Príspevky užívateľa

V centru města kdysi býval úkryt jejího otce. Hlavně proto se sem tedy Lailah vydala. Teď když měla brzy mít vlčata s někým koho ani nemilovala by se jí úkryt hodil. Aby nerodila v popelnici jako její matka. Teda, alespoň tak se to říkalo že. Potřebovala místo kde ty děcka může zavřít tak aby ani nevlezly na slunce. Už jako malé je fakt zabíjet nechtěla. Tedy, jako trest kdyby se slunce dotkli samozřejmě. Tak hledala ten úkryt, musel být v jedné z budov, kde taky jinde? A ona si už přesně nepamatovala kde. Matně si vzpomínala jak úkryt vypadal, no jak jí celou rodinu vzal Hati, radši tyto vzpomínky vytěsnila. A teď by se jí hodily. Vždyť ona z toho ani neměla žádné trauma tak co jí to hráblo.. tedy žádné o kterém by věděla.
Nakonec vlezla do jednoho z paneláků, a ten úkryt tu stále byl! No sláva, to se hodí! Rychle vlezla do místnosti ve které se už jen těžko hledal pach jejího otce. Či sourozenců.. byli tak mladí když si je Hati vzal. Bylo to jistě smutné, však mělo to svůj důvod. Ano, Hati nic nedělá bez důvodu. Tak byl jistě i důvod, že ji tu nechal. Byla jeho vyvolenou, byla důležitější pro něj než zbytek její rodiny..

Lai si tak po zimě chodila městem. Nečekala moc že by se zrovna dneska s někým měla bavit. Bohužel, když tady na kameni zahlédla vlče, asi se tomu úplně nevyhne. No jéje, co tu to vlče dělá? Nemělo by být spíš s matkou? Nebo kolik jim te´d bylo? Lailah se moc s vlčaty nebavila, neměla moc proč. Neměla vlčata ráda, byla hloupá a naivní a akorát nic neuměla. I ona byla samozřejmě kdysi vlčetem, ale to jí stejně nevymluvilo nemít vlčata ráda. A teď navíc měla mít svá vlastní vlčata! No to bude pohroma veliká.
"Zdravím, co tu děláš? Kde máš matku?" zeptala se když došla za malinkou vlčkou. No ona se o ni starat nebude.

Lai se celkem ráda potulovala po nábřeží. Vlastně teď hodně přemýšlela, což vůbec neznělo jako ona. Nebo minimálně by moc nepřemýšlela nad sebou. Ji teď ale trápil Alexei. Ten protiva. Ach jak jen jí to mohl Hati udělat? Co má s ním v plánu? Jak jí se to těch vlčat s ním nechtělo. Zrovna s ním.. ani ji moc nepřitahoval.. To je pak ve vztahu takové blbé no. Ale Hatimu se neodmlouvá, to vůbec. Řekl že má mít děcka s Lexou, tak ať. Jenom aby se o to pak zvládla postarat.
Procházela tady tichou nocí, nevnímaje zvuky okolo. Moc zamyšlená na to byla. I když jakožto kulťan tohle byla celkem chyba. Měla by svět vnímat, a v případě nebezpečí být schopná zasáhnout a zabít ty hnusné nevěřící!

Ano, bylo to trochu absurdní. Ale Lailah tady fakt nebyla pro děti bez závazků. Jakože že by zplodili děcka a Lexa mohl jít na mlíko? No to v žádném případě! Když už to po nich Hati chce, tak alespoň pořádně. To sice v podmínkách neměl, ale ona ano. "Jak asi? Pokud tohle po nás Hati chce, tak to uděláme pořádně." vyštěkla po něm. Byla pravda že ani jí se do toho moc nechtělo. Zrovna on? Notak, měla na lepšího určitě. Ale Hati jí dal jiný úkol. Ach, občas by si přála v něj nevěřit.. Nebo ne? Nad tímhle se ani nepřemýšlí! "Hati to tak chce." odsekla mu. "Takže?

Lailah přišla Zan jako trochu hloupá. Nechat vlčata takhle samotná někde v doupěti s cizím vlkem. Hm, asi jim hodně důvěřovala. Lailah by takhle asi s vlastními dětmi nevěřila jenom tak někomu. "Proč by tu byly pasti na vlky?" zeptala se nechápavě. Který vlk by chtěl lovit jiné vlky taky? To takhle bylo všechno dále od města? "Ano, to jsem. Co ty děláš takhle na hranici města." podívala se na ni podezíravě. Ano, byly celkem dost na hranici, jeden by se bál, že vlčky chtějí z města utéct. To ovšem Laila v plánu neměla.

