Príspevky užívateľa

Cukl uchem když se zeptala na tokové otázky. Takhle minulost mu přišla nepodstatná. Stačilo mu jméno a to ostatní bylo bokem. Ale zas přemýšlení nad tím bylo víc zapeklité.
"mí rodiče zmizeli. Jediní kdo mě vychovávali byli vlci ze smečky ve které jsem byl. Ti mě oslovovali jen jménem ale zbytek ne. Možná nějaký rod nesu, ale já to tak neřeším. Měl bych?" koukl se jí do očí celkem nejistě. Byl teď trochu zmatený, ale i tak si rád vyslechl názor ostatních.
Chtěl říct ale i něco jiného aby tato konverzace byla víc rozšířená a mohl by se dozvědět něco víc o dalším členovi. "pokud se mohu zeptat.... Co je tvůj cíl? Co bys chtěla dělat pro kult?" taky nad tím mohl zapremyslel. On tuhle otázku už slyšel mnohokrát, ale nikdy neznal úplně jasnou odpověď. Jak to mají vůbec ostatní?

Vlk se sice do něho pustil ale ne až tak moc. To byl rád. Ježíš jak on byl rád neřešit větší trable.
"děkuji že jsi pochopil" mávl ocasem a pak se jen dival jak odchází. Spadl mu kámen ze srdce jakoby.
Také chtěl klidnou noc tak byl rád že se nad ním Hatí slitoval a pomohl mu cizince odehnat pryč.
Někdy si ale vážně říká zda je moc otravný. Protože mu to řeklo od narození více vlků a on nad tím jen přemýšlel ale pak přestal. Následně si ani to vzpomněl až teď. Ale to navždy zůstane jen otázkou.

Ncukl uchem a šel krokem s ním aby mu neutekl. "já vím že to to nemusí propadat až tak špatné, ale varují tě. Pokud překročíš hranice, tvůj život je u konce. Radši opusť toto místo!" dával rady jak mohl ale očividně to vlk nebral až tak na pevno. Bylo mu to očividně jedno.
"zatím jako přítel tě žádám. Nic víc po tobě nechci." ujistil ho že nemusí mít strach ale to očividně neměl.
On si něco pro sebe žbleptal i když to slyšel nic neudělal.
"nechtěj ať použiju násilí" což on nechtěl. Vůbec. Neměl to rád.

Dnešní večer šel na procházku a obhlídku hranic. Měl to být klidný večer ale samozřejmě se zde muselo něco pokazit.
Na hranicích viděl fakt velkého vlka a ten se motal tam a zpátky ven dovnitř no to už si dokážeme domyslet co tam dělal. Jako kdyby byl opilý a motal se na cestě domů.
Tak tedy přišel blíž a z boku na něho zvolal. "tedy nemáš co dělat. Prosím odejdi dal z hranic města! Tohle patří jen Kultu ne tobě!" ale zachoval si normální tvář. Nebyl ani naštvaný ani smutný. Nic.
Tohle už si prožil několikrát že už necítil nějakou reakci smyslovou k tomu. Byla to jeho každodenní práce tak co už.. si zvyknul.

Jen se zastavil když cizinec vyhrkl svá slova. Budiž, to on respektoval. Ani mu nepomáhal, sám se jen dival jak se pokouší vstát. Chtěl mu i pomoct ale nemohl. Cizinec si přál něco jiného.
Po chvíli se ale objevila Noctra se svou zprávou. Ten jen přikývl a zašel k cizincově boku. "teď půjdeme docela kus cesty, pokud budeš potřebovat, řekni mi, pomohu ti s chozením." sekl tiše k němu.
Pak se ale oddálil a to byla část kdy na něho Noctra promluvila. Otočil se k ní a odpověděl. "bude to ještě těžké. V kultu asi není úspěšný medik tak bude co léčit a těžce. Chce to čas. Ale nevím zda dojdeme rychle do bazénů než vyjde slunce." řekl šeptem ji.
Poté se znovu otočil se šel s cizincem a Tiamem k bazénů. Nevěděl zda šli i ostatní ale budiž. Teď byl cíl jinačí. Dopravit cizince v pořádku na jedno místo, tam ho ošetřit a poučit.

