Príspevky užívateľa

Dnes se Nirix pohyboval v okolí nemocnice. Nevěděl proč ale bylo to takové klidnější místo na přemýšlení pod měsíčním světlem. Procházel se po budově a hledal své místo. Někde kde by si mohl sednout s jen tak promluvit s Hatim, ale to by ho nesměl vytrhnout hlas... Známý hlas .. ale formulace hlasů byla úplně jiná.
Otočil se a z okna se koukl na dvůr kde viděl modro-fialový kožíšek. Chvíli přemýšlel nad jejími slovy. Nevěděl co myslela tím že má něco co je její.
Protáhl se přes díru kde bylo tehdá okno a snesl se na zem na dvůr kde čekala vlčice. Jeho oči hned upoutala koruna která ležela na hlavě Bell.
Lehce se zamračil a švihl ocasem. "co si přeješ že tak zvyšuješ hlas po celém tomhle místě?"

Lehce mu naskočily nervy když slyšel její slova. Ano.. někteří mohli mít vlastnost neukazovaní přímých emocí ale nemusela lhát.. nebo... Mu lhal Ossian?
"Ruo..." zvážněl lehce. "od jistého vlka jsem slyšel že se do víry nehrneš jak máš. Víš co to znamená?" lehce se zamračil a přišel k ní víc.
"nebo jsem slyšel jen fámy které nejsou pravdivé? Buď lepší když budeš teď ke mě upřímná a řekneš mi celou pravdu." a on si za tím stál. Lehce dupl packou na náznak že to myslí smrtelně vážně i když se ještě držel stranou jak má.

Ušklíbl se na její troufalá slova. Nevadilo by mu to ale on ji mohl říkat jak chtěl. Byl sice mesiáš ale chtěl ji říkat jménem celým za to co udělala vše. Nebo aspoň to co slyšel.
"dá se to tak říct. Jsi hodně troufalý vlk ale bude lepší když se uklidníš." usmál se na ni a šel blíž aby na ni pořádně viděl. No výškově nebyli moc rozdílní ale to nevadilo.
"proč se k Hatimu stavíš tím způsobem jakým se stavíš?" začal klidněji. Nechtěl na ní řvát anebo ji hned kázat. Bylo by mu to k ničemu a bylo lepší si zachovat přátelský vztah aby se ho nebáli nebo nenáviděli.

Bylo toho hodně co dělat, dušičky už byly za rohem a on měl co dělat aby bylo vše dokonalé, ale proč se tak snažil? to ani on sám nevěděl. Nevěděl proč nad tím tolik uvažoval.
křídla ho unášely vzduchem dál do města ale musel se na chvíli zastavit. přistál na střeše vlaku který byl zarostlý a koukl se na své křídlo. o byl jeden z důvodů proč se zastavil. nějakým způsobem pocítil bolest na kloubu které hýbalo s křídlem. ne že by už stárl ale dlouho nelétal tak rychle jako teď. lehce se kousl do křídla aby si zuby promasíroval kloub než ho vytrhl známý pach z toho všeho.
lehce se koukl stranou aby hledal černošedý kožíšek než ho našel. že by Ruo vzpomínala na staré časy zimní?
zavrtěl hlavou a pomalu šel na kraj vlaku aby na ni viděl. "je hezké tě zase vidět Ruo-que." ozval se zvučným hlasem a švihl ocasem. chvíli přemýšlel než se snesl dolů k ní. "slyšel jsem o tobě dost věcí za tu dobu co jsme se neviděli."

Bolest... Bolest v jejím hlase šla dobře poznat a on věděl že jí tím mohl ublížit ale nechtěl riskovat. Nic mu do toho nebylo jak na tom jsou vlci za hranicemi... Vybrali si svůj život mimo kult a on to neřešil ale cítil lehce výčitky svědomí když věděl že Bellanně to ubližuje.
Lehce pootevřel ústa aby ji odpověděl ale zarazil se na její otázku. V tu dobu mu před očima proletěla celá jeho minulost. Hlavu otočil do strany. "měl jsem bratra... To byla jediná moje rodina... Viděl jsem ho zemřít ale vrátil se nějakým způsobem... Teď nevím kde je.." odpověděl se svou boelstí v hlase. Ten moment kdy na něho zaútočil když se znovu setkali... To nebyl on... Nebyl to Jocky kterého znal.
Cukl křídly ve vzteku a koukl se zpět na ni. Chvíli o svém chování přemýšlel než si povzdechl a zahodil na chvíli své rozzlobené chování.
"teď nejsi v Nihilu... Tady to může být jiné, ale můžeš se mnou mluvit když je něco špatně. Nechci aby jsi bezdůvodně na někoho útočila tady, protože tím by jsi riskovala nejen život svůj ale i Aiduina. Možná nemůžu rozumět tvé bolesti nebo cokoliv jinému to máš pravdu..." zavrtěl na chvíli hlavou než šel ke schodům dolů do sklepení. Zastavil se před nimi a pohlédl na ní jestli to je vše.

