Príspevky užívateľa

hleděl na ní důkladně a nechal jí dělat cokoliv, kdyby ale udělala něco špatně, neváhal by a vyjel by, což se ale nestalo. dl zpět křídla do původního stavu a odpověděl. "já ani nevím, nechce se mi létat, možná i tím, že jsem líný. sice ano, nahoře je dobrý výhled, můžu si určovat směr větru podle toho kam chci letět, ale rád jsem dole. kdybych chtěl tak můžu si proletět okolí a podívat se na něho shora." řekl klidně. a dál poslouchal co mu říká.vím že můžu mít problémy, ale je mi to docela jedno. v hlavě trochu zapřemýšlel a odpověděl si. dál už jen zjistil pro tohle dělá a respektoval to. "tak dobře, děkuji za radu." řekl a trochu se usmál

slova jsi dal do paměti, aby na ně nějak nezapomněl, byly to celkem užitečné informace, které by měl vědět. byl rád že mu to někdo řekl. "děkuji za to." poté slyšel a cítil že se hlédl, tak se pro případ ohlédl taktéž a viděl kusy něčeho co už z takových procházek okolím zahlédl ale nevěděl co to je. pak mu to ale Dino řekl a pochopil to. lidi trochu znal, protože úplně nebyl nebo se nenarodil v Norestu, a byl takovým poutníkem a někdy i lidi potkal. "zajímavé co lidé dokážou." řekl zaujatě a taky se zaujatě díval na tu trosku.

díval se na ní co to dělá, proč chytá listí. pokud jí to baví tak jen v pohodě. nebudu to řešit. poté si také sedl a s pohledem na ní jí odpověděl na její otázku ohledně křídel. "umím létat, jen jak už jsem říkal, rád jsem při zemi." pak se zaměřil víc na ní, protože šla k němu. "pokud tě to uklidní tak klidně" řekl a roztáhl plně svá křídla. tím že je roztáhl, ho trochu bolely, protože je dlouho nevyužíval a neprotahoval je. myslím že je takhle asi dlouho neudržím, ale kdo ví co udělá. dál jen pozoroval co Sari udělá, nespouštěl jí z očí, i když věděl že je to dobrý vlk.

narovnal se i s uši nahoře. pozoroval a opatrně odpověděl na otázku od vlčice. "ano, ty asi nebudeš tulák podle pachu." byl připraven se v rámci možnosti postavit, byl připraven na vše. vlčice ho trochu zaujala, proto si jí z dálky trochu prohlížel, i když přes trávu nešlo moc vidět, když byla velká.
jedna otázka se mu pro ní taky honila v hlavě, váhal a ještě si jí nechal pro sebe. bylo to pro případ. také s jeho povahou se chtěl představit ale nevěřil jí moc po tom co se stalo u řeky Cayny. ale uvidí se jak to dopadne.
tráva ho po nějaké chvilce ale štvala a tak se postavil a vykročil jeden krok k ní. už na ní viděl víc a tak si jí trochu víc i prohlédl. zajímavá vlčice, i když o ní moc nic nevím ale myslím, že v nitru by to mol být hodný vlk, ale uvidím, ještě nic není ztraceno.

to co už prošel bylo vážně docela krásné. "ano, ano, věci co jsem zatím prošel byly vskutku nádherné, ale myslím že jsou i věci co jsem neprošel a jsou taktéž krásné. určitě to víš a znáš když jsi řekl že jsi cestoval, také sice na to nemám kondičku, jsem líný a tak dělám i dlouhé přestávky, i když jsem ještě mladý vlk." usmál se a zafuněl, což znamenalo že se také trochu zasmál. pak dál pokračoval. "s mou zvědavostí si myslím že bych zapomněl na tvá slova o městě, ale zkusím si dát pozor, jinak děkuji. uvidím co s tím nadělám."

Poslouchal s ušima nahoře. Zajímavé slova co mu říkal, přemýšlel nad nimi. Nihilský vévoda? Přece jsem měl pravdu že je z nihilu, pach nelže. poté odpověděl i na další větu, tudíž na jeho otázku. "upřímně zde se jen potuluji abych našel nějaké místo, kde zapomenu na vše a odpočinul si. Na východ jsem přišel asi z důvodu prozkoumání dalších míst co mnou ještě nebyly prozkoumané. Takže asi tak bych to řekl." řekl a dál si užíval místní atmosféru.

když si poslechl příběh o tom jak se to stalo, chápal to, nic si z toho nedělal. "chápu." když ale ustoupila, uklidnil se i tak, že svůj pohled vrátil do normálu. ohlédl se a pak jen hodil zpět pohled na ní s tím, že něco říká. "vskutku ano, je tu krásně. podzim někdy dělá divy, musím dodat." pak se vrhla na něco s letem a tak a jemu už bylo jasné, že to je spojenina s jeho křídly. podíval se tudíž na své křídla a odpověděl. "možná to mám dobré, ale vůbec je nevyužívám, někdy jsou mi k ničemu a jen jsou přítěž. Sice ano, výhled může být krásný, ale já jsem radši při zemi." pro efekt mávl křídly a dál se díval jen na ní.

Jeho uši slyšely něčí hlas. Rychle se obrátil na břicho a s nastraženými uši hledal kdo to tak mohl být. Uviděl poté vlka co o pár kroků dál před ním stál. Pozdrav ho neminul, proto pozdrav oplatil. "taktéž zdravím" řekl docela klidně, ale nevěděl zda to bylo na něho ten pozdrav. dívá se sice mým směrem ale nevím zda to bylo na mě, no uvidíme.
Pach který k němu taktéž příval vítr mu řekl nějaké informace o vlkovi, proto nespouštěl z vlčice oči.

