Príspevky užívateľa

lehce ho zaujala klidnost vlčice která se tady toulala kolem. už věděl že se nejedná o smečkového vlka. smečkový pach by poznal ale tady ne... tady se jednalo o tuláka jako vždy. Vlčice byla však tajemná. chovala se tak jako kdyby se ho nebála, nebo spíš kdyby se nebála toho že ji někdo ublíží. Nirix sice měl dostatečný odstup a seděl na místě, ale mohlo to trochu znamenat že se připravuje na vše.
Když vlčice promluvila, lehce cukl uchem. chvíli nic neříkal než se postavil a pomalu šel mezi stromy, díval se na svou cestu ale neopouštěl záměrně místo kde byla vlčice.
"Tenhle les je všech, co je za lesem mým směrem je už mé." odpověděl tiše.
"Předtím jsi s někým mluvila, nebo jsi tady sama?" na chvíli se zastavil koukl na ní. musel se ujistit.

Tiše uvažoval nad dalšími myšlenkami které díky Ossianovi dostal. Ten vlk věděl kdy se tady zjevit jak duch svatý a říct pravdu, ale nevěřil mu že by náhodou on byl pravá ruka Hatiho nebo najednou Hati. Takhle to asi nefungovalo.
Bylo mu jasné že on tady učil několik věřících k víře, ale zda to učil dobře už byla jeho vizitka ale otázka zda mu v tom věřil byl nejasné říct.
Packou si promnul tvář než se zadíval dolů a tiše přemýšlel. Měl mu věřit? Měl ho s tím někam poslat?
lehce otráveně nad svými myšlenkami si povzdechl a koukl mu do očí aby nebyl tolik nezdvořilý. "kdybych ti nevěřil, nedal bych ti povýšení a neobrátil bych se na tebe s nějakými věcmi." a to byla svatá pravda. sice jednu dobu byl zoufalý v tom že každému řekl vše ale to byla minulost.. teď bylo teď.
"popravdě...budu uvažovat nad Bellannou ale nevidím to jasně, trest už proběhl a dál trvá, nevrátím to zpět i kdybych chtěl."

Nirixe lehce překvapilo když mu Ossian pomohl ale nic k tomu neřekl, byl jen vděčný a jeho oči to ukazovaly. pomalu společně dali tělo do hrobu, poté ho úctivě zakopal a ujistil se že je vše v pořádku.
skoro mu to dávalo vzpomínky na to jak pohřbívali minulého mesiáše, ale snažil se na to zapomenout. nesměl být smutný dlouho jinak by se to hodně podepsalo na jeho aktivitě.
Tiše si sedl vedle hrobu a díval se na to. Blízko něj byla pohřbena také Chrisova první láska a tak jim přál že se u Hatiho společně potkají.
"děkuji ti za vše, můj bratře..." zašeptal na odkaz Chrisovi než se otočil hlavou na Ossiana. "tobě také děkuji..." jeho smutné oči se na něho chvíli dívaly než se otočil a bez dalšího slova šel pryč chtěl Chrisovi dát na chvíli klid, ale samozřejmě se každou noc vrátí a navštíví ho.

tiše poslouchal všechny další slova která se mihla kolem něho. neměl skoro odvahu odpovědět. Byl uražen? zdálo se to tak. ale celá situace mu přitěžila i na srdíčku.
Chvíli se díval na své tlapy než se otočil hlavou na Omaru. "na středu najdeš budovu s velkými písmeny, je zarostlá. když vejdeš dovnitř, jsou tam nějaké papíry a hlavně schody do podzemí kde jsou staré věznice, tam je můj úkryt." řekl tiše, skoro bez jediné emoce kterou měl.
pak otočil hlavu zpět a poslouchal slova Salome. Naštvalo ho každé slovo co řekla ale nejevíce že... si brala Ossiana s sebou. No jasně.. ta aby si nevzala stejně naladěného vlka jako je ona. žárlil? měl ji to zakázat? bylo už pozdě na to. Chvíli se na ně díval, přemýšlel jestli udělal dobře ale pak máchl křídly a letěl pryč. musel se ještě z oblak podívat jestli uvidí nějakou siluetu vlka utíkajícího od hranic, ale bez šance. takže radši letěl na vrakoviště, k hrobečku svého milovaného, aby se uklidnil.

