Príspevky užívateľa

Usoudila, že na současného vůdce smečky přízračných nemusela už čekat. Objevil se tu a nepřehlédl ji. Původně by byla radši, kdyby se tu nacházela i její sestra, avšak nebyly na sobě nikdy tak závislé, byť to tak mohlo někdy vypadat. Zdání občas klamalo. „Buďte též zdráv, S'ariku. Slyšela jsem o vás už od vlka z vaší smečky, Ciela,“ pokývala hlavou, prohlédla si ho jen zběžně, nikdy neulpěla na vlkovi pohledem. I tak si dokázala všimnout, že se už na něm stáří začínalo podepisovat, ovšem i tak kdyby musel, pořád by se ubránil. „Jmenuji se Lirtheni a ano, přicházím ze vzdáleného Henobu,“ potvrdila mu jeho slova následně. Už náušnice, kterou nosila na uchu, mu určitě potvrdí její původ. Šlo o klasický Milágovský výrobek. „Od vaší sestry Anokathry jsme se se sestrou Vash'ti dozvěděly o větvi vlků, nesoucí naše rodové geny. Proto jsme sem do Norestu přišly, tuto větev zmapovat,“ vysvětlila mu jednoduše. Věděl o ní více? Určitě. Podle všeho byl sám otcem některých těchto vlků. Dalšími otci mohl být někdo z jeho sourozenců. Možná taky ještě žili. No takové otázky si nechá až na později, jestli se k tomu dostane řeč.

Tahle část Norestu byla jednoduše mrtvá. Žádná voda, žádné kytky, žádná zvířata. Tohle, kde teď stála, pravděpodobně bývalo dokonce i jezero. Jenže teď se tu už žádná voda nenacházela. Země byla popraskaná a suchá, bez jakýkoliv stop právě vody. V dálce zahlédla dokonce duny pouště a na jiné straně zas les s uschlými stromy (aspoň tak vypadaly, i když vzhledem k atmosféře téhle části o tom nepochybovala). Kdo ví, jaká byla příčina téhle katastrofy. A vlci mohli být rádi, že se to nerozšířilo dál. Avšak kdyby ano, nikdo by tu nežil, zcela logicky, že ano. Zamávala ocasem a vydala se dál. Tahle záhada se objasňovala jen těžko, mohlo se stát cokoli. A nebylo to pro ni momentálně důležité.

Za život jí překvapilo málo věcí. Byla jako vlčice, byť mladá, která čekala už odjakživa vše. No pravda zněla tak, že když došly sestry k tě informaci, že tu S'arik žil a očividně učil jiné vlky se zbraněmi, nejspíš cosi na Norestu změnil. Anebo jen na menším kusu Norestu. „S'arika zná díky našim dějinám snad každý vlk v říši,“ odpověděla mu klidně. Jako každé vlče se i ona učila v dějinách, kde je o něm psáno mnoho - o válce a jeho úloze v ní. „Dobrá. To je potěšující fakt, že jsou naše cesty aspoň prozatím u konce, “ odpověděla s přikývnutím, přičemž ještě krátce pohlédla na Vash'ti, stojící vedle ní. „Do Norestu jsme dorazily z určitých důvodů, a hodláme je zde splnit. Nejsme jen bludné ovce, kterým je to jedno,“ odpověděla mu a oddechla si. Ach ano, možná to znělo hůř, než to plánovala, avšak s tím měli vlci bez emocí problém neustále. Vlci je (ne)chápali úplně jinak.

Se sestrou se rozdělily a každá se vydala jiným směrem zkoumat tuto pro ně zatím spíše neznámou krajinu. Jejich plán zněl jasně. Zjistit co nejvíc a pak se znovu potkat a vše si sdělit. Lirtheni zrovna šla podél proudu nějaké místní řeky. Byla široká a plavalo v ní plno větviček, jehličí a listů. Uznala, že ne každá řeka zůstane pořád čistá. Příroda byla mocnější, než si kdo dokázal představit. Přemýšlela také o slovech, které jí sdělil vlk jménem Cielo. Nepřekvapilo jí, že jeden z bývalých vůdců Henobu, S'arik, ještě žil. Vlci z říše se vyznačovali přirozenou dlouhověkostí a pokud Lirtheni někdo nezabije v boji nebo třeba nespadne ze skály, čekal ji možná stejně dlouhý život. A to platilo i pro její sestru Vash'ti. Možná by se měly pak se sestrou vydat ke smečce přízračných a potkat se s ním. Určitě byli tamnější vlci ochotni ho pro ně vyhledat a přivést. Poznala to už od Ciela, že tito vlci zlosti moc neměli. Avšak nenechme se mýlit, zkažená jablka rostla na každém stromě, prolezlá červi a odpornou chutí.