Věděl moc dobře že nebylo co ztratit u ní ale nějakým způsobem to dělat nechtěl. Bolelo ho vidět jak někdo trpěl a myslel si že skoro každý to i viděl z jeho vedení smečky.
"ne... Nikdo za hranice nepůjde aby tobě zjistil jak se věci mají. Promiň..." rozhodl jen kvůli tomu že nechtěl ji lhát nebo říct pravdu a tím jí ublížit. "můžeš si to jít zjistit až budeš na vyšší pozici. Jinak tohle nepodporuju." oddechl si a koukl do strany. Ano... Bylo těžké říct svou odpověď ale on sám věděl co by bylo lepší v tuto chvíli.... Tedy aspoň to věděl.
Byl však rád když řekla že bude věrná ale měl tomu dostatečně věřit? Co když to byla jen fraška k tomu aby je pak zradila? Ne nemohl na to teď myslet.
"bude teď lepší když budeš dělat co děláš. Pomáhat smečce a čekat až ti Hati dá možnost." oddechl si ještě jednou. To byla jediná věc která ho teď napadla a on chtěl aby to tak mohlo být.
Zastavil se však když začala mluvit o pravdě.
Otočil hlavu k ní a překvapeně až zamrkal. Nic neříkal, nechal ji mluvit jak dlouho chce. Překvapovalo ho vše co řekla. Ona že byla takový zabiják? Jak ji teď mohl věřit?! Postavil se a lehce ucouvl.
"počkej počkej... Tohle je nepřijatelné! Nemůžeš jen tak zabít svého nejvyššího! Přeskočilo ti?! Ano chápu že může být nesnesitelná ale sakra Bellanno!" zavrčel. Tohle se mu vůbec nelíbilo. Ale vůbec!
"nechám si to pro sebe ale pokud tohle zkusíš ještě jednou, Kult tě zabije ať si jakákoliv rozumíš?!" stáhl uši dozadu. Opravdu tohle byla zajímavá pravda která mu hned změnila myšlení.

Čekal mnoho reakcí které by mohl od Ossiana dostat. Jednou z reakcí však čekal, že ji přijme a to se také stalo a on s lehkým úsměvem přikývl. Přestal kroužit a postavil se před něho.
"dobrá. Jsem rád že jsi k tomu takhle přistoupil. Všechny potřebné informace dostaneš večer před celou akcí. Zda ti to nevadí." aby bylo pravdou, musel to ještě domyslet co se bude dít. Pamatoval si že tohle nesnažil za doby Batdoga tak musel něco udělat. Možná se tak ostatním otevře více dvířka k víře.
"věřím v tobě Ossiane." usmál se než se otočil a pomalým krokem se vydal do svého úkrytu, už nějakou tu dobu měl sucho v krku tak to teď musel změnit.

Ano měl pravdu, bylo to na Hatiho slově ale i Nirix do toho měl co říct no ne? On vedl tuhle smečku a dával všem Hatiho zprávy. Avšak nic k tomu neřekl.
Tiše však přikývl když se rozkecal ohledně toho všeho. Klidně mu stačila odpověď kterou poté řekl ale nechal ho mluvit. Nebyl zas tak neslušný že by ho přerušil. Nicméně jeho spíš zajímala odpověď na jeho otázku neboť měl co víc říct.
"Hatiho znáš dlouho, možná více než já ale v kultu máš malé jméno mezi všemi. Díky tvé odpovědi jsem usoudil jednu věc." zvedl se a pomalu začal kolem něho kroužit aby si ho prohlédl.
"za chvíli je čas dušiček. Víš co to znamená? V městě se budou oslavovat duše které zemřeli pod Hatim jménem a šli věrně po jeho stopách. Ať už to byli jiní Mesiášové nebo nižší postavení. Nechtěl by jsi mít slovo na tomto obřadu? Takový... Hromadný proslov pro všechny?"