Omara asi nepochopila že tento problém byla z části její vina. Mohl ji dávat kolik chtěl přednášek o tom co z toho má ale jako její poloviční bratr se na to vykašlal a nechal ji v tom plavat sám. Říkal ji že soud bude i kdyby si pro Ciela měla přijít celá smečka.
"vlčata u toho nemusí být ale ať se bude dít cokoliv, ty tam budeš bez jediného slova. Pokud Hati rozhodne tvou smrt, postarám se o ty vlčata jako kdyby byla má vlastní." už od začátku to tak cítil v těmto malým hvězdičkám ale jakmile se vše zvrtlo, jeho city z vlčatům byly pomalu jinačí. Čím to bylo asi mnozí mohli vědět.
Musel se však zastavit na místě když slyšel slova Salome. ano měla pravdu ale Nirix si to nechtěl připustit. Měl co dělat aby se do ní nepustil a začal se hájit ale jakmile uslyšel hlas Ossiana, jeho tělo se zastavilo napodruhé. Pohled měl bez emocí když poslouchal každé slovo ale on... Jako kdyby neměl odvahu k tomu cokoliv říct.
Všechny jeho myšlenky k Hatimu se změnily když ti dva přišli do kultu a až teď si jen přál aby on nebyl tady ten vůdce... Ten mesiáš.
Když slova pokračovala dál a Salome se začala hádat i s Bell, bylo to pro něho horší a horší. Nevěděl co ostatním říct, jeho hlava se točila kolem všeho ostatního ale nevedlo to k závěru než máchl křídly a s pohledem upřený do země začal pochodovat podél kolejím kde viděl stopy asi únosce vlčete.
"nechci nikoho pouštět za hranice... Je možné že tam venku jsou připravení zaútočit... Ale pokud si myslíte že je to dobrý nápad, nemám vám co zakazovat..." řekl tichým hlasem. Myslel to vážně ale už vědě že zase myslí špatně... Salome vždy byla proti němu.
"pokud půjdeš za hranice, vezmi si někoho k sobě, sama nepůjdeš..." otočil se lehce hlavou na Salome aby věděla že mluví s ní. Pak si jen sedl na místo a díval se na stopy ve sněhu.
"Omaro... Vem vlčata a jdi s nimi do mého úkrytu v centru. Zavolám tě až chytáme Ciela."

Nirix byl na obchůzce celých hranic, po tom všem co se stalo musel si pročistit hlavu a vědět že je vše v pohodě. vše bylo tak jiné, jako kdyby už nebyl v tom samém prostředí jako kdysi dávno, proč by také ne? byla zima a roční období se střídalo každým krokem, každou minutou či rovnou sekundou.
studený vánek mu protřepával kožíšek který se měnil na zimní, a přinášel nové pach. a nejen pachy ale také hlas. tichý ale pořád slyšitelný. podíval se kolem sebe a v dálce uviděl kožíšek který už mohl jednou vidět, nebo aspoň podobný. že by.. Marion? co by dělala v mladém lese? spletla si hranice?
Pomalu se za tvorem vydal ale každým krokem neznámý pach sílil. tohle nebyla Marion.
pomalu se mezi stromy díval a zkoumal vlčici. zdálo se že si užívala pohled na les ale byla blízko hranic. Měl ji vykýzat? mohl ale neudělal by to. Sedl si na místo a jeho rudé oči zkoumaly šedohnědý kožíšek. něchtěl ji vyrušit.

musel ještě nějakou chvíli přemýšlet nad jejími slovy a vlastně... měla pravdu. I když mohli být vševidoucí, přesto se museli učit. kdo ví jak to bylo v jejich rodině, tady to určitě nebylo stejné. však nechtěl využívat svého postavení a povyšovat se nad nimi. už to zkusil jednou a dostal seřváno. no asi nebyl tak zastrašující jak to někdo mohl říct.. přece jen byl jedním z nejmenších členů tady a mohli ho nazvat čivavou která řve kolem sebe na velké klidné psy. to nechtěl.
děkovně však přikývl aby byl trochu vděčný.
když však nabídla takovou věc, musel si povzdechnout. "ale kdo jim pomůže pořádně? já nemám skoro čas na sebe natož na vlčata. ano dobře, mohu je hodit Ossianovi ale nechci aby byli ještě více k tomu skeptický.., ten vlk je skoro až fanatický." to poslední mu ujelo a řekl to potichu. ani chtěl aby vlci kultu byli k Hatimu připoutáni, ale tohle asi úplně nechtěl.
"no asi udělám čistky v seznamu a hodím je někomu komu dokážu věřit."