Lailah byla ráda, že zima konečně končí. I přesto se ale schovávala v knihovně, kde si našla místečko mezi kdejakými policemi s knihami. Musela se ještě celkem vzpamatovat z toho, že má mít s Alexeiem vlčata. Ach co to jen ten Hati vymyslel. To nebylo to nejlepší. Nebo ano? Jestli to tak chtěj, zřejmě měla něco co by v kultu mělo dále přetrvat. I když její matka byla zrádcem. Jaká to ironie. Lailah, vlčka co opovrhuje vlky kteří by jen pomysleli na to, se otočit k hatimu zády, má matku zrádkyni. Snažila se od ní distancovat, ovšem, něco z ní měla. A to část povahy. Což bohužel nebylo to nejlepší. Mohla jen doufat, že jako matka takhle neselže. To by bylo nešťastné. Hlavně pro její vlčata. Bude se jistě snažit dát jim vše. Ale, nebude vychovávat žádné rozmazlence. Ne! Budou mít tvrdší výchovu, ať je z nich něco pořádného.

Lailah
- Lailah v zimě pouze nakoukla na radu smečky
- pomáhala s opravou botanické zahrady kde smečka měla přebývat
- snažila se pro smečku lovit a najít teplé věci v nákupáku
- sledovala jak probíhá domluva s Azarynem, nic k tomu však neřekla, pouze střežila hranice

Lailah se ceremoniálu jako házející snad ještě nezúčastnila. Nebo minimálně si to nepamatovala pořádně. Takže tohle bylo takové její poprvé. Ovšem na tuhle událost žel dostala vlče kterého zrovna fanoušek nebyla.. Vlčata po Tiamovi, po tom zrádci. Chlapec si to šplhal na Mesiáše jen aby mohl celý Kult zradit a takhle hnusně bodnout Hatiho do zad. Lailah tak teď opovrhovala i jeho vlčaty. Nesou jeho krev. Jak mohou vědět, že nebudu po otci? Zrádci. Možná i trochu doufala, že Hati ta vlčata projít ceremoniálem nenechá. Ale když ano, bude je žel Lailah muset respekovat jako sobě rovné. Bylo to fér, a Hati by to tak chtěl. I tak si na ně ale bude dávat pozor. Jeden nikdy neví..
Postavila se na kraj bazénu kde už se v Mesíčním světle leskla krvavá tekutina. Ceremoniál krve byl zajímavou tradicí. Velmi. Škoda že i poslední vlče Batdogovo se nemohlo zúčastnit. Hati jej ani ke zkoušce nepustil. Že by snad minulý Mesiáš taky nebyl zas tak čistý? Inu, kde cos se povídalo. Na zkoušce tak byly jen tři vlčata.
Mesiáš dal pokyn aby zkouška započla. Lailah se sehla k vlčeti. "Hodně štěstí, budeš ho potřebovat." procedila mezi zuby a škodolibě se ušklíbla. Poté hned vlče chytla za zátylek a zvedla do vzduchu. Ta zkouška byla pozdě, vlčata už byla celkem velká.. Bylo to trochu těžší, než by jeden čekal. Jedno vlče, Miriam, už bylo ve vodě, Lailah tam tedy Ruo hodila hned po Miriam. Jen ať plavou spolu! Pak už jen sledovala tu podívanou. Jak se vlčata snažila přežít v krvi..

No, vskutku zajímavá situace. Lailah si úplně nemohla pomoct od strachu. I když nerada takhle přiznávala slabost. Ale nelíbilo se jí to, proč by taky mělo? Zrovna Alexei, takový bručoun co se nad ní bude jen povyšovat ne? I když.. asi by ho mohla zkusit zkrotit. Nějak ho popostrčit k tomu aby dělal co si ona přeje? Tak to vlci ve vztahu dělají ne? "S Hatim smlouvat nemůžeš.. Jestli si to přeje tak se tak i stane." přimhouřila nad Lexou oči. On snad pochybuje? To by o Hatiho slovech neměl! I když, pravdou bylo že i Lailah pochybovala. Ale nehodlala smlouvat. To se nesluší. A ona je věrná Hatiho následovnice. "Snad Hatiho slova nehodláš zpochybňovat." zavrčela na něj. "Jestli si to Hati přeje, stane se. Ale nechci nic že mě jen použiješ a o naše štěňata se starat nebudeš! Když už tak budeme řádná rodina, a budeme ve vztahu!" hned si diktovala podmínky. No ano, to je potřeba přeci.

No tohle by nečekala teda. Čekala asi hodně věcí, ale děcka? No to bylo asi něco spešl. "Jakože my dva? Spolu? Že ty si vymýšlíš." nevěřila mu. Beztak to byl nějaký hloupý prank. Jenom si z ní střílel. Prosím Hati ať je tohle jen hloupý vtip. Modlila se a hlavu zvedla k nebi. I Lexa z toho však byl nervózní. Takže možná to vtip fakt nebyl. Ach ne. Oni dva, spolu? Jako, Lailah s tím asi až tolik mít problém nebude. Teda, snad jí do toho nebude Lexa moc kecat.
"Jakože kdy? Ty tohle chceš?" ptala se dál.

