Príspevky užívateľa

S'Arik chodil po jižnější části Lesa na úpatí. Ne zmateně, ne bez cíle, ačkoli se by to tak vzdálenému pozorujícímu mohlo zdát. Ve skutečnosti kupil hromadu klacků. Dřeva na podpal určeného do Vissalis, jeho sídla, které teď obývala jeho sestra a její rodina. Jak smíšené závěry z toho dělal - bylo zvláštní, že se tu v jeden den ukázala těhotná a ještě ten samý den jí musel ubytovat ve své jeskyni na území smečky. Nechal rodince soukromí a šel dělat něco užitečného, doufajíc, že bude porod úspěšný. Proto byl tady, v lese, po kterém se v tuto dobu místy válely mlhy.
Skládal další klacek na hromádku, když spatřil šedou srst druha Anokathry. "Gwynne," oslovil ho a napřímil se. Vypadal, že má naspěch. "Vše v pořádku?" Byl připravený na jakékoli zprávy. Pokud vše v pořádku bylo, asi byl čas, aby si promluvili. Musel si ho prověřit a hlavně ho seznámit s tím, jak bude jejich pobyt fungovat.

Tmavého mladíkova gesta a tvrzení mátla. Ještě včera si byl docela jistý, že Huntleyho zná, dneska mu ten samý vlk tvrdil, že užívá jiné jméno. Byl pod vlivem cizí magie? Nebo to bylo ještě zcela jinak? Vysvětlení se mu dostalo, ale důvod mu nebyl bližší o nic víc. Jeho výraz se nezměnil, chlad zůstal. O čem Huntley - tedy Chris, mluvil, v něm vzbudilo vlnu nesouhlasu. Jméno Christian znal ze své vlastní historie v kontextu dobrého vojevůdce, vlk před ním mu dávalo kompletně jiný význam. "Není omluvy pro vykonání násilí na druhých, jak v zákonech této smečky vztahující se na každého jejího člena, tak v otázkách morálky. Pověz, měl jsi pádný důvod pro ukončení cizího života? O koho se jednalo?" Pokud jeho motivace byla jen "protože můžu", jak z chaotické řeči Chrise vyplývalo, nehodlal ho nechat jít bez odpovědnosti. Kult, to byla věc kompletně mimo jeho ideály. Nejspíš se v mladém spletl. "Kult je tedy místem, kam hodláš zamířit?"

Všiml si změny na chování mladého, když mu S'Arik řekl to, co mu řekl. Bylo to na něj moc? Zpět to vzít nemohl a ani by nebral. Své potomky čelit realitě učil od začátku, Ace bohužel tu šanci neměl. Možná se tomu měl věnovat dřív. Kde jako alfa zklamal? Odpovědi na ta slova se mu nedostalo, vlče mlčelo. S'Arik na něj stále hleděl ze své výšky, klid na tváři. Až to, co z Aceho v prostém jednom slovu vypadlo, ho v mysli značně překvapilo.
Pootočil hlavu do strany. "Můžeš mi říct, jak jsi přišel na tento nápad?" Pravil. Ne ofenzivně, ne naštvaně, klasickým tónem, spíše z čisté zvědavosti. Chtěl, aby se Ace měl dobře, ale nebylo tajemstvím, že o Ignisu v tomto ohledu pochyboval. On byl malé vlče hluboce zasažené odchodem svých rodičů... Ignis byla smečka rváčů. Smečka vlčat rváčů, ale stále rváčů. Poslední dobou byla pachová stopa jejich hranice ale silnější, a tak předpokládal, že smečka získala nové členy. Třeba mu sám Ace řekne víc.

Ahoj,
první věc - opravená charakteristika je krátká, přidej tam ještě něco. Můžeš se zaměřit třeba na její vztah se smečkami, její ideály, slabiny... Určitě ještě popřemýšlej, jestli opravdu může být dobrá bojovnice a lovkyně, když je slepá.
Magii je třeba zaměřit na jednu věc - buď dokáže ovládnout vlky nebo zvířata nebo rostliny. Popiš víc, jak takové ovládání vypadá. Ví o tom živočich, který je ovládán? Dokáže se bránit? Musí Charlie ovládaného vidět, nebo má způsob, jak nitě ovládat na dálku?

