Príspevky užívateľa

Nechal ho bezeslov se nad tím zamyslet. Možná nebyl věštec, ale i popravčí mohli dostávat nějaké známky toho, že jim Hati posílá zprávy. Avšak se zdálo že Chris o ničem neví. Nevadí. Pokračoval.
Pokývl hlavou jakmile si uvědomil situaci. Už viděl jeho radost v očích. Měl mu ji naschvál jen tak zničit nebo by to měl nechat tak? Ne takový šmejd není! "přesně tak... Hati mi poslal zprávu že sám tě chce vidět na lepším místě. Sleduji tvé služby už dlouho a zdá se mi že smečka v čele mě s pravou packou tebe by byla v pohodě. Uvažoval jsem nad ostatními popravčími, ale zdá se že nejvhodnější kandidát si byl ty. Hati to potvrdil. Jakmile se najde i nějaký věštec, co Hatimu bude stejně potřebný jako ty, hlídat chod smečky budeme společně." jen tak řekl pravdu. Měl trochu zájem o to aby Noctra byla soudce, ale nevycházelo mu to s vlčaty které má a práce, kterou by se chtěla věnovat. Proti Alexeiovi NEC neměl ale zdálo se jako kdyby byl duch. Moc dlouho o něm neslyšel nějakou chválu tak to ještě nechal v průběhu a pak byl tady Chris...Lov vedl také hezky z poloviny on, nosil ostatním jídlo a chránil hranice víc než Nix se možná zdálo. Tak proč né hej.
"co myslíš? Budeš chránit smečku s tímhle postavením?" usmál se na něho s lehce naklonil hlavu na bok.

Jednou za čas si musí odpočinout od povinností, ale v tu dobu ho zrovna Hati nenechal odpočívat. Před nedávnou dobou mu Hati seslal jednu vizi která mu moc nehrála do karet. Nechtěl řešit nějaké takové věci když má na práci plno dalších a možná i důležitějších věcí. Musel však Hatiho poslechnout a zavolal si do jednoho z vysokých věží popravce, jenž s ním moc hezký vztah neměl v nějakých okolnostech. Nešli si však po krku a Nirix ho bral jako člena rodiny. Nevěděl jak to vnímá on.
Seděl si na okně a díval se mezitím nahoru a krásný svítivý měsíc. Když uslyšel zvuky, přicházející za jeho zády, otočil se hlavou a pohlédl na mladého popravčího.
Usmál se když se opravil. Nevěděl zda se mu to líbilo nebo ne. Už byl moc starý, sotva teď dovršil 6 roku života... Bože půlka života za ním. "Chrisi... Dal ti teď Hati nějaké znamení?" řekl uvolněným hlasem.
Postavil se a otočil své mohutné tělo čelem k němu. "mě totiž něco řekl. Něco, čemu jsme ani já nechtěl věřit." rozešel se pomalu za ním a obhlížel si celé jeho tělo. "nejsi zas tak slabý, za ten čas si Hatimu prokázal víc než jen služby. Dosud ti ale padla pozice popravčího jako ulita. Co říkáš aby jsme spolupráci trochu pozvedli výše?" zastavil se a koukl mu do očí.

Snažil se dokončit úpravy místnosti pro nemocné, protože ho omrzelo se jít dívat na ostatní. Ne že by ho to nudili nebo tak, ale musel jít něco dělat.
Kdyby ho však nevyřešila sestřička. Když se kolem něho prosmejkla, hodil křídla trochu nahoru a pak se na ní díval. Bylo mu jasné co chtěla a tak se na ní hezky usmál. "pokud mi pomůžeš s touhle místností tak tě tam nechám spát." něco za něco holčičko. Ale samozřejmě by ji tam nechal spát i kdyby nic neudělala, tak chladnokrevný nebyl aby ji nechal spát na chodbě.
Přitáhl nějaké kusy látky a přiblížil to k ní. "větve, látky... Klidně i kamení.. to všechno můžeš dát do děr ve zdech aby zde neproudila vzduch." jediná výhoda, jak zabezpečit všechno perfektně, bylo že to dokázal poznat. Už skoro 6 let pracoval s větrem že se naučil vnímat všechny nejtišší zvuky a proudy vzduchu co kolem něho jsou. Takže by to poznal zda je vše v pořádku a popřípadě něco doladil.
Mezitím co pracovali v poklidu, se na ní na chvíli ohlédl. "jaký byl vůbec lov? Ulovili jste něco?" tak musel vědět ne. Když už tam nebyl...