Lailah byla překvapená z oslovení a i dosti zaskočená. Takhle jí normálně neříkal, takže jí hned došlo, že asi něco nebude v pořádku. "Hm?" vydala ze sebe jen a naklonila hlavičku. Trochu ji děsil. A ještě víc jí vyděsil když zmínil vzkaz. Co by jen tak Mesiáš po ní chtěl? A proč nešel rovnou za ní? Nebylo by lepší aby jí to řekl osobně a ne aby se tohle dozvěděla od někoho druhého?
"Děsíš mě, co je to za vzkaz?" přešla rovnou k věci. Nemá ráda když někdo něco obchází či tají. Upřímnost nade vše že. Stále ale měla strach z toho co za vzkaz to je. "Proč mi to neřekl Mesiáš osobně?" zeptala se a trochu se zamračila. Snad si nemyslel že se jí nedá věřit.

Ach ta vlčata, proč vždycky Lailah měla na ně to štěstí. No to bylo. Na jejích prvních pár slov nereagovala, jen se ne moc nadšeně dívala. Kam vlče odejde. Co má vůbec v plánu. "Aha, na to je snad místo kde je zbytek děcek ne?" znovu vlče spíše okřikla, no snad právem. V tomhle počasí se takhle toulat. Vlčata byla jistě někde zalezlá a hlavně v bezpečí. Kult si na vlčatech zakládal. Nemohli je nechat jen tak umrznout nebo se ztratit. "Ebony, jako jak chceš jenom nikde neumrzni." pokrčila rameny a švihla ocasem. "To by pak nejspíš bylo na mě, najdi si něco teplého." dodala pak.

Ach ne, tak oni opravdu pomáhají těm nevěřícím! Jak si to jen Batdog mohl dovolit jako bývalý Mesiáš? Snad opravdu nechtěl pomoct někomu kdo za svůj život ani existenci Hatiho nepřipustil. A Nirix to mohl zastavit, no tohle bylo celé špatně.
Lailah seděla za jedním z domů a pozorovala dění. Pysky jí cukaly vztekem, jak s tímhle vším nesouhlasila. Vlci by měli svůj život zasvětit Hatimu! A když tak neučiní, měli by jistě zemřít a na svět už nikdy nepohlédnout. To by byl ideální svět Lailah. Jenže tak to nebylo, a jí nezbývalo než naštvaně dál pozorovat.

Lai se na šedavou vlčku podezíravě podívala. "No to doufám." odvětila rychle. Snad by nebyla vlčka tak hloupá aby ohrozila život vlčat. Za to by ji jistě čekal trest! A to smrti. S trochou štěstí. Lailah měla na Zan totiž zasednuto. A mohl za to právě její otec. Zan byla potomkem Tiama, bývalého kněze kultu, který se prohřešil tím nejhorším způsobem. To ona nehodlala trpět.
"Cože? Pasti? Na co jako?" zeptala se, čumák vzhůru. O čem to mluví? Jaké pasti? Kdo jí tohle vůbec napovídal. Lailah jen doufala, že tohle nebude zase někdo hloupý a naivní. Takové vlky nesnesla. "Ty jsi Zan, že? Ta Tiamova dcera." zeptala se aby se ujistila. Nač by si pamatovala jméno zrovna někoho kdo byl dcerou zrádce? Dle Lailah by měla vlastně všechna jeho vlčata zemřít s ním. Aby neudělala to stejné. I když, ty nejmladší se ještě snad dají vychovat.

Lailah zaslechla ono vytí na hranicích. A ačkoliv se tohohle pravděpodobně neměla moc účastnit, ale její zvědavost jí nedala. Ono vytí totiž pocházelo od vlků co ze smečky nebyli. Prý se jednalo o domluvenou exkurzi či tak. Něco co domluvil jejich bývalý mesiáš.. Jak jenom mohl? Pomáhat nevěřícím přežít? Dostali se z toho vůbec alespoň nějací z nich na správnou cestu nebo jen využili špatného mentálního stavu jejich bývalého vůdce? Měl z toho snad něco Kult? Lai doufala, že právě tohle by se mohla dozvědět odposloucháváním toho vyjednávání. Někde v hloubi duše doufala, že se Nirix těm vlkům postaví a řekne jim, že oni jim žádné byliny dávat nebudou, a že to co si domluvil bývalý mrtvý Mesiáš se na ně už nevztahuje. Ale takový on zkrátka nebyl, takže to se nejspíše ani nestane.
Lai na sebe hodila svůj plášť a dala si pozor aby její maska nebyla nijak rozmazaná. Přeci jenom kdyby ji někdo viděl, tak ať aspoň reprezentuje Kult. Nebo taky může jen stát někde bokem a v případě že se jeden z těch všiváků pokusí něco udělat, mohla by tomu zabránit.