Opravu pošli sem

Byl dobře rozpoložen a předpokládal, že si s Acem jen krátce popovídá o tom, co kde létá a půjde dál. Slova malého ho o tom ale nepřesvědčila. Zatímco tmavý sklonil hlavu k jezeru a nasával vodu, pozorně poslouchal malého vlčka. Zvedl hlavu, když si mladý sám uvědomil chybnost svých tvrzení. Otočil se na něj a prozatím zůstal ticho, aby si vyslechl odůvodnění. Tak toto Ace trápilo. Odchod rodičů. Bylo to pochopitelné, když ho tady nechali, a tak mladého. Cítili se tak i ostatní sourozenci? Potýkali se s nějakou... Krizí existence? Ani S'Arik s odchodem jejich rodičů příliš nesouhlasil, neupíral však členům své smečky svobodu výběru. Tomuto vlčeti šlo zřejmě o to samé. Pokud však mohl udělat něco, aby tomu zabránil a nedával tak přílišnou svobodu i svým potomkům, hodlal to zkusit. "Ace, odchod tvých rodičů není událostí, která by se v běžném životě nestávala často. Vlci přicházejí, odcházejí, žijí a umírají. Je to koloběh života, se kterým se jednou budeš muset naučit koexistovat, jelikož vše má svůj čas," pověděl mu, hledíc mu do očí. Na tváři soucit neměl - jen ten klasický led, co obvykle. Ace, mladý vlk, co objevuje svět. Nox chápal, odkud ideu odcházet vzal, ale v jeho očích byl stále vlče. "Nejsem naštvaný a nebudu tě tu držet, věříš-li svým rozhodnutím. Chci však mít jistotu - kterou cestou myslíš, že tě hvězdy vedou?"

Jak předpokládal, i u Huntleyho hrál odchod jejich rodičů velkou roli v jeho životě. Sourozenci to nesli špatně a z nějakého důvodu už se jim mezi smečkou nelíbilo, i když Přízrační dělali vše pro to, aby se stále cítili doma. No, opět jich ubývalo a Nox mohl udělat jen to, že bude respektovat rozhodnutí členů. Tento mladý vlk už byl dost starý, aby o sobě dokázal rozhodnout. Neznamenalo to však, že S'Arik jeho rozhodnutí shledá moudrým. "Utíkání od problémů nikdy nepomohlo, Huntley. Tvá matka se tak rozhodla, ale neznamená to, že to bylo moudré rozhodnutí. Při stárnutí je čas od času třeba se osudu postavit čelem a smířit se s ním, ne si vybírat... Pohodlnější cestu," zareagoval na jeho řeč. Zcela nevěděl, co myslel tím ubližováním, ale hádal, že je to pouze obrazné pojmenování. Že se v tom mýlí mu došlo až když pokračoval. "Co tím myslíš?" Tmavý velikán pozvedl hlavu a jeho tón se snad ještě více ochladil. Jako otec, který neslíbil, že nebude naštvaný, ale chce slyšet celý příběh.

VYHODNOCENÍ

Správné odpovědi:
Sasha - šílený doktor
Corey - dračí démonek
Stadley - duch
Rawen - disco u bazénu
Zaniyah - radioaktivní zombie
Lailah - upír
Nadezhda - uctívač Nimlógů
Rozmarýn - mumie
Sariane - čarodějnice
Lumi - ovce smrt

Jako správná odpověď se počítá správně odhalený vlk. Co správná odpověď, to jeden bod. Pokud vaše odpověď neobsahovala všechny popisy, ale vlci byli správně, odečítá se bod.
- 10 bodů: Anjel, Brisa, Kiler, Varis, Fanta, Anokathra, Hariuha, Aikan, Raymond, Artemis, Roo, Aishila, Volt, Toshi, Tiam, Sage
- 9 bodů: Seneca, Mornie
- 8 bodů: Sariane, Vindigo

Odměny zatím zůstávají záhadou, ale budou jedinečné a budou se odvíjet od vaší volby. Můžete je odhalit tím, že si o ně zažádáte tady pod příspěvek - stačí napsat, který kostým těch deseti převlečených vlků se vám nejvíce zamlouvá! Učiňte tak z profilu, na který chcete odměnu.

