Príspevky užívateľa

Tady už Nirix jednou byl. Právě zde potkal nedávno Acherona a stal se něco jako jeho učitel. No dobře, nabídl mu pomoc v podobě tréninku ale i tak. kdo ví zda se mu tady tehdá líbilo ale musel se zde vrátit. Bylo tady ticho a dobře na přemýšlení. Však zde ještě něco bylo. Pach jednice co znal. Zase Tiam! Ach tady toho jedince znal dobře a i trochu si rozuměli. Proto jeho nálada se nijak nezměnila. Žádný špatný den nebo tak.
Vkročil zase zde a hledal svého kamaráda kde se ukryl. Ha ten ocas jsem viděl za tím rohem! Zvýšil na kroku a "vybafnul" na něho z toho rohu. "zdravím příteli. Zas a znova se zde vidíme. Jaká to krásná noc že?" hodil úsměv a víc se ukázal.

na jeho souhlas se pomalu jeho tvář se měnila na tvář zabijáka jak kdysi když bojoval s Artemis. zuby šli ven a v očích plamen s tichým vrčením. pomalu došlapoval až nakonec máchl křídly a vítr z křídel šel do jeho zad. pak odskočil bokem aby mohl se otočit a vrazit mu tlapy do boku tak aby ho shodil na zem. kdo ví zda se mu to povedlo. ale pokud ano tak pro začátek dobrý boj tak aby mohl kvůli tomu rozpoznat a dát rady co popřípadě zlepšit.
nebyl zrovna slabý ani o moc silný. byl takový n polovičku. v lovu dobrý ale boji mezi ostatními se vyhýbal. proto nemá rád kdyby se prolívala krev.

usmál se zuby venku. "mě se bát nemusíš. možná toto bylo už příliš ale tak co. jsem takový." pokrčil rameny a trochu se zasmál. měl dnes nějak takovou dobrou náladu. měl dobý den no.
pak přikývl. "ano ano, já vím. já o tobě nepochyboval." uskočil od něho a začal se kolem něho procházet aby si ho prohlédnul.
"co takhle začít lehčím bojem? zkus se zamyslet nad tím jak pokračuji. vnímej mé kroky a přemýšlej odkud zaútočím. neboj. budu se krotit. nejsem pro to aby tady se prolévala krev." usmál se aby dal najevo aby byl v pořádku a v klidu. tady mají zakázano se zabíjet ale trénink se mezi to asi nebere. kdyžtak by to mohl nějak vysvětlit.
o jeho poznámce že rok netrénoval tak byl v klidu, chápal to ale tak se to tady osvěží. "připraven?"

něco zavětřil. vánek mu do čumáku zanesl pach známý. to je přeci jeho společník! ohlédl se z kraje střechy jednoho z budov a hledal kde pan Acheron je. ha, taková malá kryska, aspoň to tak z dálky vypadalo. ale v realitě je větší než on takže yeah.
seskočil dolů a těsně před zemí roztáhl křídla aby zpomalil pád. "ha mám tě!" slétl před něho s úsměvem na tváři. "jsem rád že jsi si to nerozmyslel. jsem poctěn ještě víc." uklonil se a pak se narovnal.
tak co teď máš nějaký nápad? ani ne co... no dobře tak něco vymyslí. ohlédne se tak kolem a zapřemýšlí co nebo s čím by mohli začít.

ten by jí neuletěl. ještě to tady nezná a ztratila by se. ach ti nováčci. ale zas to chápal. jakož to vyšší postavení by měl vést nové tam kde mají a ne je tu ještě nechat. možná by si našla cestu dál od hranic ale kdo ví co v ní za navigátorské schopnosti jsou.
skočil a přeskočil plechovku která byla před ním. ale né zrovna tak že by jí úplně přeskočil, spíš skočil tak aby byl na té plechovce. švihnul ocasem a koukl na ní očkem. "ano. pokud budeš tak zlatá tak vítr budu při letu ovládat tak aby se ti nic nestalo." uchechechtl se. jen strašil. samozdřejmě by si nedovolil aby se jí něco stalo. takový on není. aspoň zatím.
"jinak klidně budeme dělat přestávky. podle toho jak to budeš zvládat. chápu to že nejsi úplně teď připravena na let a moc jsi nelétala ale i tak to respektuji." protáhl křídla a vzlétl do vzduchu.
"tak poleť za mnou, Lumi!" vykřikl a pomalu letěl nahoru aby se mohl dostat nad stromu, jak už říkal, v centru je dobré místo na let tak směrem tam letěl ale samozřejmě jí kontroloval aby jí neztratil.

