Príspevky užívateľa

Norek se na příchozí vlčici přátelsky usmála. Neměla důvod útočit, i když šlo vidět, že vlčka pochází z nějaké vyšší vrstvy. To Norek poznala z postoje a chování. Nedávno u nich totiž byli vlci z Nihilu na výměnný pobyt jako důkaz přátelství mezi smečkami, Norek se toho moc neúčastnila. Neměla moc náladu na to se seznamovat, tak se raději držela ve stínech. Když nad tím tak přemýšlela, vlastně už tuhle vlčku někde viděla.. Musela, , určite pocházela z Nihilu. Když se přiblížila, už si Norek mohla být jistá, ten kytičkový pach smečky Nihilské šel poznat.
"Zdravím. Odpustě že na otázku odpovídám otázkou ale vy jste z Nihilu že?" neudržela se a hned na vlčku spustila s otázkou. Její hlas byl neutrální, však snažila se tam přidat i trochu přátelskosti, aby vlčku nijak nevyprovokovala. A taky se snažila znít slušně, tak jak ji to bylo učeno.
"Však ať vás nenechám bez odpovědi, pouze se procházím." dodala po krátké odmlce.

Norek náhle vyrušil nějaký zvuk, A to zvuk něčích tlapek. Od toho co jí očko chybělo se naučila používat svá ouška mnohem lépe, tak aby nebyla v ohrožení. Sice na očko viděla, však vše bylo rozmazané a tím pádem nemělo ani smysl se na to soustředit. Jedno jí stačilo, jednu stranu chráněnou měla. Hned se otočila směrem odkud tlapky vycházely, jen aby pak nebyla překvapená. Zatím tedy jen tak stála a nijak víc se nehýbala. Neměla co říct, netušila jak příchozí vlk zareaguje.

Norek byla zase na toulkách. Procházela si okolí Přízračných a jen tak přemýšlela. Co víc taky může vlk dělat při tomto krásném počasí? Sluníčko začínalo pomalu pronikat mraky a zahřívat trávu pod jejími tlapkami. A ona se cítila dobře. Neměla moc ráda zimu. Jaro jí bylo mnohem příjemnější. Hlavně jak začaly růst květinky a vše začínalo krásně vonět. Krajina pak byla barevná a krásná. Však na to si musela ještě chvíli počkat. Teď jí musela stačit myšlenka na to že se jaro pomalu blíží. A s tím si jistě blížila i její lepší nálada a plno zábavy.

I když se Norek nerada vzdalovala od své smečky, dnes si trošku povyrazila. Ani si nebyla jistá zda to může či ne, hold zvědavost ji přemohla. Od doby co ztratila své očko byla trošku nejistá, vzhledem k tomu že teď vlastně na jednu stranu pořádně neviděla. Nu což, nevadí. Ona si poradí i tak. Přeci jen její tatínek byl silný bojovník a i ona si prošla nějakým tím výcvikem. Takže si věřila že by se zvládla ubránit. A pokud ne, byla rychlá dost, jistě by utekla kdyby bylo potřeba. Dnes si vyšla celkem blízko hranicím Ignisu. Nebo co a smečku to teď bylo. Byla si vědoma jistých změn ve smečce, však její mysl nebyla schopna tyto informace řádně zachovat. Nevadí, však ona jistě najde někoho kdo jí tohle vysvětlí.
Trosky starého hradu byly zajímavé. Pomalu se přiblížila k šedé stavbě a zároveň čumákem kontrolovala zda se něco neblíží či jinak neděje. Nerada by přišla třeba ještě o nohu.

Norek samozřejmě o akci věděla a nerada by byla pozadu. Sic než sem došla tak si ještě prošla lesík takže dorazila jako jedna z posledních. Ale i tak došla, to bylo hlavní! Rychle si obhlédla všechny zúčastněné. Mnoho vlků tady neznala. Což bylo vlastně super. Ona ráda všechny pozná. I když se trošku styděla jen tak za někým dojít. Tak si jen sedla na zadek a koukla na nebe. Jak krásné bylo noční nebe. Všechny ty hvězdy.. a hele! Ty hvězdy snad z nebe padaly! No to byla krásná podívaná. I když na chvilku se Norek bála, že to je pro hvězdy nějak nebezpečné. Ale zdálo se že všichni kolem si to užívali, tak snad ne..