když tam tak jen seděl opřený hlavou o něho, bylo to uklidňující pro něho. možná si našel novou oběť, ale po jeho zážitcích už neměl chuť někomu dokázat, že ho má v oblibě. vše bylo rázem špatné a šlo do kytek. že by v tom měl prsty Hati? možná... ne žádné možná.. určitě.
Chvíli tam ještě seděl, lehce překvapen že ho Ossian neodstrčil ale pak se zvedl a vyšel ven aby vykopal zoufale díru jako hrobeček pro Chrise. sice to nebylo na hřbitově, ale chtěl mu dát klid. přece jen tady moc vlků nechodilo tak tady mohl mít klid na odpočinek.
zoufale hrabal a hrabal než vylezl z díry zase ven. nechtěl být zlý, ale naštěstí Chris byl maého vzrůstu tak nemusel kopat moc velkou díru. následně se vrátil do dodávky, přehodil Chrisův plášť přes Chrise a pokusil se ho odtáhnout a dát do diry i kdy mu to moc nešlo.

Byl rád v nějakým směre že s ním Ossian souhlasil, ale vždy tam bylo nějaké to "ale". ať už jen v tónu hlasu nebo už jen řečené. Mohl s tím souhlasit ať už se dělo cokoliv.
Přemýšlel nad jeho slovy. Někdo si mohl myslet že je to jen nějaký výmysl ale než stačil toto prohlásit za ten výmysl, přišla část která se dala shodovat s tím co viděl na vlastní oči u Bellanny.
Zarazil se a zamračil se. dávalo to pomalu smysl, ale mohl na to přijít v tom anrenalinu? ani za mák.
"Bellanna měla na sobě korunu, chtěl jsem ji packou odstrčit ale nešlo to... zničila se až bylo po všem..." podělil se o své zážitky než se mu koukl do očí.
"myslíš že něco podobného.. bylo i u ní?" cukl uchem. teď už byl ochotem přemýšlet s ní. Byl tak blbý že si toho nevšiml dřív? ne.. neměl jak.

už tak měl nervy na krajíčku a kdyby slyšel její vtip co už měla na paměti, tohle by neskončilo dobře. teď jen litoval toho že ji tenkrát nenechal utopit v tom kanále společně s její sestrou, ta byla totiž tak drzá. Ale byla to vlčata... hodně zanedbávaná, ale když prošla ceremoniálem vlčat, asi Hati musel mít pořádný důvod je tady nechat.
přimhouřil oči nezaujatě. "nemyslím si že tohle je úplně vtip. Ale pokud si to myslíš, je dobré se zamyslet nad tím kdo se zasměje." a že to nebyla ani většina. kde vůbec pochytila takové zvyky? od Zan to nebylo.. to si byl jist.
No jasně... Ossain, kdo jiný. první se nemají rádi a teď jsou kamarádi, krása. "pokud ti tento jedinec pomůže, dotoho ale pak mi odvykládáš to co ses naučila." lehce zavrčel než švihl ocasem.
"srozumněno?"

Nirix měl co dělat aby se uklidnil a nevystrašil tak zbytek vlčat které Omara pomalu tady přitáhla.. nebo spíš přitáhla jen jedno a to druhé přišlo samo. odfrkl si a koukl na zbytek vlků. poslouchal každé slovo a s každým slovem nebyl vůbec spokojený. ať už se jednalo o to že Cielo byl bývalý nebo ne, neměla si s nim začínat a on jí to říkal už předtím.
Vražedný pohled nesměl chybět když Omara řekla že Ciela nesmí zabít, ale hned to pochopil... chtěla ho zabít sama. to už toleroval, i když ne moc ale přesto ano.
poté se zadíval na Salome s jejím návrhem. byl to dobrý plán ale nemohl to přijmout. "věřím ti Salome, ale jsi věřící... nemůžeš za hranice, to říká i sám Hati. Jak už bylo řečeno, Cielo se vrátí, proč by jinak bral jen jedno vlče a zbytek by tady nechal?" lehce se zamračil když nad tím přemýšlel ale pak zavrtěl hlavou.
"počkáme si tady na něho a pokud e po třech dnech nevrátí, pujdeme si to vyřídit k přízračným. Nevěřím že by alfa přízračných něco takového podporovala." jinak nedokázal říct co by se na druhé straně dělo. jak říkala Omara, Cielo mohl už ztratit titul a to by znamenalo i konec pro Ciela. Museli využít té situace.
"až přijde, bude soud... jiná možnost není."

