Príspevky užívateľa

Jakožto vůdce smečky S'Arik nesměl chybět na takové události, jakou byla slavnost Estrel - a vlastně nejen proto, existovalo spoustu důvodů proč jít. Mimo prosté slušnosti, když už byl pozván, patřil i upřímný zájem o členy smečky. Vlci z rodu Estrela do Norte Přízračným mnoho dali a přestože už tu nebyl Alo-pé, se kterým by vlk jeho nátury jistě navázal zajímavou konverzaci, i mladší generace přeci musela poznat, že jsou chtění a respektováni, obzvlášť když tak ukázkově ctí své předky. Velmi dobře věděl, jak důležité pro rodiny tradice jsou, ani on by za žádnou cenu nedal dopustit na zvyky svého rodu.
Blížil se k místu konání a už z dálky zaznamenal světlo ohně, okolo něhož se už nacházelo pár stínů. Teprve když došel blíž, rozpoznával tváře. Tři členi rodu, který tuto slavnost hostil, Roihu a Norek, jejíž přítomnost ho mile překvapila - obvykle by čekal spíše svého syna, že se ukáže dřív. Její snaha se účastnit událostí ho těšila, tak jí kývl na pozdrav. "Pěkný večer přeji," došel za svou lex, předpokládal, že to ona to tu povede. Pohled věnoval samozřejmě i Timovi a Ghu'laassovi. Mladého samo sebou už předtím viděl, ale nyní se naskytla příležitost zjistit, jaký chlapec vlastně je. "Vybavuji si dřívější rovnodennost, co pořádal váš otec, Ryumee. Pokládám za úctihodné, že jste se rozhodli tuto... Sešlost opět uspořádat." Vzpomínky už nebyly tak jasné jak bývaly. Mnoho o kultuře pořadatelů akce vlastně nevěděl - a doufal, že s tímto problémem mu přítomnost zde pomůže.

Hledět na všechny ty vlky na jednom místě starému vlku připomnělo, jak málo z nich vlastně zná. Zůstával doma se svou smečkou a svými spisy a ven chodil jen málo. Ne jako dřív, kdy procestoval celý Norest od severu k jihu, od západu na východ a nikdy se nezastavil. Stal se z něj... Poustevník. Domácí krysa. Cesta na ples byla ve skutečnosti jeho nejdelší výpravou za poslední dva měsíce. To ale mělo dobrý důvod - věnoval se svým potomkům.
Z Ryumee vyšla vlastně docela zajímavá informace. Vymýšlela si snad někdy i o svých znalostech? To by u léčitele bylo nemístné a nebezpečné. Tuto myšlenku ale rychle zahnal, jelikož podezření nemohl zakládat na jediné větě. Nebyl to předmět debaty. "Pak by nebylo od věci najít vlky, kteří tuto výzdobu sestrojili. Je pravděpodobné, že o těchto rostlinách budou něco vědět - taková informace by mohla být užitečná." Byli tu na plese a S'Arik myslel jen na práci a na profit, ajéje. Starého psa ale novým trikům nenaučíš, on už se měnit nehodlal. Navíc, přidal si úkol na seznam věcí, co chce na plese udělat, a to mu znělo jako dobrá motivace. Třeba i Ryumee pomůže - byla přece kápo medic, zvláštní neobjevené rostliny by mohly spadat do jejího zájmu.
Sledoval okolí - vlky nesoucích pochodně i přicházející. Nemohl si nevšimnout Raymonda, alfy Ignisu, který přicházel s celou svou rodinou. S'Arikovu pozornost na moment ukradli jeho čtyři čerství potomci. Takže mladý alfa a teď i mladý otec. A nebyl svobodný. Vidět Marielle po jeho boku ho krapet překvapilo. Vlčici, která dříve patřila do jeho smečky. Vlčici, které nabídl budoucnost, když byla na dně. Tehdy to zřejmě nepobrala... Přesto necítil zášť. Měla rodinu, nejspíš byla šťastná. "Samozřejmě," odpověděl Ryumee. Poslouchal ji, i když měl oči jinde. Hledal bratra, když ještě nemohli zajít za Voltaire nebo tančit. "Nihilští vystrojili toto setkání skutečně ve velkém měřítku," komentoval, sledujíc hranici, která po zapálení všemi ohnivci vzplála do obrovské ohnivé koule, než se zase uklidnila. "V kraji, ze kterého pochází můj rod, se taktéž uspořádávaly obrovské slavnosti a ceremonie. Účastnilo se jich přes několik desítek vlků. Nikdy však ony prostory nebyly takto vyzdobeny." Henob byl sice pěkné místo k životu, ale vzhledem k jejich filosofii a způsobu života byly přehnané ozdoby brány jako zbytečné. Kultura Společenstva Milagy se značně lišila od této. A přesto mu nyní i toto připadalo jako domov - jiný kraj, jiný mrav. Tady vlci slavnostně nosili květiny, věnce, pláště a další přírodniny. Co našli, zkrátka. A to nebylo špatně. Moc nevěděl, proč o tom Ryumee říkal. Snad jen chtěl nadhodit téma.
S'Arik zbystřil, když se u ohně začalo něco dít. Neměli to zrovna na dosah tlapky, ale přesto si tmavý vůdce dokázal prohlédnout vlky, kteří se tam ochomítali - a zrak mu na nějakou chvíli přistál na šedém vlčeti, kterému se zřejmě něco přihodilo. Netrvalo mu dlouho, spojil si to dohromady - tohle vlče bylo ve věku potomků jeho bratra a mělo znaky jeho rodiny. "Obávám se, že to je má neteř," vyřkl to tiše, spíše jako myšlenku, co omylem vyplula na povrch. Pokud ale Rya stála blízko, jistě to mohla slyšet. No, strýček S'Arik tam nehodlal běžet a zachraňovat situaci - už se o to starali jiní. Spíš se znovu rozhlédl po davu, jestli neuvidí zbytek rodiny. Hlavně bratra a Brisu, kterým by rozhodně rád zdůraznil, že jejich rodina má jméno a ani mladí potomci bez rozumu ho žádném případě nesmí zkazit.

