Príspevky užívateľa

Ryumee se poslední dobou často ukazovala v jeskyni. Nejen, že měla důležité povinnosti a často mluvila s hvězdami, ale také si nebyla jistá, co dělat. Děti, aspoň si to myslela, se vymykaly kontrole. Co víc, jedno dokonce vstalo z mrtvých a ona chtěla znát odpovědi, které nikdo neměl. Všechny zvláštní pocity, vše co prožívala dávala do práce. Pracovala více než obvykle a její nora přetékala bylinkami. Bylo to poprvé po dlouhé době, co si nedopřávala téměř žádný odpočinek.
Scházela dolů, zpět k táboru smečky, když ucítila známý pach. Byla to její jediná dcera a zdálo se, že bez doprovodu, což bylo neobvyklé. Neměla moc velkou radost z toho, že děti couraly všude možně a k tomu ještě samy. Jenže co mohla dělat?
Přišla k ní a viděla, jak zvedá hlavu ke hvězdám. "Copak tu děláš?" Pokusila se trochu pousmát, ale snaha byla marná. Nedokázala se k úsměvu přinutit.

Byla ráda, že Asteriho další otázka již nebyla směřována na ni. Bylo únavné neustále odpovídat dětem na věci, nad kterými by se jeden snad ani nezamyslel. Svět nějak fungoval a vlci nemohli mít takové znalosti, aby jej zcela chápali. Bohužel to bylo právě to, na co se většinou jejich potomci ptali.
Timek se pokusil vysvětlit, jak fungují nervy v těle. Rye to samozřejmě smysl dávalo, ale pochybovala, že Asty na tom bude stejně tak. Naopak to v něm pravděpodobně vyvolá více otázek, které bude klást mamince na cestě domů. Ah.
Více ji však zaujal jeho pohled, když byly zmíněny tři dny klidu. "Něco vymyslíme," mrkla na něj. Nezlobila by se však, ani kdyby šel navštívit strýčka, jak Timothée sám navrhnul.

Ryumee vyslechla jeho slova s kamenným výrazem. Nic z toho, co řekl, ji nepřekvapilo. Bylo vidět, že se trápí a sotva spí. Možná v tom bylo i mnohem více, každopádně to nebylo nic nového. Zažila již spoustu vlků, kteří si procházeli podobnými situacemi. Jako léčitelce se spousta z nich dostala i do jejích tlap, i když možná ne přímo zde. Nějakou dobu se toulala světem a do své staré domoviny, což jí dalo i další životní zkušenosti, ačkoliv většinu života strávila mezi Přízračnými. Nechtěla se na Toshiho zlobit, za to, co chtěl učinit, i přesto si samozřejmě myslela své. Jenže právě pokus o sebevraždu mu otevřel oči. Mohl nyní vidět, co si jindy neuvědomoval.
Ocenila jeho upřímnost a rozhodla se, že jeho počínání nebude dále rozebírat. V zájmu všech bude nejspíše lepší udržet toto malé tajemství jen mezi čtyřma očima. Neřekla sice nic, ale tušila, že ani Toshi nebude mít větší zájem na tom, aby každý věděl, co se rozhodl spáchat. "V nic jiného jsem nedoufala. Zkoušky často zadávám vlkům mladým, nebo cizím. U některých jde o rozvíjení magie či zkušeností, u jiných o poznání území, fauny a flóry. Kdybych ti dala podobný úkol, nemyslím, že by to pro tebe bylo zkouškou. Jediný mi pohled na tebe mi však napověděl, že budu tvoje zadání muset směřovat jiným směrem. Jako bývalý medic jsem nabrala dost zkušeností nejen o fyzickém, ale i o psychickém zdraví. Věděla jsem, že to pro tebe nebude jednoduché, ale zkoušku jsi splnil. Dále tě čeká noc ve Hvězdné jeskyni, přijď včas." Upírala na něj barevné oči. Ani na chvíli nepřerušila oční kontakt a dodávala tak váhu jejím slovům. Chtěla, aby Toshi věděl, že to nebyla vše jen náhoda, že věděla, co dělá. Jakmile domluvila, nechala mu prostor k otázkám. Pokud již k ní nic neměl, rozloučila se.

hlásím se!

Když se Ryumee s Toshim na tmavozelené planině rozloučila, netušila, co se stane. Rozhodně nečekala, že se bude vlk snažit spáchat něco špatného. Jakmile ho však zahlédla, celého promočeného, v této zimě, věděla, že bylo něco špatně a onen bolestný úsměv jen potvrdil její tušení. "Takže?" Vyzvala ho, aby jí povyprávěl, jak zkoušku plnil. Čekala, že to bude záživný příběh. Nejspíše bude muset pak v táboře rozdělat oheň, aby vlk ještě nenastydnul. To by měl pak Timothée zase práce.

