Príspevky užívateľa

poslední dobou neměl žádný čas na to se vydat k hranicím. nějakou tu dobu už se kultem prodíralo víc nováčků nebo problémy jedinců, kteří zde byli nově. Kult nebyl žádnou školkou takže musel jednat pevným řízením. Vize mu však dál posílaly upozornění na něco, co zde bude nově. Cítil jak k městu putují dva nový jedinci. nevěděl zda se jedná jen o tuláky, jenž se chtějí schovat nebo o jedince, kteří hodlají dát Kultu svou duši.
Proto dnes šel k hranicím kde ho temná aura posílala. A najednou to cítil... pach vetřelců.
Pomalu za stromy kroužil kolem nich a koukal se kdo to je, koho Hati tady přivádí. Lehce se zamračil nad tím, jak byli troufalí.
Proto jediná možnost byla je překvapit. Pomalu se plížil aby si stoupnul na koleje za nimi. Musel jim zatarasit cestu aby už nikdy neodešli a když už... tak bez něčeho.
Sedl si na místo a roztáhl křídla s tím že s nimi máchl aby na sebe upozornil.
"co vás zde přivádí na půdu svatou? tuláci..." jeho rudé oči se upřeně dívaly jejich směrem. Neměl z toho moc dobrý pocit...

Samozřejmě že musel jít zkontrolovat svou drahou sestřičku. co by to bylo za bratra kdyby na ni úplně zapomněl? Třeba si můžou jít povídat k měsíčku no ne?
Našel její úkryt docela i rychle neboť sám už kolem šel několikrát, navíc když je mesiášem, měl právo jít na návštěvu bez ohlášení. Nebo aspoň dostane pak flákanec že si něco takového dovolil, ale koho ona by tady tahala aby tady nemohl chodit a nerušit krásnou chvíli? Moc samců tady teď nebylo a pochyboval že by se tady něco dělo se stejným pohlavím.
Nicméně přišel dovnitř a koukl se kolem sebe.
"neruším nijak? Jen jsem tě chtěl zkontrolovat." švihl ocasem a přišel víc dovnitř.
"jak se ti daří? zvládáš vše v pořádku?"

Každému něco zapadalo jiné do hlavy, jemu se objevila před očima silueta toho okřídleného vílího vlka kterého před nějakou dobou viděl u hranit... Majdalenka její jméno bylo... to stejné jméno které ještě před chvíli ona volala. Jaký ony měly vztah mezi sebou? Byly sestry? ne... to by mu moc nesedělo kvůli zbarvením, ale teď to neřešil. Hlavní bylo že teď věděl koho hledat... Komu říct že Lesley je v pohodě... no aspoň částečně z toho co viděl potom.
ehm zpět do vypravování....
jeho rudé oči tikaly po místě kolem a sem tam ji i hlídal, když mu však zmizela do nory, hned k ní skočil. Musel ji hlídat, i když teď asi moc nebyla schopná útěku. Bylo mu ji líto a to hodně když ji tak viděl.
Avšak bylo třeba ji zase srovnat do latě. Hned k ni přišel hlavou do ní strčil aby se na něho koukla. "poslouchej! Nevíme kam kdo šel, ale to neznamená že to teď budeš vzdávat! Zahoď pláč za hlavu a bojuj!" zavrčel a pořádně se narovnal.
"pokud ti na nich záleželo... Tak ti pomůžu, ale neplač..." nerad viděl pláč když si vzpomněl na ty probrečené noci u bratra.
švihl ocasem a strčil do jejího čumáku tlapkou.
"Třeba se vrátí někdy jindy, ale teď se musíme vrátit... chápeš to?" věděl že to byl pro ní nějakým způsobem šok, ale chtěl ji pomoct... když už se tak snažil že.

