Plamen je v jednom ohni - a to se dá říct i o jeho povaze. Vlčecí energie v něm vládne pevnou tlapkou a nedá se popřít, že té má mladý klučina na rozdávání. Investuje ji všude, kde ho to baví, a kde je mu zrovna to zrovna povoleno... A vlastně i tam kde není, když má "dobrou" společnost. Mezi vrstevníky není tím, který by nejvíce přebíral iniciativu, ale rozhodně podporuje každý nápad a sám rád vymýšlí velká dobrodružství. Fantazii nemá malou a velmi rád se inspiruje čímkoli, co se děje v jeho okolí - má až otravné nutkání strkat nos do všeho, včetně věcí, kterým ještě nerozumí, a na které ještě "není dost velký". Většina rad v jeho hlavičce rezonuje jen krátkou chvíli, než se vytratí, pokud si je tedy brzy neozkouší v praxi. Výjimkou jsou vlci, které označí za své idoly - ti jsou v jeho očích svatí, a není možná, že by dělali něco špatně.
Občas se z veselého vlčete obratem stane vlče cynické a nesmírně otrávené, co otevřeně kritizuje všechno kolem - toto je Plaménkův způsob, jak si vyzkoušet co mu ještě projde a jak fungují ostatní vlci. Mezi vlky, co chováním imituje, patří samozřejmě i jeho rodina, a je pravdou, že sám sebou bývá nejčastěji právě v jejich společnosti. Plamének nemá problém navazovat pozitivní vztahy, a vlastne po nich prahne.
Toto vlče miluje svou rodinu nadevše, a mile rád to projevuje... Různými způsoby. Jednou nosí kytky a poslouchá na povel jakkoli zajímavé i nudné vyprávění, podporuje všechny nápady a umí konejšit, jindy se neukáže celý den, "aby si přece tátové mohli odpočinout". Ne vždy si uvědomuje, co jeho činy pro ostatní znamenají, a stejně jako jeho dvojče má sklony k zbrklosti. Narozdíl od Popela však často odmítá svou chybu, zatímco uvnitř ho vina ovšem sžírá, a neví, jak se s tím vyrovnat. Věří, že vše dělá z dobrého důvodu - a to je přeci hlavní, ne? Když není po jeho, má sklony hrát divadlo, aby dostal, co chce - obzvláště před vlky, co ho příliš nepoznají. Využívá svého roztomilého kukuče jak jen může.
Miluje pohyb, dobrodružství a hlavně humor, který se stane jedním ze základních střípků jeho osobnosti. Ne vždy je skutečně vtipný, hranici si bude teprve muset najít, ale obvykle se za jeho šprýmařením neskrývají zlé úmysly. Mile rád využívá, že je téměř ikonický jako své dvojče, a mate s ním nic netušící duše. Co Plamen naopak nenávidí je voda. Dalo by se říct, že k ní má vrozenou averzi a panický strach.
To by byl Plamen, syn dvou otců, rodný azaryňan. Neví, co ho čeká, ale je odhodlán do toho jít s pořádnou vervou. Snadno přilne k vlkům kolem sebe, miluje šprýmy a skrývá uličnické nitro.

- Plamen, v mládí zvaný Plamének, se společně se svýma dvěma bratry vylíhl z vejce dvěma otcům. Je stvořen magií kamene plodnosti.
- Jeho srst neustále plane magickým ohněm, který okolí v běžném stavu nezraňuje (viz. magie).
- Se svým dvojčetem Popelem jsou identičtí až na bílé odznaky na tváři a křídlech, které mají zrcadlově převrácené. Plamen zároveň narozdíl od svého bratra hoří pořád, a konce křídel, uší a ocasu má kvůli tomuto jevu zbarvené tmavě.
- Od mládí trpí totální averzí k vodě, která může vyústit i v to, že odmítá pít.
- Bez podpory svého ohně nejsou jeho křídla plně funkční.

