Príspevky užívateľa

"tak to potom jsem to pochopil špatně, pardón.' zamyslel se znovu "tak pokud myslíš že je to dobré místo tak v pohodě, půjdu rád." zase nějak tak ohlédl a zase uslyšel její slova. Hned na na ní podíval s vážným pohledem. "náhodou... Já sním klidně vše, ryby mi chutnají a jsou dobré!' postavil se a s vrtícím ocasem byl připraven vyrazit "takže můžeme jít? Kdyžtak mě veď ano? Neznám to tu a tak bych se ztratil."

S přemýšlejícím pohledem přemýšlel nad rozhodnutím a místem. "samozřejmě, podle Ma..." chtěl žít něco o své bývalé smečce ale přišlo mi to jako zbytečné takže se odmlčel a pokračoval dál " no to je jedno, prostě jsem byl prý nejlepší lovec takže bych ti mohl dát nějaké fajn triky ohledně toho jak jsem lovil. Když neumíš lovit, smrt nebo spíš hladina je na dosah, takže neriskuj. Radši si nabýt čenich než být o hladu nemám pravdu? Co se týče místa tak myslím že jsi tu delší dobu než já a znáš nějaké super místo na loviště ryb. Pokud ne tak půjdeme jen rovně za čenichem a uvidíme kam dojdeme. Platí? řekl svůj názor a čekal na odpověď.

Na jeho slova odpověděl nadšeně. "tak dobře!" hned se ohlédl kde by mohl být vchod a už se rozeběhl ale uslyšel jeho další slova tak se zastavil. V jeho hlavě to znělo tak tajemně a kouzelné. Hned poté se dal dál do běhu. Místní vzduch byl vážně trochu víc studený než venku a ten pach? Také plno informací zde by vlk našel ale Nirix pokračoval dál nahoru za Dinem kde byl krásný výhled. "jak kouzelné je tohle místo." s lesknoucími oči a máchajícím ocasem se dívám vedle Dina z toho otvoru co připomínalo okno.

Nechápal moc co to řekla nahlas, naklonil proto hlavu na bok. Jak jako paličáci? A kdo? Nechápal prostě ale nechal to tak. Pak se podíval kolem sebe a jak navrhla co by mohli dělat tak hned se na ní podíval. Lov byl dobrý nápad, docela mu i vyhládlo, takže by se mohl nažrat a naplnit nějakou tu sílu co ztratil při běhu. "dobrý nápad, můžu tě to naučit klidně tak aby sis neublížila, je to jen o taktice, víš." úsměv oplatil na oplátku a pak jen čekal co k tomu mladá vlčice řekne.

Létal ze strany na stranu a pořád zkoumal, v jeho očích se leskly hvězdy z překvapení a zaujetí. Po nějaké chvilce když vnímal odpověděl Donovi. "no jak se to dá říci, bydlel jsem blízko nějaké trosky, s bráškou jsem tam trávil nejvíce svého času a zamiloval jsem si takové místa. Sice jsem viděl tohle místo z dálky ale nevěděl jsem že bude tak krásné." pak zase pokračoval ve své prohlídce kde se někde zastavil a uslyšel odněkud "čus", tak se ohlížel a hledal odkud to bylo. Tak po nějakém tom hledání našel Dina, jak se na něho dívá ze shora. Usmál se a odpověděl. "ahoj!"

"no vidíš, aspoň něco pozitivního." řekl s klidem a pak se zaměřil na další slova podle mě jsem nelétavec když je nepoužívám ale dobře zatrepal hlavou a uši a pak s úsměvem se na ní podívá. Postavil se a zavrtěl ocasem. "jo jasně, stejně už jsem neměl v plánu běhat takže tak. Jinak co asi teď budeme dělat?" měl ještě nějaký kus energie takže byl schopen ještě něco udělat. "jasně, chápu"

když se tak ohlédl, jeho pohled zůstal na ní. sluneční paprsky mu svítili do očí tudíž začal mrkat. "jsem v pohodě, nemusíš si o mě dělat starosti." i když jsi léčitelka. postaví se ale trošku se mu zatočí hlava takže zase si sedne na zem. "možná to byl špatný nápad se honit, nemyslíš?" řekl a dál se díval jinam aby mu nesvítilo do očí, bylo mu to nepříjemné. "kam si to vůbec běžela?" koukl se na strom do kterého narazil. "ukrýt se za strom nebo tak? divný nápad." pak už jen čekal na její odpovědi, asi už neměl v plánu se proběhnout.

za keřem přistál ale nikdo nikde, ohlédl se kam zmizela. běžela pryč a on si jí všiml, rozeběhl se co nejrychleji za ní. když byl už skoro u ní, vyskočil a při skoku jí zkusil chytit ale marné to bylo protože už před nimi byly stromy. nějakým způsobem jí nějak moc přeskočil a hezky si to napálil do stromu. pak už jen hezky ležel na zádech na zemi. tak tohle jsem neuhlídal. já blbec. já věděl proč to nedělat. po chvíli ale neviděl černo před očima ale viděl korunu stromu a jak leží pod ní. v tom si to uvědomil a rychle se posadil. "žiju!" vykřikl a ohlédl se kolem sebe.