Meno postavy: Ryumee
Akú rolu postava v akcii hrala: oběť/osvoboditel
S kým a kde hrala: Asphodelle, Hariuha, Everett + další (z miniakce pohřeb), Řeka Cayna > Trosky Othamu > Půlnoční studánka > Louka vlčích máků
Koľko postov celkovo pre akciu hrala: 11
Krátke zhrnutie príbehu: Ryumee potkala u řeky Asphodelle, Azarynskou vlčici, která ji zavedla do trosek s tím, že našla mrtvé tělo člena její smečky. Jak se ukázalo, jednalo se o jejího nejstaršího syna Guláše. Rya dlouhou dobu truchlila, než zavyla a na pomoc přiběhl Hari a Ev, kteří jí pomohli tělo odnést. Zorganizovali poté pohřeb podle kultury, jenže jakmile tělo zakopali, zlomila se kletba a Guláš oživnul.
Dopad na postavu: Ryumee si odnesla velké trauma, jak z loučení a pohřbu samotného, tak z toho, že její syn povstal z mrtvých. Neví, jak to zpracovat a je velice šokovaná. Šokovalo to i všechny přítomné a ona to celé nechce nechat jen tak.

Chvíli trvalo, než odpověděl. Ryumee poznala, že si nebyl jistý, nejspíš nevěděl, co dělat. Pochybovala, že ví, kde se Bell nachází a zda je ještě vůbec v Norestu. Nejlepší by rozhodně zůstat s dětmi, ale ty byly taky všude možně. Nakonec se tedy rozhodl. "Dobrá."
Na chvíli se zamyslela. Věděla, jakou zkoušku mu chce zadat, ale lámala si hlavu nad tím, jak ji bude Toshi provádět. Být alfou testovalo i její představivost.
"Tvá zkouška tedy bude probíhat následovně. Projdeš si celé území Přízračných a budeš přemýšlet nad svou budoucností. Nechci, aby ses soustředil na minulost, alespoň pro tentokrát. Zkus se zamyslet nad tím, jak pomůžeš smečce, synovi a hlavně sám sobě. Až budeš hotov, najdeš mne ve Starém hvozdě, kde mi řekneš, na co si přišel." Sama ráda chodila na procházky, když se snažila pročistit si hlavu a myslela, že i Toshi by to mohl potřebovat. Byla si také jistá, že ještě nad budoucností nepřemýšlel, protože všechny důležité události, které prožil a ovlivnily ho, se již staly. Mohlo se to zdát jednoduché, ale věřila, že bude těžké na chvíli vypnout a soustředit se na jiné věci, které vlk v tuto chvíli nebral za důležité.

Nezdálo se, že by se Toshimu dařilo dobře. Přišel jí unavený a smutný, čemuž naprosto rozuměla. Nemohla sice pochopit, co se děje uvnitř něj, ale chápala, že to musí být opravdu těžké. "Ano, tomu rozumím." Přikývla. "Jsi ještě pořád rozhodnutý stát se astrálem a zůstat ve smečce i nadále?" Optala se pro jistotu. Kdo ví, třeba se mu stýskalo po jeho družce i potom, co provedla v Nihilu. Bylo by zbytečné přijímat do smečky vlka, který by uvažoval o odchodu, ale nemohla vědět, co se mu honilo hlavou. Ona by svého partnera nešla hledat, obzvláště však kvůli pozici, kterou zastávala, jenže ne každý byl stejného názoru. Dala tedy Toshimu ještě jednu příležitost se zamyslet a rozhodnout o své budoucnosti.

Byla na cestě na domluvenou schůzku, která měla vést k Toshiho přijetí, jak mělo být. Přemýšlela, jakou zkoušku mu zadá. U astrálů měla tlapu volnou, jelikož tato funkce byla hlavně o učení jiných i sama sebe, jenže tento vlk, na rozdíl od jiných, území Norestské znal. Nechtěla mu tedy zadávat něco podobného, co třeba Lirtheni.
Se svým rozhodnutím však vyčkala, než se s Toshim setká. Uvidí aspoň, jak na tom je a poté se rozhodne.
"Zdravím, Toshi." Pozdravila vlka z dálky, jelikož se zdál být zabraný do myšlenek. Samozřejmě chtěla, aby nyní věnoval pozornost jí při tak důležitém setkání. "Jak se máš? Líbí se tobě a tvému synovi zatím mezi námi?" Začala s klasickými otázkami na jeho život. Ráda se takto vlků ptala, aby zjistila, jak na tom jsou. Záleželo jí na smečce i na každém jednotlivci.