Nirix neměl ani páru do čeho jde. Co to sakra zase slíbil. Ach bože..
Dnes se musel upravit, vzít plášť a jít za jednou vlčicí které to "slíbil. Kam? No na nějaký Nihilský ples o kterém něco málo slyšel. Jakož to kulťan by zde neměl co dělat ale co už. Hatí mu nepatrně naznačil že může jít. Jak? To se mě už neptejte... To už je jen mezi vlkem a bohem.
Když se stmívalo, vyrazil celý přikrytý pláštěm na cestu z domova přes skoro celý Norest až sem. První pocity se mu zdály krásné. Ale vlčí pachy už byly jiný kalibr. Plno nových, plno známých ale hlavně... Pach nevěřících vlků.
Svou tlamu uzamčil pro tentokrát. Vešel přes bránu dovnitř a rozhlédl se kolem. Och ano... Hodně vlků známých neznámých. Ale viděl jak se ta ona vlčice jménem Bellanna baví s někým tak ji nechal na chvíli tak. Nechtěl rušit, až přijde správná chvíle, sám toho využije. Zatím se ale usadil někde bojem pod strom a díval se na všechny. Zvláště byl nervózní zda nevyvolá nějakou velkou pozornost protože zde byl jako jediný vlk Kultu. Ale uvidí se.

Když slyšel něco víc o Nihilu, měl už jiný obrázek k tomu udělané."chápu. Někteří si potrpí na to být takzvaně dokonalý." no a kult o tom nebyl. V kultu to chodilo úplně jinak. Jako kdyby si všichni byli rovní ale jakože vůbec. Bylo těžké nad tím zapremyslet.
Ale pak tu byl ples a to byla jiná věc. Tady už rozhodnutí bylo na krajíčku. "ještě uvidím. Ale budu se snažit." usmál se a postavil se.
Byl už připraven na odchod stejně jak bellanna. A také to udělal. Když se rozloučila, usmál se a zavrtěl ocasem "bylo mi potěšení zase někoho potkat." kdyby bylo na straně kultu, ani by spolu nepromluvili, ale jednalo se o úplně jinou věc. Byl rád co spolu udělali.
Také musel ale dodělat to co začal. Otočil se a na pospas všeho šel pastičky zlikvidovat.

Byl rád když mohl vidět šťastného vlka před sebou. To mu vždy zahřálo srdíčko. Chvíli dal pozoroval a až dokonalá, poslechl si její slova a zapremyslel. "jednou za čas je to dobré něco ničit myslím. Funguje to i třeba jako terapie proti naštvanosti. Ale hlavní je že z vlka vyzařuje ta šťastná aura. Vidím to na tobě." usmál se a zavrtěl ocasem. Když chválí, cítí se uvolněně a i že udělal dobrý skutek ale kdo ví co to pro ní znamená. Nevěděl jestli to je chvála jako chvála nebo něco jiného ale co už.
Poté se ale zeptala na jednu věc o které zaslechl ale nechal ji jen tak plavat.
"přemýšlel jsem o tom trochu, ale neviděl jsem důvod. Budou tam plno vlků kteří nejsou jako my a neměli by jsme se právem s nimi stýkat, ale jednou zda Hati dovolí, můžu udělat výjimku a přijít." usmál se znova.
"ale nebyl bych tam moc dlouho. Ale lepší než nic." kdyby se tedy jednalo o povolení. Jakože... Pokud nikdo nebude tušit že je kulťan tak pohoda. Třeba ti nový vlci. Ale co už. Musel by ještě popřemýšlet a bez pláště nikam samozřejmě.

Bylo dobré že se do toho tak opřela. Vypadala jako zdatný silný vlk a o tom ani nepochyboval. Trochu ustoupil jak řekla a jen se díval co dělá. Sledoval každý pohyb a přemýšlel o tom. Vážně se podaří tahle to zničit? No jen se nechal překvapit. A opravdu... Nějak tomu to pomohlo. Možná trochu ale i to pomohlo! No trochu ... Její síla a strom s tím udělal své. Teď se i dokonce bál ji nějak naštvat. No byl sice o hlavu menší nebo půl hlavy... Ale silný byl aby ji někam přiměl být v pohodě.. ale to teď stranou! Nikoho se štvát nebude!
"ne v pohodě.. nechám to na tobě." pokrýval hlavou. Chtěl si ji trochu odzkoušet. Když ji zajímal kult a chtěla by do něho tak by aspoň trochu věděl jak na tom je ne?
Jen tam seděl u stromu a pozoroval jak se s tím vlčice může prát. Lepší nějak zničit než vůbec. Navíc zas tak těžké to nemůže být tak co už. Ale hlídal si čas. Sice bylo ještě brzy ale co když zapomene a slunce bude na dosah? Tak to jako ne!

