Príspevky užívateľa

Nakazil se na svatbě? Jak ironické. To mělo být místo, kde se život oslavoval, ne kde začínal končit. Ačkoli ani taková interpretace manželského svazku nebyla cizí, obzvláště u nové generace, co pozoroval... Jaké to schůdné myšlenky. Pravda pravdoucí to byla, že cesta na jih a zase zpět byla riskantní, a viditelně nevhodná do sezóny. Vzala jim umbru a k tomu je vystavila riziku. Nestálo to však zato? Viděli, jak to u sousedů vypadá, mohli si vyměnit vřelé pozdravy, triky, informace i přání klidného přežití zimy. Svým způsobem kulturní obřad mohl vracet to, co i sám S'Arik po některých událostech zimy těžko nacházel - naději.
Názvy těch nemocí znal, až na neznámý druh kašle. To zaujalo jeho pozornost. "Kteří Přízrační...?" Hodlal se zeptat na stav nemocných členů smečky, o kterých zběžně slyšel, ale hlas vypověděl službu a vystřídal ho dusivý kašel. Bolelo to, a S'Arik se zamračil, než zase zvedl hlavu a čelil medikovi. Bez jakéhokoli odmlouvání - ne, že by mohl - otevřel tlamu tak aby do ní menší jedinec dobře viděl. A ejhle, fleky na jazyku byly. Ještě světlejší, ale poměrně početné. Celý jeho krk byl nepěkně podrážděný.

S'Arik si byl vědom, jakého rizika pro něj nemoc mohla být, ale... Vlastně nebyl. Podvědomě odmítal fakt, že by jeho mohlo porazit něco takového. Po smrti bratra už samozřejmě neměl pochyby o smrtelnosti ani těch, kteří na ni jsou připraveni, ale sám měl... Mnoho důvodů, proč přežít. Toto byla jen nepříjemnost na jeho cestě, a věřil Timothéemu dostatečně na to, aby ji nechat vyřešit. Byl ochoten o sebe nechat postarat. Možná. Být pacientem s ránou bylo něco jiného, než být pacientem s nemocí, ale nakolik?
Asi mu trochu cuklo v uchu, když rohatý vyslovil něco, co nechtěl slyšet, ale nesnažil se vypadat lépe. Medik měl pravdu a starý vlk si to uvědomoval. Musel si zachovat objektivní myšlení, ale... Proč to teď bylo tak těžké? Přestával rozeznávat rozdíly, přestával mít čistou mysl. "Ano," odpověděl prostě, bez omáčky. Až po několika nejistých nádeších byl schopen říci více. "Trvá to od návratu z Nihilské smečky. Kašel, bolest v krku, únava." Nechtěl plýtvat slovy, spoléhal na Tima, že se doptá na to, co potřebuje znát. V této vědní disciplíně měl S'Arik výrazné mezery, a tak musel přijmout cizí rady.

Snad zabrání do práce a drobné zvonění v uších z tření při broušení si vůdce tmavé srsti lemované modrými znaky všiml až když se blížila jeho směrem. Setkání bylo nevyhnutelné, tedy. S'Arik tak trochu zastavil svou práci uprostřed tahu, aby slyšel mladíkova slova, ale Iptar z tlamy prozatím nepustil. Probodával Ciela chladným pohledem, který se ovšem nelišil od jeho jiných výrazů. V duchu přemýšlel, jak ho slušně poslat jinam, ale když slyšel jisté nadšení ze zbraní, rozhodl se tomu dát šanci. Šel sice takhle daleko kvůli klidu a vzpomínání, ale šanci dohlédnout na členy smečky konec konců nemohl odmítnout.
Pomalu odložil tmavou čepel své wary. Na rozdíl od Ciela do svého výrazu ani činů nevkládal žádné viditelné nadšení. To neznamenalo, že ho neviděl rád - zbraně, válečnictví a vzdělání byla jeho doména. "Nerušíš. Přisedni si, máš-li zájem" odpověděl na první otázku. Popořadě. Byl ochotný sdílet své znalosti a zkušenosti. "Toto zdaleka nejsou pouze "lidské věci", Cielo. Tato nebyla ani vyrobena lidmi, nýbrž vlky." Lehce naklonil Iptar, aby si ho mohl lépe prohlédnout. Ach, poučování začínalo. Snad jsi přišel pro to, mladíku? Starého vlka téměř uráželo, že jeho posvátná zbraň byla nazvána lidskou, ale zůstal klidný a sečtělý. "Jde o zbraně. Vidím, že sám jednu vlastníš," lehce naklonil hlavu, když spatřil meč. "Mnozí je považují jako prostředky destrukce, avšak můžou hrát i roli efektivní obrany. Jde o nástroje moderního boje, nicméně musí mít dobrého vládce, jinak napáchají zlo."