„Myslím, že nemá cenu zaznamenávat každou blbost, což jsme dělaly, když jsme se to učily. Vlastně nevíme o tomto místě zhola nic. Třeba ta mlha postupem času stoupá, jen pomaleji, než obvykle,“ odpověděla jí, aniž by se na ni podívala. Konec konců, hlavně sem přišly, aby zmapovaly místní větev Milaga vlků (a možná i dalších obyvatel), než aby plýtvaly papír na každé místo, na které narazí. „Ale můžeme to tu více sledovat. Třeba to tu je více neobvyklé, než to jen vypadá,“ dodala ještě, než v dáli zahlédla obrys vlka. „Někdo jde,“ řekla říše Vash'ti a to už se na ni podívala. Zatím se vydala naproti vlkovi, který už jejich přítomnost taky zabystřil. Odkašlala si, než promluvila. „Zdravíme vás, cizinče. Já jsem Lirtheni a moje sestra se jmenuje Vash'ti. Z určitých důvodů cstujeme do krajiny Norest ze severovýchodní říše zvané Henob,“ představila se, ignorující jeho veselý tón i veselou řeč těla. Vlastně ignorovala i jeho závěr slov, nebylo to pro ni ani zamák důležité. „Dorazily jsme správně?“ zeptala se na to, co teď nejvíc potřebovaly sestry vědět. „Jak zní vaše jméno?“ položila mu ještě další otázku, aby ho nezvala pořád cizinče.

Lirtheni se i se svou sestrou nacházely na nějaké mlhou pokryté louce. V dálce mohly zahlédnout jeden samotný strom, tyčící se do výšin. Zavětřila. Cítila tu větší koncentraci vlků, ať už starších nebo novějších, ať už přímo zde, nebo vedoucí jinam. „Možná jsme došly už do cíle,“ promluvila na svou sestru neutrálně. Ano, jiný vlk by zajásal, že to našel, no Lirtheni, která už odmalička postrádala emoce a ještě se narodila v zemi, kde výchovou byly emoce potlačeny, takže jásat určitě nebude. „Pojďme se rozhlédnout ještě dále, třeba tu někoho najdeme,“ promluvila znovu a zamávala pomalu ocasem. Následně se vydaly hlouběji mezi mlhu, že tu třeba někoho najdou. „Tohle místo je nějakým způsobem podivuhodné. Hodně hustá mlha se drží hodně u země, zvyk je, že se mlha drží po celé výšce vlka i výš,“ poznamenala ještě, zatímco s Vash'ti procházely tímto místem. Viděla někdy něco takového? Určitě ne.

Jméno: Lirtheni
Přezdívka: Lir
Věk: mladý dospělý (21.5.2021)
Pohlaví: samice
Matka: Ihiri
Otec: Farhaday
Sourozenci: Vash’ti, Ra’Juun

Charakteristika:
Lirtheni, stejně jako její sourozenci, byla vychovávána s největší pečlivostí a přísnosti podle zvyků, které se v jejím rodném místě, Henobu, prováděly po celé věky jeho existence. Takže se není ani čemu divit, že je pravým ztělesněním Milaga vlka.
V první řadě samozřejmě uvažuje logikou. Než dojde k nějakému závěru, prvně posoudí všechny strany problému a až pak to uzavře. A nenechá se jen tak něčím rozhodit. V každé situaci je schopna jednat s klidem a neustále neutrálním výrazem, nic neprozrazujícím.
Ano, na to se váže fakt, že emoce neprojevuje. Avšak je u ní menší rozdíl, než u jiných Milagů. U jiných vlčat se učí emoce potlačovat, no u Lirtheni nikdo nic potlačovat nemusel. Už od mala žádné emoce neprojevovala. Nikdy se nezasmála ani pořádně nezamračila - tím pádem se s absencí emocí přímo narodila.
Je celkově schopná a dá se říci, že má hlavu vysloveně plnou vědomostí, od lovu až po schopnost četby a psaní, čímž se odvíjelo její učení na písaře. Umí být i pěkně trpělivá, umí si počkat a na splnění cíle vůbec nespěchá.
Na druhou stranu je často autoritářská, snaží se vybudovat respekt vždy a všude a bodejť, když se někdo vzpírá. Není ani výjimkou, že se snaží být lepší, než její sestra, i když je jejich vztah jinak naprosto bezproblémový. Je pravda, že má také tendence opovrhovat slabými a hloupými vlky, kteří nemají v sobě ani kousek diplomacie a síly. Na to se váže fakt, že může mluvit natolik upřímně, až to vysloveně bolí. Ovšem ona se drží jedné zásady, která zní: “Pravda prostě někdy bolí”. Ji samozřejmě nevyjímaje, jen to narozdíl od jiných nedá najevo.