Všimla i dalších příchozích. Ráda zde viděla známé tváře, které přišly uctít památku člena smečky, avšak nerada zde viděla dva své další potomky. Byli ještě příliš mladí, aby zde truchlili nad mrtvým bratrem, ale nějak se to dozvědět museli. Její pohled proto padl na Everetta, jako astrál a otec by jistě byl nejlepším adeptem k tomu, aby děti ohlídal a dodal jim psychickou podporu. Zdál se jí však jaksi neaktivní, předpokládala, že ze šoku. Jenže koho vyzvat, aby se o ně postaral? Sama nemohla moc dělat, protože byla na pohřbu hlavní a kdyby se Asteri nebo Berry rozhodli, že budou chtít pryč, nemohla jít s nimi a nechat tu ostatní. Projela pohledem všechny přítomné, než k jednomu z nich pomalu došla. "S'Ariku, pohlídal bys prosím po proslovu Asteriho s Berrym? Mám o ně strach," poprosila staršího vlka o další laskavost. Poté odešla s rodinou zaplést květiny. Ve více vlcích jim to netrvalo nijak dlouho a mladý Gulášek byl připraven odejít mezi hvězdy.
Bylo vidět, že se tmavý lex při proslovu velmi snažil, i když si nemyslela, že by Guláše tak dobře poznal. Byla však velice vděčná za tato slova. Jakmile ale přišla odmlka, kdy S'Arik vyzýval příbuzné zemřelého ke slovům, nemohla tam jen tak stát a dělat jakoby nic, i když třeba moc chtěla. Nejdříve nechtěla mluvit vůbec, jelikož by mohla projevit slabost, ale nyní cítila, že by to nebylo správné. Chtěla mluvit za rodinu. "Přízrační. Myslím, že budu mluvit za nás všechny, když řeknu, že nám Ghu'lass bude moc chybět. Někteří z nás ho poznali více, jiní méně, některé možná dokonce ošetřoval," její pohled padl v tu chvíli na Apollyona, než se zase rozhlédla po všech přítomných. "Byl to hodný mladý hoch, který chtěl pomáhat svým blízkým a nikdy na něj proto nezapomeneme. Nechť odpočívá v pokoji a najde své místo mezi hvězdami," učinila aspoň krátký proslov, a pokud již nemluvil nikdo jiný, nechala mluvit opět S'Arika. Poté následovalo vytí, které začala ona sama. Nakonec už jim zbylo jen tělo pohřbít. Pokynula opět Everettovi s Hariuhou, aby nesli jejího syna k Louce vlčích máků. Sama šla pak v čele skupiny a vedla je na určené místo. Pokud s ní nikdo nemluvil, byla celou cestu zabrána do vlastních myšlenek. Největší dilema byla samozřejmě samotná příčina smrti, která nebyla doteď známa, ale Rya samozřejmě i vzpomínala, co se synem stihla prožít. Byla to opravdu smutná chvíle. Pro všechny. Cesta se zdála být nekonečná, ale vlci nakonec dorazili na místo.
Fialová vlčice, ačkoli byla zarmoucena a znavena, započala hrabat zem pod svýma nohama. Samozřejmě se mohli přidat i ostatní, kteří chtěli pomoct. Neočekávala, že by při této činnosti zůstala sama, ne v takové chvíli. Jako první přišel Hariuha, poté Finn a nakonec i Ancunín. Když už Rya nemohla, nechala je dodělat práci samotné a odešla ke svému synovi. Jakmile bylo vše připraveno, vzala Guláška s Everettovou pomocí a společně ho vložili do hrobu. Zůstala pak chvíli tiše stát, než pokynula třem vlkům, aby zahrabali tělo a tak bylo i učiněno.

>> Louka vlčích máků

Prohlídka šla rychle a zdálo se, že starší vlčice měla pravdu a nemusela se strachovat. Nakonec ještě úplně nevyšla ze cviku když si uměla dobře tipnout, než odvedla své dítě k panu doktorovi. Avšak radši to, než aby se pak nenáviděla, kdyby to bylo něco horšího. "To je dobře.." Řekla poté, co domluvil Timek. "Půjdeme teď domů, ano?" Obrátila se k Asterimu. Zbytek dne rozhodně zůstane u něj. Měla v noře základní sadu bylinek, takže kdyby náhodou, jistě mu mohla poskytnout nejlepší první pomoc, ale toho snad nebude třeba.

