Príspevky užívateľa


< návrat spät

Strana:  « späť  1 2

Na celou tu parádu přišla pozdě. Možná tedy ne dost pozdě, ale pozdě na to, aby slyšela úvodní proslov a viděla hrdého krále Nihilu. Jeden mohl už jen čekat, až na něj narazí a udělá ze sebe hlupáka, protože nebude mít ponětí, kdo to k sakru je, že?
"No, prosím - když tam někdo vycení zuby, všechno se to rozprchne a ušlape to ty nejmenší. Kdyby něco, schovej se pod toho největšího, pod toho se asi i vlezeš," podotkla k Majdě, která ji donutila přijít. Tedy, na tak úplně. Ona se vlastně donutila přijít sama, protože jakmile se na ples víc optala a přišlo jí, že je Majdalenka celá nadšená, že její spolubydlící potřebuje její pomoc s vystrojením. A ona jaksi neměla to srdce jí vysvětlit, že nějaký ples a Nihil zní jako skupina idiotů, kteří před sebou bude zvedat ocasy a přechcávat se v tom, kdo dovede oblízat těm ostatním tlamu co nejlíp.
A tak, jak se to mělo, skončila na plese taky. Cítila se upřímně jako šunka v housce, jen aby si z ní někdo ukousl. A jako tulák mezi tolika smečkami? Jo, tak to i nejspíš dopadne. Jen doufala, že bude chutná a nebudou jí kýtu okusovat jen proto, že jim rostou mléčňáky.
"Jdu se seznamovat. Kdyby něco, tak mě nemusíš hledat," mávla ocasem a jakmile sešla z cestičky a koutkem oka zahlédla, že se něco pálí, zpozorněla. A... aha! Zajímavé. Že by nějaká vysoce postavená vlčice? Cosi tam pronášela, ale Peggy byla docela daleko, mezi vlky se neprodírala jakoby se snad až štítila, a nakonec si tak odstoupila bokem a snažila se přijít na to, co to tam ta vlčka organizuje. Ono jich tam totiž bylo víc, ale samozřejmě, ta jedna byla hlasitější a dávala jim pokyny.
"Huh... významná?" zahučela si pro sebe víceméně bez rozmyslu, zatímco bezmyšlenkovitě prostrčila hlavu okolo vlka, co doteď seděl před ní a trochu i blokoval její výhled. Samozřejmě že si nemohla vybrat nikoho jiného, než byl Evar'la, syn přízračných.
Alespoň měla dost slušnosti na to, aby si mezi nimi udržela odstup a nepoškrábala ho parožím, které měla zavěšené okolo krku a přes plece jako otevřou čelist hlubokých moří. Okolo krku měla provázek se šípky zachráněnými prvním mrazem - a nebo Majdou - a na záda se jí na provázcích táhly taky, doplněné občasným peřím, které bylo podobné na to na její tlapě a kořenu ocasu. Skutečná princezna, jen na té etiketě se muselo zamakat, co?

2 (Daněk)

Hory. Nebylo to zrovna místo, kam by Peggy vyrážela často. Těžko se tu přeci jen hledala potrava. Vždyť co by tu lovila? Kamzíky? Horské ryby? Alespoň tu měla několik tepajících srdéček, které se jí držely a poskytovaly jí drobné plamínky tepla. Co by bez těch drobných savců, co jí pořád rejdili kožichem, dělala? Mrzla? Heh.
Ne že by ten mráz byl kdo ví jak příjemný... a ta meluzína taky nepomáhá.
Odfrkla si a přidala do kroku. Důvodem, proč se sem dnes vypravila, byl rozhled. I když se jí sníh lepil na tělo a nepříjemně se jí po hodinách zadíral mezi bříška tlapek, Peggy vytrvávala. Potřebovala přesně vědět, kde se to ocitla a kam zamířit. Měla hlad, samozřejmě, vločky jí vítr fučel do očí a štípaly ji, ale aspoň měla cíl. Pro teď. Možná že později prostě někde zapadne do sněhu a zůstane tam...
Od odchodu od rodiny se zima zdála být těžší, ale naposledy se jednalo sotva o její konec. Teď ji bude muset protrpět celou, včetně začátku. Nešťastně zacvakala zuby a brodila se dál. Alespoň že vítr se začal uklidňovat... a s tím mrazivým vánkem se k Peggy cosi dostalo. Pach. Nakrčila čenich a zastavila, váhajíc. Tam nahoře proti sněhu zářil zrzavý kožich, vlk jakoby pokropený sněhem a zároveň sněhem pokropený byl. Trochu se zamračila a posunula ve své srsti nahoru netopýrka, který ji tahal za dlouho srst na břiše a Peggy se to příliš nezamlouvalo. Pro teď zůstala potichu, ostražitě zrzavou tečku sledovala - neměla ale příliš iluzí, že by si jí snad její společnost nevšimla.