Možná se trochu prokecl na svoje názory ostatních členů, ale myslel si že to bude jen mezi ním a ji. Nebo se měl něčeho obávat?
"och ne ne ne to vůbec.. žádné problémy... no aspoň většinou. jde jen o to že pokud ti mají něco říct, obkecají to první a pak ti to nakonec řeknou. je někdy těžké z nich tahat informace. Třeba i mě to dělá problém pokud se jedná o drzé jedince." názorným příkladem byla Miriam nebo v dávné době Chris ale to je jiná pohádka.
Což z hloubi své duše se modlil aby nějací takový členové se tady v kultu dál neobjevivali... měl by nervy na kraji je odtud vyhodit, ale zatím se spokojil s těmi pár občany tady.
pak se lehce zasekl nad její otázkou. Koukl se do boku a zapřemýšlel ale pak se zase na ni koukl. úsměv mu však klesl dolů. "abych pravdu řekl... každý má jiné informace o Hatim. Každý vlastní své vize které mu Hati posílá. Ale takové ty základy každý vnímá stejně. je však přísně zakázané šířit nějaké lži... pokud to není ověřené mesiášem, tak by vlci měli o tom pomlčet. Takže pokud víš něco co já nevím, je dobré mi to říct. rád bych se spojil s Hatim a zjistil co je pravdou." cukl uchem a pokýval na ni hlavou.

Pevně ji pozoroval když se rozhodla jít před ním. Nemohl ji zpustit z očí.. ne když už to slíbil Hatimu že ji přivede zpět.
Avšak pohled na ni jak marně někoho hledá ho trochu zabolelo u srdce. Litoval ji? ano... vnitřně ano, ale nemohl to říct. Jak on si někdy přál mít srdce ze železa aby takových věcí nelitoval a ignoroval. přece jen se mu to v určitých situací v kultu hodilo.
Ale nad tím co volala se zastavil. to jméno... to už někde slyšel... "Majdalenka? tvoje kamarádka je... Majdalenka?" Přišel k ní blíž a koukl se jí se zvědavým pohledem do očí. byl v šoku trochu neboť tuhle vlčku už znal... jednou byla u hranic a mluvila s ním. Možná by ji pomohl teď víc.

Očekával tuhle reakci a proto se nervózně koukl do strany. nevěděl jak pokračovat. čekal že slíbí že s ní promluví nebo tak ale že se hned ptala na Hatiho názor už mu došla slova.
těžce si povzdechl a koukl zpět na ni. "Netřeba trest... je to ještě vlče a to se dá tolerovat. ale je třeba nad ní mít pevnější tlapku. Kdyby udělala něco horšího, už bude těžké to korigovat. Poprosím jiné členy kultu aby ji hlídali ale mám opravdu z toho divný pocit." Kdo ví co mu vůbec Hati dá za vizi. Radši to nechtěl vědět ani. Navíc znechutilo ho to. vlče mesiáše? takhle se chovat? Po kom to měla?
"mohu se na tebe spolehnout?"

Naštěstí se nemusel hádat o to, proč ten plášť nemůže mít. byl rád že to pochopila hned a dala ho stranou. Prohlédl si její kožich a přemýšlel o tom všem. nevypadala jako někdo kdo by dělal zbytečné potíže jak někteří členové kultu takže se mohl cítit lehkou úlevu.
Avšak zarazil se nad tím co řekla. plno otázek nad čím věděl jen polovinu z toho. No možná třičtvrtinu... "dobrá dobrá... začněme členy třeba. Ti ti mohou říct další věci hlouběji. Máme tady dost členů kteří ti pomohou, ale také ty kteří mají blbé kecy. Hlavní spojkou je Chris - modrý vlk který je soudcem. Pak Silma - čtyřkřídlá vlčka která je knězem. Oba jsou to moje Bety což znamená že jsou moje pravé packy." to však ještě nevěděl že jeden bude chybět.
"ostatní nebudu vyjmenovat... ty si můžeš sama ověřit. Ale je dobré víc poslouchat vyšší postavení což teď v tvém případě je věřící, apoštol, popravce..." bla bla bla řekl jí další postavení, nechtěl ji moc motat hlavu ale musela se to naučit. nic jiného ji nezbývalo.
"co se týče tradicích tak tady jich je dost, ale poslední dobou to řídne protože moc členů nechtějí trávit čas s ostatními takže až se něco naskytne tak ti je vysvětlím." usmál se a švihl ocasem.
V historii se musel trochu víc zamyslet. bylo těžké něco říct protože on nedostával vize ohledně minulosti a s minulím mesiášem toho moc nenamluvi.
"nejsem zakladatel.. vlastně jsem se ani v kultu nenarodil. Ale Hati přesto věděl že mám všechny vést. Je to hluboké téma takže ti to řeknu až někdy jindy kde se mnou bude promlouvat Hati víc." což znělo jako fajn nápad, nebo měla nějaké námitky?

