Príspevky užívateľa

Sám mohl říct že to tady neměla zas tak špatné. samozřejmě tady měla více světla než on ve svém sklepu. Musel se však usmát nad tím co říkala.
"já tě nikam nehoním aby jsi šla pracovat... od toho tady nejsem." Mohl ji nechat spát celé dny, on sám byl lenivý takže to nikomu nedával za zlé.
"léčení dělá své.." zamumlal tiše a koukal se na ni jak se vrací zpět k němu.
Chvíli tiše poslouchal co má jeho sestra na srdci a musel si nad tím poslechnout. ano... jaká matka taký syn... i když bell moc neznal.
"je to bývalý profesionál z nihilu... říkala mi něco málo o tom co se stalo a lehce jsme se zakecali u tebe. Pokud budeš chtít tak říkala že tě o léčení něco víc naučí." lehce zavrtěl ocasem a usmál se.
Pak se zamyslel nad Aiduinem... toho chlapce si ještě musel proklepnout.
"chápu... promluvím si s ním později. teď to nech plavat."

bylo mu jasné že tady budou chtít ještě víc věcí než to zda jdou nebo ne do smečky. tiše si nad tím musel povzdechnout a zastavil se nad tím aby oba byli blízko němu. ani by mu teď nevadilo kdyby šli vedle něho.
"je možné že nějaká pravidla se budou shodovat ale ne úplně. první pravidlo je že nesmíte za hranice. Pokud vy jako devianti nebo věřící budete mimo hranice, bude se to brát jako zrada a ve jménu Hatiho můžete zemřít na místě. Další pravidlo je samozřejmě to že nesmíte na slunce. Kdyby vás někdo viděl na slunci, budete mít problém a já rozhodnu jaký trest vám bude zvolen. Někteří však na slunce mohou ale jen s pláštěm který je dovolen až od postavení věřících takže..." otočil se pomalu za zahalenou vlčkou. "Marion... dej mi svůj plášť, bude u mě ležet až do doby než Hati řekne svá slova o to zda budeš povýšena." švihl ocasem a pomalu k ní šel.

nebudeme lhát- on měl rád když ho někdo mohl chránit jen pro efekt, sám se dokázal ubránit, zas taková princeznička nebyl, ale když se někdo nabídl, nemohl odmítnout. Sám by tuhle laskavost oplatil svými činy jakožto nejvýše postavený.
packu zase dal dolů když po něm chňapl jen tak do vzduchu. věděl že to je jen hra a tak si s tím nic nedělal. hold někdo nedospěje rychle.
"město je celé takové špinavé takže bych se nedivil také. Noctra chtěla dát své dceři trest že něco málo uklidí ve městě tak jsem zvědavý jak to dopadne." povzdechl si nad tím. pořád ho trápila ta situace ale když on říkal že jeho bejvák je v pohodě tak to určitě v pohodě bude.
"ach tak, takže statečný rytíř se musel ujistit jak na tom jsem jo... nevadí, aspoň jsi dal tomu útočníkovi svůj osud." lehce se usmál nad tím a švihl ocasem do strany.
"dobrá, jen jsem chtěl vědět..." odfrkl si a pomalým krokem šel do prostoru aby se díval na další věci které ještě neprozkoumal. bylo toho tady hodně ne že ne.

Pro Noctru
lehce s ní souhlasil. Věděl kolik nepořádků je ve městě kvůli ještě zimě, ale co by mohl dát mladé vlčici jako trest? nemohl ji moc zaměstnávat. do toho věděl jaká je a pokud se nikdo dívat nebude, dělat to nebude.
"souhlasím s tebou. ale to nechám na tobě. Ty moc dobře víš co je pro ní dobré a tak to na tobě nechám." usmál se a švihl ocasem.
"pokud to bude vše tak tě asi dál otravovat nebudu. můžeš jít dělat svou práci." pokýval na ni hlavou a lehce naznačil křídlem kudy jít ven. ne že by ji vyhazoval ale už tak ji přidělal plno práce že bylo lepší ji co nejrychleji dodělat.