Boo! Bye

Cestu zvládli, ačkoli mohl poznat, že Anokathra už se hodně přemáhá. Byli však tu, a to znamenalo, že už bude moct odpočívat. Na jednu stranu si S'Arik mírně vyčítal, že sestru nenašel dřív, na druhou stranu mohl být rád, že ji vůbec našel. Nerad si utvářel názory na základě jednoho setkání, ale i Gwynn se zdál být vlkem s dobrým srdcem. Obdivoval jeho připravenost i zručnost, když z povzdáli pozoroval jeho přípravu bylinek. Zřejmě už Any už znal dostatečně na to, aby věděl, co funguje. Věděl a znal, pomoc Noxe nebyla potřeba. Tmavý kývnul. Přístup šedého mu říkal, že nemají mnoho času. Nebyl tu potřeba a hodlal respektovat tradici, a tak věnoval své úsilí tomu, aby si sbalil nejpotřebnější. Do své tašky sroloval pár popsaných svitků včetně toho s rodokmenem, jeden rozepsaný dokument, nepopsaný pergamen a i něco na psaní. Jakmile měl toto, zbytek věcí ležících na stole uklidil do poliček pod patrem, kde už nějaké takové byly.
"Budu nedaleko, kdybys potřeboval pomoc. Vissalis je vám k dispozici. Až bude Anokathra stabilní, přijď za mnou, Gwynne," vrhl po něm náznakem povzbuzující pohled. Ačkoli si byl jist, že dělá dobře, stále tu byly okolnosti, které museli vyřešit. Až bude klid. Teď byl čas jejich rodiny a u toho neměl být, nebyl-li vysloveně zván. "Drž se, sestro," věnoval poslední slova i sestře. Mezitím už si k postroji připnul i Iptar. Poslední pohled na studovnu, poslední pohled na ten pár - a vyšel ven.
-> Les na úpatí

<--- Severní louka

Pamovala nálada prosáklá starostmi. Neměl jim to za zlé a soustředil se na cestu. Ve Hvozdě minuli tábor a jakmile z něj vyšli, čekalo stoupání. Vybíral nejjednodušší cestu.
Jakmile byli nahoře, bylo vidět do kraje. S'Arik páru krátce popsal zbytek cesty a sám se rozběhl vpřed. Chtěl nasbírat nějaké větve mladých jehličnanů, aby měla Any na čem ležet. Ono ve Vissalis něco bylo, ale podestýlka už byla stará a dělaná pouze pro jednoho vlka. Dohnal je pravděpodobně u vstupu. Mladý strom korunoval vstup do jeskyně. Čas na prohlížení však bude později.
Pokynul jim dovnitř a vešel. Chodbou vedla do osvětleného prostoru studovny. Na kamenné ploše v pravé části místnosti ležely srovnané i nesrovnané papíry, brka, inkoust a nevybalená brašna. V pravém rohu stál opřený Iptar, zbraň pána jeskyně. Jak bylo vidět, nebyl připraven na návštěvu. Mít zařízené vybavení, dalo by se Vissalis srovnat se čtyřhvězdičkovým hotelem. Rychle ledabyle rozprostřel větve na patře. "Přiveď ji sem," pokynul Gwynnovi a vrátil se k dvojici, aby sestře pomohl do patra. "Postrádáš teď něco, co je potřeba?" Položil ještě medikovi otázku, ochoten opatřit potřebné, aby mohl být druh a doktor s ní. S'Arik mohl znát základy, ale nikdy se o léčitelství nezajímal natolik, aby věděl, co přesně potřebují a co má dělat. Snažil si zachovat chladnou hlavu.

Schválené

Jak předpokládal, jednalo se o jejího partnera. Nešlo si nevšimnout jeho starostlivosti vůči vlčici, kterou tolik miloval. Dokázal si představit, že to ona byla v jejich vztahu tou divokou kartou, jak kvůli svému charakteru, tak z pohledu zdravotního. Těžko říct, jestli to dělaly hormony nebo se jeho sestřička změnila, ale tmavý si začínal připadat, že bezemoční přístup zastává jako jediný. Také si však vybavoval, jak velké výkyvy nálad měla Nadezhda, když čekala jeho potomky. Musel se smířit s fakty a později bude víc času si promluvit.
"I mě těší," oplatil šedému zdvořilé gesto kývnutím hlavy, ačkoli jeho hlas nezněl, že y ho skutečně těšilo. Tedy, ovšem že ho těšilo, potkat novou část rodiny - jen v jeho slovníku slova "těší mě", "mám radost" či "jsem rád" obecně příliš nezaznívala. Gwynn jistě pozná, jakmile za sebou budou mít více prohozenýh vět. Anokathra ho představila všemi jmény - vynechala však v očích S'Arika podstatnou věc. "Žel se nepotkáváme za lepších okolností. Vydáme se do mého sídla za Hvozdem, odtud na jiho-východ. Můžete tam zůstat více jak pár dní." Zachovával chladnou hlavu. Doufal, že sestra vydrží. Nebylo to daleko, ale trochu kopeček na konci vskutku ano. V cestě jim byla nora smečky, ale té se chtěl vyhnout vzhledem k stavu Ryumee a faktu, že Anokathře a jejím novým potomkům bude třeba dát čtyři týdny bez rušení, pokud ctila tradici. Nabídku šedého odmítl. Nebyl u podstatné části rozhovoru, neměli ale čas řešit to teď. "Není třeba úplat, ne v tuto chvíli. Území, na které míříme, je územím Přízračných. Já sám jsem jejich Noxem - však bude třeba později dodržovat jistá pravidla, nepřidáte-li se mezi nás. Spravím tě o nich až bude vhodná doba." Promluvil k vlkovi, zatímco se zařadil po boku Any a pomalu se rozešel k cíli.

