Príspevky užívateľa

Když slyšel štěkot od Omary, mušle se lehce kouknout nahoru do tmyale pak se obrátil zpět na vlčata. Jedno se ho i pokoušel kousat což já už bylo známo, bylo moc mladé na to aby mu nějak ublížil a tak se nad tím jen usmál.
Zvedl hlavu, dál zajíce na své křídlo a popostrčil Sapphire a Lumine aby se obrátily a šly zpět. Venku bylo světlo a tak bylo dobré jim ukázat že to je nepřítel.
"zdálo se ti to? Mám pocit že na tom budeme stejně. Hati mi poslední dobou naznačuje hodně věcí a tak z toho nemám dobrý pocit." cukne uchem a pomalu jde dovnitř jeskyně. Očke se také dívá a kontroluje dvě slečny.
"přinesl jsem ti jídlo... Jinak vše pořádku?" položil zajíce vedle ní a koukl se na Exlipse který se zdál být v jeho očích vystrašený.
"pojmenuješ je bez otce nebo do vezmeš do svých pacek?"

Pozorně se díval na Ossiana a přemýšlel nad jeho slovy. Chtěl tady jít jen aby reprezentoval Hatiho? No byl to svým způsobem dobrý plán ale radši by Ossiana nechal doma aby nemusel si lámat hlavu tím, že tady je něco moc přes čáru. Aspoň tak to Nirix pochopil.
Neznal Ossiana dostatečně aby mu viděl do hlavy ale nechtěl aby byl svým způsobem naštvaný. Měl se bavit! Jsou na plese!
"chápu... Tím se vysvětluje proč se na Salome díváš takovým způsobem." povzdechl si a obrátil svůj zrak na Salome v dálce.
"pokud se toho chceš chopit, nevadí mi to. Můžeme udělat modlitbu. Avšak... Nechceš se spíše bavit teď? Odpočinout si od práce? Myslím že by Hati byl rád kdyby jsi se trochu usmál a šel na chvíli si popovídat s novými vlky. Či by jsi rád tančil?" škádlivě do něho strčil křídlem. Nechtěl ho nutiit ale ta představa by byla zajímavá.

Než se Nirix nadál, už tady seděl skoro sám. Zdálo se že všichni se dobře bavili. Dokonce i Salome byla tak zapálená do zapalování ohniště. Že by konečně mohl vidět radost v těch očí skoro bez duše které vidět skoro každou noc? Kdo ví.
Avšak nejvíce si všiml té podrážděné reakce Ossiana. Měl ho tam poslat také? Ne on nebyl takový typ co se týkalo jiných tradicích.
"děj se něco?" koukl se na něho a cukl uchem. Zajímal se o něho teď více když byl jediný který mu zbyl.
"vidím že nejsi rád. Proč je to tak? Nemusel si zde chodit pokud jsi nechtěl."

Když dostal pozvánku pro kult, aby se šli podívat na ples a zatančit si či trávit společný večer, Nirix to napoprvé viděl jako zátěž. Už dlouhou chvíli slýchával takové drby o Nihilu že je to špatné a tak proto tam nechtěl jít ale zároveň chtěl vědět kdo za panovníka tam tentokrát je.
Dál proto možnost všem kromě deviantům aby šli s ním a překvapivě pár nich tam i šlo.
Urazili dlouhou cestu ale nakonec se v klidu dostali na místo. Vše se změnilo od jeho minulé návštěvy plesu ale to teď neřešil. Hlavě se zaměřil na ostatní vlky a přemýšlel zda náhodou nenatrefí i na milence Omary. Toho by si vytáhl mimo a dal by mu takovou ránu že by se s ním otočil celý svět.
Zaměřil se také na slova panovníka a princezny. Neměli to špatně zpracované, to musel uznat. Poslouchal vše možné, díval se jak reagují vlci. I při zapojení ostatních členů smeček se musel kouknout na Salome a dát jí šanci "zazářit". Sám tam nechtěl jít tak to nechal na jiných vlcích. Ossiana už dost zaměstnal aby pravdu řekl.

Dalo se říct že měl pocit jako kdyby on byl otcem těch štěňat.. tím jak otec byl mimo město, bůh ví zda ví že už se narodili, měl důvod se tady starat. Byla to jako nějaká kompenzace toho že on sám nemá štěňata a možná ani štěňata mít nebude.
Pomalým krokem šel k úkrytu Omary, s králíkem v tlamě a pláštěm na sobě. Kdyby neslyšel zvuky a nějaké menší siluety v úkrytu, pravděpodobně by vlčata zašlápl.
Položil králíka na stranu a vešel v klidu dovnitř úkrytu. "kampak? Otočit a za maminkou... Venku být nemůžete..." promluvil klidným hlasem a sedl hlavu dolů aby byl v úrovni jako vlčata která se snažila plýžit ven. ach... Už se zdálo že měli duši jejich matky.

