Príspevky užívateľa

Když k němu přišla tak blízko, podíval se jí na její krásně žluté oči co na něho se dívaly. Trochu nevěděl co dělat, došla mu slova že to takhle dopadlo. Chvíli se i zdálo jakoby to nebyl on.
Trochu odcouval od ní aby měl svůj prostor a odpovědi řekl pravdivě, protože neměl jakýkoliv důvod lhát nebo tak. "plán asi nemám. Z-zatím jen prozkoumávám okolí." pak se zamyslel nad tím co vy mohl dělat kdyby toto teritorium dozkoumal. Batdog mu před tím řekl něco ve smyslu že musí nějak dokázat zda je hoden být v této smečce. Pár informací mu do hlavy přistálo ale ještě se tomu nevěnoval úplně. Má prostě takový menší plán.
Když řekla vlčice její jméno, nastražil uši. Myslel si že mu vlčice nějak věří i když ho nezná. I tak by bylo neslušné neodpovědět a také sdělit své jméno "j-ja jsem Nirix. Jen Nirix. Těší mě." takový nevinný úsměv nemohl chybět, předstíral že nemá strach ale ve skutečnosti měl.

Docela se lekl když se z čista jasná před ním objevil vlk. Cuklo v něm, postavil se a zkrčeně udělal pár kroků vzad. Viděl jen krásně hnědou vlčici která nevypadala agresivně, to ho aspoň trochu uklidnilo.
Na její slova nevěděl moc co odpovědět. Že ho vidí Hati? To mu bylo jasné od začátku když by měl být jeho spasit nebo tak jak dostal pár informací o smečce. I tak ze sebe něco vymáčkl. "j-ja vím že mě vidí." řekl docela nejistě, nevěděl jak bude vlčice reagovat na nově příchozího. "j-jinak zdravím-m. Jsem z-zde nový" dodal k tomu ještě a čekal jak zareaguje. Kvůli stresu nebyl ani nějak moc připravený, nevěděl ani proč je tak najednou takový, ale kdo ví.

Hezky si tak seděl a pozoroval. Chvíli přemýšlel zda půjde jinam protože se zde nic nedělo ale on klid měl rád proto zde ještě zůstal. Kdyžtak už se tak rozhodl trochu odpočinout od všeho co za den zažil, pomalu si lehal na zem ale uslyšel nějaké slabé zvuky. Nastražil své uši nahoru a poslouchal. Díval se tak na stranu odkud to bylo ale nic neviděl. Chvíli si myslel že to mohl být noční vánek ale bylo to málo pravděpodobné, moc nefoukalo. Proto si nelehký a zůstal dál sedět narovnaná na místě. Pořád měl obavy.
Nejen zvuky ale i nějaké slabé pachy něčeho nového cítil, nebylo to zas tak silné takže nevěděl zda už to tu bylo či nikoliv. Přemýšlel nad tím.

Po tom co zde se stal polovičním členem smečky se vydal dál po cestě zkoumáním. Došel až zde kde ho taktéž zaujala místní atmosféra. Pach opuštění zde vládl. Né že by neměl strach e dával si zde pozor na to aby náhodou něco neudělal špatně. Hlídal si všechny pokyny smečky a respektoval je. Nevěděl zda ale nepřekročil hranice území ale podle pachů byl v pohodě. kdyby zde narazil na nějakého člena smečky, nevěděl by moc co dělat a jak mu vysvětlit že zde má dovoleno, ale i tak, dával si pozor.
Hezky si to tu prošel a díval se jak krásně paprsky měsíčního světla osvícejí některá místa. Vážně se mi to líbilo. Sedl si někam bokem a díval se dál a dál na různá místa.

