Príspevky užívateľa

Kiler ze ztráty rodiny nebyla nijak nešťastná. Už ne. Na to byla stará fakt. Ona už neměla moc času, tak si jenom užívat jupí. "To je v pohodě." laskavě se usmála na Hel. "Nu to jest pravda. Mít kámoše je fajne. Taky můžem být kámošky." řekla tak mezi slovy. Použila tu klasickou školkovskou taktiku haha. Tak se přeci tvoří nejpevnější přátelství ne? Musíš za někým dojít a zeptat se jestli budete kamarádi. A pak jste. A máte klid. Není to žádný hádání jak v některejch vztazích v dnešní době. Má mě rád? Nemá mě rád? Takhle víš rovnou!
Stejně jako Hel taky zavětřila. Ještě že zatím nepřišla o čich. To by jako tulák fakt chcípla. Neschopná si ani vystopovat jídlo. "Hej, poďme." přikývla a protáhla se. Aj celá popraskala. No jo, je stará, ale nemusí jí to připomínat celý tělo! "Cítim nějakej slabej pach teda.. Když nepočítám ty ptáky tak nějakej hlodavec. Cítiš to taky?" zeptala se pro jistotu. Aby kdyžtak byly na správný vlně že.

Kiler se vlastně líbilo když jí aj vysvětlil jak to s tou úctou mají. A řekl to správně. "Zníš jako spravedlivej alfa." usmála se. Když takhle nepožadoval nic od tuláků. Znělo to fér. Přece jenom tuláci nebo jiný smečky nedodržovaly pravidla ostatních smeček. Nebyl tak důvod aby si alfy vyžadovaly nějakou úctu od všech že. Pak už bylo na druhém vlkovi jestli se chce zavděčit nebo mu to je jedno. U Kiler tohle záleželo. Někdy když měla pocit, že by to bylo slušnější, tak i nějakou tu úctu projevila poklonou nebo něco. Teď se ale zdálo, že to třeba nebude.
Ach děti. Těch se Kiler nikdy nedočkala. Asi jí to ani nevadilo. A teď už bylo pozdě hah. "Hodně štěstí s děckama, vim že možou být zlo." zasmála se a švihla ocasem. "V pohodě, tak se měj Rayi." rozloučila se s ním a vydala se zase na svou cestu.

Kiler nijak netrápilo odmítnutí šedého vlčka. Ne každej měl vždy náladu na lov že? "Aha, jasné." řekla chápavě. Trošku se však pozastavila nad tím, že byl ze smečky. Ignisák, jistě. Napadlo ji to hlavně protože věděla, že je blízko území Ignisu. Tak by dávalo smysl, že tu aj na nějakýho Ignisáka narazí co. A i předtím to ve svým dotazu vzpomenula. A potvrdilo se jí to. Dokonca alfa! Trochu se pousmála. "Hih, měla bych se klanět? Nebo to se dělá jenom v Nihilu." zasmála se. Snad se tady Rayko neurazí. To by nechtěla. Však humor je do života potřeba. "Ale těší mě, Rayi. Copak děláš takhle mimo svý území?" zeptala se. Ooo měla by se bát aby jí neuhryzl uši? Ale tak, vypadal mile. Ne jako většina Ignisáků.
"Jsem tulák už dobrejch pár let, ale snažím sa se smečkama mět dobrý vztahy." řekla upřímně. Však s Nihilem ten vztah dobrej měl. Co přízraci a Kult to už si jistá nebyla. Moc se s nima nepotkávala.

Kiler samozřejmě nijak nevadilo, že si Hel nechtěla opakovat bylinky zrovna teď. Jistě, nechat to ještě chvilku uležet a pak to půjde levou zadní žeo. "Jasan, jenom na to nezapomenout." usmála se a zavrtěla ocasem. Aby Hel neměla pocit, že by jí to nějak vadilo. Tlapkou hrábla do té trošky sněhu co byla na zemi napadaná. Teď už snad jediným jejím přáním bylo. aby zima nebyla tak krutá jako jiné roky. Jí by se to globální oteplování troška aj hodilo. Pak by se jakožto tulačka nemusela bát o svůj kožich.
Kiler jen střihla ušima když Hel začala mluvit o svém původu. Takže taky není přímo odsud. Nebo minimálně se zde nenarodila. "Jéé, to já taky. Jenom teda mý rodiče odsaď taky nejsou." přišlo jí to vtipné, jistě. Konečně někdo kdo nebyl odsud. "Většinou tu potkávám jenom vlky co tu sou od štěňat." řekla. "Bohužel, mý bližní už sou asi všeci mrtvý." dodala po chvilce. Takový hloupá věc co říct. Ale jako, nevadilo jí to moc. Svou rodinu asi ani nepoznala. Minimálně si to nepamatovala.
Střihla ouškem, něco zaslechla. Štěbetání nějaký sýkorky. Ohlédla se tedy po korunách stromů. Ptáčka žádnýho neviděla, jen zelenavý jmelí na každým druhým stromě. Ale něco ji napadlo. "Co si jít zalovit trocha? Esi budu moc dlouho stát bude ze mě akorát tak rampouch." zasmála se a trošku si poskočila. Ono se to nezdálo ale chladněji už bylo.