-----} centrum města

další den, další noc. teď ale přišla noc tréninku který slíbil Acheronovi. kdo ví zda toto místo najde a bude trénovat společně s ním. přece jen náladu na to může změnit a stejně tak názor. vlci jsou různí a popravdě ho i takhle moc nezná. však to bylo teď jedno. už kdysi tady byl společně s dalším členem smečky ale to se moc neosvědčilo. hon na zoubky ho sice zaujal ale žádného neviděl. proto mezi tréninkem můžou zapojit lov a můžou porazit ty hnusné přerostlé krysy, co papají malá vlčata. fuj s nimi!
no nic. skákal si tak po střechách velkých budov a hledal kde se co mihne. aby kdyžtak ho mohl najít a začít s tréninkem. no co no. výšky byli pro něho dobré ale skály to už byla jiná. skály jsou odpad... velké budovy láska.

švihl ocasem a postavil se zase na nohy. přikývl máchl křídly které nechal volně ještě ve vzduchu. "tak dobrá. taky se budu těšit. Snad ti budu nějak nápomocný a naučím tě něco nového. takže příští noc ano? dejme tomu tak...činžáky? místo kdyžtak najdeš, stačí se orientovat mými pachy. věřím ti že to najdeš a nemusím tě pak jít hledat." uchechtl se a pak se jen otočil.
roztáhnul křídla a řekl svá poslední slova této noci. "tak zatím, Acherone." pak už jen se rozběhl, nabral rychlost, vzlétl a proletěl tou krásnou dírou ve skleněné zdi. už se nemohl dočkat na další noc ale musel to vydržet. teď přece jen musel se jít schovat před tím zlým sluncem co brzy výjde.

Přikývl. "přesně tak. Nechme to na Hatim." máchl ocasem a cukl uchem. Pravda pravdoucí to byla. Bylo to na Hatim koho zde pošle a kdo mu bude ve službách. Soudit a hodnotit můžeme až budeme na vyšší pozici. Není to pravda? Před tím se už o tom zmínil... Řekne něco špatně a je po něm.
Byl poctěn že tady Acherona něco příště naučí. Začal by i teď ale jaksi noc se pomalu ale jistě krátí. Bylo by to totiž zbytečné. Snad ho něco aspoň naučí. Lovit je jasné, s bratrem byl ve smečce nejlepší lovec ale tady je to jiné. jiná smečka, jiné území, jiná potrava. Vše je jiné a za ten čas jsou i jiné taktiky. Však tady je někdo kdo to sice může dát dál ale kdo ví jaký na to bude mít talent. Co se však týče ostatního tak to také. Kdo ví jak se u tady toho jedince to bude vyvíjet. Budeme však v to doufat že to dopadne dobře.
Jakoby se začervenal. Ano, asi mohl býti užitečný. "heh. Uvidíme jak časem budu více užitečný. Jinak ano. Všichni zde jsou potřební. Každý má na to svůj talent který zde může dát." usmál se se zuby.
Pak jen přikývl. "ano klidně. Kdyžtak při tréninku můžeme něco zkusit." i když kdo ví jak ale něco se zde snad najde.