Když vememe v potaz to, jak velké území Přízračných bylo, potkat někoho jen tak náhodou vlastně tak pravděpodobné nebylo. S'Arik byl ale na obhlídce - bral to jako jednu ze svých mnohých povinností, dívat se, jestli se na území nevyskytovaly nové překážky či hrozby, které by smečka musela vyřešit. Vlci mají naštěstí velmi dobrý čich - právě pach mu prozradil, že v blízkosti se vyskytuje Nihilan a tulák. Nebyli sami, cítil i pach domácího a Nihil byl přeci spojenec, takže nemusel nijak extra pospíchat. Na stará kolena už to beztak nebylo úplně příjemné, měl rád svůj klid - pakliže by to ale bylo nutné, ovšem že by neváhal nabrat rychlost a anulovat nebezpečí sám. Zbraň s sebou neměl, dokonce i tašku nechal ve svém sídle - asi ze strachu, že by se někde cestou zničila. Měl však doprovod. Obrovský černý krkavec kroužil nad lesem a sledoval svět pod sebou. Snad pro své pobavení, snad protože si noxe oblíbil.
Když došel na místo, zjistil, že původce třetího pachu už se zde nevyskytoval. Byl tu Kethir a tulák - světlý vlk, na kterém ho rozhodně jako první upoutala jeho hlava. Měl lebku na sobě nebo to byla jeho součást? No, bylo by neslušné se zeptat. "Zdravím," pravil šedý s ledovým klidem. Bez emocí, jako vždy. Řečí těla dával najevo sebejistotu, jak by vůdce měl, ale nijak přehnaně. Došel blíže. "Kethire," kývl na pozdrav i modrému vlku osobně, než se podíval zpět na cizince. Čekal vysvětlení.

