Príspevky užívateľa

Samice: Eirlys, Tessa Grace, Zaniyah
Samci: Leon, Akaza, Akryl

Lunary vyčkávala na to, co se sivá vlčice vlastně chystá udělat. Nečekala marně. Onen červený květ brzy tuto šedavou vlčku ozdobil a jí v očích zajiskřilo vděkem. Brzy po té se již obě vlčky braly na odchod z onoho místa setkání. Lunary už teď cítila S´Arikův pach. Nebylo pochyb že byl blízko a tak ani ona neměla obavy, že by jej nenašla. Kráčela pozvolna s šedavou vlčicí po boku, nespěchala. Šla tak, aby jí i postarší vlčice stačila. Netrvalo dlouho a před oběma skutečně brzy stanul onen Alfa Přízračné smečky a Lunary se brala ke straně aby dala prostor Nwod´reoce. Popravdě moc nevěděla, co od tohoto setkání očekávat. Nikdo jí nic nechtěl prozradit tak tam jen stála a nic neříkala. Inu, stála doufala, že jí to Alfa později vysvětlí.
Po té, co tmavý vlk promluvil na něj Lunary zareagovala kývnutím. Ráda posloužila, ale nyní už se brala k odchodu. Setkání patřilo těm dvěma a ona ho svou přítomností nechtěla nijak narušovat.
Vytratila se, hlavu plnou myšlenek.. Proč by vlastně někdo, koho Lunary v životě neviděla vyhledával alfu? Co když to byla past?...
Inu, v hlavě se jí rodily ty nejrůznější nápady, avšak i přes to, že měla vlastní názor a úsudek, rozhodla se, že o tomto nikomu neřekne... Však S´Arik jim to jistě vše vysvětlí, až přijde ta pravá chvíle.

Lunary pokývala směrem k Rio na souhlas. Sluničko sice nebylo ještě stále úplně nejvíš, avšak to, co za dnešní den mají stihnout... no, co si budem, bylo toho docela hodně a to Lunary ani nepočítala s tím, kdy by mohla být Rio unavená. Přecijen, všechny čtyři nožky jsou potřeba, to by je vlci jen tak neměli a tak byl pro Rio jistě relativně velký handycap, že nemohla běhat tak jako ostatní, korž ve štěněcím věku kdy spolu štěňata jen a jen zápasí a soupeří o první místo.
"Nyní jsme v Údolí. BUďto můžeme jít k lesu na úpatí, a nebo to vzít k noře smečky. Přiznám se, už také začínám mít docela hlad." Opáčila s úsměvem. JIstěže by Rio ráda ukázala území celé, avšak přetížit ji rozhodně nechtěla. Takže i když ona nějak veliký hlad neměla, nemohla by tu "vinu" nechat jen na Rio, to by se jí nepodobalo..

Lunary se na Rio pousmála. Vlastně ráda poslouchala, když mladá zelenkavočerná vlčka přemýšlela nahlas, bylo zajímavé poslouchat to a musela se přitom pousmát. Myšlení vlčat a ještě ne úplně dospělých vlků jí přišlo tak bezstarostné, vlastně si mohli myslet co chtěli a nikoho a nic tím neurazili.
"Díky, jsme rádi že se ti tu líbí." Pověděla s přívětivým úsměvem.
Nad další větou mladé Rio se musela v duchu pousmát.
"Když nemáte studánku, máte jistě jiné místo, které je pro vás také tak důležité. Každá smečka má své kouzlo. Své kouzelné místo na kterém byla napsána historie smečky, nebo má pro smečku veliký význam."
Pověděla a nechala Rio si studánku prohlédnout.

