Príspevky užívateľa


< návrat spät

Strana:  1 ... « späť  23 24 25 26 27 28 29 30 31   ďalej » ... 39

Bylo mu trapně v tuhle chvíli. Nevěděl jak na jeho slova bude reagovat ale byl ochotný převzít vše od nějakého výlevu až po smrt. Její názor však byl jinačí.
Otočil se s takovým nejistým výrazem. "vážně?.. no.. ono... Omlouvám se že jsem něco takového řekl.. jen se sotva známé tak nevím co tak nejednou." koukl se tak bokem jako kdyby zase nic neřekl. Jeho srdce bušilo až až.

Nom.. neměl žádnou takovou zkušenost se sesuvem, ani nemusel na to odpovídat, nejvíc ho totiž zaskočila odpověď na jeho otázku.
"to bys ani nezkoušel utéct před tím? To bys jen tak zemřel?" díval se dolů na něho a přemýšlel proč. Proč by nic s tím nedělal? "zamysli se nad tím. Možná bys s tím nic neudělal ale cenilo by se i kdyby jsi utíkal před tím. Lepší zahynout s tím že jsi byl ochotný něco dělat než vůbec." asi takhle by to řeknul.

Nechtěl ho nějak vystrašit nebo tak ale prostě stalo se. Asi byl moc nenápadný podle Tiama. ale byl rád že ho rád vidí.
Švihl ocasem a šel tak více do prostoru. Koukal se nahoru přes skleněné zdi na ten krásný měsíc. Ano, byla to velmi krásná noc.
Pak ho zaskočila jeho otázka. Hned se na něho podíval. "to bych vážně mohl?" jeho huňka se rozkmital do stran a byl velmi ale vážně velmi rád že tohle může udělat. Ale vlastně i nemohl. Musel se držet dál hranic ale takhle s někým vyšším? No kdo ví jak by to dopadlo.

přikývl a pak se jen díval jak Noctra přistoupila k němu. v tom se zarazil. na světle vypadala krásně. takový krásný černý kožíšek ještě neviděl. světlo se jí hezký pletlo kolem chlupů. Jako dítě černo černé noci. když však přišla blíž uviděl to krásné bíle zrníčko chloupků na její hlavě. tvar jako hvězdička. jaká náhoda. "jsi krásná..." řekl potichu s úžasem v očích.
po chvíli si to uvědomil tak hned koukl do strany s pohledem do země jakoby nic neřekl. a že řekl toho dost na to aby ho mohla odpálkovat a už se s ním nebavit. vždyť se znají pár minut tak co najednou tohle?! ah to už nevysvětlí.

pokýval hlavou. pak pohlédl nahoru na měsíc a přemýšlel o tom. měla dál a dál pravdu, on se však nad tím moc nezamýšlel. toto město bylo jako celý svět. nikdo nikdy neví co se vše v temnotách skrývá. i když je to prozkoumáno tak nikdo neví co bude dál nebo co přijde. ale bylo potřeba tohle zjistit a něco s tím dělat. Nirix miloval prozkoumávání lidských věcí a tak by měl být rád že zde je, ale pořád mu to z nějakého důvodu bylo málo. Proč? co mu chybí? to ani on nevěděl.
voda a čas. to bylo velmi blízké. vždy to utíká dál do neznáma a spláchne sebou to co bylo. čas je mocná věc a tak je potřeba s tím počítat. kdo ví... možná za měsíc bude lepší než kdysi. kdo ví jak mu kult pomůže s jeho budoucností. možná zde bude hrát velkou roli, ale to však nevíme.
když přišla otázka, musel se na ní zpět podívat. "hm... když se nad tím tak zamyslím tak jsem byl docela na dost místech. budovy jsem prošel pomalu všechny. takové ty krajní místa kde nejsou budovy jsem taky prošel. místní řeka ta taktéž nesměla chybět. taková velká budova zakrytá nějakými látkami nebo tak, tam to bylo též zajímavé. a spoustu další. však to není vše. pořád jsem neprošel nějaká místa. je něco co by jsi mi doporučila?"

že někdo zlobí? možná se někdo najde, ale nemá to zrovna potvrzené. "no jak se to vezme... někdo se najde ale není to jisté, ale nebudu to nějak dál vytahovat. hlavní je že to nějak hlídám společně s vyššími." usmál se a máchl ocasem.
trochu kolem ní se prošel a pak šel do "centra" továrny kde svítil měsíční svit. pak se zase na ní ohlédl s úsměvem větším a zavřenými oči. "to je dobře Noctro. Vidím že se snažíš se snažit této smečce být opravdu nápomocná. takových to vlků je málo ale i ty nejmenší jedince cením. kdysi jsem měl bratra a byl pomalu jako ty. s tebou bude dobré pracovat." uchechtnul se a pak se koukl nahoru kde svítil měsíc v jedné z dír střech továrny.
"nechceš přijít se ukázat Hatimu a nebýt v temnotě?" ohlédl se na ní očkem a čekal co udělá.