"to máš pravdu. Ale nemyslím si že zatím tu máme takové vlky co by Hati neměl rád. Aspoň si tak myslím. Jsou tady hodní a nebojácní vlci ochotni pomoct v každé situaci. Ale zas kdo ví jaká je jejich originální povaha. To už bych pak usoudil zda jsou dobří nebo zlí pro Hatiho. I když u jednoho z nich mám tucha. Však to teď řešit nebudu." dodal. Je to těžké usoudit ale ano. Něco zde je jak to posoudit.
Něco si o něm poslechl ale neodpověděl mu k tomu. Nevěděl jak. Byl to prostě jedinec co zachoval klidnou hlavu a svaly zde nehrály roli. To bylo v pořádku. I tak bylo podle jeho potřeba potrénovat na fyzické síle. "tak dobře... Budu se příští noc těšit." odpověděl a rovnou mu k tomu řekl termín tréningu. Hej tak proč né. Lepší začít dřív než později.
Přikývl na jeho slova. Ano byla to zábava do chvíle kdy to přestal používat. Už dlouhou dobu to nepoužíval takže pomalu ale jistě zapomíná jak se to používá. Jeho otázka však byla těžká a nedala se na ní moc odpovědět. "Hmm... Užitečná může být. Letí na nás někdo, tak prostě změním směr větru a odfoukne ho to pryč. Nic těžké na tom není až na to že by letec mohl o tom vědět a měl by nějaké eso v rukávu. Pak vítr dokážu použít celkově na víc osob. Takže být v obklíčení tak vítr by je trochu mohl odradit. Kdo ví ale jak. To bych musel odzkoušet z reálného života."

"ach to ano. Hati musí být určitě velký a hezký jako noční obloha. Nebojácný, hodný, štědrý a takové další věci. To určitě je náš Hati! Ale... Kdo ví kdy se nám ukáže. ale nesmíme ho honit. On ví kdy přijde ten čas. Zatím bude čekat na svém měsíci a až přijde nejhorší, seskočí dolů a zachrání nás." koukl se na oblohu a pak zpět na něho s úsměvem na tváři. Je hezké si ho přestavovat ale těžké ho potkat naživo. kdo ví jaký vůbec je doopravdy.
Pak zase slova o magii. Poslouchal ho a přemýšlel nad tím. ano to chápu. Je to poněkud těžké pracovat s tím že magie se dá použít jen na jednoho však i s tím dokážeš hodně. Můžeš se bránit i se svými svaly a nebo hbytostí.. pokud budeš chtít, můžu s tebou někdy zatrenovat. Nic proti ale moc svalů nemáš, můžeš je vytrénovat." jen tak ho rychle projel očima.
Přikývl na jeho otázku."ano. Velmi mi to pomáhá. Není dobrý vítr na létání? Nevadí, přizpůsobím si ho." zasmál se a pak jen se usmál se zuby venku a zavřenými oči.

bylo dobře že to bylo v pořádku. ještě by něco řekl špatně a už se pod ním propadne zem. sice má křídla kterými by vyletěl ale to y i tak nepomohlo. jedno špatné slovo o mesiášovi nebo horší o Hatim a budou ho nenávidět. to nechtěl. ještě si prožít něco horšího zase? ne ne... to už nechtěl.
pak ale Acherona zajímali věci o hatim... "hmm... asi ti úplně nic neřeknu. možná to že i když je náš pán tak nikdy se nám neukáže. ale myslím že jen mesiáš a možná i jeho pravá ruka ho někdy viděli. také se říká že jeho domovem je měsíc. proto někteří celkem často sedávají pod měsícem a modlí se nebo tak." to tak vše na co si asi teď vzpoměl. takové menší zajímavosti ale ano. aspoň něco. buď rád hochu.
jeho zajímavá magie ho celkem oslovila. dokáže oslabit jinačí magii? zajímavé. o tom zatím ještě neslyšel. "zajímavé. takhle magie se normálně dá využít. budeš potřebný i u něčeho smečkového. třeba lovy na nějaké zločince nebo tak." zločinec použije magii a ochrání nás pak Acheron proti tomu. to zní zajímavě. teda pokud by to nějak tak fungovalo. nemám v tom úplně jasno.
pak ho však zajímala jeho magie a odpověď také byla lehká. "ovládám vítr. měním vzdušné proudy, přenáším pomocí větru lehké objekty, malá tornád dokážu udělat a tak dále..."

