Príspevky užívateľa
< návrat spät
Díval se na Tiama jak k němu přichází a něco mu říká. Jeho do toho ale nic nebylo takže se tak otočil a Zálezly do stínu domu kde se na oba díval. Byl připraven v rámci možnosti vystartovat a zaútočit ale situace zatím tak nevypadala. předtím se ptal na Hatiho ... Že by ho zajímala naše víra? Další vlk do smečky? Hm, pokud by se tohle mohlo stát tak bych potom mohl s ním mluvit a kdyžtak se mu omluvit za předešlé chování... Ale ale... Je to cizinec, teď tu není takže stejné chování. Budu bránit Hatiho území před ním a kdyžtak ostatními! Je lepší odejít než zemřít! Ráda na začátek pro cizince. řekl si tak v hlavě a díval se dál. Věřil v to že se Tiamovi něco povede když on nic nezmůže i v rámci smečky měl omezení.
Poslouchal jeho slova a uvažoval. kult není moc známý, právě proto to možná je příčina že nás tu moc není, ale ví o nich. Proč by tedy Artemis o tom prvně mluvila? Zajímavé.
Další jeho slova už poslouchal plně s ušima vztyčenými nahoře. Neměl odvahu k tomu moc co říci. vím to a respektuji to. Právě, jsem trpělivý, dokážu na ten čas počkat. Co se týče domova tak jsem Hatimu vysoce vděčný a ani nevím jak bych se mu mohl odvděčit. tohle by mu řekl ale nechal si to pro sebe...
Pak když už viděl jak začíná zrychlovat v dýchání tak se k němu hned přiblížil a měl o něho strach. "j-jsi v pořádku?" řekl neklidně a dával na něho pozor.
Jak viděl že se trochu sklidil a olízl ho, uklidnil se. A pak na jeho další slova už normálně odpověděl."samozřejmě chci počítat s časem. Nechci aby se někam spěchalo. Začátek může být poněkud těžký ale konec zas nejlepší. Kdo ví. Co se týče Hatiho, našeho pána, tak v něj věřím že by mi kousek pomohl v tom abych zapadl a já bych se mu poté odvětšil tím co udělám já zase pro něj."
Díval do pořád na cizince do doby kdy ucítili známý pach. Zvedl se a ohlédl se po pachu. Viděl Tiama jak stojí u hranice a dívá se střídavě na něho a cizince. Pomalu přišel k němu a začal jen mluvit na něho. "díky bohu že jsi tady. Já nemůžu s cizinci nic udělat ale ty ano. Zde nyní přišel cizinec a chce zde zůstat nebo chce spíš povolení aby zde mohl být. Co uděláme?" když klidně dořekl věty, podíval se zpátky na cizince a hlídal ho svým pohledem. Hati mě vyslyšel...děkuji.
"dobře" vyšel pomalu za ním ven a koukl kolem zda měsíc už nezapadá, nezapadal. Byl pořád na obloze a hezky zářil. Měli ještě čas.
Ještě máchl ocasem a pak koukl na Tiama. Jeho další slova poslouchal a zamyslel se nad tím. Byla to pro něho docela těžká otázka.
"nevím. Abych řekl pravdu je to tady skoro stejné jako v mé předešlé smečce. Líbí se mi zde, ale... Je to tady takové opuštěné. Mám rád společnost a když můžu být s někým. co se ale týče vlků, zatím jsem potkal jen dva, mezi nimi jsi ty. A cizince jsem zatím potkal jen jednoho a ve jménu Hatiho jsem ho vyhnal. Nejsem si úplně jistý zda tady budu napořád i když vím že když odejdu tak mě čeká smrt. Je to těžké." smutný pohled na zem mohl vypovídat za vše ale kdo ví jak bude reagovat druhý vlk. Bylo to poněkud pro něho opravdu těžké rozhodnutí. Samozřejmě nechtěl pochybovat o Hatim a ostatních, ale možná to i tak vyznělo, kdo ví.
"snad ale se to změní a vážně se mi zde bude líbit." hlavu zvedl a se slzou v oku se na něho usmál.
Sedl si a poslouchal slova vlka. Že prý jestli je způsob jak získat město?! To jako ne. Město patří Hatimu a tak to bude.