Poslouchal bez reakce na tváři jeho slova, přemýšlel zda zde být či nikoliv, přemýšlel silně o tom, jeho slova ho trochu ovlivňovaly. vážně za tohle mohl ten Hati? myslel na toho Hatiho o Kom už několikrát hovořili. Zkusil to a vzal příležitost k srdci, řekl si v nitru že zde zkusí aspoň zůstat a zapadnout. Zvedl hlavu a jen se díval jak vlk co zde měl plnou moc odchází. Náznak co prvně dál Batdog aby šel nebo šli za ním, přemýšlel co dělat ale udělal pár krůčku a šel pomalu za ním.

Bylo to poněkud dost otázek najednou pro něho. Nevěděl kde upřímně začít ale nějak začal. "taky taky. To co jsem zatím prozkoumal se mi velice líbilo, potkal jsem pár hodných vlků ale někteří měli jinou vůli než hodnou. Bohužel..." zamyslel se trochu a začichal tak s nataženou hlavou směrem k ní "ty vypadáš na to že jsi z nějaké smečky takže ty tady nejsi nová." řekl a pak pokračoval dál v jejich otázkách. "ano, jsem zde nový a ještě pr myslím vůbec zda tu zůstat ale zatím na tom nějak víc nepřemýšlím. Lepší nemyslet na to, je lepší si to první ověřit. Jinak pocházím z jedné smečky nedaleko lidského světa kde normálně žijí... Odešel jsem od nich když mi umřela rodina. Nějak toho nelituji takže tak." když dokončil svá slova, posadil se a s úsměvem na tváři se na ní díval dál.

Překvapuje ho že vlčice mu tak lehko věří. Nastražil své ouška a poslouchal její slova. Jeho huňatý ocas hezky začal máchat ze strany na stranu..věřil že by mohl získat nového kamaráda ale nebyl si tak jistý.na její slova hezky odpověděl "přesně moje slova. Souhlasím s tebou. Já jsem zas Nirix, jsem zde jen chvíli ale líbí se mi zde." usmál se a s takovým šťastným pohledem se na ní díval

Překvapuje ho že vlčice mu tak lehko věří. Nastražil své ouška a poslouchal její slova. Jeho huňatý ocas hezky začal máchat ze strany na stranu..věřil že by mohl získat nového kamaráda ale nebyl si tak jistý.na její slova hezky odpověděl "přesně moje slova. Souhlasím s tebou. Já jsem zas Nirix, jsem zde jen chvíli ale líbí se mi zde." usmál se a s takovým šťastným pohledem se na ní díval

co si tak užíval časem zdejší atmosféru, ucítil pach nějakého zvířete. nebyl to úplně nějaký pach nějakého zvířete, ale pach vlka. vítr mu to hezky přichystal do jeho mokrého čenichu tak, že se svou hlavou otočil na to stvoření. vlk byl sice od něj daleko ale přemýšlel, zda zajít za ním a hodit jen tak konverzaci.
po chvilce se však zvedl, pořádně se protáhl a pomalu kráčel za šedo modrým vlkem, jak viděl z dálky. když byl skoro blízko, všiml si i pachem, že to není vlk ale vlčice. "zdravím, jaké docela krásné počasí na vycházku že?" ozval se a asi 2 metry se zastavil před vlčicí. neměl důvod být zbrklý nebo tak, choval se klidně.
jak už si zažil zde v Norestu, neměl důkaz hned ze začátku věřit cizímu vlkovi, ale už měl v krvi se nějak tak představit a poznat nové vlky. trochu se bál ale zvládal to prozatím.

Ocitl se zde ve své výpravě za zkoumáním. Tady tudy už jednou šel nejen sám ale i s Dinem, který ho vedl k troskám které spolu prozkoumali. Zaujalo ho to místo trochu a tak se zde vrátím. Bylo to tu opuštěné a byl tu klid. Moc rostlin zde nerostlo ale to mu bylo celkem jedno. Pachy zde našel ale moc ho nezaujaly. Nevěděl co zde moc dělat ale i tak zde pobyl a díval se okolo zda nenarazí na nějakého vlka, s kterým by si mohl popovídat. Nic neviděl zatím.
V tu chvíli co zde byl nějakou tu chvíli, vzpoměl si na slova vlčice co kdysi potkal někde na druhé straně Norestu. Říkala mu kdysi něco o křídlech a že by je mohl trénovat. Proto se koukal na ně a zapřemýšlel tak. nikdo zde není, mám možnost toho využít když je klid a procvičovat své křídla aby se mi postupem času nic nestalo. Kdo ví zda budu v nějaké smečce a budu pro ně užitečný i s problémi. No, ještě uvidím. pak se ohlédl kolem a užíval si jen místní vánek co zde vál.

