Príspevky užívateľa

Nirix nevěděl co prvně dělat... Jestli čekat nebo se rozeběhnout jako všichni ostatní. Nechtěl však nikoho zabít ale zasloužila by si to. Ohlédl se proto kolem a jen prvně čekal. Přemýšlel nad plánem. má křídla, to já také... Ve vzduchu nemá moc výhod, i náš mesiáš má křídla... Však.. z budov toho muži vidět více!
Nirix našel jiný plán. Rozeběhl se do jiné strany kde se pak otočil a běžel po směru kudy běžela Tessa.. v tom ale i vyskočil pomocí i křídel na různé budovy a pozoroval kudy všichni běží. Měl takovou vyhlídku. Jen už čekal kdy bude mít možnost a skočil by po ní ale kdo ví kam poběží. Proto jen sleduje ze zhora

Když seskočila, úplně se zastavil. Ale ne tak aby se mu i srdce zastavilo. Jen byl docela v šoku.
Zvedl hlavu nahoru a uši měl pořád dole. Trochu se i bál co ho čeká. Pořádně si poslechl její slova a docela ho zarazilo že jeho "jméno", v tomto případě to byla spíše přezdívka, vyslovila tak rázně. A ten zbytek byl klidný. Jako by ho zkoušela? Kdo ví. On si však myslel své.
"j-já? No tak... Zalíbilo se mi jak o tom mluvil Tiam. Taky další člen kultu. No a myslel jsem že se mi zde bude líbit... Pod křídly Hatiho... A měl jsem pravdu, úpravu se mi zde líbí, není to ani násilná smečka a drží se tak aby o ní skoro nikdo nevěděl, protože to co patří jen smečce je jen smečky, nikomu by do toho neměl co mít. J-jen si tak říkám... Proč zrovna mám být zavřený v tomto městě? Poněkud okolní svět je krásný a mě se dá věřit... Nezradil bych Hatiho nikdy! Neutekl bych... A dodržel bych to že bych se vrátil před svítáním..." řekl postupem i celkem nadšeně s tím že i zvedal pomalu uši. Ocásek mu kmital ze strany na stranu ale taky možná toho řekl hodně. Však on si stál za vlastním názorem.

Byl rád že nechystá zradu. To by ho velmi bolelo. Když už si vybral Hatiho tak tady musí být, jinak by ho čekala smrt a to by možná ani Nirix neunesl. Takový hodný vlk a dopadl by špatně...
Chvíli si myslel že je jako on. Rád prozkoumává a nepřestává. To měl docela rád u těchto vlků. Jen s úsměvem na tváři a s máchajícím ocasem šlo poznat že je rád. Také nekončí, je ještě plno míst co musí navštívit.
Pak poslouchal koho všechno potkal. Tiam, ten je tady jako doma a rád poznává nové vlky, takhle jak ho znám. Semie? Tu jsem taky potkal, no.. ta se pozná na velkou vzdálenost podle toho zajímavého pachu. Nováčky? Hmm.. ty jsem asi nepotkal. A Tessa... Tu zatím neznám ale možná poznám.
"no vidíš... Takže tady budeš asi znát za chvíli všechny... A já jsem zatím ještě na začátku s tímto... Já radši jsem stranou ale když na to přijde tak neodolám.. co se týče míst tak fajn... S tvou povahou to budeš mít rychle vše prozkoumané. Se to Soho celém vžíváš. To se mi líbí!" řekl nadšeně. Poněkud vážně si byli podobní.

Huntley k němu přiběhl a tak se usmál, byl rád že ho slyšel i přes takovou dálku. Nevěděl však že s ním může mluvit někdo jiný a tak pořád doufal že to je ten Huntley co s ním před nějakou dobou byl.
"naštěstí. By byla škoda kdybys nás zradil. Mě chvíli trvalo si na toto zvyknout.... A co jinak? Líbí se ti zde co jsi tak stihl prozkoumat?" celkem ho zajímalo co si o tom myslí. Samo o sobě toto místo, toto město, bylo pro něj.
"potkal jsi ještě někoho kromě mě a mesiáše?" řekl docela natěšeně že i z toho mu ocas máchal ze strany na stranu. Ano, i toto ho zajímalo.