Hlasim se!

Vlček vypadal trošku mimo. Možná někdo ze smečky? Ti bývali taký, no mimo když tu svoju smečku nikde neměli. Kiler vlkama ze smečky nijak neopovrhovala. Pro ni si byli všichni rovni. V pár věcech by jim snad i záviděla. Hlavně tu společnost a jistotu potravy. Tu ona neměla. Společnost jen občas, potravu se musela spolehnout na sebe. "Aha, tož to jo." přikývla a zavrtěla ocasem. "Možem lovit spolu však? Mě by se aj kořist navíc hodila, kór teď na zimu." usmála se. Když došla blíž ucítila z vlčka pach Ignisu. No když byla celkem blízko Ignisských hranic tak se nemohla divit že na nějakýho ignisáka narazí. "Jinak, já su Kiler." střihla ušima když se zastavila kus před vlčkem. I když jméno teho asi moc nezmění. Už si tohohle ignisáka zakódovala v hlavě jako prostě vlčka. Sedělo mu to celkem. "Z kudma ty seš vůbec? Ten pach ignisu máš jenom tak nebo z tama si?" vyhrkla ze sebe.

Kiler se na vlčici usmála. Zopakovat si workshop není špatný nápad. "Tak jo. Chceš si to opakovat teďkons nebo až pak?" ušklíbla se. Možná by bylo fajn si zopakovat hlavně ty věci, co se jim hodí na zimu. Na takový ty chřipky a kdejakou rýmičku. Aby věděly jak se zachránit. Hlavně stará fena. No i když ta už si toho taky moc nepamatovala. Aby tam měly aspoň něco.
"Ty ses jako tulák narodila?" zeptala se ještě. Mohla to bejt nějaká uprchlica z ignisu nebo něčeho takýho že. Za to Kiler? Ta se jenom se smečkama kámošila a nic víc. Nihilu kdysi pomohla vyhnat nějaký ostnatý koně. A takový věci. Bylo jí za to slíbeno, že když bude něco potřebovat tak jí pomožou, tak snad to furt platilo.

Kiler byla naštěstí velmi bezproblémový vlček. Alespoň teď, teď by ju to mohlo aj zabít taky. Tak radši se držela svýho. Viděla jak z poza kamenů vylezl šedivý vlček. vypadal trochu vystrašeně, na to že to byl velkej kluk a žádný děcko. Nebo spíš, nedůvěřivě? Asi tak no. "Brej den, šak já ani nic nedělám." usmála se na vlčka aby vypadala trošku mile. Nechtěla problémy. Pomalu se vydala k němu blíže, sledovala kdyby dal nějak najevo, že se mu to nelíbí. "Za to ty vypadáš žes byl ve středu něčeho, rušim snad?" zeptala se a naklonila hlavičku na stranu.

Kiler se neměla čím tajit, taky si toho z kurzu moc nepamatovala. No, bylo těch informací hodně a když si to vlk neopakuje každý den tak se to rychle zapomene (jako němčina). "Hej mi se to taky líbilo!" hnedka souhlasila. Potom se musela pousmát. "Jaj v klidu, já taky ne. Jenom něco málo." zasmála se a sedla si u toho. No už jí bolely paciny taky. "No jasný! Nebo víš jak, dáme hlavy dohromady a každej si vzpomene na něco, a rázem máš celej kurz znova." vyštěkla a musela se nad tím pousmát. Ale jo, když by se víc vlků zamyslelo, jistě by na něco víc přišli. Víc hlav víc ví. Nebo tak nějak. Pohyb hlavou co Hel udělala byl taky celkem vtipnej. Taková změna názoru, aj když vlastně vůbec.
"Tož to budem dvě, svobodný duše navždy." vyštěkla a když se vlčka před ní začala smát, taky se musela smát. Na to že se sotva potkaly, jí přišla velmi sympatická, taková milá.