"ano jsem. Chci chránit Hatiho půdu proto zde jako cizinec nevztupuj, rozumíš?! Leda kdyby jsi chtěl aby Hati tě mezi nás přijal a pak by to už znamenalo že zde můžeš být. Rozmysli si co doopravdy chceš. Zatím si to promysli a pak přijď kdyžtak. Budu zde čekat na tvůj pach až se vrátíš. Teď ale zmiz!" zvedl se a z místa odešel. Zalezl více do stínu a svými zářivými červenými oči se díval na něho jak jde pryč. Kdyby něco řekl jen ho odignoruje, více mu už nemůže říct protože řád kultu říká své.
Čekal až odejde, pokud by tedy nechtěl odejít, víc se vybavovat s ním nebude, nenechá ho překročit ještě víc hranice a zatím bude čekat až přijde někdo vyšší. sňat Hati dá mezitím znamení někomu a prijde
Ležel si tak chvíli a pak na něho zafoukal krásný podzimní vítr. "hm? Je zima no, taky že ne.. je přece už podzim" řekl si tak nahlas pro sebe. Vítr nejen příval zimní teploty ale i pach neznámého vlka. Zvedl se a koukl kolem zda nějaký vlk tady je.
Chvíli pátral ale pak uslyšel to volání. cizinec? rozeběhl se za hlasem vlka. Po chvíli doběhl tam a viděl ho. Necítil z něho pach kultu proto takovým drsným vlasem na něho vyjekl. "co tady děláš?! Nevypadáš jako z naší smečky. Nemáš tady co dělat! Pokud tedy něco po nás chceš..."
Narovnaně se díval na vlka s pohledem jako by mu to tady patřilo ale naopak to patřilo Hatimu a jejich vlkům, což zde byl kult.
"nemyslím si že jen tak zde jsi. Prozatím budu na tebe hodný. Mluv tudíž, co zde pohledáváš cizinče?" trochu sklidněným hlasem řekl a čekal na odpověď neznámého vlka co před ním stál.
A je zase tady, na krásným místě kde jsou pomalu trosky domů. Vrátil se tu protože se mu tady líbilo a potkal zde další nové vlky. Vzpomínky se sem jen hrnuly. Někdy tady i jen seděl a díval se na hranice města a přírody okolo. Přemýšlel proč vůbec nemohl pryč, ale nechtěl porušovat pravidla. Trápila ho pořád ta myšlenka. Chtěl se i zase po dlouhé době podívat pryč ale jak už věděl, nemohl.
snad se časem změní moje myšlení a zapomenu na to že bych chtěl pryč. Ale kdo ví. Možná bude i lepší pro to zemřít než tady zůstat ale zas bych chtěl vědět zda Hati je tak mocný jak už jsem o něm slyšel. Možná je to hodný vlk.... No uvidím. Zůstanu zde. takové myšlenky pod měsícem ho někdy trápily až moc a měl chuť si něco udělat aby na to nemyslel. Nechtěl aby ho ostatní vnímali jako vlka co nenávidí Hatiho nebo tak.
Protáhl se, udělal kolečko kolem místa a lehl si. Tlapky si zakryl ocasem a s hlavou položenou na studené vlhké zemi se díval před sebe. Docela ho nudil tento den, nevěděl co poslední dobou co dělat a tak jen odpočívá nyní.
Vyšel z poza rohu a přišel k němu blíž. Jeho slovům se nedalo mlčet, musel říci k tomu své. "pokud ti to zde vadí tak můžeme jít klidně ven. Sem jsem šel to jen omrknout." ocasem párkrát máchl a pak už jen najračoval, že byl připraven jít ven. Na větu s úlovkem odpověděl následně. "v pohodě, už minule jsi mi dal úlovek, nyní jej nepotřebuji. Můžeš darovat své ženě a dětem." úsměv taktéž nechyběl.
Nirix se normálně narovnal a Joukl kolem sebe. Párkrát máchl svým huňatým ocasem ale pak přestal. Oklepal se a znovu se ohlédnul. Na věty ohledně Zoubka se trochu zděsil. "tak to ne... Vlčat by bylo škoda takhle zabíjet. Dle mého názoru by jsme je měli nějak vyhnat z našeho území, aby se dalším vlčatům z naší smečky nic nestálo. Nebo také je zabít ale pokud jsou nějak jakoby vzácní tak by bylo lepší je vyhnat ale kdo ví zda by to nějak šlo." měl prostě na to svůj názor. Možná by byl schopen napadnout toho tvora v rámci situace ale on takový nebyl, nechtěl zabíjet, neměl to rád, proto i navrhnul i možnost s vyhnáním. A poté přišel ten nápad. "zda nás a naše vlčata má rád Hati, možná by dal znamení a pomohl nám..." s pohledem na ní čekal na její názor, možná toho řekl až moc ale kdo ví jak vlčice zareaguje. Po chvíli ale udělal pár kroků k ní aby nebyl zas s takovým odstupem.
