Príspevky užívateľa

Pokojně kráčeli do vnitrozemí ostrova, doprovázeni dlouhými stíny stromů a zlatými paprsky zapadajícího slunce, které se míhaly mezi kmeny. Anjel se rozpovídala k tématu, které jí Ordo zadal, a on poslouchal. Vzala to od konce, hezky popořadě. Byl rád, že si pamatuje jména všech vůdců, to pokládal za důležité informace. Zmínila Nadezhdu, potopu, spojenectví s Nihilem i jeho nástup, to byly hlavní body. Po její řeči kývl, nedávajíc najevo, že by snad někde udělala chybu. Přesto si neodpustil dodatečnou otázku. "Dokážeš vyjmenovat aspoň sedm vlků, kteří dříve u Přízračných působili? A pokud stále žijí v Norestu, kde se nyní nachází?" Samozřejmě narážel i na jejího nevlastního bratra a sestru Timothéeho, ale nechal jí volnou tlapku, aby zmínila, koho chce. Chtěl, aby si uvědomila, kolik vlků dříve Přízrační čítali. Jejich slávu, velikost. A fakt, že vlci přichází i odchází.
Nepředpokládal, že by s touto otázkou měla problém, a tak posléze přešel na další téma. Jak si vedla jí hodlal objektivně říct teprve na konci, proteď si držel nestranný přístup. "Část druhá, rozhled a diplomatické dovednosti. Na hraních se setkáváš s igniskou hlídkou. Nabízí Přízračným spojenectví proti novému, společenému nepříteli ze západu, o kterém nic nevíš, vyžadují ale okamžité uzavření dohody. Jaká bys postupovala? Pro teď opomeňme, že by tvá první povinnost byla sehnat výše postaveného, chci slyšet tvé řešení situace." Pokud měla učit další generaci, zcela jistě potřebovala znát politiku své smečky. Přestože to byla ona pro mnoho vlků "nudná" kapitola, mohla mít při špatném přístupu fatální následky. S'Arik při výchově vždy dbal na to, aby si vlčata uvědomovala dopad svých činů a hodlal do toho namočit i Anjel.

Přízrační měli vlastně docela štěstí s teritoriem. Hvozd poskytoval stín, louky rozmanité druhy bylin, hory dobré úkryty a jezero... To bylo stabilním zdrojem vody a dalo se zde učit plavat. Veškerá tréninková půda jako na dlani, co víc si přát? Jeden by se nedivil, proč se tu tolik rodičů rozhodlo nechat vyrůst svá vlčata. Anjel byla jedním z nich a toto byl den její zkoušky. Sledoval, jak se blíží, už z toho se dalo mnohé usoudit. Zvolila si jednodušší cestu od lesa, chytré. "Dobrý večer. Vítám tě, předpokládám, že můžeme začít," promluvil s klidem a postavil se. Šel přímo k věci. Přestože řádné zkoušení mělo u funkce Astrála prioritu, i on by ještě dnes rád ulehl k zaslouženému odpočinku. "Nuže, Anjel. Tvá zkouška se bude skládat ze tří částí. Pakliže se prokážeš u všech, zítra již budeš vstávat jako Aesta astrál smečky Přízračné." Musel samozřejmě naznačit, že je i šance, že porotu přesvědčit nedokáže. Chtěl ji tím motivovat, aby ze sebe vydala to nejlepší. V duchu si ale nemyslel, že by taková šance existovala. Rozešel se směrem hlouběji do vnitrozemí ostrova, mezi stromy. "Část první: vědomosti. Co vše víš o historii naší smečky?" Samozřejmě byli vlastenci, ovšemže první otázka měla směřovat na toto. Jestli jednou měla vychovávat vlčata v ideologii smečky, musela znát její historii.

Schválené

Schválené

Stále tam máš chyby, ale opravím ti. Schválené.