Kiler jen seděla a poslouchala dotazy. Některé byly až vtipné. Od někoho zaslechla příznaky předávkování máku. No řekněme si upřímně, asi všem bylo jasné, že někdo tady chce zkoušet jak moc kouzla ten mák umí. Kiler radši věřila, že předávkovat schválně se tu nikdo neplánoval. Ale tak, aby to neznělo, že si jenom utahuje z ostatních, aj ona chtěla ten mák zkusit. Zkusit se má všecko. Ne něco vynechat, že? Tak ať za svůj život zkusí aj ty přírodní drogy. Nebo by se mohla zkusit dostat do tej jeskyně od Přízraků. Dál se teda zmiňovaly bylinky co už nejsou úplně opioidy, ale spíš fakt že léčiva. No Kiler upřímně už tu pozornost ztrácela. Pak si ale vzpoměla, že vlastně je stará a može taky zdechnout na chřipku, tak ať radši ty ušiska nastraží a poslouchá!
"Když je proti nachlazení.. jak mám sežrat ten heřmánek? To mám prostě tu kytku sežrat nebo to mám nějak vařit.." zeptala se. Nachlazení, joo, to by bylo fajn se předtím preventivně preventivovat. Nachladit se na zimu nikdo nechce.

Kiler si po chvilce všimla příchozí vlčice. A byla si snad jistá, že ji odněkud zná. Vlastně si byly docela podobné. Až na to, že Kiler byla míň barevná.. neměla na sobě tu bílou. Teda vlastně jo, trochu na čumáku stařešina jedna. Ale to se nepočítá že. Nicméně Kiler potěšilo potkat další červenavou vlčku. "Zdravim." pozdravila Kiler zpátky a přátelsky zavrtěla ocasem. Nechala listí listím a vydala se za vlčkou. Trošku klusala, zastavila se však ještě před ní. "Jeee, já sem si řikala odkaď tě znám! Taky sem tě tam někde zahlídla, aj cez to kolik vlků tam bylo hah." zasmála se. Divila se, že zvládla takovou akci. Tolik vlků, pachů, bylinek, všeho. Aspoň se něco naučila. A teď přes zimu neumře jupí. "Hezký jméno, já su Kiler." taky se představila a usmála se. !Copak tu vůbec dělaš? Si ty z ňákej smečky odsaď?" narážela snad na to, jestli Hel není z Ignisu. Barevně by jim i odpovídala. Ohnivá smečka a červená vlčka. No, touhle logikou by tam měla být aj Kilera, a vskutku že kdyby byla mladší asi by tam aj došla. Teď už to ale nemělo cenu.

Kiler si nad listím moc nelámala hlavu. Netřeba zatím, však nic důležitýho nedělala. Na chvilku se jí zdálo, že i někoho slyší. Nejdříve to tedy připisovala vlastním krokům, později jí to však přišlo divný. Tak se občas zastavila a poslouchala. Jakoby jí někdo sledoval. Otočila se tedy a šla po svých vlastních stopách. Bohužel čuchat moc nic nemohla, skrze všechen ten pachy mokrýho listí. Tak se spolíhala na zrak. Ještě viděla, aj slyšela dobře. Po chvilce i zahlídla něco se mihnout někde za stromama. Zastavila se a na místo se upřeně dívala. Hej esi já budu slepá tak to ať mě trefí šlak. Pomyslela si pro sebe a nad tou myšlenkou se zamračila. Ona slepá nebude!

Co tak může tulák na podzim dělat v lese? Nemá žádný povinnosti, ani místa kde by měl být, tak co může být lepšího než šlapat po křupajícím listí! Oblíbená aktivita Kilerky, vždycky se jí líbil zvuk listí pod tlapkama. Nebo vůně mokrého listí, z nějakého důvodu. Podzim byl fajn, až na tu zimu tedy. Kiler tak většinu času prospala, taková hibernace trošku. Ale vyplatilo se jí to, zatím všechno vždy přežila. Jenom letos se zdálo, že jídla bude ještě míň než posledně. Možná čas navštívit své kamarády v Nihilu, kdysi jim tam přeci pomohla vyhnat nějaký koně nebo tak něco? Bylo to už dávno, ale Nihil jí tehdy řekl, že jí kdykoliv pomůže. Snad ta nabídka ještě platí.

Magii si poprosím na Norek :).

Je fajn se toulat takhle po večerech. Sic už bývala na večer všude zima. V lesících to bylo asi nejhorší, a ještě horší to bylo když v tom lesíku byla voda. Proto se snad vydala tam kde byly přesně tyhle dvě věci. No, šla se napít. Nechtělo se jí pít z kdejaký kaluže aby něco nechytla. Takhle na zimu, by pak mohla aj chcípnout ne? A to se jí úplně do životního plána nehodilo. Bo nevim jak ostatní, ale její životní plán se skládal z toho že bude ještě nějakou dobu žít. Aaa to možná bylo všechno. Nu, Kiler si ani neuvědomovala, že je blízko území Ignisu, naštěstí na území nebyla, to by ju prej roztrhali. Jsou trapní, zabít starou vlčicu jenom bo je trochu zpomalená a nevěděla, že za hranice se nechodí. Čekala spíše, milejší smečku. Ale tak, v Iginise nebyla, jenom blízko. Tak netřeba se strachovat.