Dalo by se říct že Nirix pracoval na ozdobení hrobečku od Chrise. Chtěl aby i po smrti byl v nějakém krásném místě i když Nirix nikdy nebyl na estetiku. Květiny sice už nerostly ale z klacíků se dalo toho hodně udělat.
Než však stačil dělat obrázek z klacíků a jehličí, vánek mu přivolal do uší hlas vytí. Ihned se narovnal a hledal odkud to šlo. Hlas poznal... To byla Bellanna ale co se mohlo stát?
Cukl uchem a hned vyskočil na všechny čtyři. Nebyl ani tak daleko, z vrakoviště to nebylo tak moc aby se tam nedostal rychle. Natáhl dokonce křídla a letěl vzduchem až k úkrytu kde se už nacházelo víc než jeden vlk. Co se však dělo nevěděl ale Omara... Že by něco s jejími štěňaty?
Hned přistál dole a poslechl si naříkání Omary, pach zde určil že je něco jinak. Nirix se zastavil na místě...
jak je možné že se dostal přes hranice vetřelec a vzal vlče?! zavrčel si pro sebe a hned přišel blíž. Jeho nos zachytil pach přízračných a to se mu už vše spojovalo. "otec si přišel pro děti..." zavrčel a koukl na koleje vedoucí k hranicím.
"zabiju ho... Ve jménu Hatiho ho zabiju!" jeho chlupy se vztekem naježily a tesáky se objevily venku.
pokud se vrátí, už neodejde

Mám splněné všechny úkoly tak si ráda vezmu slot na další postavu a světýlka pro Berryho :)

Když tu modlitbu nemusel dělat on, byl jedině rád, přece jen ve městě na den dušiček munto šlo parádně a ještě do toho je Salome přidala. Určitě by byli dobrá dvojka.. než se nad tím Nirix stačil pořádně zamyslet, pocítil bodnutí žárlivosti. Nevěděl proč ale vědět že Ossian tráví víc času s někým jiným bylo... No pro něho bolestivé. Avšak musel už se smířit s tím že vše nemůže být podle něho, sotva si na něho zvykne a už to bylo špatné.
Žárlivost však pokračovala když Salome nazval jinak... Proč jí říkal přezdívkou? Tohle bylo více než podezřívavé. Kouknul na něho přimhouřenými oči. Ne že by se.mu nelíbilo jak jí řekl, ale také na to že on NECHCE tančit. Fajn... On se vnucovat nechce, ale byla to rada.
"jasně, samozřejmě.." oddechl si a koukl se do strany. Radši ho už nechal žít, nechtěl si s ním vyvolat nějaké neshody.

Když slyšel štěkot od Omary, mušle se lehce kouknout nahoru do tmyale pak se obrátil zpět na vlčata. Jedno se ho i pokoušel kousat což já už bylo známo, bylo moc mladé na to aby mu nějak ublížil a tak se nad tím jen usmál.
Zvedl hlavu, dál zajíce na své křídlo a popostrčil Sapphire a Lumine aby se obrátily a šly zpět. Venku bylo světlo a tak bylo dobré jim ukázat že to je nepřítel.
"zdálo se ti to? Mám pocit že na tom budeme stejně. Hati mi poslední dobou naznačuje hodně věcí a tak z toho nemám dobrý pocit." cukne uchem a pomalu jde dovnitř jeskyně. Očke se také dívá a kontroluje dvě slečny.
"přinesl jsem ti jídlo... Jinak vše pořádku?" položil zajíce vedle ní a koukl se na Exlipse který se zdál být v jeho očích vystrašený.
"pojmenuješ je bez otce nebo do vezmeš do svých pacek?"