Pro tmavého vlka bylo toto rozhodnutí jedním z těch těžších. Záviselo na něm mnoho, pravděpodobně celá budoucnost této menší, rodinné smečky, kterou si za tu dlouhou dobu tolik oblíbil. Už to nebyl jen azyl pro starého tuláka poznamenaného válkou a osudem, byl to skutečný domov. Jeho dobro mu bylo přední a tedy byla i dobrá volba prioritou. Všechno si neslo plusy i mínusy, ale věřil, že Ryumee bude skutečně tou správnou volbou pro pozici lex. Toto postavení bylo mezi Přízračnými pravomocemi v podstatě stejné jako to vůdce - ale nakonec byli všichni stále jedna smečka, jedna rodina. Neměl pochyb o tom, že by bývalý coelo medic mohl být přijat zle, byla to vděčná pozice a zrovna léčitelé měli velký nadhled. Bezpochyby znala členy lépe než jiní.
Estrelačka odříkala přísahu a Ordo jí naslouchal. Jistě se svých slov bude držet, když jí dnes byli všichni svědky. Mlčky sledoval výrazy shromážděných a ve valné většině opravdu zaznamenal přijetí. Nikdo se ale zatím neodhodlal vystoupit a jít Ryumee pogratulovat osobně. Teď byl na to čas. Chápal jejich zdrženlivost, podobnou slavnost si ze současného obecenstva pamatoval nejspíše málokdo, vlastně se podobná kulturní událost od jeho nástupu do funkce nekonala. S'Arik se iniciativy chopil. "Tvá přísaha jest přijata, Ryumee," pohlédl na vlčici, pak už pokračoval jen hovorovou hlasitostí. "Gratuluji. Po skončení ceremonie tě doprovodím do Hvězdné jeskyně," i on symbolicky sklonil hlavu, jak mnozí dělali. Pak poodešel k davu, aby mohli přijít a gratulovat i ostatní. A aby si Lex užila svou chvíli slávy. On toho nebyl schopen, jiní však měli plnou svobodu v tom gratulovat s úsměvem na tváři i vřelejšími slovy. Hrdost Ryina syna byla dokonce hmatatelná - pohled Orda spadl i na kytici, kterou k této příležitosti přinesl. Pěkný to pohled.

Jak se ukázalo, dotyčný byl zájemce o místo mezi Přízračnými. Nešlo tedy o žádné zlé zprávy, jak si tmavý zprvu mohl myslet. Po přijímání určitého velmi výřečného tvora byl projednou rád, že tento vlk zatím působil spíše jako tichý charakter. Hledal domov? Z jakých důvodů? Nepouštěl do smečky kdekoho, vše muselo být zaslouženo. Navíc, to co vlci tvrdili svými slovy nutně nemusela být pravda. "Jsem S'Arik Dasurk Milaga, vůdce Přízračných. Rád vám poznávám, Skadi," promluvil zdvořile. Nezapomněl na vychování, to nikdy. Jeho tón stále postrádal byť jen kapku emoce. "Kethir se vám jistě zmínil o příjimacím rituálu," podíval se na modrého vlka, aby si potvrdil teorii. Pokud měl Skadi zájem o smečku, předpokládal, že už si něco zjistil. "Pokud nemáš co dodat, můžeš jít, děkuji ti." S'Arik obvykle všem vykal, ale Přízrační ho naučili, že tykání navozuje přátelštější atmosféru. Pokud neměl modrý vlk co říct o jejich novém zájemci, mohl se vrátit ke svému každodennímu životu.