Pro Salome
vše se mu motalo dohromady a on už ani nevěděl jak reagovat. Cítil se v její přítomnosti jako někdo s menším postavením a to se mu samozřejmě nelíbilo. vědět že ho někdo káže za to co dělá jako mesiáš už tak by mu přišlo nepříjemné. ale nad tou představou si těžce a dloze povzdechl. S Hatim měla určitě více zkušeností než on ale on tady byl Mesiáš takže se k tomu musel postavit jak on měl za potřebí.
"chci vědět jak jste se k víře stavěli u vás... to je jediné co chci vědět abych si to srovnal v hlavě. Nečekal jsem že na jiné straně naší země jsou i jiné smečky či rodiny které k Htimu patří, ale otázkou je proč? proč Hati svou rodinu nechává mimo a proč je nenechává u sebe. vypadá to že každá smečka to má jinak s Hatim." nebo aspoň pro něho to tak vypadalo.
pak se podíval k jejím nohám snažil se přemýšlet co to na něho vytahuje. proč teď? proč tady? odfrkl si nad tím a přikývl. "můžeš to dát kam chceš. Na místo které by se tvé matce líbilo." jemu to nevadilo, ale kdyby to dala do města a následně by kult zradila, jemu by to nedělalo problém se toho zbavit tím nejhorším způsobem který on dokázal.
Když však nad tím zamyšleně koukal, povzdechl si, zvedl se a šel si lehnout na nějaké klidné místo. ne že by ji jen tak tady teď chtěl ignorovat, ale byl unavený ze všeho co teď probírali. musel vše srovnat ve své hlavě.

Pro Bellannu
bylo mu jasné že Omara není úplně nejlepší léčitel, sama se měla co učit a lehké to nebude, ale pro tuto situaci, která nebyla moc smrtelná, bylo lepší mít nějakého medika než vůbec. lehce si povzdechl nad tím jak mu spadl kámen ze srdce a pokýval hlavou. "chápu. Omara se učila u staré léčitelky která najednou umřela z neznámé příčiny, pak se musela učit sama a to každý víme že je těžké." i on sám se musel učit o alfování neboť Batdog už s ním nebyl po boku. Co bude dělat on až nadejde jeho čas? bude učit svého nástupce nebo umře a nic víc neřekne? bylo těžké se nad tím zamyslet ale bylo lepší nic teď neříkat.
"myslím že Omara bude ráda když ji něco málo naučíš ale pokud ty nebo ona nebude chtít, nebudu vám to dávat za zlé." tak či tak město potřebovalo léčitele ať se dělo cokoliv.
"jo.. jasně." lehce přikývl a pomalu začal stoupat vedle ní. chtěl aby se ji nic nestalo a tak šel stejným tempem jako ona.
Nahoře ji nechal normálně si sednout nebo lehnout a on se pak mohl připravit na těžké vyslýchání.
"nevypadalo to že by jsi měla problém s Nihilem, Můžeš mi v klidu říct o co šlo, nebudu tě trestat za nic." sedl si naproti ni a pevně našpicoval uši.

Přišlo mu divné že kroky neutichly. Když se zadíval trochu do tmy, vidět modrý kožíšek mu vykouzlil úsměv na tváři. Avšak... Bylo zajímavé ho vidět s krysou v tlamě. Skoro to vypadalo jako kdyby princ krasoň ho zachraňoval před drakem a hlavu draka přinesl králi kvůli odměně. Avšak pohádka tohle nebyla.
Lehce zavrtěl ocasem a otočil se na něho."kdyby mě někdo chtěl sežrat, mám ušlechtilého ochránce." zazubil se na něho a díval se co provádí s krysou.
chudák malá... tiše posmutněl nad malým životem krysy a díval se na ní. Myslel si že ho s tím vystraší? No pro efekt zvedl přední packu. "och ne ono mě to sní!" řekl dramaticky a tiše se tomu zasmál. Ne fakt taková krysa ho nezabije.
"jedinému komu tady bude blbě jsi ty... Už si ji ochutnal." podotkl. Opravdu už se jí nechtěl ani dotknout když řekl že je nemocná.
"co ty tady? Už neuklízíš své obydlí?"