Zamyslel se znovu. Procházka s novým vlkem by bylo dobré ale i tak nemohl vědět její plán. Někam ho odvést z dosahu a zaútočit? To se mu honili hlavou. I tak slušně odpověděl. "děkuji za nabídku, možná bych to i využil. Máš pravdu i. Noc je velmi krásná na to toho využít než bude den." i když se mu moc nechtělo ale ano, řekl to co si tak myslel. Poté se zaměřil na další její slova."lov? Zoubky? Co to je?" nevěděl moc co myslí. Jestli myslí zuby v jeho tlamě nebo tlamě někoho jiného nebo nějaké stvoření. To netušil. Rád čekal na její odpověď
Chvíli co se zde procházel, snažil se nabrat nějaké nové informace z okolí a z místa kde teď byl. Z dávných časů kdy ještě byl se svým bratrem, se mu zachovala v hlavě vzpomínka že začal mít rád takové místa.
Pokračoval dál až uslyšel z dále nějaké tiché zvuky a poté tiché písknutí. Zdálo se že nebyl daleko od místa odkud to přišlo. Proto se obrátil a kráčel za zvuky, třeba tam mohlo být něco zajímavého. Po chvíli pátrání mu pach řekl dvě informace. Vykoukl z poza rohu a uviděl známého vlka. "Tiame? Co tady děláš? Prozkoumáváš jak já?" zavalil ho vlnou pár otázek. Pak se jen koukl co má pod tlapami a bylo mu to jasné. "ach tak ... Chápu"
Párkrát nechal svůj ocas namácht. Na jeho slova nijak nereagoval, bylo to zase zbytečné. Jak uviděl jak odchází zvedl se a šel zpět na své krásné místečko kde usedl a zase přemýšlel.
dovolil si hodně, já bych se nenechal zabít, mám už zkušenosti s jednou vlčicí s to mi stačí, navíc zkušenost s bratrem si stačila. zamyslel se touhle větou a dál přemýšlel raději o něčem jiném. Po přemýšlení samozřejmě šel dál prozkoumávat další části území.
Zvedl své uši nahoru a poslouchal jeho slova. Že prý by brzy zde patřil také? To mu moc nelezlo do hlavy. Ale i tak odpověděl."až zde budeš tak až potom si tu choď jak chceš, teď máš zatím zákaz." řekl uklidněně a dál se na něho díval.
Na další jeho slova už nebylo potřeba odpovídat. Bylo to zbytečné. Jen přihlížel na to jak kde pryč. I tak mu naposledy řekl větu aby si to zapamatoval. "buď rád tam kde jsi, nerad bych zahryzl tak odvážného vlčka. Naviděnou" řekl naposledy a pak jen se zvedl a že stínu se díval jak jde.
Vrátil se zde, na místo kde ho to tady zaujalo a mohl se stát jedním z členů smečky. Vrátil se zde aby zavzpomínal na své vzpomínky pod měsícem. Sedl si hezky na zem a s pohledem nahodí se díval do měsíčního světla a přemýšlel. snad vše bude v pořádku. Snad zapomenu na své špatné vzpomínky s pomocí našeho pána Hatiho. Ale.. ohlédl se hned za zvuky co někde v dáli slyšela. další člen smečky? No nevím, půjdu se tam jen tak podívat.
Zvedl se z místa přemýšlení a zamířil na místo kde stál modro bílo černý vlk a pohledával něco na hranicích smečky. Přemýšlel co v této situaci dělat. Neznal ho a pach ani trochu neodpovídal kultu. Proto vyhrknul "hej ty tam! Co zde děláš?" s hlavou natočenou na bok se na něho díval. "nevypadáš na to že jsi z naší smečky.
Neměl by ses tu zdržovat, prosím odejdu." ještě normálním hlasem mu to slušně řekl. Pak se jen usadil a díval se co vlk udělá.
Při svém prozkoumávání území, kde měl trávit zbytek svého života společně s ostatními, došel až zde. Před velkou budovou obrostlou plevelem a prasklinami na zdích se zastavil s přemýšlel co to tak tady mohlo být a jak to lidé využívali.
Kolem dokola si to zatím tak obešel a hledal nějaké pachy, zjistil dost informací na to aby tam bezpečně mohl vstoupit. Vešel proto dovnitř a díval se různě z místa na místo. zajímavé to místo pomyslel a pokračoval dál.