Tento den byl S'Arikovi motivací už od chvíle, co se jeho první vlčata v Norestu narodila. Z jeho strany to tehdy byl plán zachovat rodovou linii, ze strany Nadezhdy to byla zkušenost s vlčaty... Ale když na to přišlo, otec samozřejmě své potomky velmi miloval a uvnitř se jen dmul pýchou, když zaslechl o nějakém jejich úspěchu. Tolik se bál, že by o ně mohl přijít tak jako o své první dva syny, ale nestalo se tak - a Norek s A'Kazou se dočkali třetích narozenin, které v rámci tradic rodu znamenaly slavnost Kosuth'laes a přísahu. Mnozí vlci by to nazvali nudnou a otravnou zvyklostí, ze které si nikdo nic nevezme, Milagovcům to však byl velký event - své sliby brali vážně a tento obzvláště důležitý měl stvrdit věrnost ideálům, kterým byli od malička učeni. Starý vlk si vybavoval obřad, který společně se svými sourozenci před všemi těmi lety podstoupil, pro něj to byla nostalgická událost. Jeho tělo už pomalu chřadlo, zdaleka nebyl tak při síle jako kdysi... Jeho synové a dcery jsou však teprve na začátku toho pravého, dospělého života.
Od Hvězdné jeskyně byl krásný výhled na celé území Přízračných, proto zvolili toto místo. A'Kaza s Norek byli přeci jen od narození jejich členy. Slunce šplhalo do své nejvyšší pozice a darovalo každému pod ním aspoň kapku tepla, kterou na podzim ještě dokázalo vyprodukovat. Místo nebylo nijak zvláštně vyzdobeno - možná tak pár klacků a kamenů uklidili z cesty, aby to působilo aspoň nějakým tím decentním dojmem. Na sobě měl pouze svůj zlatavý náhrdelník, připomínku domoviny. Hleděl do kraje, čekal na signál od syna s dcerou, že jsou připraveni začít. Nechtěl to protahovat, v návaznosti na slavnost těm dvěma plánoval položit zkoušku na Aestu. Vyhlížel i přicházející - zvána byla rodina a samozřejmě i každý Přízračný, který by stál o to se dozvědět víc o kultuře Milagy, strávit společně nějaký čas či jen oslavovaným vzdát hold. Konec konců, když pomineme cizí slova - byla to oslava narozenin.

Den se pomalu chýlil ke konci a blížil se čas, kdy se tmavý Ordo měl setkat s vlčicí, která hodlala obhájit svou volbu profese a stát se plnohodnotným členem Přízračných. Od jejich setkání ráno už se již stihl dát do kupy, přestože stále nebyl v nejlepší formě. Ostrov nebyl nejvíc frekventované místo na území - ba naopak, bylo to místo odlehlé, tiché a klidné - vlastně úplně perfektní, pokud někdo hledal samotu nebo nechtěl být rušen. Samozřejmě bylo trošku složité se tam dostat, když neexistoval funkční most, ale co by se nezvládlo. Starý vlk se na ostrov dostavil předem, aby se jeho kožich a vybavení stihlo usušit, dokud bylo Slunce ještě jakž takž při síle. Podzim byl však oficiálně v chodu, tak to ani tak nebyla zrovna příjemná koupel. Byl si jistý, že i Anjel bude chvíli nacházet svou cestu přes jezero, i to byla svým způsobem zkouška, co měla prověřit odhodlání. Starý vlk měl na sobě postroj i s tmavou čepelí své zbraně. Přinesl s sebou ještě jednu zbraň, kterou ukryl v křoví kdesi na ostrově. Vyhlížel vlčici na břehu, klidně pozorujíc okolí.