Vrhl po ní pohled. Zajímalo ho, jak se ke zkoušce staví - ne všechno totiž řekla slova. Brala to jako povinnost či skutečně toužila po tom konečně vyjít z "vlčecí" ochrany a postavit se na vlastní tlapy? Ze všeho, co měla na výběr, si vybrala astrála. Kdyby toho byl S'Arik schopen, rozzářila by se teď očka zase jemu - role učitele mu totiž byla také blízká, obzvláště kvůli výchově nové generace svého rodu, bral ji za jednu z nejdůležitějších. "Astrál je důležitá pozice a vyžaduje mnoho zodpovědnosti. Jako astrálovi by ti byla svěřena výchova všech vlčat od třetího měsíce jejich života až do chvíle, kdy se začnou vzdělávat ve své budoucí profesi," pravil významně. Musela být dobře obeznámena s tím, do čeho jde. "Budeme muset pečlivě prověřit všechny tvé předpoklady."
Co tím říkal? Že to nebude jednoduchý, samozřejmě. Učit neznamenalo jen vědět základ ze všech povolání, ale i vědět o světě, smečce včetně její kultury a historie, ovládat schopnost rychle reagovat a v nejhorším případě být schopen chránit. Jak na tom byla s bojovými vlastnostmi, to popravdě neměl jediného tucha. Anjel ale vypadala jako vlčice, která se na toto připravovala - a hodlal jí dát čas se připravit ještě trochu víc, protože právě teď byl rád, že chodí. "Pokud je to tvé definitivní přání, setkáme se za soumraku na ostrůvku, kde prověřím tvé dovednosti i znalosti." Zastavil se a podíval se na ni, z očí do očí. Snad aby umocnil důležitost svých slov.

Ani vysoký vůdce Přízračných nemohl propásnout velkou událost období, ne-li roku, jakou byl ples pořádaný jejich spojenci. Při poslední příležitosti před dvěmi lety ještě jako aesta zůstal hlídat doma, zatímco zbytek se odebral na slavnost, letos už ho do společnosti táhla jak povinnost hrdě reprezentovat svou smečku, tak úmysl udělat si nové kontakty. V účasti Ignisu vnímal jak příležitost vztahy zlepšit, tak risk dostat se do další prekérní situace - doufal ale, že všichni budou hrát fér a mír skutečně bude zachován. Byla to podmínka účasti, přecijen. Přesto S'Arika znepokojovala realita, že tentokrát jejich domov příliš hlídán nebyl - zůstali tam najisto jen Cielo, syn Ryumee a nejmladší potomci samotného Noxe, kteří i se svou matkou náhle ochořeli. Nebylo divu, že do poslední chvíle neřešil společenský oděv ani svůj doprovod, když se bál o jejich zdraví a dělal vše, aby měli před odchodem většiny smečky pohodlí. A že by se něco špatného mohlo stát, když bude pryč - přecijen, byla to slušná dálka. Dovolil si nakonec tedy pozvat Ryumee, která také postrádala společníka. Teď, když tu nebyla Nadezhda a Nwod'reoka nebyla ve stavu, aby mu jako za starých časů stála po boku, to byla jediná logická volba. Jaké by to bylo, kdyby sám vůdce přišel na tak obrovský ples sám? Asi by to ve výsledku příliš nevadilo, jelikož stejně hodlal spíše chodit mezi vlky a navazovat kontakty, ale aspoň na ten tanec to chtěl mít domluvené. A třeba Estrelačka ráda bude v obraze a doprovodí ho na okružní jízdě. Co se týče výstroje, S'Arik si na sobě nesl jen svůj zlatý náhrdelník, který pro důležitost události řádně vyčistil, a pak se mu na krku houpala ještě zašpuntovaná lahev s tekutinou neznámého původu. K čemu ta byla a jaké bylo její složení, to se dozvíme později.
S'Arika zajímala obzvláště účast Kultu, který byl také přizvaný - co pochopil, to kvůli nim se to celé mělo konat v noci, počínaje západem slunce. Až příchod na místo konání mu odhalil, že takové rozhodnutí hrálo do karet i další realitě, kterou byla výzdoba. Musel se pro tu krásu široce rozhlédnout, když vstoupili na mýtinu - krom toho, že byli všude vlci a ne málo, to tu bylo i nádherně nazdobené. Přírodninami a pak i podivnými houbami, které upoutaly jeho pozornost. V davu mimo členů své smečky zaznamenal i jiné známé tváře. Obrátil se ke své společnici. "Obdivuhodné vyzdobení. Znáš tento... Organismus?" Začal k Ryumee, vlastně nevěda jak svítící houbu pojmenovat. Krátce na svítící prvek ještě hleděl, než se znovu rozhlížel kolem. Zrovna zaznamenal vytí královských z Nihilu. Voltaire přicházela i se svou sestrou. Musel se rozhlídnout, jestli zachytí tmavý kožich svého syna, A'Kazy. Běda mu, kdyby nepřišel! Měli něco domluvené. Hodlal najít i zbytek rodiny - přes všechny povinnosti ve smečce vlastně ani nestihl poznat vlčata svého bratra. Vzali je sem rodiče?
Princezna sháněla dobrovolníky a on stál někde vzadu. Už nebyl mladý, aby měl potřebu se hrnout dopředu a vše vidět. Toto iniciativní místo přebírali jiní. Přesto ho potěšilo, že i za Přízračné se přihlásil dobrovolník - Hariuha, jejich umbra. Zrovna u něho neodhadoval, že by si přál být středem pozornosti, takže jeho důvody... Buď měl zájem o to si šplhnout, pasivně agresivně oponovat Ignisu (kvůli tomu ohni) nebo to bylo něco emotivního, čemu by S'Arik pravděpodobně nerozuměl. "Cením si, že jsi přijala mou nabídku. Předpokládám, že zde máš známé, které si budeš přát potkat - i já mám. Nejdříve však hodlám navštívit královnu Voltaire a ocením tvůj doprovod." Přecijen, bude to vypadat lépe, když vůdce a coelo přijdou spolu, hezky vyjádřit co měli na srdci. Přestože souhlasil, že tento ples by měl být o jedincích, byl toho názoru, že na smečky by se stále nemělo zapomenout. Nebyla to bariéra, byla to... Možnost k poznání. A slušnost byla na místě, když byli pozváni jako smečka. Než dodělají onen zahajovací ceremoniál, jak pochopil, museli čekat. Snad bude královna k zastižení.