Už nějakou tu dobu se pokusil Nix komunikovat se svým pánem. Prosil o odpuštění a přál si aby dal Lesley šanci aby mohla vidět své kamarády naposledy. Trvala dlouhá doba až nakonec přišel ten den, kdy mu Hati řekl svou odpověď.
Byl hrozně rád za tento Boží Dar který využil hned. Vzal si svůj plášť, dal plášť i Lesley a vydali se na velkou cestu do divočiny. Samozřejmě Chrisovi a Silmě řekl aby mu to tam pohlídali. Nicméně Lesley by tak nevyhověl a ani by ji nedal plášť ale musel protože by to do jedné noci nestihli.
Vrátili se na místo, ke ji našel ležet ještě kdysi dávno ve sněhu. Chvíli se díval a přemýšlel zda jsou na správném místě ale Leysley ukázala cestu rovnou k jejich táboru.
Nikdo nikde
"myslíš že jsme opravdu správně? Připadá mi to tady... Opuštěné."

Ještě tu noc si ji dovolil přivést k sobě do úkrytu. Byla to dlouhá cesta ale v pohodě se tady dostali dřív než vyšlo slunce.
Prošel kolem mříží a následně si sedl do svého pelechu. "prvně si sundej plášť... Tohle můžou nosit jen vlci na vyšších postavení. Bude tady ležet dokud Hati neurčí zda si hodna toho být mu blíž tady v Kultu." řekl jedno takové krásné pravidlo. Navíc chtěl vidět její kožich který teď bude vídat.
"nicméně... Co by tě tak zajímalo nejvíce? Dávám ti možnost teď si vybrat svou první otázku." lehce se usmál a máchl křídla aby si je trochu protáhl.

Cítil to... cítil tu bolest a úplně ji chápal - on také prošel takovou bolestí. Ale ztráta bratra a ztráta syna bylo úplně něco jiného. Lehce pokýval hlavou a přitáhl k ní potkana jako takové malé pohoštění když už tady byla. "klidně si dej.. hemží se jich tu hodně takže žádná ztráta pro mě." lehce se usmál a posadil se k ní.
Chvíli přemýšlel jak zformulovat svou otázku ale pak se nervózně nadechl a koukl do jejich očí které se lehce leskly. "no víš... už jsem slyšel plno stížností na.. tvou dceru. Miriam Společně se Suteki zničili Chrisovi domov a s Ebony se málem zapletla do boje. Vím že to máte teď těžké ale... nepromluvíš s ní? mám takový špatný pocit že jde mimo cestu." zvláště když před nedávnem obdržel takovou divnou vizi což se mu nelíbilo. Musel něco udělat.

Trocha překvapeně rozšířil oči když slyšel co vlčka řekla. No opravdu to špatně pochopil, ale teď už to chápal a mohl v klidu říct že ji trochu začíná věřit.
Chvíli ji mlčky poslouchal a poté koukl na město za ním. "pokud si to Hati přeje, potom nemám víc co dodat." povzdechl si a cukl uchem.
Chvíli se zamyslel nad tím co dál řekla. Opravdu byla ochotna udělat vše a to se mu líbilo. Někteří vlci chvíli váhali při vstupem do kultu ale tady? Tady to byl úplně jiný kalibr a to nemusel přemlouvat.
Nad dalšími slovy se jen usmál a zavrtěl hlavou. "samozřejmě že jsem. Hati mi sdělil úplně jiné věci než tobě, ale i já mám právo si to první poslechnout ne?" lehce se zazubil a pak vykročil směrem do města.
"je to na tobě... jít teď se mnou nebo zůstat." kdyby šla s ním, zavedl by ji někam kde by měli klid si popovídat o všem, ale kdyby váhala a zůstala, nedával by ji to za zlé. On však pokračoval aby se nebál slunce.