Bylo to více na zamyšlení a on nevěděl co přímo dělat aby došel názoru který potřeboval. Aspoň by měl vědět co a jak ale přesto se zdálo že si myslel o době že je blbec... Jako vlk který své mozkové buňky zapomněl někde na konci světa a odešel s pocitem že je potřeba nebude. Už chtěl uctívat Lesley za tak dokonalý nápad ale ne... "to je blbost... Ossian toho ví skoro více než já, Salome také. Ale... Marion ještě neznám úplně tak ta se může zdát taková." cukl uchem a na chvíli se koukl dolů na vodu. Skoro až ho unavovalo poslouchat Ossianovy rady a kecy které mu skoro dennodenně nosil... Tak pokud tohle někdy bude kněz nebo soudce či biskup tak radši se schová do své nory.
Když cítil její packu na jeho pacce, hned se hlavou otočil, bylo to jako kdyby nechápal co se tady děje a tak nejistě svou packu dal pryč... Tohle nemohl přijmout.
Byl však rád že mu chtěla pomoct. "jde o to že neznají víru tak jak by měla a pak se to ukazuje na tom jak se chovají a co dělají. Jedná vlčice se snaží ale ostatní se zdají... Že to zanedbávají. Chce jim to rozšířit vědomí o Hatim."

Dál se tiše na něho díval a zkoumal vše co mu říká jeho řeč těla, ano.... Poznal že není v normální formě, jinak by za ním nešel. Nikdy vlastně za ním nepřišel aby si jen tak spolu popovídali, vždy měl Ossian nějaké připomínky nebo myšlenky které někdy Nirixe nebavily, avšak neměl na to srdce ho odstrčit.
Mohl s ním jen a jen souhlasit ale co měl udělat? Skoro jako kdyby slyšel všechny členy smečky dohromady.
Povzdechl si a promnul si packou oko. "já vím... Ani já jsme nemohl věřit tomu že ona zhřešila avšak i kdyby to nebyla ona, trestný čin udělala. Při tom všem se chovala jako kdyby jí to vše mělo patřit a to byla chvíle kdy jsem ji měl chuť zabít, ale jak jsem řekl Salome... Neudělám to... Nejsem popravce a nikdy jsem nebyl. Chtěla to svést na nějakého vlka jménem Morja..." vzhlédl na něho lehce unaveným pohledem. Byl rád že ji Ossian hlídal ale pořád nebyl spokojený. Proč? Možná litoval tím že ji opravdu nezabil.

Nejhorší bylo pro něho zvládat jak smutek tak i zlost kterou teď cítil vůči všemu. Něco poslední dobou tady nehrálo a konečně se to projevilo jednou věcí za druhou. Nejen útokem Bell ale i smrtí... A kdyby jen věděl že těch smrtí bude více, nikdy by si nezačínal se vším. I kdyby Hati chtěl aby byl mesiášem, on by to nepřijmul. Už konečně věděl co prožíval každý Mesiáš když byl na tomhle místě.
Kdyby jen jeho mysl myslela vážně, souhlasil by s Ossianem ale teď se ani pořádně soustředit nemohl. I díky tomu mu neodpověděl na jeho otázky, však mu to šlo vidět hezky na jeho tváři když si pomalu bezeslovně uvědomoval realitu.
Když však se vlk začal před ním hýbat, otáčel se na něho a upřeně se díval co dělá. Pomalu se uklidňoval ale pořád to nebylo takové, že by se hned vrátil ke svému normálnímu já.
Už na něho zase chtěl vyjet s tím proč na něho sahá ale udržel se. Pomalu přišel k němu a sedl si před mrtvé tělo svého přítele.
Mlčel... Mlčel protože věděl že s tím nic neudělá. Slzy mu pořád tekly po tvářích a mysl se mu točila kolem všech těch věcí.
"možná Hati věděl proč Chrise osvobodit..." zašeptal tiše zlomeným hlasem. Bolelo ho hrdlo z toho že nemohl křičet a uklidnit se.
"byl mi větší oporou než kterýkoliv vlk tady... Měl jsem ho rád... Ne... Miloval jsem ho... Ale teď odpočívá v pokoji vedle Hatiho..." vzlykl a bez zeptají si zabořil hlavu do Ossianova ramene. Teď mu bylo jedno zda ho vyhodí nebo ne, on potřeboval dobít sociální baterku.