Usmál se na ní jen a pokračoval dál v cestě. Věřil ji a nechtěl ji nějak sesadit z cesty tak aby řekl jednu blbost a hned by si to vzala k srdci. To by hodně nerad. Viděl vždy rád jak se někdo snaží a právě těmto jedincům se to nejvíce vyplatí. Sám to poznal s věděl o čem by mluvil.
No když dorazili na místo tak mohl jen souhlasit. Možná na jaře to tady pouklidí ale uvidí jak na to bude čas. Navíc na jaře musel řešit ceremoniál vlčat takže vše se zase na něho nahrne a maso tady bude dál hnít. Sice nechápal proč by tady někdo nechával zbytky když je potřeby málo ale co už. Bylo mu z toho trochu smutno ne že ne.
Jakmile vše bylo na svém místě, vyšel zpět ven a protáhl se. Její slova ho trochu zarazila. Narovnal se a koukl na ní. "co pro tebe je teď hlavní? Podle tebe samozřejmě.... Co chceš první vědět, umět nebo další věci? Mohu tě něco naučit ale nejde vše najednou..." chápal že chce vědět vše, ale nešlo to tak rychle jak si mohl někdo myslet.

Díval se na ní co hodlá dělat. Překvapilo ho když za ním přišla a sedla si vedle něho. jen trochu nechápal její slova. O čem mluvil? Byl dost starý na světlé věci ne? No nedošlo mu to ani po velkém bádání v paměti. "budiž." pousmál se ale když na něho mluvila. Nebral fo nijak špatně. Možná měla nějaký svůj styl mluvy který by někoho urazil ale jeho ne.
To co přišlo potom ho ale donutilo pod kožichem se silně začervenat. No zasekl se jak skála nad tím když se ho takhle dotkla. Byl zmatený z toho, ale jeho špička ocasu se radostně vrtěla.
Díval se na ní a nechápal dál. "d-dobrou..."! zasekle odpoví. Měl chuť za ni dojít a vyřídit si to slovně ale to už neměl sílu ani šanci. No nenapadlo ho nic jiného než si lehnout do rohu místnosti a zabalit to tady. Avšak další noc se musel odebrat a rychle zmizet, ne že ne.

Zavrtěl hlavou. "nejsou to zvířata, a ani se tomu nepodobají. Pasti jsou kusy ostrého něčeho co když se toho dotkneš, máš třeba po tlapě." Nijak víc to nechtěl hrotit, Sám tyhle věci dával pryč z města takže mohla být v klidu. "většinou to je ukryté v lesích pod listím nebo větvemi. Třeba ti je jednou ukážu, ale teď úplně ne. možná až budeš starší." ne že by byla ještě mladé vlče, ale zdálo se mu že je na tyhle věci zatím moc zbrklá. Nebo se mu to jen zdálo? měl halušky? No uvidíme později.
Povzdechl si a přikývl. "vlastně máš pravdu. Není se třeba obávat, ale i tak mám obavy, že se něco pokazí budeme muset čelit nejhoršímu.." A stát se to klidně může, ne že ne.
"tyhle věci ale netřeba řešit, nemůžeme se bavit o něčem světlejším? Aby tady nebyla taková ta temná atmosféra." nebo jestli chce už jít spát, tak budiž, nebude překážet. ale i tak se na ní otočí hlavou a usměje se.