Po dlouhatánské době se konečně rozhodl se zde vrátit. Měl ještě tady nějaké věci kvůli zimy kde tady přežil s ostatními. Samozřejmě že si ty věci zpět vzal aby si je odtáhl do svého nového úkrytu. Pár dek, nebo dokonce misky či nějaké bylinky.
Ale nejdřív... Zastavil se v obřím skleníku kde ho uchvátilo noční světlo jenž prosvítalo přes skleněné stěny. Líbilo se mu tady, ne že ne.
Pomalým tempem se posunoval z místa na místo a díval se na různé kytičky a plevel. Sníh to tady poničil až moc ale pomalu se vše obnovovalo. Ten pohled na to ho trochu bolelo ale zároveň hřál u srdce.
Ani se nestačil divit a hned se musel otočit za zvuky stop které slyšet. Srst se mu ježila vystrašením ale když zjistil že to byla jen krysa, hned se pomalu klidnil.
"bože..." povzdechl si pro sebe a ohlédl se zpět.

tiše poslouchal oba vlky. ani jednou nezasáhl do toho co říkali. Z vlka měl obavy že bude těžký oříšek, že mu bude kecat do jeho postavení, ale Kult měl hezkou kartu v rukávu aby s tohle nestalo. Jeho slova dávala smysl a měl vlastní styl žití s Hatiho vírou, ale v Kultu se muselo jednat podle svých pravidel. Vypadal jako někdo kdo to přijme ale bude těžké s tím žít, či se mýlil?
u vlčice zas viděl někoho, kdo rád bude zaučovat nově příchozí či učitelku pro vlčata. už jen z jejích slov mu to tak přišlo. Její bratr však pravil slova která ho donutila myslet hlouběji o ni...
nadechl se když oba skončili a švihl ocase. "nebude to lehké tady žít, máme svá pravidla která jsou třeba se naučit. Nepodceňuji vás." pousmál se nad tím a pomalým krokem prošel kolem nich.
"jakožto mesiáš Kultu, Nirix jméno mé nosím nad hlavou, vám dovoluji jíti do kultu. Bavte se, užívejte si tohodle života, ale učiňte Hatiho šťastného abych neměl důvod vás za ním poslat." Otočil se na ně a usmál se.
"vítejte v Kultu, devianti." máchl křídly na náznak aby ho následovali. Sice si musel ověřit ještě plno věcí, ale teď nebyl čas na to. až bude chtít, plně si je vyzkouší.

"já vím. Jsi silná vlčice která si zasloužila tento život pod Hatiho křídly." usmál se na ni a opatrně si položil čumák na její temeno hlavy. Vážně se teď cítil jakoby to byla jeho dcera, ale ne! Sakra kde je Alexei!
Pak se však zarazil když řekla že k ni mluvil Hati. na takovém postavení? v takovém věku? ne že by to Hatimu dával za zlé, ale... jak to bylo možné?
tiše si ji vyslechl a přemýšlel nad tím. Poté se koukl také na měsíc a přikývl. "Nevím jaký byl tvůj život předtím, ale Hati má pravdu... Možná jsi trpěla, ale Hati ti dal vše co potřebuješ a nemůže ti to přece zničit jeden vlk ne? Takové štěstí nemají všichni vlci v Norestu." Mohla být pyšná na to co má. Nirix by udělal vše aby si všichni v Kultu byli rovni, ale tak lehké to bohužel nebylo.