Mladý vlk váhal, viděla to v jeho očích, ale byl statečný. Hodlal podstoupit rituál a stát se právoplatným Estrelákem. Dívala se na něj, stejně jako on na ni. Nechtěla mu způsobit stejnou bolest, kterou si kdysi zažila sama. Vždy když se slaná voda dotkla nějaké rány, bylo to téměř k nevydržení. Povzdychla si a začala řezat značky do těla svého syna, jakmile odříkal první část. Nejdříve znak odvahy, poté i znak milosrdenství. Tuto část přísahy předříkal Ancunín. Rya se pak na chvíli vzdálila od krvácejících ran, aby mohla pokračovat v další části. Ten pohled ji nutil plakat, ale snažila se zadržet slzy. Teď nemohla být slabá, musela Guláška podpořit, aby to celé zvládl. "Nikdy nedovolím, aby zbrklost, hloupost a lži zatemnili mou mysl," řekla nahlas a připravila se k vyřezání znaku čisté mysli. Poslední část přísahy padla opět na Ancunína. Už jenom jeden, pomyslela si. To musel zvládnout.

Ke studánce se krátce po jejím zavytí dostavilo několik vlků. První byl samozřejmě Timothée, kterého celá ta věc sebrala přesně, jak Ryumee předpokládala. Nejmilovanější synovec. Jak by taky mohl být v pořádku? Bylo to hrozné, skoro se mu ani nedokázala podívat do očí, když promluvil. Měl však pravdu, rodiče by neměli pohřbívat své děti.
Zanedlouho se dostavil i Ancunín, který hned přislíbil svou pomoc. Nebyla však třeba. I kdyby se snažil vypátrat příčinu smrti, selhal by, stejně jako ona. Se stejnou myšlenkou dorazil i S'Arik. Každého nejspíše zajímalo, co se stalo. Nemohla jim to mít za zlé, i ona by to ráda věděla. "Příčina smrti je neznámá..." Oznámila vlkům, kteří zde byli. Pokud by na to chtěli přijít, znamenalo by to jediné - pitvu. Avšak nevěřila tomu, že by toho byl někdo z mediců schopný, protože všichni nakonec patřili do stejné rodiny.
Na návrh lexe samozřejmě přikývla. Ona sama nebyla řeči schopna a velice pochybovala o tom, že vůbec někdo z rodu, kdo Guláška dobře znal. "Děkuji," řekla pouze a obrátila se ke své rodině. "Chtěla bych s vámi zaplést květiny do jeho srsti." Její slova byla směřována především na Tima a Everetta, avšak i Anki s Harim byli rodinou, mohli se tedy také přidat. Sama vzala do tlamy jednu z květin, které před chvílí ještě skládala vedle těla, a začala je zaplétat.

Mladé vlčici jistě zadala jeden z těch zajímavějších úkolů. Byla opravdu zvědavá, s čím potom za ní přijde. "O předmět můžeš samozřejmě požádat. Je úplně jedno, co to bude. Ať už to bude něco, co vlk vlastní, či to co mu bude zrovna ležet u tlapy. Tvým úkolem je pouze přinést něco, co ti dotyčný daruje a použít na něj magii. Vše ostatní nechám na tobě," vysvětlila jednoduše. Pokud již neměla další otázky, mohla se M'Raan vydat úkol plnit a Rya se v tom případě odebrala do nory smečky, kde vyčká jejího příchodu.

Přikývla. Fakt, že tmavá vlčice magii ovládala bylo jen plusem pro ni. Ryumee tedy nemusela dlouho rozmýšlet nad úkolem. Také však předpokládala, že ne každý vlk bude ochotný se nechat přečíst a zadání tedy může být těžší, než se mohlo na první pohled zdát. "V tom případě se vydáš za hranice smečky a použiješ svou magii na někoho, kdo nepatří mezi Přízračné. Je jen na tobě, jak a na kom toto provedeš. Pro splnění úkolu mi pak doneseš jakýkoliv předmět, který ti dotyčný daruje. Až budeš hotová, přijď za mnou do nory smečky," řekla pevným hlasem. Věděla moc dobře, že úkol, který jí zadala může být splněn velmi jednoduše, ale stejně tak mohou nastat komplikace. Byla zvědavá, jak si M'Raan se vším poradí.