Šedý si momentálně nevzpomínal, kolik toho o kuluře své rodiny okřídlenému říkal, ale určitě toho nebylo příliš. Nebyl součástí rodiny, a přestože se S'Arik s kultuoru svého rodu netajil, ba naopak, hrdě o ní vyprávěl, onen jazyk si zkrátka málokdo zapamatoval. "Dospělí členi rodu Milaga skládají přísahu, ve které se zavazují ctít své předky, zákony rodiny a její myšlenky. Slavnost Kosuth’laes má v naší kultuře velkou symbolickou hodnotu a odehrává se před zraky smečky." Takže byl zván i Finn, ano. A každý jiný Přízračný. "A'Kaza je rovněž již zasnouben, tudíž ho čeká svatba." Že se jeho syn jednoho dne od otce odstěhuje sice S'Arik věděl a vlastně za to i mohl, ale stejnak se na to musel psychicky připravovat. Musel doufat, že ho dobře vychoval a chlapec bude vzorně šířit dál jméno rodu jak se patří.
Křídlo tmavého překvapilo a vrhl po mladém boční pohled. Nebyl zrovna dvakrát navyklý na fyzický kontakt. Nemohl ale tvrdit, že by to bylo vyloženě neslušné - vždyť se znali a toto byl očividně nějaký projev útěchy. Možná to okřídlení vlci dělali, jak by to ale on věděl? Jediný dospělý okřídlený vlk, co ve Společenství Milaga žil, zemřel kdysi za války. Nepoznal je, Norest byl pro tmavého při jeho příchodu kompletně nový obzor. I o různorodosti vlků v Norestu napsal ve svých spisech pár řádků. Ale zpět k tématu, útěchu... Neočekával. Vše sděloval jako prostý fakt a zachovával si svůj ledově klidný přístup. Pokud byl Nwod'reočin osud zemřít, nebylo v jeho silách tomu zabránit. Zůstal mlčet a hleděl vzhůru, dokud se jeho společník neozval se slovy vděku. "Jsem potěšen, že má osoba tě mohla tu dobu provázet, Finne. Urazil jsi kus cesty." Jeho slova chvály příliš emocemi nekypěla, ale to nic, co starý vlk řekl. Jako obvykle. Mluvil však pravdu - ovšem, že tu vždycky byl pro členy své smečky. Mladí byli obzvláště důležití pro budoucnost, měl ohledně toho jasnou vizi.

Zrzavá vlčice obdržela první instrukce. Teď byl čas si oddechnout, připravit se. Zkoušce na Aestu pokládal Ordo velkou důležitost a věřil, že večer bude při smyslech víc, aby byl schopen ji Anjel správně položit. Sám musel promyslet, z čeho všeho chce budoucího astrála zkoušet, protože to nebylo jednoduché povolání, zahrnovalo všechno. Jaký učitel, takoví žáci. Vlčici sice viděl v Přízračných vyrůstat, ale nebyli si nejbližší - další důvod, proč přípravu a plány nezanedbat. No, večer se ukáže. S'Arik kývl na rozloučenou a vydal se do své jeskyně, aby se pořádně dal dokupy. Nechtěl, aby ho při tak důležitém obřadu kromě stáří omezovaly ještě páry z Hvězdné jeskyně.

Schválené

Stále tam máš nějaké chyby, ale opravím ti při nahazování.
Schválené, můžeš hrát :)

Zdravím, vítej!
Registraci v pořádku, k opravě ti ji vrátím jen kvůli gramatice, která trochu kazí celkový dojem. Opakovaně máš špatně y/i (shoda přísudku s podmětem či vyjmenovaná slova - např. mohutnými tlapamy -> správně: mohutnými tlapami) nebo ě/je (např. oběvuje -> objevuje). Slovo habit by se dalo pro srozumitelnost nahradit slovem zvyk. Pro opravu doporučuji využít nějaký textový editor, který ti chyby automaticky zvýrazní.
Opravu pošli sem a doplň prosím i tvůj discord, ať vím, jak tě označit.

Ahoj,
v charakteristice máš gramatické a interpunkční chyby, nic extrémně překážejícího, ale doporučuju ještě jednou přečíst nebo využít textových editorů. Délku splňuje, možná pro příště dokonce ani není třeba věnovat tolik textu vzhledu - charakteristika je hlavně o povaze vlka.
Magii poprosím sepsat do souvislého textu. Srozumitelně, stručně, konkrétně. Zároveň do ní přidej odpovědi na otázky - jaké následky má magie na zasaženého? Vnímá Ebony obsah noční můry nebo ji pouze vyvolá a neví, co zasaženého straší? Je to tak, že Ebony navázáním očního kontaktu spouští noční můru a zasažený je nedobrovolně nucen oční kontakt držet, nebo může i ten uhnout pohledem a tím se magii vyvarovat?