Schválené, nahodí se až budeš splňovat podmínky pro další charakter.

Schválené

Ahoj,
registrace bude potřebovat pár oprav co se týče psaného textu. Z charakteristiky sice pochopím, jaká Miriam tedy je, ale blbě se čte - např. velmi často používáš několik jednoduchých vět pro popsání jedné charakteristiky, i když by se daly shrnout do jednoho lépe srozumitelného souvětí. Dále:
- Na začátku věty se píše velké písmeno
- Čárka se píše obvykle jen když má souvětí víc přísudků (sloveso)
Doporučuju si to po sobě celé přečíst, pozastavit se nad každou větou, jestli opravdu dává smysl sama o sobě i v kontextu, pak teprve pokračovat dál. Nebo jednoduše - otevři si nějaký text editor, pomůže ti chyby odhalit :)

Magie je v myšlence v pořádku (pokud jsem ji teda pochopila), ale taky potřebuje lépe popsat. Návrh:
- Místo "dokáže to ovládat smysly" můžeš například říct ovládá to na povel nebo svou myslí
- "nevědoma" má úplně jiný význam -> myslíš neslyšně
Mimo to si odpověz na otázky - jak dlouho to vydrží ovládat? (Aby nebyla slyšet celou noc nebude povolené). Spotřebovává na ovládání magie energii nebo ji omezuje limit? Kolik/jaký?

Opravu pošli jako odpověď.

Ahoj!
K magii prosím dopiš informaci, jestli se může vlk, do kterého je takhle "nahlíženo" fyzicky bránit. A když Anuki prozkoumává cizí minulost, přehrává se mu v reálném čase?

Hraniční dobu u magie stáhneme na 3 roky. Jinak ok, opravovat už nemusíš, schválené

Teď tomu začínal rozumět. Byla tu Anjel, byla tu za ním a přála si se stát Aestou. Vysoká slečna už skutečně nebyla žádným malým vlčetem, za ten čas, co u Přízračných vyrůstala, se velmi posunula. Měl pocit, že nejvíc to u ní podnítil její romanticky život a nutnost trochu předčasně dospět - ale byla to její zásluha, její práce a něco, na co být hrdý. Přál si, aby dokázal vyjádřit trochu víc radosti nad tím, že za ním pro zkoušku přišla. "Dobrá," kývl a vstal. Tohle byl důležitý moment, pro ni i pro smečku. Vlastně to nebylo až tak dávno, co pokládal zkoušku Finnovi, jejímu staršímu bratru. Starý vlk se pomalu rozešel z kopce. Pomalu, rozvážně. Anjel pokynul, ať kráčí s ním. "Pak jsi jistě už vybrala, kterou profesi ve smečce máš zájem jako Aesta zastávat," vrhl po ní očkem. Sám si musel v hlavě projet, co vlastně bylo na výběr. A co by na Anjel odhadoval? Možná něco s kytkama nebo vlčaty.