Pokud to fungovalo u ostatních smeček stejně jako v kultu, chápal že třeba nebylo lehké odejít. Ale z jejího povídání měl smyšlené pocity a myšlenky. Nevěděl jestli v Nihilu si stojí za tím že mají pracovat za účelem jednoho cíle bez jakýchkoliv výjimek a nic neřešení nebo zda je to opravdu rodina která si pomáhá. Sám nevěděl jak to funguje a tak nemohl cokoliv říct tak jasně jak mohla třeba ona vědět. "my si nevybereme kde a komu se narodíme. To je jedna věc, ale druhá jde o to jak se ostatní k tobě postaví." řekl jen tak okatě. Samozřejmě že on také už byl v jedné smečce ale totálně ho nezajímali ostatní vlci. Následně ale odešel po "smrti" bratra a to už byla cesta jiná.
"pokud by jsi o kult stála, je potřeba vyčkat na ten správný čas." usmál se a poskočil jinam na vyhlídnutí klícky.
Mohl jen souhlasit s jejími slovy. Samozřejmě že by to mělo mít nějaký cosi co by to mohlo otevřít ale kdo ví. S tadytěmi věcmi neměl zkušenosti. Ve městě se to neobjevilo a tak mohl jen zkoumat dál. On je věštec ne archeolog nebo cosi na objevování.
"no... Je to staré tak by to bylo rychlé zničit. Ale museli by jsme si dávat pozor. Nemám z toho dobrý pocit že to bude nějaké bezpečné." jemně poklepal packou o klec a začmuchal k tomu.

Věděl že ji zajímá víc věcí o Kultu. To snad každého kolem, ale on neměl moc co říkat. To byly pravidla proti Hatimu. Škoda že ale byl moc ukecaný a někdy řekl i věci co by neměl. V jeho hlavě, někde hluboko, se říkalo že okolní svět nemá právo moc co vědět o Hatim a jeho rodině. Neboli Kultu. Další věc ale byla jednoduchá na odpověď ale i tak to vzal více věcmi. "to sice ano. Ale jde o to že tě něco zde musí táhnout. Něco jakoby tě osvítilo. Ukázalo ti to cestu ze zde patříš." řekl docela nervózně ale pořád se držel v klidu. Jedna věc ho ale zarazila. "ale ty jsi z jiné smečky tak nevidím důvod k naší rodině jít. Nebo se mílím?" ne že by proti tomu něco měl, ale měl guláš v hlavě. Nemohou se smečky jen tak střídat... To by nešlo. Sice ano. Kdyby jim Hati řekl něco ve smyslu že si ji vybral tak ano. Ale pořád to bylo na tom vlkovi jakou cestu si vybere.
Sklaplou pastičku vzal pod křídlo k té první a šel se podívat co ona našla. Věci co poté řekla už jen chápal tak s prikyvnutim. Neměl odvahu na to dál něco říkat. Věděl že by to mohlo nějak více ublížit a tak to nechal tak jen aby se na to co nejdříve zapomenuto.
Poté ale přišel blíž k věci aka kleci co našla a koukl se na to z blízka. "tohle nebude lehké zlikvidovat. Máš nějaké nápady?" koukl se na ni a očekáváním nějakého chytrého řešení