Lunary vyčkávala na odpověď světlé vlčice. Rozhodně ji nechtěla soudit předem, ale taky nechtěla nijak ublížit své smečce a to ani nehodlala udělat.
"Omlouvám se, ale nyní jsou hranice smečky uzavřené a proto vás budu muset poprosit abyste--..." Už nestihla doříct, neboť vlčice jí pověděla, že sem vlastně přišla pro to, aby vyhledala S´Arika-alfu Přízračné smečky.
Na to se Lunary zarazila. V setkání s alfou přece bránit nemohla, co když měl přeci jen domluvené nějaké setkání s někým z Norestu, nebo ještě z větší dálky?
Proto jen pokývala. "Já jsem Lunary, těší mě." Pověděla když už jí sivá vlčka své jméno také prozradila.
"Pojďte tedy semnou, zavedu vás za naším alfou." Pokynula sivé vlčici a rozešla se hlouběji na území.
Když už se sobě navzájem představily, nejspíš by jí už vykat nemusela, ale z její strany by to nebylo slušné a tak raději odpověděla jak se patří.
"Je to naše povinnost, chráníme tak vlčata kterých je nyní na území mnoho." Pověděla již lehce s úsměvem.
"A co vás k Přízračným přivání zdali se mohu ptát?" Zeptala se ještě na to, co ji zajímalo nejvíce.
Nyní už obě sivé vlčice mířily Jehličnatým lesem rovnou za tmavým alfou Přízračných.

Jen co Lunary uslyšela kroky, které nebyly příliš hlasité, našpicovala uši a otočila se za tím zvukem.
Zde spatřila stát světlou, trochu starší vlčici. Prohlédla si ji bedlivě od hlavy až po koneček ocasu a lehce se zamračila jen co nasála její pach.
Rozhodně se nezdála být z této smečky, nebo se snad Lunka mýlila? Přeci jen, v Přízračných se naučila vnitřnímu klidu a promýšlení si svých myšlenek dřív, než něco uspěchá a to taky teď udělala. Hlídala hranice a byla zde sama, proto musela dávat náležitý pozor. I když pochybovala, že by jí vlčka mohla nějak ublížit, opatrnosti nikdy nebylo málo.
"Zdravím." Pronesla s kývnutím hlavy na pozdrav. "Omlouvám se, ale neznám vás, patříte do naší smečky?" Pověděla, snažíc se mít klidný hlas, uvnitř byla však ostražitá a připravená čelit čemukoli.

Lunary se procházela a obhlížela hranice smečky Přízračných, zda tu náhodou není schovaný nějaký tulák. Přeci jen. Hranice a možnost vstupu za ně-tedy na území smečky se nyní tulákům nepovolovalo, jelikož smečka měla mnoho mlčat.
Upřímně, Lunary to ani tak nevadilo, bezpečí totiž bylo nejdůležitější, stejně jako štěňata-nová generace která je jednou zastoupí.
Trochu ji ale jedna věc přeci jen mrzela a trápila.. Tesknila, neboť už dlouho neviděla Shaariho. Ten modravý vlídný a milý vlček jí skutečně přirostl k srdéčku.

Lunary našpicovala uši a poslouchala. Popravdě, být Nirixem by se ona chovala opatrněji, možná by se i trochu strachovala po takovém zjištění. Vlastně ani netušila, co by mohlo a co vůbec žije za hranicemi toho starého města, což ji i popravdě vcelku děsilo. Takový Ignis byl až směšně vypočitatelný, ale o Kultu toho věděla pramálo-
"Přeju ti tedy hodně štěstí, ať najdeš to, po čem toužíš." Pověděla a trochu se začervenala studem. Tohle byla nějaká fylozofická věta, či? Sama netušila..