Ahoj!
Vidím jen pár drobrostí k úpravě:

- Píšeš, že Annarelle je 7 let, ale na obrázku máš 9 let. Kolik jí tedy je?
- V písemnostech máš občas překlepy (zapomenuté velké písmeno na začátku věty, sem tam chybí háčky čárky nebo čárka...) Doporučuju ještě jednou po sobě přečíst. Jinak pěkné!
- Zmiňuješ "lidé" nebo "dítě" ve smyslu označení davu/potomka - šlo by nahradit jinými slovy, mluvíme o vlčici
- Magie okay, jen dopiš, že zvířatům rozumět nebude. Rozepiš, co všechno se tedy může pomocí magie dozvědět (jak dávno do minulosti může jít, jaký má dosah, jak se jí to jeví - funguje to tak, že jí o informacích okolí vyloženě řekne nebo to nějakým způsobem z místa vycítí?)

Opravu pošli jako odpověď.

Snad to bylo jeho niterné přání vidět šedivou srst své partnerky a její levandulové oči, co v ten moment ovlivnilo jeho smysly. Nebo jistá setrvačnost všech těch myšlenek, které prošly Hvězdnou jeskyní a jeho hlavou a týkaly se právě jí. Brzy ji hodlal jmenovat do funkce a otevřít tím novou kapitolu života všech obyvatel smečky. Nebo v jistém směru... Obnovit vzpomínku na časy staré. Na časy Artemisie, Alo-pého, Aaravose, Kory a dalších skvělých vlků, které měl tu čest poznat.
Odpovědi se mu dostalo - hlas to však nebyl ten Nwod'reočin. Patřil někomu mladšímu. Norek? M'Raan? Ne. Nebyly to ani jeho dcery. "Anjel," zopakoval tlumeně, stále upírajíc zraky někam do pryč. Až po několika sekundách konečně zavrtěl hlavou a otočil ji směrem k vlčici. Respektive, k zrzavo-bílé skvrně, která se v jeho pohledu postupně seskládala do formy vlčice, jak pixely ve videu se špatnou kvalitou. Už dobře poznával, o koho jde. S'Arik se nutil k disciplíně a příčetnosti - jeho reakce však stále byly vůči normálu mírně opožděné. "Zdravím." Musela něco chtít, když za ním došla. Významného? Asi ne, když byla ochotna počkat. Šedý ale nehodlal nechat utéct svou možnost vymotat se z víru nereálných halucinací - konverzaci. "Nikoli. Noc strávená s hvězdami ze mě nedělá nedostupného. Doufám," v hlase se mu objevil záchvěv nejistoty nad svými vlastními slovy. Něco, co by se mu v případě, kdyby nebyl na omamných látkách, rozhodně nestalo. Nebo to byl pokus o humor? No, i běžný S'Arik by jen tak nebyl ochoten přiznat, že není při smyslech či že není připraven být zrovna k dispozici. "Co máš na srdci, Anjel?"

Pokládat si otázku "co by se mohlo stát" nikdy nevěstilo dobrý konec. Přesto to byla ta linka, která poslední dobou S'Arikovi duněla hlavou. Těžko říct, jestli to už byly následky magie, stařecká demence nebo skutečná obava podložená rozumným důvodem. Nebo to bylo poselství od hvězd? Ať to bylo jakkoli, pro vůdce Přízračných to byla dostatečná výmluva pro to strávit noc nasáváním omamných plynů ve víře, že najde odpovědi. Dříve by se k takovým postupům neuchyloval, dnes... Byla jiná doba. Přestože se cítil při síle, rozum mu říkal, že toto klidně mohlo být jeho poslední léto. Dožije se vůbec dospělosti svých nejnovějších potomků?
Když z oné jeskyně po hodinách stráveních hlubokým přemýšlením (a několika momenty mikrospánku) vycházel, byl už den. Otupělé smysly v ten moment nezaznamenaly přítomnost pachu členky smečky stejně jako by nezaznamenaly blížící se hrozbu. Ještě měl hvězdičky před očima, vědomí někde v oblacích nad zemí a jen stěží líným tempem se dobral na místo před jeskyní, kde byl pěkný výhled do údolí. "Nwod?" Vyřkl do éteru, když konečně zaznamenal kroky a jemný odér něčeho, co v jeskyni nebylo. Hlavu ale neotočil, prázdně upírajíc zraky na něco neurčitého dole v údolí.

Schválené