Tak hezky se zastavil a otočil se na patě, aby šel pomalu na místo kde všichni nosí úlovky. "dobře tak to dáme někde do středu aby si to vzal kdo chtěl ano?" usmál se na ni a šel někam, kde věděl že se dává potrava.
Tížila ho trochu slova mladé vlčice, šlo hezky vidět jak se podceňuje a to bylo špatně. Ale bylo hezké vidět jak ji zaujala síla Noctry. Zasmál se jejím slovům, ale pak se musel zastavit, protože Mladá Ebony měla zajímavou otázku.
Cukl uchem a hned se přestal usmívat. Měl obavy a ani nevěděl z čeho. "poslyš... Eby... Hati si tě vybral protože v tobě viděl něco ohromného. Něco co Kult povede dál. Možná si ještě mladá slabá, ale Já s Hatim ti věříme. Sama si ulovila tolik kořisti najednou a to je... To nejlepší. Hodně se časem zlepšuješ." usmál se na ni. Nechtěl aby byla smutná z maličkosti.
"Hati jen tak nikoho neodvrhne. Moc se podceňuješ Ebony." Přišel blíž a pohladil jí tlapou po temeni hlavy.

zastavil se nad tím. měla pravdu... Ani teď nevěděl co to vůbec říká. Nebylo to na vlkovi, ale na tom kdo ho "osvítí" a on pak začne v to věřit. Ale nebyl odvážný říct že má pravdu, ach ti chlapi. Jen nad tím zavrtěl hlavou a švihl ocasem.
Zasmál se jejím slovům. Ale měla pravdu, on miloval to město a sám by se ho jen tak nezbavil, ale to co někdy mohl vidět u ostatních členů to vystihovalo dosti tohle pojmenování. "jak jsem říkal, neptal jsem se jich tak nevím jak to berou oni. Možná je opak pravdou." otočil se hlavou na ní a zazubil se. Tohle ho ale pobavilo, po dlouhé době.
Hned se ale zasekl nad dalšími věcmi. Někdo tady byl hodně ukecaný a... chytrý...
Zamyslel se nad tím vším co řekla, ale nemohl to popírat. Vše se zdálo až moc reálné, ale nějaké věci co řekl byly trochu... přes čáru. Otočil se na ní a cukl uchem. "Vše co jsem řekl se zdá jako lež, ale něco je pravda. Možná jsem jen trochu zaneprázdněný a naštvaný. Omlouvám se." Usmál se jako kdyby se nic nedělo.
"Kult mi nic neudělal, jen někdy je toho na mě moc a sebemenší maličkost kterou mě ostatní členové vytočí je... No má to své následky." Drby nechtěl říkat, jen byl naštvaný na to co kult dělá s ostatními. Už to nedává pomalu, jedna smrt za druhou... To už bylo moc pro něho. Ale nevěděl jak to ze sebe dodat.

Pousmál se nad tím a nic víc neřekl. Přál mu ať jeho cesta pokračuje hladce dál, i když se zdálo, že to tak jednoduché nebude. Nic víc nemohl dodat, nemohl mu jen tak kašlat do jeho práce a do jeho cesty. Byla to jeho volba a Nix moc dobře věděl že i on má svou vlastní cestu, kterou si určuje sám.
Zamává ocasem a lehce se uchechtne jeho slovům. "budu pozdravovat, neboj se. Snad se zase někdy uvidíme brzy. Měj se Dino." zazubil se a otočil se zády, musel jít zpět na své území protože obchůzka hranic musí pokračovat. přece jen by si rád s ním dál povídal, ale každý má své plány že. Ale přál všechno štěstí tomuto hodnému jedinci, ne že ne.