Plamen života

Plamenovi na těle neustále hoří magický fialový plamen. Zdržuje se na jeho uších, letkách a ocase a v klidovém stavu pouze příjemně hřeje, svítí a tiše plápolá. Plamen je napojen na svého majitele víc, než by se zdálo - odráží totiž jeho emoční rozpoložení, množství energie a zdravotní stav. Při zažívání smutku, strachu, únavy, nemoci či újmy na zdraví fialový oheň slábne na velikosti, svítivosti i na teplotě, a v nejhorších stavech může místo hřání i chladit. Jedná se o škálu. Na druhé straně stojí intenzivní emoce podpořené adrenalinem, například překvapení, radost a vztek. Při pociťování takových se může plamen na těle až dvakrát zvětšit a narůstá i jeho teplota, která při kontaktu s živou tkání září a spaluje, nikdy však nepodpálí - Plamenův oheň se nemůže z jeho těla šířit. Na krátkou chvíli oheň ve vzteku může pohltit celý jeho hřbet podél páteře, pak také čelo a tlapky. Plamen na jeho těle může zcela zhasnout jen v případě, že zemře. Kvůli magii je samozřejmě absolutně nápadný, ovládá ji jen podle toho jak ovládá sám sebe a přestože voda jeho ohni ani jemu neublíží (teoreticky může hořet i pod vodou), má z ní silný instinktivní strach a respekt, který může vyústit i ve fóbii. Oheň, který se drží na jeho letkách se aktivně podílí na jeho schopnosti létání. Pokud nehoří dostatečně silně, ztrácí schopnost létat. Plamen není odolný vůči cizímu ohni, ale snáší lépe vysoké teploty.

Ohnivá brána

Pod náporem silných emocí či fyzické aktivity ve svém nitru Plamen probudí nový typ ohně, co mu koluje v krvi. V počáteční fázi mu fialový oheň už neplane jenom v srsti, ale dokáže ho plivat z tlamy. Je o něco jiskřivější, málo ovladatelný, došlehne maximálně pár metrů a je stejně neškodný jako ten, který si nosí na těle, když je v klidu - jemně hřeje, nepopálí a chytí od něj maximálně suché konce trav, aniž by se oheň šířil dál. Může způsobit maximálně šok, nikoli reálné zranění. V počátku Plamen trpí často neovladatelnými záchvaty chrlení, které mají neblahé následky a majitel magie kvůli tomu potřebuje více pít a čerpat síly - podobně jako při nemoci. Toto prokletí ale po čase odezní a odemkne se hlavní schopnost těchto plamenů - možnost spálit samotné hranice prostoru.
V praxi to pak vypadá tak, že v prostoru, kam Plamen vychrlí plameny, zničehonic vzplane vzduch a vznikne brána prostorem - ohnivý portál. Občas se to děje hned, občas s několikasekundovým zpožděním. Portál má podobu jakkoli nakloněné plochy, ve které tančí oheň a není vidět na druhou stranu. Tento oheň už vyzařuje žár. Může mít libovolný tvar a velikost, ovšem čím větší, tím více sil Plamenovi sebere a tím dříve se portál zavře - obvykle to bývá do minuty. Portál je oboustranný a kdesi v dosahu se ve chvíli vzniku vytvoří druhý identický průchod. Projít jím může kdokoli a cokoli, Plamen cestující nevybírá. Vjemy z druhé strany však nejsou cítit. Při proskočení portál jedince přenese povětšinou na zcela náhodné místo do vzdálenosti pár desítek kilometrů (přibližně do vzdálenosti mezi Přízračnými a Nihilem), kde už vládce této magie byl a nejlépe tam už magický oheň někdy vychrlil.
Čas od času zasáhne prvek náhody a průchod se objeví jinde - a klidně ve vodě či tři metry ve vzduchu. Ovládání cílové destinace je náročné, a proto je tato magie krajně nespolehlivý dopravní prostředek. Lze na tom ale pracovat a natrénovat aspoň to, aby se za soustředění druhá strana portálu vytvořila na správném území. V této fázi mizí schopnost chrlit oheň bez vyvolání portálu a jediný efekt, který pak chtíč chrlit mívá, je zářící nitro hrdla a unikající kouř z tlamy.
Portál, kde dokáže přibližně definovat cíl dokáže vyvolat maximálně dvakrát do týdne - pokud chce tedy vlastník magii užívat pro přesun, musí s jejím použitím šetřit a naučit se trpělivosti. Na spotřebě energie se odráží více faktorů - to, jak dobře byl Plamen napitý, jak daleko se vytvořila druhá strana portálu (což pocítí až když jím sám nebo někdo jiný projde), jak dlouho musel udržet otevřený portál stabilní a jak často je v nedávné době vyvolával. Čím více schopnost kontinuelně využívá, tím hůře se ovládá. Často vyvolávané portály jsou krajně nespolehlivé a můžou průchozí poslat do nevypočitatelně nepříjemné situace.