Jen co se vůdce zotavil, už zase pracoval. Dnes se vydal dál, než obvykle, ne však směrem náhodným. Luka vlčích máků byla pro Přízračné lokalita hřbitovní a S'Arik musel z povinnosti i z vlastního odhodlání uctít svou rodinu. Už tu neležela jen jeho půvabná šedá partnerka, ale i bratr. Jeho hrob vykopal nedávno... A teď seděl poblíž, okolo sebe rozložené bitevní náčiní. Iptar, Veritas, taška s kameny a psacími potřebami... Kameny. Jeden z větších nerostů hnědofialové barvy vůdce přidržoval tlapou k zemi, zatímco o něj dobře koordinovanými pohyby přetahoval ostří tmavé wary. Ostřil zbraně - a to bylo samozřejmě slyšet.
Měl své důvody, proč to dělat u místa, kde odpočívala těla jeho rodiny. I důvody, proč si tuto práci vzal tak daleko od centra smečky. Snad asociální chvíle ho dostihla po zimě strávené v obklopení vlků? Kdoví. Tady měl ale svůj klid, mohl nerušeně přemýšlet i být prospěšný.

Bylo to nedávno, co se vrátili z Nihilu, kde se odehrála svatba jeho syna a panovnice monarchie. Velký tož krok v mezismečkových a rodinných vztazích, však? No, snad vlivem zimy se to vše zatím zdálo nedosažitelné a nefungující. Sníh ne a ne opadnout, mrzlo, sněžilo. S'Arik ale cítil, že změna přijít musí, a dokonce i po nocích sledoval oblohu, hledajíc v ní jakákoli znamení. Rutina, kterou jen málokdy provozoval z důvodu skutečného hledání naděje a odpovědí. Kruté časy ale žádaly po ústupcích a krocích dříve nepřipustitelnými směry.
Ať už to byla dlouhá náročná cesta na jih a zase zpátky nebo ony noci strávené venku, Ordovi... Bylo zle. Zprvu vinil stáří a mráz, ale když se jeho nitro začalo vzpouzet a nutit ho ke kašli, se kterým se jen těžko v klidu dýchalo, věděl, že bude muset navštívit medika. Timothée už mnohokrát prokázal své znalosti, proto si také zasloužil své vyšší postavení, ale to neznamenalo, že S'Arikovi úsudek ohledně vlastního zdraví poměrně dlouho zacláněla pýcha, altruismus a snaha zachovat si image odolného vůdce. Stáří ale bylo nebezpečné, a on rozhodně nechtěl, aby ono poměrně prosté rozloučení s A'Kazou bylo tím posledním.
Vešel do nory léčitele. "Timot,-" zvolal na medika, ale v půli slova jeho hlas zvrátil v záchvat kašle. Vůdce nevypadal zdravě - oči znavené, po všech čtyřech se vlekl statečně, ale viditelně odlišně, než obvykle, když býval při síle. "Obávám se že musím vyhledat vaši pomoc." Nakonec ze sebe slova dostal, ačkoli jeho hlas postrádal zvučnost. Momentálně se soustředil na to, aby se znovu nerozkašlal.