Nemohl si odpočinout ani na chvíli. Hned po radě zamířil do nákupního centra, které bylo nejblíže, aby se kouknul na nějaké látky. Sem tam něco před zimou hledal aby měl něco do svého úkrytu, ale to teď mohl vytáhnout a přenést pryč.
V nákupním centrum našel toho docela dost. Hlavně pod sněhem nebo pod zbytky zdi, stropu, nebo cokoliv jiného. Co se týkalo přenosu těchto zmrzlých látek, trvalo mu to hodně dlouho. zbytek noci jen tahal na svým těle tyto látky a snažil se je donést k botanické zahradě, kde měli všichni přežít na jednom místě. Podle pachu se orientoval a když mohl vidět nějakou budovu, zaměřil se na ni a všechny látky které pobral, dal před vchod do budovy, to se pak zase vrátil do nákupáku a zase zpět, aby látek bylo dost.
Netrvalo dlouho a když už neměl moc síly, vlezl dovnitř a šel se aspoň porozhlédnout po budově. Noctra nelhala, bylo tady dost místa. Podle pachu zjistil která místnost patří ji a vlčatům. vlčata však neviděl. Možná byli venku a hráli si, no dobře, potom je možná půjde hledat kdyby se nevracely dlouho.
Zalomil to však v jedné místnosti kde nic nebylo a tam si aspoň na chvíli odpočinul.
Když byl dostatečně odpočinutý, dal si svůj plášť na sebe a začal nosit látky dovnitř budovy. Nechtěl nijak zasahovat do ostatních místností - ostatní vlci měli svůj úkol si své místnosti opravit sami.
Pravděpodobně sdílí místnost se svou nepokrevní sestrou a tak si vzal nějakou kde se vejdou oba dva v pořádku. Bylo zde hodně děr a sněhu, bylo tady práce až až. Kusy látky, kde mohl dal do děr a tam kde to bylo moc vysoko nebo moc velké díry, dal menší větve a látky dohromady. Aby to drželo, pokoušel se větve zarvat do zdi,. Dokud to drželo nějakou dobu tak jen pohoda. Sníh odhrabal a dal na kraj.
Trvalo to dlouho ale nakonec s výsledkem byl spokojený. Popřípadě mohl Omaru sám zahřát tělem, takže se nestrachoval o okolí místnosti.
Dál mohl pokračovat s výrobou nemocenské místnosti. zkoušel to udělat stejným stylem, ale v jiné a větší místnosti se zdálo že zeď je víc popraskaná a moc nevydrží. Jak se snažil jak mohl, ale přesto to nebylo perfektní. Nějaké látky dal ještě na zem a pak se šel podívat na ostatní vlky jak jim jde opravování. Byl zvědavý jak si Hatiho děti vedou.