1 (Majdalenka)

Když vstoupila na území Norestu, vlastně to původně ani nepocítila. Nechala nohy aby ji nesly kamkoliv vpřed a rozhlížela se, zda v bahně a písku nespatří otisknuté tlapky jiného predátora. K jejímu překvapení jich viděla mnoho - ať dorazila kamkoliv, tohle místo vlky jistě nestrádalo. V břiše cítila uzlík nejistoty a musela se zhluboka nadechnout než se zase posunula vpřed.
Přeci tu není šance, že bych potkala kohokoliv z rodiny.
A taky nebyla kdo ví jaký vytrénovaný bojovník, ale kdyby na ni někdo vycenil zuby, dokázala je vycenit zpátky. Doby kdy se laskavě dělila o úlovky a o bezpečné nory byly pryč. Proč taky? Vždyť jí to nic nepřineslo, jen strádání a rozšiřování té černé díry v jejím hrudníku, která se po odchodu Marion jenom zvětšovala.
Ucítila, jak se jí v srsti zavrtěl jeden z jejích unavených společníků a vyškrábal se o trochu výš, aby ze srsti nesklouzával a Gi na něj v podstatě nereagovala. Po přespávání v jeskyních si zvykla, že se na ni začali netopýři lepit. Připisovala to tomu, že se v jejich okolí nacházela tak dlouho, až si jednoduše vtiskli svůj pach do její srsti. Reagovali vůbec netopýři na pach? Nebyla si jistá - ale ten malý pohyb si začala brát spíše jako pohlazení než pohyb něčeho nechutného, co se tunelovalo její srstí jako brouk.
A - výkřik. Kdesi nedaleko se vzneslo hejno ptáků a chvíli je následovala pohledem, zatímco očima se dívala po okolí. Past? Hulákal někdo, aby si pochutnal na takovém dobrém, vlčím mase? Samozřejmě, ona vlčí maso a nikdy nejedla a kanibala ani nepotkala, ale musíte zase chápat, že jeden na cestách slyší opravdu hodně zkazek a povídek. A taková močálová monstra, co žerou vlky, nebyla úplně nová. Sama je sestře kdysi vyprávěla.
Ale tohle není močál. A nikdo další tu není.
Mimoděk zamířila směrem, kde se daný vlk nacházel... a brzy uviděla něco, co ji absolutně paralyzovalo.
Rozenou blbost ve vlčí formě.

Hlásím se >:3

Jméno: Peggy
Přezdívka: Gi
Věk: 5 let - únor
Matka: Kristy
Otec: Ishisah
Sourozenci:
(její vrh) Ossian, Heidi, Jimmy
(jiný vrh) Marion
Další rodina: /
Charakteristika:
Vlčice s tmavou maskou a dobrým srdcem... většinu času. Peggy se narodila jako rozená pohodářka, která nikdy nevyhledávala konflikty a spíše se je snažila vyřešit slovy než rvaním. S postupem času sice stále zůstávala docela důstojným pacifistou, ale ten absolutní klid a pohoda se nahradily podivným ostřím, po kterém vlčice sáhne kdykoliv kdy se cítí upřímně unavená hloupostí svého okolí a nebo všeho má už jednoduše dost.
Kde se nacházela absolutní energie zlatého retrívra, tam pořád zlaté srdce je, ale mírně pokulhává za občas až příliš osobními poznámkami a zasyčeními, které vlčice jednoduše nedokáže zastavit a už jí letí z úst. Občas se i dodnes stává obětí výbuchů energie, které se značí jistou hravostí a hyperaktivitou, ale rozhodně to není tak časté jako kdysi předtím. Naučila se totiž myslet především na sebe a i když moc na názor ostatních nedá, pořád se jí mírně dotýká, když se jí někdo vysmívá za její povahové rysy.
Ačkoliv to odmítá přiznat, rodina je jí stále nade vše a nikdy by na ni nedala dopustit. To se samozřejmě netýká jen vlastní krve, protože rodina je pro Peggy poměrně obsáhlý pojem. Za někoho jí blízkého by dala tlapku do ohně a nechala se jím zcela pohltit. To se ale lehko řekne když nikoho takového ve svém životě momentálně nemá, že?