Dozvídat se, že ohnivá smečka přeci jen podniká kroky k lepším zítřkům bylo... Uspokojivé, ale nejisté. Nové jméno znamenalo čistý štít, a to znamenalo prostor pro jakýkoli ztřeštěný nápad, který se nezkušení vůdci mohli rozhodnout prosadit. Vysoký ušatý vlk před Sarikem nevypadal nezkušeně ani omylem, ale vůdce Přízračných samozřejmě věřil více svému úsudku, než cizím slovům. Že Raymondovou derniérou byla změna názvu smečky... Znělo jako rozhodnutí mladého, leč dobrosrdečného alfy. Seveřan si téměř stýskal, že šedý vlk není tím, se kterým dnes jedná - bylo to překvapení. Pohledem na moment sjel k Zathrianovi, který se mu v lecčem podobal. Aspoň že mladík nemusel čelit stejnému osudu a sedět ve vedení od útlého věku. Jaké plány měli asi Azaryňané ohledně budoucího směřování smečky?
Nějakého vysvětlení se mu dostalo, a přesto mu v duchu vyvstaly další otázky. "Těší mne vidět, že se nepřikláníte k dřívějším praktikám," vyslovil chladně, jako vždy, "nicméně se obávám, že pokud se snažíte odprostit od pout temné minulosti, bude to stát více dlouhodobé snahy a působení navenek." Měl rady, které mohl dát - nyní však alfovi Azarynu spíše naznačoval, že slovo říká jedno, druhé říká čin. Zpráva byla toto vcelku pozitivní, ale nebyl typem vlka, který by byl ochotný Azarynu okamžitě smazat dluhy a křivdy. Předpokládal, že tak to bylo i naopak - a to bylo v pořádku. Věci měly svůj čas. "Pravá síla může mít mnoho podob, jak ty úctyhodné, tak zvrácené. Mohu vás ujistit, že žádná forma zbytečného krveprolití do její definice nepatří. Doufám, že v tomto se naše názory shodují." Řečnická otázka, ačkoli bedlivě sledoval Feierovu tvář, aby zachytil reakci. S'Arik věděl, že mezi členy smeček to přirozeně vřelo, ale kde by měla začít změna, když ne u jejích vůdců?
Dnes tu ale byli hlavně kvůli zimě, a o tom také přišli jednat. Informovat se o novém vedení a názvu sousedů byl vlastně jen bonus, který přímo nesouvisel s jejich misí. Feier řekl, že nemá s Přízračnými osobní problém - to bylo dobrým znamením. "Vzpomínky na nemilé události v naší historii v paměti našich členů přetrvají, to však neznamená, že není možné je vylepšit novými. Samozřejmě neočekávám okamžitou změnu, to není reálné. Snaha o vhodné kroky k lepším vztahům však reálná být může, a je základem diplomatických procesů, které vedou k trvalému míru. Povězme si, uskutečnění léčitelského workshopu je jedním z takových kroků. Byl uskutečněn díky členům našich smeček." Byly důkazy, že se něco děje. S'Arik krátce pohlédl na Tima - toto byla jeho zásluha. Přestože se Ordo sám workshopu neúčastnil, čistě z důvodu aby nepůsobil jako distraktivní prvek, slyšel dobré ohlasy. "Absence komunikace mezi Přízračnými a Azarynem... Sice funguje, ale dle mého názoru není vhodnou prevencí opakování problémů." Jak se ukazovalo, měli hodně témat, o kterých si promluvit. Tohle způsobovalo to rádiové ticho, nojo. Nic, co by se nedalo probrat, ovšem - a Sarik měl zkušeností i trpělivosti naštěstí dost.
Ještě se nedostal ani k té zimě! Ale teď, teď už se k tomu tématu chtěl vyjádřit. "Přízrační čelí zimě rovněž obstojně. Jako jejich vůdci je však mou povinností se snažit vyvarovat možných krizí - a kontaktovat vás se zdálo být nutností. Věřím, že spolupráce by mohla pomoct oběma smečkám ve zdraví přežít zimu i podpořit vřelejší vztahy. Nyní mám konkrétně na mysli možnou výměnu bylin - ovšem pouze v případě, že taková výměna nepoškodí dárce, ale pomůže příjemci, a naopak. Můj Coelo medic byl řídícím výměn za Přízračné." Hlavou naznačil k rohatému medikovi. "Na znak dobrých pohnutků jsme vás rovněž chtěli varovat ohledně možné hrozby." Ach, toto tíživé téma. S jeho odhalením počká, dokud se alfa Azarynu nevyjádří k jeho slovům. Proteď mluvil dostatečně.

Zdravím, vítej,
u magie si prosím dávej pozor, aby léčila skutečně jen mysl a léčení ji stálo nějaké to úsilí + Dawn bude schopná dlouhodobé psychické potíže mírnit, nikoli je zcela vyléčit. Jinak schvaluji, opravovat nemusíš :)
Doporučuju se přidat na náš discord! Tam probíhají domluvy na hry i další komunitní aktivity. Odkaz najdeš v pravém menu.