Byl hrdý na to jak Omara přemýšlí, vskutku to byl nový nápad nad kterým myslel chvíli, když bylo ticho. Ale musel počítat s tím jak by reagovali ostatní a co by v rámci možností přišlo do cesty. Přece jen znal nějaké členy co by jen tak s tím nesouhlasili, ale musel je přesvědčit. Prostě musel.
Na slova od Silmy přikývl. Byl rád že i ona s tím počítala a měla pravdu. Skutečně by nemocní měli mít to nejteplejší místo. Něco by se ve městě našlo, ale něco na zahřátí? Veškeré látky jsou pod sněhem zmrzlé. Navíc nevěděl o nikom kdo by vlastnil magii ohně. To byl ten problém. Ale věřil že něco najde. Doufal že mu i něco Hati ukáže, ale zatím to nechal na později.
Jinak takhle byl rád s bylinkami, sám by je i pak viděl, ale to se domluví později. Popřípadě bylo jasné že není vhodné na nic čekat a sám by se vydal za ostatními smečkami. S takovým Nihilem si mohl být jistý, ale nic moc nevěděl o Přízračných a Ignis? tak to je jiný příběh.
Byl rád že se zde i ozvala Zaniyah s dobrým nápadem nebo spíše oznámením. Přikývl na její slova a lehce se usmál. Nevěděl jak na tom bude Noctra a samotná vlčata, ale sám věděl že budou v dobrých packách jak už u jedné tak u druhé. Nechtěl však nikoho tlačit do něčeho, byly to jejich věci.
Ať už někdo promluvil nebo ne, otočil se všem zády a šel zpět na své místo aby viděl na všechny. Nyní byla část vše ukončit protože vše co chtěl vědět, nebo část, je už zodpovězena a plán byl jednoznačný.
"Tímto vše co jsem chtěl mám. Zítra začneme připravovat náš úkryt, ti co mají plášť můžou hned od rána nebo odpoledne. Dobrovolníci půjdou se mnou najít nějaké látky do města, ty následně dají k botanické zahradě. Každý si zabere s někým svou místnost pokud budova bude dostatečně velká a s plno místnostmi. Všelijaké díry opravíte tak že tam dáte kamení, větve nebo něco jiného co v okolí najdete." To bylo vše co by asi všem nabídl za rady. Věděl že tu nejsou všichni, ale doufal že to řeknou každému. A doufal že na to nebude sám.
"co se týče ostatního tak někteří mohou s popravčími na lov který následně donesete do úkrytu. Pokud se rozhodne o nějaký větší lov, tak dám do čela Noctru jako spolehlivého popravčího co zde je dnes. Pokud budeš hlídat vlčata tak můžeš své velení předat někomu jinému." Nenutil ji.
A poslední věc mu nebyla až tak jasná. ještě to musel více domyslet, ale pro případ to trochu ujasnil. "Jestliže chce někdo odporovat a nebýt s námi v botanické tak mi to řekněte dřív než bude pozdě. Něco se dá vymyslet, ale budu rád za vaši spolupráci když budeme na jednom místě." švihl nevrle ocasem a zatvářil se tentokrát vážně. Vážně nehodlal kontrolovat všechny členy na místech které se dělí hodně metry či kilometry.
"ať už budete mít sebemenší náznak pocitu onemocnění, hned to půjdete řešit ke mě nebo Silmě." Ohlédl se na všechny a řekl tvrdě ať si to zapamatují. Pokud by bylo pozdě už by se to dobře neléčilo a riziko nakažení celého kultu nechtěl.
"doufám že tohle vše oznámíte všem co zde nebyli. Pokud je potkáte tak jim řekněte ať se za mnou staví kdykoliv jim ještě nebude něco jasné." pokývl hlavou na všechny.
Pokud byly ještě nějaké otázky, hodlal na ně odpovídat, ale pokud se nic dalšího nedělo, nechal všechny rozpustit.
Teď jen doufal že vše vyjde tak jak má a že Hati půjde s ním, nebo bude za ním stát aspoň.

usmál se a zavrtěl ocasem, byl moc rád že vlče umělo aspoň základy slušného chování. Byl rád že není tak drzá jak někteří jedinci kteří mu z nějakých stran nesedí.
"budeš silná vlčice, Hati to na tebe vidí, ale je třeba trénovat, pak budeš své kořisti táhnout jako nic." lehce ji pohladil křídlem po hlavě. I on to viděl a byl rád že kult je na dobré cestě. Škoda že to ale nevidí Batdog...
Cukl uchem a koukl kolem. Toto byl otec na baterky! Povzdechl si. "kdyžtak ho půjdeme hledat, neměla by si být sama venku. V takové zimě a ještě ve tvém stavu." nedával ji to za zlé, ale jen chtěl aby byla v pořádku.
Vkročil vpřed a poslouchal její slova. "někteří to nosí tady do centra, ale je to tvůj úlovek takže si ho můžeš odnést na své místo." pověděl s klidem. Sice nevěděl kde má pelech, ale byl schopen ji to tam donést.

Téma se zdálo víc zajímavé pro cizinku, což mu přišlo v pořádku a zatím s tím neměl problém. Otočil se na ni a odpověděl klidným hlasem s lehkým úsměvem na tváři. "to by opravdu byl problém. Dvě náboženství není dobré dávat dohromady, ale sama si můžeš vybrat." s kultem chtěl dělat návštěvy jak řekla, ale sám věděl proč ne a tak je zatím nechal zavřené pro všechny. Možná... MOŽNÁ jednou je otevře, ale to bude za hodně dlouho.
"myslím že je to ale každý den začíná nudit, pokud tam žijí už delší dobu, ale kdo ví, nemluvil jsem s nimi." a ani nechtěl mluvit o tomhle téma s ostatními členy. Přišlo mu to nejen zbytečné, ale nechtěl vyvolávat nějaký konflikt že by se z malé kraviny poštěkali.
Zastavil se a přemýšlel nad tím. "jejich bůh moc dobře ví koho pustit za hranice a koho ne. daný vlk to cítí v duši a ví že tohle město je jako stvořené pro něho." a takhle to cítil i on. Věděl že mu Hati něco ukazoval a on to našel.