{---přesun z útesů
přiběhl zde a podíval se na ty krásné trosky co zde ležely. zaujalo ho to, měl takové místa rád. "je to tu úžasné! radostí zatřepal ocasem a kochal se dál místními troskami, co zde zanechali lidé. pachy vážně zde byli úplně jiné. díval se ze strany na stranu, pobíhal tady aby se podíval všude možně a přemýšlel o tomto místě. "nechápu proč jsem tohle místo zanedbal, je to tu vážně krásné, připomíná mi to jako domov mé smečky kde jsem býval jako v mládí." jeho domov mu to vskutku připomínalo, a ten domov miloval, i když to nebylo to samé.

za běhu hezky jí odpověděl. "samozřejmě!" a běžel dál. asi mě podceňuje. však já ji ukážu! zrychlil a hezky si to běžel za ní. pronásledoval jí až do doby kdy se těsně zastavil za keřem do kterého vletěla. na domečky tady nehrajeme. podíval se do křoví a jen viděl jak na něho vyplazuje jazyk. "sis dovolila hodně, mladá vlčice...!" udělal pár kroků vzad a postavil se tak jakoby do bojovného postoje, roztáhl křídla a začal prudce mávat tak aby vítr z toho šel na ten keř. nevěděl co hodlá dělat ale chtěl asi odfouknout ten keř, což se mu taktéž nepovede z důvodu silných kořenů. nepřemýšlí dopředu. ale po chvilce ho to přestalo bavit takže se pomocí křídel odrazil od země a zkusil jí nějak asi chytnout z hora, i když jeho křídla to silně nedávaly, ale nevzdával se.

šel po jeho boku, nechal se vést tam. krajinou kterou prošel byla krásná a pachy mu říkali více a více informací. nezastavil se ale, šel dál. na pláních byl vítr krásně podzimní a to samé i u řeky, kde se zastavil před ní. díval se prvně na Dina jak překračuje řeku a pak byl na něho čas aby to taky překročil. nechtěl moc vstupovat do vody, takže si protáhl křídla a lehce přeletěl řeku s tím, že zdejší vítr ho tam sám vedl. dlouho nelítal a tak si to užíval. ale u konce dostal takovou křeč do křídla, že se hned snesl dolů prudce. neubrzdil pád a na zemi udělal převrat a ležel na zemi na zádech. "žiju" postavil se a oklepal se. podíval se na křídlo, křídlo v pohodě, takže mohl dál pokračovat v cestě s Dinem k troskám.
----} přes řeku a pláně na trosky

Ano vskutku jsou i lepší místa pro válení se ale tady to udělal jen tak. "pro mě cestování pěšky je vhodná alternativa pro zkoumání." řekl a pak jen zbytek jejích slov či rad si dal do hlavy aby na ně nezapomněl. asi má pravdu... Hm
Pak se jen postavil a zase se přitáhl, díval se jen kam to běží a pak se rozeběhl za ní, zatím jen tak z lehoučka. "ti ukážu jak umím běhat i bez potíží." řekl celkem tiše a běžel za ní a tím že zapomněl že je vůbec na horách, takže strach neměl. Byl jen zaměřen na ní.

natočil svou hlavu na stranu. "je to pravda, jsem vážně líný." se tam jako rozplácne na zem, neboli si lehne tak že tlapy dá od sebe, a pak se jen na ní podíval a takovým úsměvem. "zem je můj přítel. vidíš" když uslyšel další větu, povzdechl si a sedl si zase zpět normálně. "tak abych tě utišit tak co mám dělat?" a pak uslyšel že jestli nechce něco udělat. proč, to je tak... ach jaj, to se mi nechce dělat holka. povzdechl si znovu s pohledem na zem. "tak dobře..." postavil se a pořádně se protáhl až ho nějaká místa bolela trochu. au... asi bych něco měl dělat.

zastavil se jako socha. díval se na ní ostrým pohledem. "ne v pohodě, jen jsem neviděl přes tu trávu ve které jsem ležel, snad nevadí, že jsem se postavil. nic moc o tebe nevím, tak radši pro začátek budu respektovat všechna tvá pravidla." řekl a čekal co mu k tomu poví vlčice. po chvíli se zase rozmluvil. "copak tě tady přivádí? odpočinek jako mě? nebo něco za čím tě poslala smečka?" v tom si to uvědomil. "j-já se omlouvám pokud se nějak moc ptám. poslední dobou si s někým moc nepovídám." uši dal dolů a dál se díval na ní, cítil se docela trapně, ani nevěděl proč.

poslouchal ho a ani neváhal. "budu rád když mě někdo provede aspoň tam." zvedl se, pořádně se protáhl a jak se narovnal tak se i oklepal. když tohle udělal, poskočil a hned utíkal k jeho boku a po jeho boku šel s ním. "děkuji za to vše, jsem opravdu rád." usmál se a s vrtěním ocásku šel rád a ním. tenhle den se mi zdá jako nejlepší co kdy jsem tady v oblasti zažil, děkuji moc. řekl si v hlavě a pokračoval. trochu mu to něco připomnělo ale hodil to za hlavu a užíval si tuhle chvíli.