Schválené

Že se Ancunín uměl přizpůsobit své společnosti, to měl S'Arik možnost sledovat už teď a tady. Neslyšel už od něj ona zbytečná slova, která otravovala jeho konzervativní vnímání. Ordo byl rozhodně zastáncem nepsaného pravidla, že správné myšlenky se daly vyjádřit ve třech větách... I když s tím občas sám měl problém. Byla i toto snad součást zkoušky? No, rimor se musel umět přizpůsobit jak terénu, tak společnosti. Užitečný skill, na kterém ve vyhrocenějších situacích mohlo záviset i přežití. Celý život ve smečce by se dal považovat za nutnost se přizpůsobit, aby jedinec naoplátku mohl čerpat výhody. Podřídit se systému, přispívat k dílu.
Pojďme neprobírat, jaký názor měl S'Arik na zázraky. Takové slovo bylo v jeho očích příliš citově zabarvené, a tak ho nerad užíval. Přízrační mu k tomuto nabídli lepší alternativu, co říkat - osud. Byl to osud, když byl vlk ve správný moment na správném místě, ne zázrak. Sice ani takové náhodě logická mysl nevěřila a zpochybňovala ji, ale s tím už se ve světě, kde vlci ovládali nejrůznější magie, muselo počítat. Ačkoli mu to drásalo rozum, byly věci, které si nedokázal vysvětlit žádnou vědeckou metodou, co znal.
Ancunín odhalil další zajímavá fakta o své magii. "Jak dlouho dokážete svou magii udržet v chodu?" V mysli se mu zrodil nápad, jak šmírovací schopnost použít, a tak se musel ozvat. Třeba o takovém kultu měli málo informací, a rozhodně by bylo užitečné to změnit... "O vaší magii před smečkou nebudu bezcílně vyprávět, avšak buďte připraven ji použít k jejímu prospěchu. To očekávám od každého Přízračného." Nakonec mu přecijen dopřál své slovo, že nebude každému na potkání vykládat, co za trapnou magii jejich nový člen má. Souhlasil, že některé věci bylo strategicky výhodnější držet v tajnosti. Nebyl to slib - nemohl slibovat něco, co nevěděl, že nebude třeba někdy vznést. Třeba při plánování s vedením Přízračných si dokázal představit, že by taková informace byla užitečná.
Ještě nějakou dobu mu trvalo, než dopsal. Kus kůry byl teď odshora dolů popsaný znaky. Ne všechny byly nejlépe čitelné, ale museli si postačit. S'Arik odložil Iptar, protáhl si krk a podíval se na vlka, který žádal o místo v jejich řadách. "Rimoři jsou Přízračným hlavním zdrojem informací. Jsou znalí komunikace i základů diplomacie, mají přehled o blízkém i vzdálenějším okolí smečky, hrozbách a příležitostech. Cestují a objevují, ale hlavně zjišťují, co se děje ve světě a relevantní informace ohlašují svému vůdci a smečce. Můžou sloužit i jako spojky mezi smečkami." Pochyboval, že Ancunín slyšel oficiální znění profese, a proto mu ho musel říct nyní. Zkouška do smečky prověřovala nějakým způsobem všechny vlastnosti, které měl dle jeho názoru ideální umět, a které Ancunín prohlašoval za své silné stránky. Ty slabé... Po přijetí měli odhalit a minimalizovat. "Vaše zkouška bude prověřovat přednosti rimora. Doručte tuto zprávu Jejímu Veličentvu Voltaire, královně Nihilské smečky. Sídlí mezi horami u moře, kus od místa, kde se tato řeka vlévá do moře. Vyřiďte jí mé pozdravy a vraťte se s odpovědí na území Přízračných. Očekávat vás budeme za pět dní, pokud nenastane... Komplikace zaviněná počasím." Být příjemnější doba, nedává Ancunínovi více informací než "doručte tuto zprávu královně Voltaire", aby si Nihilskou smečku našel sám. Rimor musel mít přehled o smečkách... Ale měl pocit, že sama cesta na jih a zase zpět byla v toto krušné období dostatečná zkouška vytrvalosti, vzhledem k tomu, že jeden nikdy netušil, kdy přijde další vítr a sněžení. "Přeji mnoho zdaru, Ancunine," dodal a tlapkou jeho směrem přistrčil desku s textem. Zvolil by mluvený vzkaz, nebýt faktu, že Ancunín je stále cizí. Naprosto kriticky ho tedy zatím musel považovat za nedůvěryhodnou spojku.