pro Salome
moc se mu nelíbil ten pohled který na něho dávala. ano, mohla si potrpět na nějakých věcech ale pokud neřekla o co jde, on mohl jen bádat ve svých myšlenkách co on provedl. Zase naopak na víru v Hatiho byla více vtažená než on... možná už od narození šla po jeho stopách. Teď chvíli uvažoval zda vůbec má být on tady ten velitel nebo někdo jiný.
"p-pokud máš něco na srdci... tak to řekni." rozpačitě se usmál. trochu se ji bál, ne že ne. chvíli mu připomínala Semie podle té tváře.
po chvíli přemýšlení zavrtěl hlavou. "ne... všichni ne. Popravčí a soudci nejsou na straně duchovní takové až jako věštci a knězi, takže nedostávají vize. teda aspoň si myslím... já popravčí nebyl. Co se týče mladších, tak ti mohou dostat vize, ale je to velmi neobvyklý jev." pokrčel nad tím rameny. Vlastně on si myslel že ty vize dostávají vlci, jak si jen Hati řekne nebo něco v takovém smyslu. nezáleželo na postavení ale na to jak se k víře vlk postavil a jak byl věrný.
"ne že bych to každý den zjišťoval, ale když přijde ta možnost, tak si to velmi rád ověřuji. Myslíš že bych jen tak nechal kdyby vlk řekl že Hati třeba... nebyl chytrý nebo všechnu práci nechal na ostatních aby mohl ležet celý den v pelechu? To by se mi úplně nelíbilo kdyby to někdo vyhlašoval po městě." lehce se zamračil už jen nad tou představou, ale pak se hned uklidnil. Samozřejmě si tohle o Hatim nemyslel a udělal by cokoliv aby tuhle věc vyvrátil.

pro Bellannu
zrovna rozjímal nad Hatim ve svém úkrytu. Chtěl vědět zda udělal dobré rozhodnutí když tyto dva vlky pustil do tohodle města. Samozřejmě z toho nebyl rád, ale co on mohl udělat? ano.. musel se zeptat nejvyššího a to se mu nepovedlo. že by byl Hati uražený? povzdechl si nad tím a přejel si packou po čumáku. Jeho maska už nebyla tak výrazná jak kdysi. Asi bych měl jít za Chrisem... to byl totiž jediný vlk kterému mohl svěřit vše co on nestíhal. Silma už tady nebyla a to ho tížilo také. co se stalo? Proč si ji Hati vzal k sobě? Chvíli si myslel že za chvíli ten čas i bude stát jeho.
Z myšlenek ho však odtrhl hlas který poznával. Ohlédl se směrem k východu a pokýval hlavou. Zvedl se z místa a pomalu cupital ke schodišti. Věděl jak to schodiště je zrádné pro tak dobitého vlka jako byla Bell. "zůstaň nahoře..." ozval se pevný hlas ze sklepení.¨
Pomalým krokem si to vylezl na schody a koukl na ni, věděl že si bude ještě muset zvyknout na tu tmu.
"ano chtěl jsem se jen ujistit zda jsi v pořádku... ošetřila tě v pohodě Omara?úkryt vám dvoum zatím stačí?" musel se ujistit, jinak to nešlo.
"A také mám jeden velký dotaz když už jsme sami.... co se stalo že jsi tady? proč Kult?"

pro Noctru
Chápal její obavy ale nechtěl říkat že jako matka selhala... neselhala, tohle byla maličkost která se může stát ale také je třeba se nad nimi zamyslet a další chybu neudělat.
povzdechl si a zavrtěl hlavou také. "ještě dospívá, to je mi jasné." ach ta puberta... z celého srdce doufal že z toho vyroste a Kultu až nebude dál přidělávat další práci. Nerad by ji dal pod packy Chrisovi na soudní dvůr.
"rád bych řekl že si máš poradit u Chrise, ale toho obtěžovat nehodlám. chudáček má co dělat se svým domečkem." trochu se mu vysmál za to, ale hned si odkašlal. "bude stačit když už se to víckrát nestane. Pevnou packu nad ní mít." pousmál se a švihl ocasem do strany. jak on byl tak měkkosrdcí!