I Nirix si pomalu uvědomio že čas plyne s konec už přichází. Jak by to ale hodnotil? Jako vždy.. vše splněné, mohl být jen hrdý jak tyto mladé devianty "vychoval".
Cukl uchem když se na něho Ossian podíval. Pomalu se zvedl a přišel k němu blíž. "všechny krytéria byla zaplněná. Gratuluji. Dnešním dnem právoplatně patříš do naší rodiny." lehce se usmál.
"šlo vidět že tě to bavilo, nebo aspoň... Odhaduji." seděl tam jak skála, klidný a věnoval se tomu co měl... To dlouho neviděl. Většinou všichni byli nervní co jim Hati udělí.
"poslyš... Jak často ses věnoval modlitbám k Hatimu?" měl plán. Velký plán. A chtěl ho trochu i zaměstnat aby si ho proklepl.

Celou dobu tady ležel nebo na chvíli stál aby se protáhl. Nikdy neodešel ani pro jídlo nebo vodu. Tento ceremoniál byl něco jako proklepnutí Nixe zda také nad ním rozjímá a aby bylo pravdou... Sem tam se snažil přidat k Ossianovi ale spíše víc přemýšlel o věcech ohledně kultu. Už nějakou dobu přemýšlel mnoho ale nikdy nepřestal.
Noc a den se střídaly, přes den byl schoulený v klubíčku pod svým pláštěm a jen jeho rudá očka se na něho dívaly. V noci už byl aktivnější. Ne že by tady létal ze strany na stranu ale spíš... Myšlenkově.
A proč by ne? Byl to noční tvor dalo by se říct. Za ty roky co tady prožil si na to zvykl v pohodě.
Nikdy ho však nepřestalo překvapovat že Ossian byl hodně soustředěný a školo se zdálo že by ani nervem nepohl aby něco nezkazil. Takové vlky on měl rád.

Už dávno uslyšel o Nihilu jako mírumilovné smečce ale slyšet jehož člena mluvit o tom že rodina nejsou, něco mu na tom nesedělo. Už plánoval že se doopravdy s jejich tak zvaným králem setká. Vlčata by neměla jít do vedení ale Bůh ví jak tento vlk byl starý.
Povzdechne si s koukne lehce na moře. "pokud ostatním členům vadí jeho chování, měl by vlk usoudit co je dobré a co špatné. Nihil jsem vždy viděl jako dobrou smečku ale myslím že teď se Azarýn a Nihil vyměnili ve své hře." řekl skoro pro sebe ale možná taky i pro zelenáče aby se nad tím zamyslel.
Pak už jsem poslouchal jeho "vymluvu" proč kult ale chápal to. Nechtěl mu však hned dávat šanci. "pokud jsi cestovatel, měl by jsi toto zvážit... Když dás svou duši vůdci, už nikdy neodejdeš... jediná možnost je zemřít." řekl jako menší varování než pokračoval.
"měl by jsi však pořádně přemýšlet nad tím co ti Kult dá víc než Nihil. Chápu tvou obavu ohledně panovníka ale je to ten osud který si opravdu přeješ?" koukl na něho jako kdyby ho trochu probodl pohledem.
"naše smečka není pro slabé vlky. Musíš se naučit žít ve stínech noci a chránit vůli našeho pána možná až brutálním způsobem. On ti na oplátku dá jídlo, domov a rodinu." cukl ušima než se otočil a pomalu vyšel.
"až se příště uvidíme, chci slyšet tvou odpověď."

Samozřejmě že si všiml těch zubů. Lehce se napsal když to viděl protože si myslel že je něco špatně ale jakmile si zelenáč lehal, pomalu se uvolnil. Nevěděl kde najednou sebral takovou reakci ale nehodlal to řešit. Bůh ví kolik myšlenek vlk nosí v hlavě.
Nadzvedl však obočí když z něho vypadal taková věc. Zastříhal uchem a nechal ho ze sebe vykoktat svou odpověď.
"jsem spokojen? Určitě ano... Protože mám rodinu a někoho kdo mě chrání, podporuje a dává mi možnost. Ale nevím... Proč si myslíš že zrovna Kult je tvým dobrým domovem do budoucna? Kde se tahle myšlenka zrodila?" narovnal se a přimhouřil oči. Musel vědět pravdu... Proč si myslí že Hati je pro něho dobrá volba?
Pak už ho nechal povídat. Nějaké věci o jeho smečce slyšel a dokonceni něco o Nihilu od Bell ale něco bylo jinak. Teď nevěděl komu věřit. Chvíli nad tím pomyslel než si oddechl a koukl do strany.
"Bellanna mi řekla proč zaútočila..ten váš... Arrakis napadl její děti takže měla právo něco s tím udělat ale to že se kvůli tomu stalo tohle jsem nevěděl. Možná si jednou s ním promluvím a zjistím jako Alfa s Alfou co je to za vlka." oddechl si. Netrápilo ho ani teď když řekl konečně své postavení. Teď to bylo stranou.
"ale co se týče naší smečky tak nejsme takový... V minulosti možná a ano ale teď už ne... Teď se toho vyhýbáme... Nebo se pokoušíme." lehce švihl ocasem a vstal z místa.