"jo takhle..." s úsměvem pořád na tváři a se zavřenými oči vyšel za ním aby byl blíž. až byl vedle něho tak se na něho podíval. přímo do očí.
"je tady dost míst na to aby jsi se na ně dával pozor. ať už je to někoho domov nebo jen obyčejné místo které se rozpadá pod tvými nohy." koukl poté před sebe na pomalu rozpadající se budovu. "koukni... tyhle budovy jsou tady dost dlouho na to aby se rozpadly pouhým posunem jedné ze stěn. je lepší si na to dát pozor než to spadne na tebe. takových míst je zde spousty, tak na to nezapomeň."
poskočil dopředu a pak se na něho ohlédl s máchnutí ocasem. "další věci co ti připadají víc zajímavé než ostatní město je potřeba samo prozkoumati. s tímhle ti nedokážu pomoct a poradit."
koukl nahoru a s máchnutí křídel vzlétl na jednu menší budovu a koukl dolů na něho. "když se to tak vezme... co by jsi dělal kdyby na tebe třeba teď spadl kus kamene?" ohlédl se a tlapou shodil dolů nějaký bližší kamínek, tak aby dopadl na něho či někde vedle. byla to taková menší zkouška ne pokus o zabití.

"asi tak bych řekl." zazubil se na vlčici. Tiam byl vážně hodný a přátelský ke všem. pro kult by udělal vše tak proč ne. zasloužil by si být i mesiášem ale kdo ví jak Hati rozhodne.
veseleji? no možná ano. zatím tu bylo smutno a před příchodem Nirixe tady dlouho nebyli nový členové kromě vlčat. to bylo opravdu smutné ale pak? po příchodu se to tady hemžilo nováčky a to znamenalo dalších starostí o tom jak se tady budou chovat. zatím v pohodě ale co by se dělo kdyby byli problémoví až po uši? a jee je... Nirix by na to trpělivost neměl, už tak má jedny oči na jednom z nováčků, dalšímu dělá polovičního učitele, jedná vlčice se mu začíná líbit z důvodu jak vypadá a další to je jiná věc. ach. jak těžké. "možná.. heh." přiblble se usmál protože to byla poloviční pravda.
další věci nebyli překvapující. každý chce být užitečný důvodu dojmu. neuděláš dojem, nemají v tobě důvěru. "tak dobrá, to se mi libí! takové vlky já rád. snaž se co nejvíc a dosáhneš svého cíle... no.. řekněme si to takhle... první se rozkoukej, pak začni jednat na tvrdou pěst. říkám to ze zkušenosti. věř mi." usmál se se zuby venku a zavřenými oči. bylo hlavní aby si to tato vlčice zapamatovala. uděláš malou chybu a hned je po tobě ve světě vztahů k ostatním.
"Noctra? krásné jméno. rád tě poznávám" usmál se ž normálně protože jo.

"jo jo v pohodě." zasmál se a potřesl hlavou. bylo to v pohodě, i on to jakoby bral seriózně. aspoň se naučí vše brát vážně a ne jen tak ze srandy. to že netrénoval tak to nevadilo. aspoň něco nového poznal a ví co zde je a jak se dělá. Nirix nebyl zrovna učitel jako učitel. nikdy nikoho neučil a proto nevěděl jak dál pokračovat nebo co dělat.
zajímavá místa zde byla opravdu hodně, hodně tajemství zde, ale kdo ví jak by to mohli využít na trénink a když ne na trénink tak k čemu mu to je? "hmmm... takových míst je tu opravdu hodně, proč se ptáš? máš nápad co dělat jakož to další věc spjato s tréninkem?" zazubil se a čekal na jeho krásnou odpověď.. poněkud ho to zajímalo.

heh bratře? to mu dlouho nikdo neřekl, naposledy tak Jocky nebo možná Tiam ale kdo ví. bylo zajímavé nevidět toho s kým mluví. on sám šel trochu vidět neboť bílí kožíšek šel trochu vidět. ale ona? to byla jen černá vlčice co nešla ani na krok vidět v té tmě. no něco šlo trochu vidět ale jinak ne.
"taktéž zdravím. Tiam je poněkud hodně aktivní ve sbírání členů... taky mě zde přivedl. jinak takhle je užitečný každý i ten nejmenší vlk." s úsměvem se vydal za vlčicí. podle doufání zda jde dobře.
"poněkud ano. nováčků je tu najednou hodně. já jsem však vyššího postavení. a nějaké ty čtyři měsíce už tady budu." dodal jakoby hrdě na to že zde je. byl zde rád i když mu chyběl i okolní svět.
"jinak mi můžeš říkat Nirix... na toho "bratra" nejsem moc zvyklí ano?" pozasmál se a pak se usmál. "a ty?"