Věděl že tihle vlci nejsou obyčejní tuláci. Mluvili jako kulťané ale v kultu nebyli. Proč? Proč už zase je zde jedinec který o Hatim ví ale není mezi ostatními? Proč Hati své ovečky nechává všude po světě? Lehce se musel zamračkt nad připomínkou toho že i tento tulák si myslel že může jen tak v klidu jíti do kultu.
"také vás zdravím, kdo ví zda zrovna Hati mě sem zavolal ale řekněme že ano. avšak nechte mě se zeptat... Proč si myslíte že patříte do Kultu který tady ovládá toto město? Zdá se že o Hatim víte něco málo, ale proč až teď jste přišli?" švihne ocasem do strany a upřeně se dál na ně dívá. I kdyby se chtěl zvednout a prohlédnout si je z blízka, on to neudělá.
"co Kultu můžete nabídnout?" cukl uchem a přitáhl si křídla zpět k sobě. Byl připravený na jakoukoliv naivní odpověď která by ho přiměla se nad tím zamyslet víc než teď. Měl plné právo je ze svého území vyhodit ale dal jim šanci.

Další noc, další problémy a další vize. Už nějakou tu dobu měl špatný pocit z toho že se najednou plno členu hlásí do kultu. Náhoda? Neřekl by. Něco mu tady nesedělo a vše se točilo kolem dokola. Proč je zde tolik vlků kteří o Hatim ví ale nejsou v kultu? Najednou se cítil mezi všemi jakoby byl znova na deviantovi. Nevěděl moc proč ale ten pocit tam pořád byl.
Najednou když ucítil známý pach, jeho myšlenky se obrátily na jiné věci. V tu chvíli si připomněl co mu kdysi si stěžoval Chris. Roztáhl křídla a letěl z menší budovy až na zem kde se mohla mihnout mladá vlčka.
Přistál ladně za zemi a koukl se kolem sebe zda náhodou neuvidí Suteki a pravdou bylo že její kožich se lehce dal ztratit ve stínech města. Nebo se mu zdálo že ucítil ten pach? Kdo ví.

Nerad viděl tento smutek smíšený s hněvem. Nebo aspoň tak to viděl. Poslechl si ji a uvažoval o této situaci, ale... Vážně za to mohla ona nebo mesiášova dcera? Z vyprávění si z toho vyvodil že jako první zautočila Miriam a pak to začalo... Doopravdy nevěděl co bylo pravdou takže mohl jen věřit jejími slovy.
Pak ta poslední věta ho úplně odrovnala. Hned k ní přicupital, sedl si k ní, dál na ní křídlo. "ne ne ne žádné útočení... Tohle tady nevedeme a už vůbec ne v tak mladém věku! Je pravda že je mesiášova dcera ale to nemění její postavení. Prostě ji řekni že pokud chce vyhrožovat, ať jde za mnou a já si s ní promluvím ano?" sehl se hlavou a strčil čumákem do jejího čumáku.
"a nebreč... Ukazuješ pak Hatimu že jsi slabá a ty přece nejsi ne?" usmál se na ni vřele.