Nebyl si vědom návštěvníka který z ničeho nic byl tady ale na druhou stranu vlastně i nebyl. Jak to mohl vědět když nešel vidět, cítit ani slyšet? Věnoval pozornost jen Ossianovi.
Ze seznamu mu však vyšla Rio takže mu hned bylo jasné jak to bylo. Ne že by se s ní potkal úplně, ale dokázal díky drbům vědět co je to za vlka. A co už? Může si to klidně zjistit i od její velké sestry se kterou měl celkem dobrý vztah.
Na chvíli se však zastavil když se jeho postoj trochu zpřísnil. Šlo vidět i podle slov že z toho nebyl vůbec nadšený.
"JÁ ten trest nevymýšlel. Noctra sama převzala věci do rukou a dala jí trest podle uvážení." na obranu tiše zavrčel. "ano jako mesiáš jsem se měl do toho vetřít ale po domluvě jsem to nechal v packách Noctry." cukl křídly ale snažil se potlačit vnitřní vztek.
"Já vím že Hati by si to přál jinak a ty také ale věř mi... Hati mi nic neříkal ale poslední dobou mi dává špatný pocit, už delší dobu tedy zda se opravit... A vždy to přišlo když se začalo mluvit o těch vlčatech... Mám pocit že jejich osudy si už Hati bere do rukou."

Nirixovy oči nikdy neopustily Ossianův kožíšek, i když byl tmavý jako temnota tunelu ve kterým oba byli. Nix sice měl plášť ale Ossian by si měl dávat pozor ať se děje cokoliv. Na jeho začátcích bylo normální trhat vlkovi srst když se mu dostalo tam paprsky slunce ale nějakým záhadným způsobem to Batdoga změnil a teď pravidla byla jiná. Kdyby ho však někdo viděl... Nix by už měl dávno holou hlavu za záchranu vlčete které už nyní bylo dospělé a krásné... O Zan... Kde jsi udělala chybu že tě Hati potrestal a dál na devianta?
Tiše si sám pro sebe povzdechl když na to vzpomínal a zpět se koukl na Ossiana. Musel si také k tomu lehnout, věděl že to bude těžká cesta... Sotva před týdnem dělal ceremoniál s Ebony...
Díval se a díval a přemýšlel co tak Hati chce důležitého sdělit. Už tak Oss byl spojen s Hatim tak to viděl že nebude těžké se s ním spojit, nebo... Hati nachystá nějakou věc do cesty? Byl zvědav.

Pár kapek vody mu přistálo na tlapky ale nedával mu to za zlé. Snažil se vodu dát pryč ze svého kožichu z dostatečné dálky. Jen se nad tím usmál a díval šejk se kapky vody ztrácí z jeho pacek.
Byl však rád když už věděl o co se jedná. Plno vlků Kult vidělo jinak než Nix chtěl ale... V bylo pravdou? Kde tyhle fámy vznikly?
Tiše se zasměje když doufá v takovou věc. "je těžké potkat vlka Kultu v noci na jakémkoliv místě mimo město. Je nás málo kdo může za hranice ale pokud chceš, budeš muset vyčkávat. Nebudu jen tak chodit za hranice abych ti ukázal svou srst." ušklíbl se. Dával mu náznak výzvy se vrak to s klidem. Většinou chodil za hranice v nejsem úmyslu než bylo tohle.
Chvíli si ho však vyslechl a přemýšlel nad jeho slovy. "jaké špatné věci máš na mysli?" otočil k němu hlavu. Drby byly něco pro něho. Avšak zahřálo ho u srdce když řekl že v něm nevidí něco zlého. Sotva ho znal a hned věděl? Zajímavé...
"oh ano... Slyšel jsem že v Nihilus to teď... Skřípe... Pověz mi co se tam děje. Částečně jsem kněz, můžu vyslyšet tvé problémy. Uleví se ti..." nabídl.