Acheron se z jeho sevření nějak vykroutil tak aby ho mohl pustit. zajímavé. tento jedinec má více a více es v rukávu než myslel.
pustil ho tudíž ale nějak mu podvrtla se noha a letěl na zem s tím že se skulal na zem. je nešikovný no. myslel si že mu to výjde ale asi nic. to je asi karma za to.
zvedl se ze země a oklepal se ze všech nečistot co cestou po zemi pobral. pak se na něho otočil už s normálním výrazem a poúsměvem. "máš asi víc praxe v boji než jsem si myslel... no nic. já omluvou končím s tímhle bojem. nebo spíše tréninkem, záleží jak jsi to vzal k sobě. ale ch-hmm přemýšlím co bych tě tak mohl naučit... magie máme odlišné tak to asi nic... máš nějaké nápady či otázky?" řekl názor k tomu co dělali mezitím. bylo to už na něho hodně, proto skončil. ne že by byl nějaká srábotka.. to ne.

koukl na zem a dal dolů uši. trochu s tím byl nervózní. myslel si že něco řekl špatně když takto zareagovala.
s dalšími jejími slovy dál a dál v tom bylo jasno. měla vlastně pravdu. nikdo nebude věřit vlkovi kterého si neotestoval. mělo mu to být jasné ale první mluví než myslí no...
"asi máš pravdu. budu muset ještě za hranicemi vydržet než mi dá náš mesiáš svolení. sotva jsem na začátku tak nevím nevím. i tak ale budu dál objevovat kouzlo této smečky. někdy je možná i dobré zde být a nechodit ven." dodal a zpět se na ní koukl.

tady už byl a jak to dopadlo? omylem se společně s jedným vlčetem dotknul paprsků slunce. bylo to však jejich tajemství a nikdo se o tom nedozví. pokud tedy nikdo nemá schopnost která to zjistí. kdo ví.
vrátil se zde však aby náhodou zkontroloval vše okolo a popřípadě si zase promluvil s vlčetem. vlče však zde nebylo ale i tak našel jiný neznámý pach. nováček? vypadá to tak. hmm a další vlčice. tak uvidíme jak se bude chovat a s jakým přístupem zde přišla.
cupitavě a vlajícím ocasem za sebou hledal novinku zde. díky tmě nemohl nic najít ale pak viděl to něco co se zde mihlo.
"Nováček? panečku to je novinka. nějak se to tady množí najednou." usmál se a díval se na vlčici co spatřil.

padal až narazil do něho a chytl ho jemně za krk aby ho strhl na zem. kdo ví zda se mu to povedlo či nikoliv. možná se i stalo že zuby se do něho víc zarazili než by měli. možná nějaké otlaky či už kousky krve by mohly zde být ale né tak aby ho zabil. to by si už nedokázal vysvětlit sám by chtěl zemřít za to. neměl rád takové věci ale když už musel z důvodu učení tak proč ne. chvílemi si připadal jako Artemis co na něho kdysi u řeky "útočil" taky to bylo jen zkouškově ale tak jak to dopadlo... shořela mu srst a doteď jí měl kousky spálenou. on však nemá takovou magii aby mu dokázal moc ublížit tak v pohodě.
no nic. když na něho tedy spadnul tak ho chytil pod bradou za krk a švihl s ním o zem. měl docela na to sílu tak je pravděpodobné že to tak dopadlo ale kdo ví.

Pousmál se na jeho slova. Asi v tom měl už praxi že to říká. A že ji tedy měl z těch bojů co mu před tím i něco málo říkal.
Něco se však změnilo. Jeho vítr byl potlačen nějak a už jen šel vánek z jeho křídel. Někdo tady také používá magii. Máchl naposledy a s tím se odrazil od země s tím že padal rovnou ze zhora na něho. Nebylo možné se zde nějak ubránit, i kdyby se vyhnul jakkoliv, Nirix může po dopadu stočit tlapy směrem k němu a "narazit" přímo do něj tak aby ho svalil společně s ním na zem.
Takovou to zkušenost měl s bratrem kdysi dávno a že mu to pomohlo. Však ale může být na jediný jak který je tak aby se ubránil. Možná má dobrou obratnost ale kdo ví. To Nirix jen tak z prvního pohledu ani pár sekundách boje nepoznal.
a mám tě!


Strana:  1 ... « späť  23 24 25 26 27 28 29 30 31   ďalej » ... 39