Tikal pohledem po všech vlčích. Chtěl aby na něho mluvili postupně ale co na to říct mohl? Těžce se nadechl a zase výdechl.
"věřím ji... Už jsme se setkali a nezaútočí jen tak." odpověděl tiše na Chrisovy poznámky. Pak švihl ocasem a zadíval se zase na vetřelce.
Tiše poslouchal obhajobu Bellanny a musel se nad tím zamyslet. Znělo to trochu jako výmluva... Jako lež kterou si teď vymyslela, ale tón hlasu říkal něco jiného. "pokud už není v Nihilu místo pro tebe, proč doufáš že to místo bude tady?" narovnal se a díval se na ni trochu zamračeným pohledem.
Poté se tiše otočil když viděl přicházet svou sestru. Pokýval na ní hlavou a uvolnil ji místo.
Mlčky se díval jak ji ošetřuje ale pak se zadívá do oblohy a přemýšlí. Co by měl dělat? Jak na to reagovat?
Po chvíli však tiše promluvil na své druhy. "Chrisi... Pomož pak Omaře odnést ty dva do nějakého úkrytu kde budou schovaní do doby než jim řeknu podrobnosti ohledně kultu... A nebo dokud mi Hati nenaznačí jejich smrt." hlavu sklonil dolů a cukl uchem.
"pokud tak moc toužíte po kultu, dám vám šanci... Ukažte Hatimu co je ve vás, ale jediný přešlap a už nebudu tak hodný." byl pořád v šoku, chtěl jim pomoci ale před členy se musel zachovat zdatněji.
"Vítejte v kultu, Bellanno, Aiduine"švihl ocasem a šel si sednout na kraj mostu aby se díval na vše okolo. Nechtěl jim stát v cestě ale teď musel přemýšlet o tom všem. Udělal dobře? Měl k tomu víc co říct? Možná ano... Ale to si je hezky posadí na kobereček až budou oba úplně stabilní.

Bylo mu jasné že Chris nebude souhlasit se vším co udělá. Přece jen Bellannu neznal takže to bylo pochopitelné. nirix si však stál za tím že jí pomůže. Proč? On sám nevěděl. Viděl v ní svého bratra který před rokem stál před ním v úplně stejným stavu. Bolelo ho vidět jak jeho kamarádi trpí.
Chrise probodl pohledem jako kdyby naznačoval drž tlamu a dělej co máš ale vlastně měl pravdu a důvod proč to nedělat.
Bellanniny slova ho trochu uklidnila od pohledu na druhého vlka. Přikývl a pokýval hlavou na mládence jako kdyby se omlouval za to vrčení předtím.
Její slova ho však zaskočila. Když ji předtím potkal, viděl ji jako oddaného Nihilčana ale... Co jí donutilo tady jít? "seš si jistá? Já jen... Ne že bych proti tomu něco měl ale co Nihil? Ty si jím něco udělala?" ne... Rozhodně se něco stalo... A on to tušil. Měl tolik otázek.
"až dorazí Omara tak tě ošetří a popřípadě i tvého syna. Promluvím s Hatim a uvidíme co s vámi bude." otočil se hlavou a díval se kdy se jeho mladá nepokrevní sestra objeví.

Dnes měl krásně naplánované že se půjde se svým kamarádem projít kolem hranic. Samozřejmě že musel... Dlouho si nepopovídali. Myslel si že to bude krásný tichý večer bez překážek, to však nevěděl co přijde.
V klidu se díval na noční oblohu která pomalu se měnila na hvězdnou. Ach jaký to krásný pohled. Nemohl se nabažit toho co bylo před ním a Chrisem. Zbystřel když ucítil známý pach. Pach to nebyl Kultu ale něčeho jiného...
"Chrisi... Nemám dobrý pocit..." zastavil se když se díval do dáli jenž pár metrů od nich za stromy ležel most.
Pomalu se vydal tím směrem než z dálky uviděl dva vlky jak si to jdou pomalým krokem po mostě.
"Bellanna?" tiše si pro sebe zafuněl pod vousky a zrychlil tempo. Vylezl na druhou stranu mostu a podíval se na dva vlky.
Když však viděl stav jeho známé, zaskočilo ho to...
"Bell? C-co se stalo? Proč si v takovém stavu? SAKRA CO DĚLÁŠ NA PŮDĚ KULTU?!" hned se vydal za ní a zavrčel na jejího syna protože nevěděl kdo to je a neměl v něm takovou důvěru jako k ní.
Když si prohlédl Bell, hned věděl že je něco špatně. "Chrisi... Zavolej Omaru... Hned...!" otočil se na svého kamaráda a zavrčel po něm. Divil se že vůbec dokáže v tomhle stavu chodit. Věděl však že by ji pomáhat neměl ale bylo ho jí líto. A to dost.