Norek se samozřejmě na území vlastní smečky moc držet nechtěla. Ač tam měla mnoho kamarádů, nebo minimálně svoji rodinu, ráda taky prozkoumala nová místa. To se snad nemohl nikdo zlobit. Navíc tady mohla potkat kamarády nové. Jestli se to tak dalo brát. Mnoho vlků na ni bylo hodných, však po jednom vidění ještě nikomu nevěřila natolik aby je mohla nazvat kamarády. Takže spíše jen takové známosti. To se tu tak toulala po louce nedaleko přízračných když ucítila pach vlka. No spíše jí přišlo že jich bylo více. Jakoby snad vlčata? S těmy se ona vždy zabavila. Vlčata podle ní byla skvělá. Byla s nimi zábava i když ony samy ani nevěděli co dělají.

Norek tedy moc mimo smečku nechodila. Takže tohle pro ni byla vyjímka. Však řeka Cayna od území nebyla tak daleko tak snad z toho nebude mít nějaký problém. Zatím se ještě učila všem možným způsobům a jak se chovat. Ale kam až jí paměť sahá tak nikde nebylo zakázané odcházet z území.. či jen nedávala řádný pozor. Nu to si pak nejspíše vyříká s tátou. Teď je čas si užít trochu zábavy. Nehodlala tedy jít plavat.. to ne samozřejmě. Sic si věřila že by i v řece plavat zvládla, ale nechtěla nikoho naštvat. Tak se tedy jenom procházela. Ovšem její klidné procházení bylo vyrušeno někým nově příchozím. Či byla snad ona ten kdo přišel? Kousek od řeky pak zahlédla vlka.. a z přízračných ho jistě neznala. Samozřejmě že se půjde seznámit! Však konečně někdo jiný ne? Tiše tedy přiťapkala k novému vlku, slušně pokývla. Zdálo se že je v cca stejném věku jako ona. "Zdravím." pozdravila tak jak byla učena a nasadila neutrální výraz.

Norek byla poměrně nespokojená. Ale tak to snad všechna vlčata po narození. Najednou kolem ní byla hrozná zima a jediné na co se mohla spolehnout byly její instinkty a co později zjistila byla její maminka. Ta ji pak očistila samozřejmě a pomohla jí do tepla jejího kožišku. A vlastně tu ani nebyla sama. Ouška měla ještě mírně slepená, zvuky kolem sebe moc neslyšela, ale cítila pohyb vedle sebe, což by později zjistila byl její bráška. Tak v tom světe nebude sama. Samozřejmě jak to vlčata dělají, trošku pískala, no ne moc nahlas aby v případě nepřilákala nějaké nebezpečí. Něco jí v tom malém mozečku říkalo, že její hlasitý pláč by jí mohl ublížit a tak by se světa nikdy nedočkala.

Jméno: Norek
Přezdívka: Nora, Norka
Věk: štěně
Pohlaví: samica
Matka: Nadezhda Iriälor
Otec: S'Arik Dasurk Milaga
Sourozenci: A'Kaza Roisin

Charakteristika: Norek vždy byla vedena poměrně pevnou tlapou. Má ve zvyku moc neprojevovat své emoce, nebo při nejmenším ne nijak silně. Silný projev emocí bere jako slabost. Před všemi kolem sebe se snaží vypadat silná a nad věcí. Svoji rodinu samozřejmě nadevše miluje, už jen protože k tomu byla vždy vedena. Položila by za ně život a udělala by cokoliv aby byli šťastní. Sama však své emoce dosti potlačuje a velkou emoční zátěž řeší izolací či dlouhou procházkou kde si může uskládat myšlenky. Je však velký extrovert a ráda potkává nové tváře. Ráda se dá do řeči s kýmkoliv koho potká, ovšem pouze pokud o to i druhý vlk stojí. Není však ráda středem pozornosti. Má ráda jakoukoliv akci a cokoliv co jí tak nějak okoření její život. S tím taky souvisí že si v mládí při prozkoumávačce vypíchla levé oko a vidí na něj o dost hůře. Nijak ji to však neomezuje a už se s tím naučila žít. Jen se někdy trochu lekne když za ní vlci přijdou z levé strany. Miluje poznávání nových míst a jen málokdy zůstává na stejným místě delší dobu. Poměrně rychle se učí a přizpůsobuje. Ze začátku se bojí větších změn, ale jakmile se něco opravdu změní, většinou to ani nepostřehne a rychle se přizpůsobí.

Zajímavosti:
- ráda si hraje, mnohdy jen sama se sebou ve vlastním světě, používá to jako únik od reality
- je téměř slepá na levé oko z nehody co se jí stala jako malé
- v srsti má zapletené malé copánky, svázané stébly trávy
- má moc ráda hvězdy a kdejaké souhvězdí

magie: merger animo