Minulost:
Lirtheni a její bratr se sestrou se narodili do říše Henob v severnější části zeměkoule. Lirtheni a ani žádná jiná vlčata neměla takový život jako měla vlčata z jiných koutů světa. I přesto, že sama Lir emoce neprojevovala nikdy, jiná vlčata ano, no Společenství Milaga trvala u každého z nich jejich emoce co nejdříve potlačit. A ať to šlo lépe nebo hůře, nakonec se tak stalo u všech.
Jejich výuka začala poměrně brzy. Učili se lovit, logicky uvažovat, chovat se prostě jako pravý vlk, který do Společenství skvěle zapadne. Lirtheni se učila vždy rychle a vždy ráda, už kvůli své vrozené absenci emocí věděla, že se z ní musí stát spořádaná, slušná a schopná vlčice. Avšak hodně času trávila i se svou sestrou Vash’ti, kdy si navzájem doplňovaly vědomosti a zároveň se v nich navzájem trénovaly, když zrovna neprobíhala oficiální výuka.
V prvním roce jejich života se začali okrajově učit i se zbraní Wara, jenže Lirtheni a její bratr se sestrou se narodili do větve rodu, ve které se dědí písařství a kronikářství, a tak jejich hlavní náplň učiva byla četba, písmo a orientace v něm. No a aspoň jí to tak vyhovovalo více. Se vší ochotou vždy zaznamenávala sebemenší detail děje okolo a to hlavně proto, aby se to naučila do dokonalosti.
Byly jí skoro tři, když se v Henobu objevila vlčice Anokathra se svým partnerem Gwynem. Byli obeznámeni s větví vlků Milagy, žijící v krajině zvané Norest. A Lirthani se rozhodla, že se tam vydá a celou oblast i vlky v ní důkladně zmapuje. Samozřejmě neodešla sama, na cesty se s ní vydala i její sestra Vash’ti. Jako důkaz uznání nad jejich rozhodnutím každá dostala naušnici a obě si samozřejmě vzaly na cesty světlou mošnu, v které schovávaly svitky a různá brka na všelijaké záznamy.

Zajímavosti:
Už od mala postrádá emoce.
Nosí při sobě neustále mošnu, v které ukládá papír a psací potřeby.
Na uchu má náušnici s rubínem.
Má dlouhou a hustou srst, která ji chrání před zimou.
I když je v její rodné říši bojovat zuby a drápy považováno za barbarský, ona nevyužívá jiný způsob boje. Zní to logicky, žádnou vlastní zbraň nevlastní.
Přezdívkou Lir ji smí zvát jen Vash’ti.
Měří 80 cm v kohoutku jako její sestra.
Magie:

Merger animo

Merger Animo znamená splynutí myslí. Jde o schopnost vidět do cizí duše. Lirtheni se s ní tudíž dokáže spojit a přečíst veškeré informace od vlkova narození (pokud si je pamatuje). Odhalí tudíž i jeho tajemství, záměry, taky druh magie a její možnosti, o kterých ten druhý nemusí ani vědět. Takže Lir získá jednoduše řečeno skvělý obrázek o daném vlkovi. Magie funguje už při dotyku. Na krátký kontakt odhalí vlkovi záměry, slabiny nebo magii, při delším už zjistí i podrobnosti. Zasažený při kontaktu s ní pocítí mírný šok - taky aby ne. Bohužel i druhý vlk bude moct o něm něco zjistit.
Magii lze použít i k zastavení konfliktu. Jediná myšlenka a kontakt s jeho klidnou myslí přelije klid i do protivníka. Sice neuzná prohru, jen dosáhne jakéhosi vyrovnání a usmíření. Však tato výměna emocí je vzájemná. Lirtheni sama ochutí, co protivník pocítil a chce to velké ovládání, aby si uklidnlla znovu mysl. Není výjimkou, že se sama může cítit poté naštvaná či jinak nabroušená. Jako další nevýhoda Mergeru je občasná dezorientace či bolesti hlavy, co se mohou po použití magie dostavit.

Obrázek:



Doplňky:
zlatá naušnice s rubínem
menší mošna, v které ukládá papírové svitky a brka na psaní
= vše vzato z Henobu

Další postavy: Sol a spol.
Discord jméno: Hadicek