Minulost:
Peggy se narodila jako jedna ze čtveřice vlčat. Společně s Ossianem, Heidi a Jimmym vyrůstala a snažila se vždy být se svými sourozenci za dobře. To znamenalo, že jim nosila pěkné kamínky, které zrovna objevila, že jim donesla úlovek a nebo že s nimi jednoduše prováděla nejrůznější bláznoviny.
Po dvou letech se však ke smečce přidal ještě někdo další - nejmladší sestra, Marion. I té dělala, co na očích viděla. Snažila se, aby jejich drobná sestra byla šťastná a vyrostla v láskyplnou vlčici, jež miluje svou rodinu a svůj život.
Nic v životě ji nepřipravilo na šílenství, které popadlo Ossiana. Kdy začal vyprávět o měsíci a o bohu. Peggy to ze začátku připisovala dětinskosti, ale více a více se ukazovalo, že její bratr celou věc myslí vážně. Ačkoliv k němu nikdy za jeho myšlenky nenávist, rozhodně to vyvolalo potřebu si mezi ní a Ossianem vytvořit odstup. Co bylo nejhorší bylo to, jak jej začínal vnímat zbytek rodiny. Nikdo jeho hlásání o bohu Hatim neschvaloval - kromě Marion. Marion, kterou se snažila od podobné situace v životě uchránit.
Když oba dva zdánlivě ze dne na den zmizeli, rozhodla se je nevydat hledat. Soustředila se na rodinu a ne na stesk, který po svých zmizelých sourozencích cítila. Někdo by tvrdil, že bylo dobře, že odešli. Možná, že tam, kam šli, je někdo alespoň bude chtít poslouchat. Peggy však strádala, když byla rodina rozeštvána - a rozhodla se proto udělat ve svém životě zásadní změnu.
Peggy se v těchto letech změnila. Uzavřela. Zvážněla a jeden by až řekl, že možná trochu zmršela.
Odešla, pro své vlastní dobro. Nechtěla myslet na rodinu, co nechala za sebou a ani na Ossiana s Marion, kteří je opustili. Bylo na čase si najít vlastní štěstí.

Zajímavosti:
- Peggy má přirozeně lehký a elegantní krok
- Často v její srsti najdete drobnosti, od berušek po náhodné kvítky a jehličí
- Má skutečně silný vztah s ptactvem a i díky tomu většinu ptáků neloví
- Vždy se v jejím okolí drží pár netopýru, ať už dřímajících nebo při lovu
- Nosí na těle kožené proužky, které jí na těle drží modré kamínky a peří

Magie: Vespertilio
Magie, kterou si přinesla do tohoto světa, je magie úzce spojená s jejím hlasem a netopýry. Dokáže vydat zvuk na poměrně vysokých frekvencích a tyto drobné savce tak přilákat a nebo vystrašit. Zvířata se jí snaží bezmyšlenkovitě pomoct a to nošením drobných dárečků jako je hmyz a nebo peří, odtržením pozornosti od její maličkosti a útokem na nepřítele, nebo nošením bylinek. Většinu času se taky nejedná o reálné netopýry, ale magicky vytvořené, což si Peggy nejspíše ani neuvědomuje. Pokud by se však v okolí nacházela netopýří komunita, mohla by je stále přivolat.
Ačkoliv její hlas v bezmagických zónách nefunguje, již přivolaní, reální netopýři se jí i nadále drží a často se jí jen povalují v srsti a nijak neinteragují s okolím dokud magie není znovu nastolena.
Netopýři s ní nedokážou hovořit jejím jazykem a většinou se chovají intuitivně, ačkoliv je svým hlasem může navést k jednoduchým činnostem. Pod tyto činnosti spadá například hledání (ač nelze přímo specifikovat co má netopýr hledat) nebo útok.

Obrázky:

img

Doplňky: Peří a korálky upnuté na kožených proužcích přes kořen ocasu a tlapku
Discord jméno: strangekami


Strana:  « späť  1 2