Príspevky užívateľa


< návrat spät

Strana:  1 ... « späť  24 25 26 27 28 29 30 31 32   ďalej » ... 48

Schváleno

Vítej zpět,
povaha v pořádku (ale těch přesných 150 slov vidim :D), magii poprosím vzhledem k novým pravidlům rozvést, specifikovat a omezit. Na článek ohledně toho je odkaz v registraci.
Celou registraci pošli potom znovu sem

Schválené

Vítej, registrace pěkná, schváleno ^^
Jméno bude změněno na Imamu, nahodíme asap

Schválené

Schváleno

Ahojky,
povaha je krátká, máš 125 slov, minimum je 150. Můžeš uvést nějaké jeho zájmy, přesvědčení nebo jak funguje v kolektivu, komu projevuje zmiňovanou oddanost (příklady, vymysli něco nebo rozveď vlastnosti, které zmiňuješ). Za čárkou se píše mezera, za tečkou také. Někdy věty nedávají smysl, je tam spoustu chybiček, obvykle shoda přísudku s podmětem, složeniny, čárky. Přečti si to po sobě. Doporučuju hodit to celé do wordu, ten ti chyby najde.
- Chyba např.: "Zřídka je nepřívětivý a nevrlý."
- Takzvaně, jen tak
- Tahle věta nedává smysl: "Ikdyž nemotorný,ale skvělý lovec pomáhá mu k tomu dost jeho schopnost." - Formuluj lépe
Magii by bylo nejlepší trochu rozepsat, specifikovat. Musí zůstat na místě, aby nebyl vidět? Jak dlouho dokáže v maskované podobě vydržet?

Opravu pošli sem

Schváleno

Ahojky,
povaha, minulost i magie má spoustu gramatických chyb. Děláš hrozně dlouhá souvětí, klidně to rozděluj na jednotlivé věty, bude to lépe srozumitelné.
- Např.: "...Může vám přijít dost nepříjemný a nepřístupný, ale když toto chování přetrpíte otevře se vám druhá část kůže, která je již měkčí a někdy ho uslyšíte se i zasmát, začne být příjemnější a pustí si vás o trošku blíž tady máte už skoro vyhráno a zbývá vám poslední část kůže, kam si, ale nepustí nikoho komu nedůvěřuje plně."
- Správně: "Může vám přijít dost nepříjemný a nepřístupný, ale když toto chování přetrpíte, otevře se vám druhá část kůže, která je již měkčí. Někdy ho uslyšíte se i zasmát, začne být příjemnější a pustí si vás o trošku blíž. Tady máte už skoro vyhráno a zbývá vám poslední část kůže, kam si ale nepustí nikoho, komu nedůvěřuje plně. - stačí počítat přísudky
Shoda přísudku s podmětem: ... tekly mu slzy.

Doporučuju si to hodit do wordu nebo do google documents, ono ti to samo řekne, kde máš chyby.

Zbytek ok, opravu pošli sem pak

Zdravím,
v písemnostech vše ok, v magii prosím o nějaký způsob obrany nebo omezení. Můžeš toho dosáhnout např. ochabnutí oběti lze narušit překvapením Anniky/zvířata větší než je sama neovládne nebo jiné omezení související s typem cíle/zkrátit dobu transu.

Jaká byla pravděpodobnost, že by i jeho bratr dorazil do stejné říše jako on? I když, ono říše se o Norestu říkat příliš nedalo, porovnávajíce ho s Henobem. O to menší byla pravděpodobnost. Narazil snad Aikan stejně jako S'Arik na moře a zastavil se kvůli němu s myšlenkou, že dále cesta nevede? Nebo vedl svou cestu přímo za ním, aby mu řekl, co se ve Společenství od jeho odchodu dělo? Ať byl důvod jakýkoli, klidně i prostý pud jít za poznáním, Dasurk byl nesmírně rád, že svého bratra vidí. Vypadalo to, že toho už nikdy živ neochutí, takového rodinného shledání - avšak stalo se to, dělo se to, dělo se to právě teď, tady na hrázi. Fakt, že i tentokrát stál S'Arik v čele nějaké smečky, se mohl zdát absurdním. Jakoby toho vůdcování neměl dost, když se své role vůdce kdysi vzdal, dobrovolně. No, tady se aspoň neděly války. Obecně, Norest byl místem mnohem klidnějším pro život, než Společenství Milaga, ačkoli to nešlo porovnávat. Jiný kraj, jiný zvyk. Milaga byla napřed. A s mocí přichází zodpovědnost.
Počkal, než se černý vlk dostane až k němu. Stále mlčel. Mnozí by si to vysvětlili jako naštvání, překvapení nebo zmatení, bratři ale věděli, oč jde. No a pak tam stáli beze slova oba, hledíc na sebe. Ticho prolomil mladší. A starší kývl. "Vskutku, spoustu zim uplynulo," souhlasil, konečně nahlas. Než promluvil znovu, na chvíli se odmlčel, prohlížejíc si Aikana od hlavy až k patě. Zajiskřilo mu v očích, když zahlédl i známou Waru na jeho zádech. Zda-li se stále vyrábí, na to se musel také zeptat. "Rád tě vidím, bratře." Snad by se i usmál, ale za ta léta asi docela zapomněl, jak se to dělá. Emoce, ty stále potlačoval, aby ho nepřivedly ke zkáze tak jako jejich sestru. "Co tě přivedlo sem? Snad tuláctví? Nebo mi neseš zprávy?" Hlavně ať to nejsou špatné zprávy. Ne, byla to spíše řečnická otázka, co vše se událo v jejich domovině můžou probrat později. S'Arik nepředpokládal, že když Aikan vážil cestu až sem, že se nebude ochotný zdržet. "Jak tě znám, už jistě víš, že jsi vstoupil na území Přízračných, Aikane Tah'rezo wanehar." Používal ještě toto jméno? No, kdyby ne, jistě ho upozorní. On si svá rodová jména nosil hrdě. Ani však nelitoval svého rozhodnutí vstoupit do Přízračným.