No tajemný mohl být, ale jemu to nevadilo. Dokud ho vlčka neprokoukne tak není třeba řešit. Ale líbilo se mu jak ho nazvala, dokonce se nad tím i trochu pozasmál. Ale líbilo se mu její jméno, ne že ne. "Máš hezké jméno Majdalenko, takové nevinné." švihl ocasem do strany.
Pokývl hlavou na její otázku. On věděl jak by ostatní reagovali i kdyby se ji pokusil chránit. Doplatil by na to a Hati by se mu otočil zády. Nechtěl nic riskovat a tak radši ji zkoušel přivést k tomu, aby tam ani chloupkem kožíšku nevstoupila.
Ale trochu se zamyslel nad tím. Možná ano, mohla jít do kultu, ale pro ni by to bylo těžké. Takový hodný vlk by si zasloužil lepší místo v jin smečce než je tady. Chtěl usilovat o to aby Kult nebyl taková krvelačná bestie, ale členové smečky se zdáli nezměnitelní. Povzdechl si nad všemi myšlenkami a koukl se ji do očí. "jediné co můžeš udělat se přidat do Kultu. To tě pak nechají celé město prolézt od začátku do konce. Ale přidání se tam znamená svou duši přepsat bohovi noci, který tě následně chrání do konce života. Pak nemůžeš nikdy z města ven pokud si na menším postavení." No tak se trochu rozmluvil před cizincem o pravidlech, ale vlastně ji chránil před zlými věcmi.
"neznám ty vlky ž tak moc dobře, ale vím že někteří si potrpí na tom, aby jejich město bylo nedotčené." řekl skoro bez energie a následně prošel kolem jejího boku směrem blíž k hranicím.

jeho starost o ostatní vždy vyhrála nad zákonem a nějakými pravidly. Už to tak měl od začátku a ostatní ho museli brát vážně. On totiž kdyby se nestaral o ostatní tak by toho hodně litoval a radši by umřel než to snášet takhle. Zavrtěl trochu nad tím hlavou a nic k tomu neřekl.
zasmál se ale na její další slova svým chladným hlasem. "já už tohle mám v praxi a nemůžu si to odpustit. Dokud nemám v úmyslu bojovat tedy." To by v boji hned jednal jinak. Ale menší postrašení neuškodilo no ne?
"formalita netřeba, myslím že jsme stejně staří takže to můžeš vynechat. Jsem Nirix a ty?" střihl šťastně ušima a usmál se. "plášť může být sice tajemný jak jen chce, ale vlastně nic moc neukrývá. Nemám žádná tajemství pokud se ptáš a já odpovím." No jo on už rád mluvil a vždy odpověděl pravdivě.
Přišel blíž a koukl se kolem dokola na její tělo takže si ji obcházel hezky pomalu. "To já nevím zda to zrovna postavili oni, nehodlám se jich ptát. protože když vstoupíš za hranice, nepřežiješ ani hodinu." dál strašil aby si na to dávala pozor. Možná našel i nový způsob jak odhánět tuláky pryč od jejich města.
Zastavil se ale a koukl se do jejích očí. "tím si nejsem jistý zda by ti pomohli. najdou se tam vlci kteří ti nepomůžou ani se zraněním natož s radami o stavbě tohodle. Proč to chceš postavit?" váhavě se na ní díval a přemýšlel proč by to někdo dělal. Jako jo nic nezakazoval, ale vlastně to bylo v celku nemožné.