Lunary po boku s Rio nijak nespěchaly, právě naopak, Luna se snažila své tempo přispůsobit mladičké vlčce se kterou nyní obcházela nějaká místa na území Přízračné smečky, ale i přes to netrvalo příliš dlouho se k Půlnoční studánce dostat.
"Mě? Líbí se mi tu, popravdě bych nikde jinde být nechtěla. Myslím, že pro vlka jako jsem já je tato smečka ideální." Pověděla vlčce s úsměvem."To mě těší! Taky jsi první Nihilčan tady u nás na území se kterým mluvím." Pověděla naopak zase k Rio.
"Nyní se nacházíme u Půlnoční studánky." Pověděla, když přišly až k vodě která se pod nimi za svitu slunce leskla.
"Zde, na tomto místě se pořádají setkání celé smečky, kde všichni debatují pod otevřeným širákem hvězd. Někdy i po vydařeném velkém lovu se právě na tomto místě pořádají takzvané oslavy. Nebo se stává, že se právě zde sdělují významná proroctví, která mohou ovlivnit život celé smečky.
Působí to tu téměř až magicky, když vidíš lesknoucí se hvězdy na hladině. Mám toto místo moc ráda." Pověděla Lunary zaujatě, dívající se s úsměvem na pohybující se hladinu.

Lunary Nirixovi jeho úsměv oplatila. Popravdě, smeček tu bylo relativně dosti ale díky tomu, jaká byla každá rozmanitá, Lunary si byla jistá, že komukoli z Norestu sedne alespoň jedna z nich.
"Upřímně bych neřekla." Pověděla a trochu nakrčila obočí a čumák při nepříjemné vzpomínce na Stadleyho.
"Smečky jsou v Norestu celkem čtyři. Přízrační, Nihil, Ignis a Kult. Ignisu a Kultu ti radím se vyhnout. Nemají tuláky moc v lásce." Pověděla nováčkovi varovně.
Ignis byl prohnilý skrz na skrz a být zavřená až dokonce života za hranicemi jednoho velkého zpustlého města pro ni taky zrovna nebylo. Inu, tahle vlčka se prostě v Přízračných našla. Věřila, že právě zde totiž vede její životní cesta, i když odloučení od sestry stále nenesla úplně nejlépe..

Lunary se musela z toho vlčecího nadšení usmál od ucha k uchu, tohle ji skutečně velmi těšilo. Bylo moc hezké vidět Rio tak v dobré náladě, tedy... nemohla předpokládat, že vůbec někdy vyměnila tuto svou veselost za něco jiného, ale přišlo jí to tak. Inu, s Nihilem si byli v něčem Přízrační tak podobní a v jiném byli zase úplně odlišní, fascinovalo ji to.
"Jsem ráda že se těšíš. No, nevím, jestli se to dá zrovna nazvat pokladem, ale ano, dalo by se říct že pro Přízračné tu takové pomyslné poklady jsou. Máme tu místa spojená s kulturou a to je věř velmi důležitá záležitost." Mrkla na Rio.
PO té co odpověděla na její další otázku se Lunary trochu zastesklo. Projevila uvnitř nad mladou vlčkou lístost, avšak navenek na sobě nenechala nic znát. Litování by jí jistě nepomohlo.
"To je v pořádku, kdybych šla moc rychle, stačí říct." Pověděla s úsměvem snažíc se ji alespoň nějak uchlácholit.
"Dobře tedy, první zastávka - Půlnoční studánka!" Pověděla a pomaličku se již dala do kroku směrem ke studánce.

Lunary se dívala na šedavoučkou vlčku s tou starou známou vlčecí jiskrou.
"Jsem moc ráda že se ti tu líbí! Vlastně je to poprvé, co já vidím na našem území nějakou smečku takhle pohromadě. Musím říct že je to velmi pěkné. Vůbec se nedá říct, že by tu bylo prázdno." Pověděla humorně a nepřestávala se na Rio usmívat.
Jakmile jí položila svou druhou otázku, čekala jen na Riinu odpověď aby mohly obě vlčky vyrazit.
"Skvěle! Už se těším." Pověděla a na oplátku se na ni taky zakřenila. I Lunary měla radost. Rozhodně v tom nemohla mladou vlčku nechat samotnou.
"Tak tedy vyrážíme. Hodně nás toho čeká, tak ať to stihneme!" Pověděla. Určitě neměla v plánu s Rio projít celé území, to by jim zabralo celý den a zřejmě už by to ani obě vlčky nebavilo. Proto bylo ideální projít jen naplánovanou trasu která je kratší. Přeci jen.. Rio ještě nebyla dospělá a i když měla jak se zdálo plno energie, nerada by ji Lunary uhnala. Už jen kvůli tomu, že právě zahlédla Riinu nožku.
"Určitě to zvládneš? Kdyžtak to můžeme ještě zkrátit.." Zeptala se starostlivě.