TW- SMRT

Tu noc se zdálo být všechno jinak. Po dlouhé době mu Hati seslal vizi... Vizi ohledně modrého soudce, který stál po Nirixově boku dost dlouho na to, aby ho mohl považovat za hodně blízkého přítele. Nikdy nezapomněl na to jak na začátku všeho spolu soutěžili a teď společné tvořili něco, čemu se dalo říkat pár. Ať už si to tak přál Hati nebo ne, Nirix byl šťasten. Avšak když přišla ta vize, bál se všeho na světě. Ničemu by nedal přednost než svému blízkému příteli.
Byla to taková nevinná vize, myslel si že se jedná jen o připomínku aby s ním zase trávil čas a tak si vzal cestou nějaké kytičky do tlamy jako dárek a omluvu zároveň.
To co však viděl na místě a cítil z dálky mu rozdělilo srdce na plno částic. Bylo to jako kdyby už neměl ani duši, obraz se mu mlžil každým krokem který udělal. před ním nehybně ležel modrý soudce, mouchy už si dokázaly tvořit útočiště na jeho těle.
Otázkou však bylo proč? co Chris udělala Hatimu? Jak se tohle mohlo stát? kytice mu upadla z tlamy když se na to dál díval. Měl věřit svým očím? Věřit tomu co právě teď leželo před ním?
Když slyšel a viděl šedého věřícího, chtěl aby odešel. Odešel a dal mu klid! Vždy se objevil když na tom Nirix byl špatně! To on byl tím špatným znamením?!
Vystartoval po něm a roztáhl křídla, bránil tak pohled na svého mrtvého přítele. "věděl si to?! Věděl si že něco takového přijde?!" zavrčel a v očích se mu dělaly známky slz.
"s tebou Hati mluví od narození! Chová k tobě větší respekt! Pokud ne, proč je mrtev! PROČ SI MÍSTO TOHO NEVZAL MĚ?!" vzlykla. Tělo se mu třáslo. Cítil bolest a výčitky všeho. Proč Hati neušetřil Chrise? Udělal mu něco? Ne... To nirix více hřešil! Nedávalo mu to smysl.

Bylo to jen pár hodin, možná den po tom, když se na něho a Salome vrhla Bell. Byl rád že to vše bylo ukončeno ale pořád ho bolely rány jak na kůži tak i v srdci. Něco mu značilo že dělá něco špatně ale co? Naznačoval mu to Hati nebo to byl jen jeho pocit?
Co se dělo další hodiny byly následující. První opustil nemocnici ale jak zjistil že nemá možnost přejít celé město až k Omaře, vrátil se zpět a skontroloval to místo o kterém mluvila Bell že jsou tam obvazy. Překvapené ty obvazy tam byly a hned si nějak pokusil zavázat aspoň ty nejhlubší rány.
Poté už jen tady odpočíval a nic nedělal ale další noc se vracel pomalu na místo činu a přemýšlel nad vším.
Nebýt Ossiana, ani by se nevytrhl z mysli. Vzhlédl nahoru a cukl uchem. "zdravím Ossiane. Potěším tě ale nerušíš." řekl skoro bez energie. Byl to příval emocí na něho a tak nedokázal se chovat normálně.

Poprosím magii pro Berryho :3 napíšu do ticketu až budu mít něco sepsané (může to i trvat kvůli škole :') )

Tiše ležel a poslouchal její slova. Nebyl z toho nadšený. Ať už to bylo u hranic nebo mimo město na jejích cestách.
Musel přemýšlet pořádně zda nějakého takového vlka zná ale jméno mu nic neříkalo. To co mu však říkalo nejvíce byla smečka... Dlouho o této smečce nevěděl ale ať se stalo cokoliv, tohle nepodporoval. Toho zmetka musel potrestat i kdyby vyvolal válku mezismečkovou.
Frustrovaně si povzdechl a koukl do strany. "pokud alfa přízračných neudělá nic, pak to udělám já. Bez soudu to nepůjde. Dopustili jste se oba porušení pravidel." zvedl se opatrně a obešel ji aby se koukl plně na malé kuličky. "řeknu Chrisovi aby se připravil na soud. Ty mezitím se polštářek o mláďata a nic nedělej. Bude to tak lepší pro všechny."

Nirix: bych si ráda vzala nějaký přívěšek, aby byl mesiáš už nějak fešný (pokud se nebude stíhat, můžete napsat a já si to kdyžtak nakreslím)
Miriam: také si vezmu přívěšek (to samé platí i tady)

Hlásím se!

Byl vždy uchvácen pohledem na malé vlčátka která teď jeho sestra porodila. Nevěděl proč byl tak rád ale miloval vlčata nadevše. Byl tady a pro ně pořád. Neodešel ani kdyby musel..hlavu položenou na její tlapě.
Věděl že si potřebuje odpočinout a tak ji nechal. Nechal ji aby ležela a klidně spala. V ten moment měl čas na velké přemýšlení. Co se sakra tady stalo. Proč? Proč jí to Hati dovolil?
Povzdechl si a chvíli odpočíval ale když cítil Jakš e Omara probudila, koukl se nahoru na ní a zvedl hlavu.
"v pořádku... Ty teď potřebuješ hlavně odpočívat." řekl tiše a olízl ji čumák. Přetrhne nejen ji ale i toho zmetka který si to dovolil!
"stalo se to na tvých cestách že? Kdo to byl?"