Pěkné, schváleno

S'Arik tam nebyl v ten první moment, když vlčata nasála svůj první vzduch do plic. Nadechla se skutečného vzduchu, opravdového, čerstvého, vláčného a kouzelného vzduchu Starého hvozdu, který byl nejdůležitějším útočištěm smečky a rozhodně jeho důležitou součástí. Tak jako se oni sami, jejich noví podomci, měli stát významnou součástí Přízračných. Budoucí otec v tu chvíli možná jen zkrátka dával prostor vlčici, která jeho vlčata měla přivést na svět, a nebo - a pravděpodobněji - prostě měl práci. Známe muže, vždy mají něco na práci. Ani u tmavého to nebylo jinak. Mnozí by řekli, že by si tu práci vzal za ženu, kdyby mohl, vždyť ji vykonával s takovou chutí a přemýšlivostí... Naštěstí existovala věc, která mu byla tisíckrát cennější než dobře odvedená práce, ba i cennější než dobro smečky. Spěchal za zvukem, který zněl jako ono znamení.
Na místě už se nenacházela jen Nadehzda a Ryumee, ale i ty dvě zcela čerstvé kuličky života, které jim osud nadělil. Skrývaly se u maminky. S'Arik téměř zapomněl slov, jak jím ta chvíle uvnitř pohnula, zůstal chvíli stát na místě. Ne na dlouho. "Ryumee - děkuji," podíval se na šedavou vlčici s vděkem v očích. Rozhodnutí ji přijmout do smečky nelitoval - jen potvrzovala, že její rod stále ještě zastával své zvyklosti, že na vlky z Estrela do Norte stále bylo spoleh. Čas jejich potomků však byl už za nimi - nyní hleděli na záda potomků Milagy. "Tak je z tebe matka, Nadehzdo," pogratuloval bílé vlčici, která se konečně zbavila toho břemene pod srdcem. Vypadala, že i ji ti prcci nesmírně těší. Jak věděl, matkou byla poprvé, takže měla spoustu důvodů, proč na sebe být hrdá. Tmavý přišel blíže a lehl si k ní, pokud svolila, aby se na jejich novorozené potomky podíval. Jejich kožíšky byly v obou případech tmavé s zrzavými flíčky. Ono to bude lépe vidět, až povyrostou, ale už teď se S'Arik dmul pýchou, že rod bude pokračovat, a dokonce i dle očekávání, stále v té tmavé barvě jeho předků. Rod bude pokračovat i mimo Henob, mimo nebezpečí od nájezdníků a nepřátel rodiny, v klidném prostředí Norestu. "Povedli se ti. Děkuji," promluvil po chvíli, zcela očividně dojat touto chvílí. Ne, že by uronil slzu nebo něco takového, jen to ne, ale snad malé pozvednutí koutků se na jeho tváři objevilo. "Je to poprvé ve známé historii, co se vlčata mé rodiny narodila do světa mimo rodnou říši - avšak nezklamala. Hvězdy jim předpovídají zdárnou budoucnost. S pomocí zdravého rozumu a logiky." Narovnal se. Bezesporu byla toto poslední podobná situace, které bude svědkem. Věřil, že s Nadehzdou se o mladé postarají skvěle a ti rozumní a logičtí vlci z nich opravdu vyrostou. Nyní byl čas ty životy pojmenovat. "Jsou to synové nebo dcery?" Zeptal se. Ze shora to příliš posoudit nešlo. A ne, že by bylo jeho právem to zjistit.

Schváleno

Schváleno
*Magii mám, další char Kiler


Strana:  1 ... « späť  24 25 26 27 28 29 30 31 32   ďalej » ... 48