Jen se díval jak odchází, chtěl se něčeho ještě zeptat ale přišlo mi to zbytečné protože neřekl ani jediné slůvko navíc, jedině odpověděl a slušně dal najevo odchodný pozdrav. " tak dobře, nic nemám na srdci, pokud musíš tak v pohodě, měj krásný zbytek dne." máchl několikrát ocasem a pak se jen zvedl z tím že jde pokračovat ve svým odpočinku. Když ale uběhl nějaký ten čas, přesunul se dál na jiná místa aby viděl další krásu Norestu.

Párkrát poklepal ušima nahoru dolů a pak je nechal natočené nahoře směrem k ní, také pokud ještě seděl nebo vůbec seděl poklepal ocasem o zem a dál poslouchal její slova která mu udělila. "chápu, prozkoumávání okolí je někdy vážně zábavná věc, kdybych to takhle řekl. Takže chápu to že by jsi neodpověděla, bohužel někteří vlci to tak mají a nic s tím nenaděláme." řekl s takovým menším úsměvem na tváři a dál pozoroval vlčici.

Když k němu dino přišel, hned na na něho ohlédl a nemohl si nevšimnout jeho pohledu, stalo se něco? Nebo proč měl takový pohled? Nechápal ale vyslechl si ho. Pochopil to. "dobře, chápu to. Rád jsem tě také poznal a děkuji za vše, tenhle den jsem si vážně užil a také doufám že se někdy zase potkáme." poslední slova pro něho ještě zkusil doříct a už byl pryč. On však neměl kam jít a měl čas, proto zde ještě chvíli pobyl a zkoumal všechny místa v troskách. Poté se ale vydal tam, kam ho osud zavedl.

"víc pater?..." uvědomil si to a rozzářilo se mu v očích. To bylo znamení že může dál prozkoumávat. Radostně máchal ocasem a šel s Dinem nahoru. Jemu nedělalo problém zda by tady našel nějaké další tuláky, šlo mu víceméně o to aby si tady užil prozkoumávání. Co se týkalo toho vraku, o čem mluvil, nevzpomínal si že by mu něco takového ukazoval. Možná to bylo s jiným vlkem a Dino si ho jen zpletl ale jemu to bylo docela jedno. Další věcí co nějak řekl docela trochu chápal. Jinak, když došli už nahoru radostně se díval různě možné po tom co tam viděl. Zkoumal okolí a vnímal další pachy zde.

Dal uši nahoru když na něj promluvili oba. První váhal co říct ale pak nějak ze sebe vydal odpověď co zde doopravdy dělal. "mám říct pravdu tak zde jsem šel náhodně. Zajímalo mě co zde leží a miloval jsem místo co zde vytvořili asi lidé. Zkoumal jsem okolí těchto staveb a najednou jsem narazil na vlka co zde u mě stojí a to Tiama. Něco mi řekl o smečce ve které je a zalíbila se mi ta představa že bych zde mohl žít s vámi. Je-li to možné tak bych se rád zde připojil. Zda-li ne tak okamžitě odejdu a už se nikdy nevrátím, jako můj slib bych si i klidně ukousl křídlo." řekl takovým vyplašeným hlasem. Po chvilce přemýšlí co řekl si to uvědomil a cítil se trochu trapně, ani nevěděl proč. Doufá aspoň že mu nic neudělají a dopadne vše v pořádku. snad jsem toho nenamluvil moc.