<< Cayna

S'Arik nebyl nejmilejším vlkem, ačkoli jeho slušnost mohla být s touto vlastností zaměňována. Udělal by vše pro dobro smečky a své rodiny, ale nikoli, ale to protože mu to dávalo smysl. Neposkytoval Malce azyl ve smečce z lítosti, život cizinky mu mohl být ukradený. Hrálo tu více faktorů. Pověst smečky, Timothée, mládí dotyčné... Možná i to, jak se dnes starý vlk vyspal, i když to by si nikdy nepřiznal.
Mířili tedy do hvozdu. Jistě se jim podaří najít vhodné místo, kde zkriplenou vlčici uskladnit. Po očku sledoval, jak se pohybuje, snažíc se sám zhodnotit její stav. Pokud to nepřežije... Aspoň měli jídlo. Toho v zimě nebude nadbytek. Na jeho výzvu se i přes prvotní zaváhání (které S'Arik okamžitě považoval za znak nedůvěryhodnosti) rozpovídala o svém příběhu. Ne, že by si Ordo ze zmíněného dokázal sestavit nějak obsáhlý obrázek. Její rodina byla pryč, byla z toho vykolejená natolik, že nebyla schopná mluvit normálně... S psychickou podporou ale nemohl sloužit. Malka byla chodící důkaz, že emoce neměly dobrý vliv, protože mu to zabraňovalo dostat potřebné informace efektivně. "Nemilé," zareagoval stroze a chvíli mlčel. Měl dostatek slušnosti na to, aby projevil soustrast aspoň tichem, protože slova emocí na jeho jazyk nepatřila. Ve ztrátě blízkých se mohl vidět, a právě proto se od toho musel odosobnit. Rozhodl se doptat. "Víte, z jakého důvodu došlo k tomuto krveprolití?" Jestli byli vlci co ho zapříčinili mrtví, asi na tom nesešlo, ale Orda samozřejmě napadlo, že by po ní mohl někdo jít. Nevěděl o ní nic, a pokud ji mělo území smečky chránit, muselo se to změnit. Ptát se na detaily zároveň mohlo pomoct prokouknout nedomyšlenou lež. "Máte někoho známého v současnosti? Spojence či nepřítele?" Pokračoval s dotazy, zatímco vkročili na hráz, pravý vstup do centrálních částí území Přízračných.

