jsem tulačka." řekla a pousmála se.

Kiler počkala až se Matery napije. "Tak fajn můžeme vyrazit hned na ten lov." Řekla Kiler, oklepala se a aniž by počkala na odpověď rozběhla se kousek dál od řeky. Doufala, že za ní Matery běží. Prudce zabrzdila když zachytila pach králíka. "Moje oblíbená kořist." Zašeptala si pro sebe a přikrčila se. Chvíli se plížila a zastavila se až byl králík na dohled. Připravila se na odraz, vyskočila do vzduchu a rychlým kousnutím králíkovi zlomila vaz. Vítězoslavně si ho odnesla kousek blíže k řece. Lehla si na tvrdou zem a spokojeně si olizovala tlapky a tlamu. Čekala na Matery.

"Jé, ahoj Matery." Řekla Kiler a usmála se na Matery. "Co ty tady děláš? Myslela jsem, že do Norestu nechodíš." Řekla Kiler a přátelsky dloubla do Matery. "Tuhle kořist jsem si chytila sama a určitě tu bude další." Pokračovala Kiler, ale pak se zamyslela. Matery je její kamarádka tak se snad rozdělí. Potřásla hlavou nad tím jak je nezdvořilá a páčkou posunula zbytek myši k Matery. "Na. Dej si. Půjdeme si potom zalovit? Třeba chytíme něco lepšího a většího." Řekla Kiler a přišla blíž k řece. Sehnula se a napila se chladné vody. Byla sladká a příjemně chladila. Zvedla se a podívala se a přišla zpátky k Matery.

Kiler se procházela kolem řeky. Užívala si cestu a poslouchala uklidňující zvuky lesa. Zvedla čenich k nebi a zavětřila. Nasála lesní vůni, ale ucítila i něco jiného. Kořist! Jistě to byla nějaká malá myška kousek od ní. Přikrčila se a poslouchala. Postupně se posouvala vpřed až myšku uviděla. Seděla mezi keříky a pochutnávala si na lesních bobulích. Kiler se odrazila silnýma nohama a dopadla přímo na myšku. Jedním rychlým kousnutím ji zabila a odnesla ji k řece. Položila ji před sebe a zkouška si z ní kousek. "Dneska mám celkem štěstí" řekla si pro sebe s plnou tlamou.

"O smečce ve městě jsem neslyšela." Řekla Kiler a nevěřícně zavrtěla hlavou. "I kdyby mě viděli určitě bych nad nimi zvítězila." Řekla aniž by prozradila své tajemství o krvi. Vždyť ona už je hodná a umí se ovládat. "Snad tady ještě pár králíků bude." Řekla a zvedla čumák do vzduchu. Než však stihla něco zavětřit Celest se na ní podívala a šlo poznat, že jistě zabrzdila králíka první. "Jenom běž, půjdu za tebou. Hlavně pozor aby jsi byla proti větru." Řekla Kiler, přikrčila se a naznačila Celest ať jde.

"No dobře. Radši půjdu dál abych nespadla." řekla Kiler a popošla kousek dál od útesů. "Co budeme teď dělat?" zeptala se Kiler, posadila se a pozorovala zapadající slunce. Mírný vánek jí zčechral kožíšek. "Chceš jít lovit nebose tady budeme jenom tak válet?" zeptala se Kiler s úsměvem.

"Tak to ráda pomůžu. Lovit umím celkem dobře takže můžeme klidně hned začít." řekla Kiler. "Sice se neznáme moc dlouho, ale stejně nemám co na práci takže moc ráda pomůžu." řekla a usmála se a postavila se. nahlédla na kraj útesů a zahleděla se do vln. "Myslíš, že by tam mohly být ryby? Celkem snadno se loví. A dá se jít vůbec dolů z útesu?" zeptala se Kiler a nahlédla více přes okraj. Musela být opatrná aby nespadla dolů.

"Tvoje družka je březí?" Řekla Kiler a naklonila hlavu na stranu. "To musíte mít asi starostí až nad hlavu." Řekla Kiler a pousmála se. Lysanias byl určitě hodný vlk nebo byla Kiler až moc důvěřivá. Nicméně byla ochotná jim pomoct pokud by chtěli. Koneckonců ona má štěňata moc ráda a kdyby viděla jak se štěňata rodí byla by alespoň o něco chytřejší. "Pokud chceš Lysaniasi, ráda ti pomůžu s lovem." Řekla, ale rychle dodala: "Pokud ale nechceš klidně půjdu zase jinam a třeba potkám další vlky." Dodala s úsměvem.