Tento vlk tady tudy jednou šel ale nikdy se neopovážil zde vztoupit. Proč? To ani on nevěděl. Bylo tam moc pachů které se mu nějakým způsobem nelíbyli. Potuloval se jen kolem a vždy ho zajímalo co tam je tak zajímavé že tam je tolik pachů.
Pochodoval kolem té budovy a čichal a čichal, zda najde něco co ho aspoň uklidní s tím že tam může jít. Sice tam něco bylo ale pořád měl obavy. V tu chvíli ale ucítil známý pach. Huntley? vykoukl z hlavních dveří a koukl se po celém prostoru. A ha! Vidím tě!
Vlezl trochu dovnitř ale nohy nechal venku. "jak vidím tak ses před tím schoval a pak zase objevuješ... Nebo se mýlím a nestihl jsi to?"

Úsměv mu oplatil. Byl vnitřně velmi rád že kult získal zase někoho nového s kým by jsi Nirix mohl rozumět. chvílemi si připadal jako kdyby byl jeho otec ale to naštěstí ne. Sotva ještě nikoho nepotkal s kým by měl vlčata takže v pohodě. Ani on sám by si to nedokázal představit jako otce ale budiš.
Pak přišla taková ta závěrečná otázka na kterou se musel otočit celým svým tělem tak, že stál naproti jemu. "Hmm.. jak bych to řekl... Tvým úkolem je ukázat Hatimu že si zasloužíš zde být. Prosedíš hodně času pod měsícem a budeš čekat na okamžik kdy ti Hati sám dá znamení že jsi toho hoden. Nic víc nic míň. Tak mi bylo zděleno už kdysi dávno. Možná je i tvým posláním se starat krajně o smečku ale nevím zda je to povinné, já to tak aspoň dělal." řekl klidným hlasem a koukl na oblohu.
Pomalu už slunce přes zimní mraky vycházelo a to bylo znamení že se mají jít schovat... Hned se znovu podíval na huntleyho a řekl rychle. "nemáme času nazbyt, věřím ti že to dáš. Budu tě čekat až mezi nás západneš. Nyní ale se běž schovat. Slunce vychází" otočil se a hned běžel pryč ale na konci mostu se ještě zastavil a pronesl "tak zatím Huntley!" pak se už jen otočil zpět a běžel pryč.
Věřil vážně z celého srdce že tento vlk to dokáže a bolelo by ho kdyby ne. Ale uvidíme jak si povede. Možná příště se zase setkají a Nirix zjistí nové informace o něm jak se mu daří a tak

S takovým menším povzdychem se pak otočil na něho. Chvíli si myslel že zmrznul z toho jak dlouho mluvil a on poslouchal (zvláště v tomto Zimném počasí) když mu ještě k tomu nějak dlouho neodpověděl ale tak se uklidnil... Odpověděl mu s poděkováním tak si nemohl odpustit mu říct svou odpověď. "za málo, byla to jen taková malá pomoc pro nováčka, nic víc." usmál se a pak ještě dodal "snad se ti bude vést dobře v tomto novém životě,, uvidíme kam to dopracujeme a kdo bude lepší." pak se postavil a byl připraven k odchodu ale pokud ještě něco chtěl tak čekal pro případ

Trochu se zalekl její reakce. Bál se že na něho vyjede, v jejích očí šela vidět agrese a bůh ví co ještě takhle špatného pro něho. Uskočil proto trochu dozadu. A ty její ocasy ještě víc naháněly hrůzu než ten pohled. Dal hlavu trochu dolů a díval se na její tvář.
"j-jde to vidět..." řekl neklidně se stresem uvnitř. Pak ale se zeptala a tam už šla odpověď rychleji..."j-jsem Nirix, bratr mi říkal Nix tak si můžeš vybrat jak mi hodláš říkat... A-a ty?" celkem zasekaně ale zrychleně ať už to má za sebou. Život Nirixe...