dal trochu hlavu na bok. nic zas takového neřekl aby mu mohl lichotit, no kdo ví jak si to vůbec k sobě dal. byla to otázka na kterou neznal odpověď ale co už."hm? možná to vypadá jako důvěra ale ve vnitř pořád je něco co mi říká ať ti nevěřím. hej, asi tak bych to řekl. zatím nemám důvod ti věřit či nevěřit. něco na půl jsi. jinak takhle k mešiášovi chovám úctu jako k Hatimu. vede nás společně tak kde si to zasloužíme. všichni v jeho věříme a máme ho rádi." dl takový neutrální pohled. nevěděl jak to moc říct ale ano. něco se z něho vymáčklo.
jen dál přikývl na jeho slova. chápal to.
"ano. možná se o tom dobře povídá ale je to vlastně na nás zda se o tom chceme nebo nechceme bavit. nemyslíš?" dodal k jeho větě o tom že by o tom mluvili hodiny. kdo ví. jemu se vždy dobře povídá s někým.
"jinak... jaká je tvá magie zda se mohu zeptat?" pokývl hlavou směrem k němu. zajímalo ho to. zajímalo ho jaké výhody kdyžtak má oproti němu. magie můžou být jakékoliv tak možná bude překvapen.

"hmm.. jak kdo si to zaslouží." uchechtnul se pak se jen otočil a odpověděl na zbytek jejích slov ohledně toho štěstí nebo tak. "děsivě? možná."
protáhnul svá křídla a koukl nahoru na měsíc. máme ještě čas tak můžeme aspoň tak od oka se proletět na chvíli. souhlasila tak v pohodě. rozeběhnul se a máchl křídly tak že se vznesl do vzduchu. chvíli se tak proletěl a pak zase přistál, ale na nejblišší větev stromu co byla u ní.
"abych ti odpověděl na otázky tak je to jednoduché. poněkud ano, takový vlci se moc zde nenajdou, je do rarita. kdekoliv se dá dobře letět, je si musíme dávat na vzdušné proudy a hranice. proudy dokážu ovládat ale hranice ne. v celku v centru je to dobré a nemusíme mít strach že překročíme hranice. vydáme se tam?" švihnul ocasem a seskočil ze stromu za ní.

"však uvidíme. možná časem se kvůli něčeho vrátíš." cukl uchem a trochu se od ní oddálil.
křídla schoval k sobě a jen jí pozoroval. na její další slova nijak neodpověděl. zájem zde neviděl, neměl důvod k tomu, sotva je mladá, mladší než on, ale to až tak moc nevadilo. zájem zde mohl být jen když zde vstoupila. zajímal se o to proč zde přišla a tak. kdyby chtěla útočit na kult tak by se bránil ale jinak neměl důvod cokoliv s ní dělat. není jak někdo se smečky kdo by jí rovnou zabil za jeden čin. on takový nebyl a ani nebude.
bylo dobré že uposlechla, otočila se a šla. trochu ho bolela z ničeho nic hlava ale to moc nedával najevo.
pozoroval jí až do doby kdy odešla z hranic a to se trochu už mohl zklidnit. "tak zatím, mladá vlčice." řekl poslední slova, pak se jen otočil a zase šel tam kde měl práci.

cukl uchem. poněkud bylo těžké rozhodnout kda si zaslouží vědět kdo je Hati či nikoliv, ale tak... pokud se mu podaří zase někoho dotáhnout do smečky tak proč né že.
"Hati je náš pán. pán širé noci ve které žijeme. ukázal nám domov a naději. pokud jsi sem přišla, mohl v tom i stát Hati. mohl ti dát znamení že zde patříš. však je na tobě kde najdeš svůj domov." jen tak z oka řekl a pak se zaměřil na tu její kořist.
"ostatní tvorové ví kde mají domov..." řekl potichu ale pak zatřepal hlavou a vykročil blíž k ní.
očkem koukl po kulaté věci a pak zpět na ní. "zkoumat můžeš, ale jen s povolením. pokud tě tady toto místo více zajímá, můžu pomoct. taky jsem zde našel své místo. lidská říše postavena zde je velká. více věcí zde můžeš najít."
naklonil poté jen hlavu na bok. "já nemám důvod k druhé polovičce. od čeho toto říkáš? jen to tady chráním před cizími." pousmál se a mrsknul ocasem.