Lunary se posadila a našpicovala svá veliká sametová ouška. Dávala bedlivý pozor na všechno, co jí vlk povídal. Nejen pro to, aby mu pak byla schopná co nejlépe odpovědět.
Podle toho co od Nirixe zaslechla mu nejspíše nebylo příliš příjemné býti tulákem. Inu, starat se sám o sebe a bojovat každý den o přežití taky není žádná lambáda. Vlk je smečkové zvíře a tak by se neměl jen tak toulat. Vlastně, ani jí nebylo jako tulákovi zrovna nejlépe... Měla sice alespoň sestru, to byla pravda, ale na smečku byla zvyklá až příliš.
Po té, co vyřkl svou další otázku Luna lehce zaváhala. Přeci jen, žádný člen jekékoli smečky by neměl tulákům vyzrazovat vše- Ale přeci jen, něco mu jistě říci může.
"No, to, co si asi pod naší smečkou můžeš představit nejlépe jsou hvězdy. Přízrační v nich čtou a věří, že ve hvězdách je každičká cesta. Celá kultura této smečky je s nimi úzce spjata." Pověděla tak na začátek, co asi každý tulák který je v Norestu o Přízračných ví. Sic, pravda byla, že smeček tu bylo na relativně malé území více než dostatek a Lunary by rozhodně nepatřila mezi ty, kteří o nich nic neví. Už nějakou dobu v Norestu žila a o každé smečce alespoň něco zaslechla. Obzvláště speciální byl Kult. Ten se od všech smeček lišil nejvíce. Vlastně i o něm Lunary něco věděla, jelikož z dávného setkání s Aysel si také něco pamatovala.

Lunary nečekala dlouho, Rio totiž byla zdá se dochvilná a tak brzy přišla jak se patří - s usměvavou tváří a chutí do toho!
I Lunary tohle potěšilo a už se těšila zase o něco víc.
"Ahoj Rio!" Pozdravila mladou vlčku na uvítanou taktéž s úsměvem aby Rio oplatila ten její.
"Tak co, jak se ti u nás zatím líbí?" Zeptala se tmavoučké vlčky hned na začátek aby rozvedla nějakou konverzaci, inu, dnes spolu nějaký ten čas stráví a jistě by nebylo moc zábavné aby obě mlčely.
"Jsi připravená na dnešní túru?" Optala se zvesela. Tím samozřejmě nechtěla Rio nijak zastrašit, právě naopak.

Lunary se dnes rozhodla vstát časně zrána. Měla dnes totiž důležitý úkol na který rozhodně zaspat nemohla!
Dnešek byl totiž zahajovacím dnem výměnného pobytu s vlky z Nihilu a dnešek byl přímo stvořený na krásnou procházku po území.
Na dnešek byla totiž sivá vlčka domluvená s Rio z Nihilu na ukázku území přízračných. Taky byla Lunary pořádně nervózní.. Co když nezvládne na všechny otázky Rio odpovědět? Přeci tu není tak dlouho jako kterýkoli jiný Přízračný. No, Lunary se bude snažit odpovědět na vše jak nejlépe bude moct.
Přestože měla lehce obavy, jelikož nikdy předtím si učitelskou pozici nevyzkoušela, byla přesvědčená, že i kdyby se cokoli mělo pokazit, bude to pěkně strávený den.