Bylo dobré když huntley věděl že musí být Hatimu věrný. Opravdu ho to potěšilo. Nehodlal aby zde byl nějaký špeh nebo nějaký cizí vlk co chce jen se zde usadit aby měl nějaký pocit bezpečí bez toho aby se k Hatimu klanil. To by potom Nirixe bolelo u srdce když by svá vzácná slova dál někomu takovému.
No potom se jen trochu zasmál a s úsměvem pokračoval dál. "další věc je taková že když zde přijdeš tak už nesmíš odejít jinak tě to bude stát život. Protože si zde potrpí na to zda našemu pánu věříš či nikoliv. To by jsi ho pak zradil a bylo by to špatné... Další věc je že vyšší postavení mají dovoleno chodit za hranice ale s tím že se buď musí vrátit do úsvitu nebo mít na sobě plášť zakrývající část našeho těla. Náš kožich se prostě nesmí dotknout slunce... Tuláky je potřeba vyhodit z Hranic nebo rovnou i území. Nebo kdyby náhodou došlo na nejhorší nebo nejlepší můžeš je zavést k mesiášovi a ten je vezme mezi nás nebo ne. Ale je lepší se s nimi nevybavovat. Nedávat naše slova zbytečně najevo... Taková malá informace kterou tady mám v hlavě uloženou je že ve městě žijou s námi i další tvorové a jeden z nich je taktéž nějaká přerostlá krysa co jí naše vlčata. To si nesmí dovolit a tak je potřeba si na toto dávat pozor. Někdy když o tom budou mluvit jiní tak se to jmenuje Zoubek..." (budeme dělat že mu ještě něco tak pro zajímavost řekl, se mi to tady nechce moc vypisovat...) Řekl klidně s pomalým hlasem.
jsem toho řekl až moc. No snad si to zapamatuje

S úsměvem na tváři jen přikývl a vše zahrnul do jediné velké mluvnické slohovky. "Budiš, ať má nebo nemá s tvým odchodem problém, přece je jen na tobě jak si svůj život budeš dál žít... Co bych takhle zahrnul o tvém druhém já jak říkáš tak ti s tím asi nepomůžu, bohužel... Ale jinak... Kult má vlastnost takovou že se musíš klanit k Bohu Hatimu a k nikomu jinému ne. To snad víš ne? Jinak pak je tu také hlavní pravidlo že deviant jako jsi ty a věřící jako já nemají právo na odchod z území. To samé se nějak bere s dnem. Na slunce nesmíš jít jinak tě čeká trest. To jsou takové hlavní věci co nesmíš porušit..." řekl kousky i zamýšleně. Přece jen už jedno toto pravidlo porušil ale z důvodu záchrany jisté malé vlčice, nebo spíše ještě vlčete.
Pak jen povzdychnul a koukl se na oblohu "zda máš ještě zájem o více informací tak ti něco ještě řeknu... Je toho poněkud i hodně"

Máchl ocasem sem a tam a přivřel oční víčka. "jsem rád že zase tady někdo je... Zdálo se to tady celkem opuštěné i když po nocích zde mi Hati dělal společnost. Zajímavé že ostatní z tvé předešlé smečky s tím neměli problém." klidně poukázal na to že minule z něho šel cítit pach jiné smečky. I teď to šlo tak cítím ale né moc jasně.
Zvednul se a tak se prošel kolem něho s tím že si ho prohlížel. "Hmm.. s tebou bude ještě práce. Stejně jak se mnou. Klidně ti zde budu moct pomáhat ale zrovna ne tak moc. Vlk se musí naučit osamostatnit. Pár vlků co jsem poznal mi něco řeklo o tomto posvátném místě. Klidně to něco o tom řeknu aby jsi byl v obraze." měl poněkud dnes náladu na mluvení. Jak kouzelné že? Nemyslím si.
Pak si jen sedl s odstupem vedle něho a čekal co by mu tento mladý vlk na to řekl.