Mít dostatečné množství informací bylo vždycky důležité. Jeden nemusel spoléhat na domněnky a výmysly. Byla to strategická výhoda v boji i při komunikaci, při správném použití nejsilnější zbraň, co se kdy vlkům do moci dostala. Jak už naznačil, dalšího rimora uvítá, hlavně takového, co dá do dobře odvedené práce vše, ale zároveň bude mít pouto u smečky - takoví jedinci se totiž statisticky méně dopouštěli zrady či odchodu. Až na V'Luth. Sestra, kterou už sestrou nenazýval, musela být výjimka potvrzující pravidlo. Nenáviděl takové případy, nedávalo to smysl. Při takové logice by číslo nezdařených členů jeho rodu v Norestu nebylo tři, ale jeden. Kam ta nová generace spěla? S'Arika vždycky štvalo, když nad událostmi neměl kontrolu. Když něco nešlo, jak bylo v plánu. Informace odstraňovaly tuto nejistotu a umožňovaly podnikat konkrétní kroky. "Vůdce smečky musí znát své členy," dodal nakonec, odůvodňujíc svůj zájem. Jistě více informací i o Ancunínovi nabyde, pokud se týpek úspěšně přidá do smečky. Od toho měli pozici sigmy, aby se nový člen začlenil do kolektivu a vůdce si stihl ověřit, koho přijal.
Ancunín zněl jako vlk, co se bude snažit. Snažil zapůsobit teď a Ordo přestával pochybovat, že by své slovo nedodržel. "Záleží, co považujete za zázrak," pronesl, když vycítil situaci vhodnou k filosofování, "i objevování neznámého se jedinci z jisté perspektivy může jevit jako zázrak, jelikož se předtím zdálo nedosažitelné." Jemně tím naznačoval, že mnohé je možné, když si mysl zamane. Vlk musel být v tuto dobu... Vynalézavý. Takovou vynalézavost teď S'Arik vlastně předváděl s kůrou a lýkem, co svlékl ze stromu. Tento vynález jeho domoviny se ukázal být užitečný jinde, bude i dnes.
Zatímco Ancunín mluvil o své magii, on velmi podivně popadl svou zbraň. Co nejníže na rukojeti, vzdálenější kraj zbraně si opřel o rameno. A začal... Vyškrabávat do dřeva. Šlo to pomalu, když tu neměl pořádné náčiní, ale i v takovéhle situaci byl nesčetněkrát. Po několika písmenech zvedl hlavu, aby se věnoval svému společníku. "Zajímavé." Magie, co ošálila druhého, aby ho považoval za přitažlivého. S'Arik si nedokázal představit, že by ho taková magie ovlivnila, všechny jeho lásky skončily špatně a on už dávno neměl takový drive po tom si hledat společnost. A samozřejmě považoval za absurdní, aby samec byl přitažlivý pro samce. Co byla vůbec přitažlivost? Co byla láska? Popis Ancunínovy magie v něm vyvolávala mnoho otázek. "Takové... Manipulování se může zdát při snaze o rovnou konverzaci riskantní, ale připouštím, že může být užitečné při jednání s... Méně striktními jedinci." Snad jeho ledový pohled dostatečně napovídal tomu, že čáry dotýkající se jeho emocí nikdy nechce vidět nasměřované svým směrem.
Opět se shýbal k psaní. Vzkaz, co chtěl napsat, nebyl žádnou slohovkou, pouze krátkým vzkazem, každopádně tu ještě chvíli budou. Neměl tu své barvy, kterými by to šlo rychleji. "Dejte mi pár chvil, Ancuníne, a zadám vám zkoušku." Neřekl co dělá, ani proč to dělá. Chtěl estreláka nechat v nevědomosti, mást jeho mysl teoriemi, se kterými by mohl přijít. A taky potřeboval chvíli klidu.

Mladší obránce konečně přešel z pasivní defenzívy do aktivní. Tuto změnu S'Arik vítal - znamenalo to akci, ve které bude moct aspoň jeden z nich uštědřit ránu. Tady rozhodne koordinace, schopnost rychle reagovat a v druhé řadě i ta síla, obratnost a vůle vyhrát. Tu Ordo měl velkou. Doteď dával synovi šance, byl mírný, neútočil s ničivou přesností, kterou používal za války. Skončí chytrým manévrem A'Kazova výhoda vzdálenosti, nebo si mladý stihne poradit?
Povšiml si, že kosa už nevisí ve vzduchu kvůli magii. To se mohlo kdykoli změnit, ale zatím mu to dávalo šanci trochu předvídat další kroky protivníka. S'Arik ani omylem na rychlosti neubral - srazí se? To by bylo... Bolestivé. A možná osudné pro pěknou zbraň, co jim bílý umbra pracně získal. Šedý nehodlal běžet přímo proti kose, ne s nohama na zemi. Když už se blížili a vypadalo to, že srážka je nevyhnutelná, uskočil do své pravice. Při dalším odrazu vyskočil výše a mířil na A'Kazu. Zbraň protínala vzduch první.

Toto nebyla jen zkouška bojového umění, síly a strategie, ale ve výsledku hlavně vytrvalosti. A'Kaza za sebou už měl boj s Hariuhou, S'Arik věděl, že bude unaven. Sice se tak netvářil, ale dával mu šance - třeba prostor pro to, aby A'Kaza zaútočil první. Nevyužil toho kupodivu ani teď, když se šedý rozhodl mírně vzdálit... Bylo načase přestat oťukávat a vysilovat sebe i syna a místo toho zasadit silnější ránu. Svým způsobem byl boj se zbraněmi jako tanec. Krok sem, krok tam, každý velmi důležitý. Co když někdo překročí normu?
S'Arik tentokrát nezaváhal. Nehodlal nechat synka odpočívat. Předvedl několik skoků doleva, a pak znovu prudce zaútočil, směřujíc Iptarem na A'Kazovo břicho lomeno hruď. Kolik útoků mohl ještě se strategií "držet" mladý ustát?

Pěkné, schválené!

Pěkné, schválené! (A věk bude mladý dospělý)