Měla... zajímavé jméno. Dlouhé ale něco v něm vyvolalo husinu. Lehce se oklepal a koukl se do jejich očí. Také chtěl udržet oční kontakt, ale moc mu to tedy nešlo. Pořád se musel očima otáčet do strany jestli tady někdo další je nebo není. Tohle mu připadalo trochu... divné.
Hlavně zrádce tady! někdo o něm předal informace neznámému vlku! Zatím ji nevěřil dostatečně, ale musel se lehce nad tou představou zamračit. Kdo mohl tohle udělat? Fajn.. jemu to bylo jedno, ale i tak ho to bodlo do srdíčka - i když vlastně ne. Nebyly to moc velké informace.
Zapřemýšlel však nad tím. "jaké rozhodnutí? Chceš jít do města, zjistit si potřebné informace a pak odejít? takhle to úplně nefunguje, Salome." Povzdechl si nad tím a koukl na měsíc.
"Pokud o Hatim něco víš, rád bych si to poslechl. Určitě bych ti dovolil jít do města a přijmout tě k nám do smečky, ale nebude to jen tak... Budeš muset s námi zůstat... navždy." pak hlavu dal dolů a koukl se na ni.
Bylo to těžké takhle říct, ale měla možnost... otočit se na patě a odejít nebo přijmout tohle pravidlo co Kult vlastní.

už nějakou tu dobu si Nirix zařizoval svůj zbrusunový bejvák. Našel to náhodou a líbilo se mu tady. Klid a krásná atmosféra.
Urovnával si tady nějaké látky na pelech a lehl si. Ach konečně odpočinech. Být mesiášem je těžký, a jeho líná duše to řekne hned. Avšak musel se znovu postavit neboť zvuky a hlas říkal něco jiného. Noctra? Hned se otočil hlavou a přišel blíž.
"zdravím Noctro. Stalo se něco?" Ano.. chápal že jeho pach už je tady tak známý že je lehké najít jeho úkryt. Nedělal si teď s tím hlavu ale jediné co ho zajímalo proč tady je.
Vlastně s ní chtěl i mluvit takže ho Hati hezky vyslyšel. "klidně pojď dál.. vlastně s tebou i potřebuji pořešit pár věcí." usmál se a švihl ocasem.

Nirix se potuloval kolem a hledal nějaké věci které by byly vhodné pro jeho nový úkryt. Sice od úkrytu byl hodně daleko, ale i tak lunapark skrýval plno užitečných věcí. Taky se mohl vydat do nákupního centra, ale když už byl tady, netřeba nic řešit.
Avšak tady něco nejelo... slyšel zvuky a hlas mu byl známý. Stalo se něco špatného? Jako mesiáš si to musel ověřit.
Otočil se na patě a šel podle zvuků. Když však ucítil pach a zahlédl známý kožich, něco se mu na tom nelíbilo. Už jen od minulé konverzace s Ebony věděl, že něco není v pohodě. Trochu mu to nahnalo strach kdyby náhodou se jednalo o její magii kterou dobrovolně okusil.
Přišel blíž k mladé vlčce a máchl křídly aby si ho všimla. "Stalo se něco? Vypadáš..." lehce si ji prohlížel a zapřemýšlel. "naštvaně?"

hned se musel zastavit když řekla tyhle slova. překvapeně se na ní díval a přemýšlel. Je to ten vlk jenž na něho Hati upozornil? Nebo to byl někdo kdo měl zájem jít do smečky a vůbec o ničem nevěděl s tím že už někoho na hranicích potkal? Mohla to být klidně i jiná odpověď, ale to teď hodil stranou.
lehce máchl křídly a otočil se na ni také čelem ale i celým tělem rovně. "s kým mám tu čest že ví mé jméno ale i postavení?" podezřívavě se na ni koukl a sedl si. netřeba boje teď v situaci, dal ji šanci.
"co ode mě potřebuješ? Hati tě volá?"