Nirix si dál šel svou cestou po území když nemohl jít pryč z města. Však ale ho zaujal zvuk tekoucí řeky a vydal se zde. Zde, kde stál most který viděl ale jen z dálky.
Milov odpočinek u vody a tak proto zde byl. Pořádně se protáhnul a dal hlavu k vodě aby zjistil pachem zda se dá pít. Nebyl si jist kvůli tomu jak město bylo staré a různé nečistoty a tak by právě do řeky mohly spadnout. No, radši to nebude zkoušet pít.
Dal hlavu zpět nahoru a ucítil zde pach který už jednou už zacítil. Vydal se po stopách pachu a narazil na toho malého modrého vlkča. Sednul si proto do prostřed cesty na konci či začátku mostu a usmál se.
"mesiáš tě přijmul nebo zase vztupuješ na zakázanou půdu? Huntley."

Máchl ocasem sem a tam když vlčice mu odpověděla. Ale pak dal uši dolů když se ho ptala na otázku na kterou nedokázal moc odpovědět ale i tak něco zpracoval v hlavě a řekl svou odpověď.
"obavy? N-ne, nemám. Spíš mám problémy s mluvením. Zasekávám se když jsem v blízkosti někoho nového nebo když jsem ve stresu. Ty asi takové"problém" nemáš jak já. Z pohledu vypadáš jako silný vlk co toto zvládá v pohodě." řekl s třesem uvnitř těla. Možná se zdálo že by jí provokoval tou předposlední větou ale ono ne. Nechtěl problémy zvláště před vyšším členem smečky. Nechtěl vypadat jako srab a tak nedávala ani najevo moc že se bojí. Poněkud ano, byl ve stresu a nemohl se toho zbavit.
snad jsem něco neřekl špatně. Aaa nechci teď problémy. samozřejmě že vnitřně si na sebe musel zastěžovat... To by pak nebyl on

Nirix zde nesměl chybět také! Byl zde a vyděl plno známých i neznámých tváři a pachu. Docela se bál a tak byl stranou. I tak se díval kde co je co se bude dít.
Moc nechápal co se děje ale jeho malý mozeček to nějak zpracovával. Že by zde ve smečce byl špeh nebo něco hůř? To nevěděl ale chtěl se dozvědět více o tom.
Tessa? Tu neznám.. podle pachů tady přišla nedávno. Skoro jak já. Ale co provedla? Tak mladá vlčice? pomyslel na situaci svým myšlením.
Dal uši dolů a poslouchal co jejich alfa k tomu více řekne či jeho kamarád Tiam. Nebo že by se vyjádřili ostatní včetně Tessy? Kdo ví.

Pokračoval dál a dál až narazil na zajímavý pach. Pach vlka co zde žil jako jeden z vyšších členů smečky. Měl by být v pozoru ať něco neudělá špatně, ale kdo ví co to vůbec bude za vlka. Už tak nepoznával pach. Možná kousek v dáli něco známého tam bylo ale jinak ne.
Čmuchal dál až narazil na stopy ve sněhu. Nebyly zrovna malé ani velké. Skoro jak jeho. Bylo těžké usoudit zda se jednalo o samce či samici. Pokračoval proto po stopách až narazil na něco obrovského pokryté sněhem a nahoře? Nahoře z dálky viděl něco černého.
vlk? Vlčice? Nebo něco jiného? Je ale jasné že tady někde je... Stopy jsou čerstvé stejně jako pach. pomyslel a pak se jen zasekl když na něho to něco černého vykouklo.
Stál jako skála a díval se na ní. "z-zdravím... Ty budeš jistě další členem kultu, že ano?" řekl docela zasekaně. Nechtěl dát však najevo strach, ale v blízkosti někoho nového to jinak nešlo.