Bylo vidět na jeho tváři že byl rád že ho znala ale ten úsměv mu za chvíli spadl když uslyšel to ostatní. "Ou... To mi... J-je líto. Ale snad se má na jeho cestách dobře." nijak ani nenavázal oční kontakt. Nechápal by další věci a tak ani se dal neptal. Víceméně bylo mu to k ničemu. Jednou ho potkal a to bylo konec. Ale i díky němu přemýšlel o Nihilu jako takovém řešení končí jeho cesty. Nakonec ale skončil zde v kultu a to už byla jiná věc.
Ale zarazil se když se zeptala na další otázky. To se zastavil a koukl na ni skoro až překvapeným pohledem. "t-ty..." myslel si že aspoň trochu vlci v okolí tuší, jak kult funguje ale to byl očividně na omylu. Hned protřepat hlavou a odskočil hledat radši ty pasti. "neřeš to... Je to věc týkající se jen nás. To co u nás je tak to taky zůstane." a že to fungovalo až tak dobře tak to nečekal. Ale možná tak má blbé informace no.
Když zahlédl tu pastičku, přemýšlel co teď. Ale zase bylo vyrušeno slovy. Nic proti tomu neměl ale už třetí šok za sebou? No tak tady úplně také nebudou dobré zprávy. "dovahkiin? T-ta... Spíš.. tu jsem kolikrát potkal ve městě na svých začátcích. Nikdy jsme spolu nepromluvili, takže nevím jaká je ale z tvého povídání to je dobrý vlk. Budu tě ale muset zklamat... Je nezvěstná. Už týdny ji nikdo neviděl ve městě. Ani vítr mi nezavál její pach abych ji našel." řekl celkem smutné do země. "promiň..." nevěděl ani za co se moc omlouvá... Že by za to že nic nezmohl? Nebo že jí to vůbec řekl? Kdo ví. Ale musel to říct když to byla její kamarádka.
Pak ale máchl jedním křídlem a to poslal silný vzdušný proud do té pastičky která díky tomu scvalka. Tak aby nebyla škodná. Použití magie.. proč ne že.

Mohla by vědět. Pokud zná nějakou historii nebo dokonce žila v době kdy tento vlk potkal vlka Nihiláka tak proč ne. "Dino.. možná měl větší jméno ale už si nepamatuji." byl trochu i zmatený z toho. Jeho hlava už moc nešrotovala a to ho trochu tížilo. Ale co už. Co bylo bylo... Možná ho potká jednou znovu ale to on neví.
Vyslechl si ale její odpověď. Byli na stejné vlně. "takže ochranářský typ? Soucítím s tebou. Sice jsem vlk Kultu, ale pro jednou... Mi Hatí to může odpustit. Moc se mu za to omlouvám, ale už jsem takový. Nechci vidět někoho zraněného nebo umírat." trochu zaváhal nad tím. Pohled dal do země a pak nahoru na oblohu. "tak jdeme Bell... Zneškodníme ty věci." podíval se zpět a usmál se na ni.
Když se otočil aby mohla jít za ním, ťapal a hledal... Když byl čas zeptal se i. "předtím jsi mluvila o kamarádce... Kdo to byl? Pokud teda mohu pamatovat."

Švihl ocasem a usmál se. "Nihil se zdá přes léčiva nejlepší. Kdysi dávno jsem znal odtamtud jednoho vlka ale nevím co s ním je teď. Ale kdo ví." něco málo ví v hlavě co kdysi slyšel od jiných. Co k němu vítr dovane tak to i u něho zůstane navždy.
Chvíli cosi pokoušel dělat s tou věcičkou aby ji schoval někde pryč. Pro případ, kdyby to ještě někomu ublížilo. Zahrabat? Možná dobré řešení. No ještě si to vezme a až setkání a konverzace skončí, zahrabe to někde v lese.
Pak ale se zasekl. "j-jsem Nirix. Těší mě" lehce pokrýval hlavou. "nevím.. nejsem si úplně jistý zda bych měl jít s nevěřícím něco dělat kolem našeho města... Proč chceš pomáhat městu? Nebo spíš... Okolí města?" trochu ho to zaujalo. Nebyla z kultu ale i tak chtěla zabránit úrazům kolem města. Pro koho? Proč? Trochu mu to nedávalo smysl.

Jeho ocas se rozkmital když vlčka mu poděkovala. Ani moc nevěděl za co když nic neudělal ale proč ne. On miloval když ho někdo chválí.
Ale zajímalo ho že je také ze smečky. ano ten pach... Ach ty staré časy když potkal Dina ze stejné smečky. Ten pach tam je! A tak se nemusel bát. "sice nejsem medik ale souhlasím. Byla by škoda vlky takhle poškodit." cukl uchem a vytáhl to z křoví.
Podíval se na to a přemýšlel. "viděl jsem to už hodně krát. Nevím k čemu to lidé používali ale myslím si že to měli na lovení.
Nevím to jistě." a to je sakra v kultu už hezký dlouho.
"ale i v městě se něco najde. Na hranicích. Nejen že to vlci tam hlídají ale i tady ty věci tam jsou. Neměl bych to říkat ale je lepší radši tam nechodit už vůbec." což je samozřejmě už všem jasné ale co už.