Tiamovi slova ho zaujala. Že by v něj začal věřit? To si ještě rozmýšlel v hlavě. Když řekl ať si nabídne úlovku, chvíli váhal, přece jen je to jeho úlovek, nebude brát přece něco co není jeho. Ale přičichl si k tomu a ochutnal králíkovu krev, nechutnala špatně, jen si to musel ještě rozmyslet zda to sníst nebo mu to nechat.
Dál už jen poslouchat slova Tiama. Hati zní jako velmi dobrý vlk co pomáhá, možná bych mohl se k nim přidat. pomyslel si nad tím. Když řekl poslední větu neváhal a slušně řekl "gratuluji" a dál jen seděl s díval se na něho.

z křoví se poté nějak sám vysvobodil, tím že našel vhodný východ. poté se po vysvobození oklepal a koukl na vlčici. "už jsem řekl že jsem v pohodě, takže nemusíš mít strach o mě. jak se to vůbec mohlo stát?" zajímalo ho to jak se povedlo ho srazit. přemýšlel nad tím, ale určitě realita mohla být jiná že? pak uslyšel její větu se jménem a odpověděl."j-já? jsem Nirix, těší mě, Sari." řekl docela překvapivě. oklepal se poté ještě jednou a narovnal se normálně. zajímavé jméno
poté jen jí sledoval co to dělá, proč k němu čichá nebo tak, kontroluje svou kořist nebo co? to by si nenechal líbit. proto se na ní díval trochu zlým pohledem.

jeho slova ho velice překvapily. že by měl stejný názor jako on? nebo aspoň podobný? zajímavé. docela se mu líbilo tady zůstat a povídat si, což také udělal, nepřemýšlel o odchodu, také že by měl že. uprostřed konverzace odejít? to by asi nebylo slušné a ještě s takovým hodným vlkem. usmál se a dál poslouchal jeho slova. až do konečné fáze neměl skoro žádné připomínky, zcela souhlasil. "souhlasím..." řekl uvolněně.
takový dobrý vlk. to je ta smečka Nihil? zajímavé, líbí se mi ta smečka, nebo... to je možná jen tím vlkem, kdo ví. jeho pach a informace z jaké je smečky ho neminul. respektoval to, jako ostatní. "děkuji, že si zde můžu povídat s takovým hodným vlkem, některým se zde nedá věřit ale ty.... jinak jmenuji se Nirix, těší mě."

najednou uslyšel nějaké zvuky, hned se ohlédl za zvuky a viděl už jen, jak na něho padá nějaký neznámý vlk, který ho stáhl někam do křovin. co.. to...?
ležel tam v křovinách a jen cítil na sobě tlak, na něm někdo byl? na své tlapce cítil tlak něčí drápků, proto si tu tlapku přitáhl k sobě, aby na ní nikdo nestál. ale vzal to docela v klidu. "to nevadí...stává se..."
měl určitě trochu větší sílu než vlčice co na něho spadla, proto se zkusil opatrně postavit s tím, že nadzvedl jí nebo zchodil ze sebe."v pohodě, nic mi není.... to spíš ty... v pořádku?" řekl zase v klidu. opatrně se ohlížel, kde by mohl být východ z křoví.

mořský vítr vál a s tím přivála i vlkova slova. otočil na vlka hlavu a podíval se mu na jeho oči. štěstí, že nevyjel na mě nebo tak. uklidnil se víc, sednul si a poslouchal jeho slova do konce. "jako svůj domov?" ohlédl se tak po okolí "ach chápu, je to tu vskutku krásné, něco už jsem prošel a v tom sem si uvědomil, že jsem si vybral dokonalé místo na odpočinek a další věci. někdy je to těžké, protože svět je velký, ale tohle... tohle se mi zdá jako dobrá volba, i když pravidla místních smeček můžou být děsivé, ale je to o tom, jestli se vlk cítí v bezpečí. nemám pravdu?" řekl s klidným hlasem a dál se díval zpět na moře.

Svou krásnou začátečnickou procházku ukončil zde. Hory, svahy, skály a nevím co ještě, ze mohl vidět. strach ho převládal z důvodu co si odnesl z minulosti. Chtěl to zde projít, ale na začátku nevěděl zda se otočit, nebo jít. Bál se víc než kdy jindy. Neklepal se zimou, jak zde foukal studený vítr, ale klepal se strachem.
chtěl zde projít, protože viděl tam tu krásnou krajinu a lákalo ho to, proto svou minulost na chvíli zahodil za hlavu a šel po kraji hor, dál od svahu, aby se nestalo to samé co jeho drahému bratříčkovy. Krásné okolí si moc neužíval z důvodu strachu, ale snad ho to za nějakou dobu přejde. zdejší vítr ho i trochu uklidňoval, zdejší pachy mu šli do čenichu a zjišťoval nějaké věci.

jen tak se potuloval kolem jako každý druhý den, zjišťoval, kde co je, když zde přišel do téhle země. v tom uviděl výhled na moře, proto se šel podívat na místo, kde byly útesy. útesy mu připomněli jeho minulost s Jockym, proto se moc k tomu nepřibližoval, ale pak se odhodlal a šel se tam podívat na to krásné moře, i když nešlo moc vidět kvůli počasí, ale to mu nevadilo.
mořský vánek krásně foukal kolem jeho hlavy až přinesl pach vlka co byl nedaleko. koukl se do strany a tam seděl zelený vlk, co se taktéž díval tam kam předtím on. Váhal ale jeho pach mu říkal, pojď za mnou. Proto šel a pak těžce ze své tlamy vyslovil slova. "z-zdravím. Docela krásné místo že?" když byl pár kroků u vlka, otočil svůj pohled zpět na moře.