---> Sídlo Vissalis

Jak se dozvěděl, on byl tou hledanou osobou. Nebylo nevšední, že za ním vlci ze smečky chodili, a tak ani nebyl překvapen. Finn nebyl výjimkou. Huntleyho bratr S'Arika pronásledoval kde mohl a aktivně se učil. Nejspíš se tmavý stal mladému vlkovi vzorem, což nebylo vzhledem k jeho pozici nic špatného. No, ať měl vlček stojící před ním dnes na srdci cokoli, alfa tu byl od toho, aby poslouchal a pomáhal. Nakonec, ať už šlo o smečkové problémy nebo osobní záležitosti, vše se ho to týkalo. Posadil se, připraven ho vyslechnout. Napadalo ho jedno - možná si přišel pro zkoušku na Aestu. Věk na to již měl.
Slova, co padla, ho ale přesvědčila o jiném. Pozvedl hlavu, ale výraz na jeho tváři se nezměnil. "Pověz, co tě vede k tomuto rozhodnutí?" Ačkoli se mu zpráva odcházejícího člena nelíbila, hodlal zjistit, co za tím stojí.

Co se týkalo prostředí, za roky pobytu v Norestu znal dostatek věcí, aby s nimi byl schopen sestře zpříjemnit pobyt. Dobrá loviště, místa, kterým se vyhnout, výskyt smeček... Základ jí řekl a byl si jistý, že ani ona se zjišťováním informací dlouho neváhala, když se sem dostali. Oba věděli, že informace jsou ve výsledku nejvíce cennou komoditou. V její situaci ale byl důležitá ta střecha nad hlavou. Nebyl si jistý, že Vissalis poslouží tak, jak si teď nejspíše představovala. Pro něj to byla práce navíc - nejspíš bude muset přestěhovat některé spisy do úkrytu Přízračných, aby zůstaly v bezpečí. A to opět zasahovalo do smečky a kolidovalo to s jeho povinností alfy. Věci by byly jednodušší, kdyby se Kathra a její nová rodina přidala k Přízračným - pokud však nyní nechtěla dělat takové rozhodnutí, musel to respektovat, i když mu to svazovalo tlapky. Nebude jí moct podpořit tak, jak by rád. "Jistě chápeš, že vaše nepřítomnost ve smečce na smečkovém území bude znamenat... Komplikovanější žití. Udělám však vše, co bude v mých silách, aby byly naplněny vaše potřeby," uvedl na pravou míru reálie. Asi ještě neznala Přízračné, ale na to bude také čas. Nevypadalo to, že je teď zralá na velká rozhodnutí. Už nějakou chvíli sledoval řeč jejího těla. Asi jí nebylo nejlíp. Stále si však na nic nestěžovala. Klasická tvrdohlavost jejich rodiny. Snad si ale už svou životní lekcí prošla, že o pomoc si musí říct sama. "Bude to trochu do kopce. Nesmíš spěchat, až vyrazíme." Mohl být o půl hlavy vyšší jak ona, stále si však nemyslel, že ji dokáže unést. Na zádech na postroji měl stále připnutých svých pár úlovků a ona měla váhy za dva. Popošel ale blíž, aby jí byl nablízku, kdyby si znovu nebyla jistá svými nohami.
V mlze jeho oči spatřily přibližující se siluetu. Poznal v ní šedého vlka. Vracel se z lovu, soudě dle zajíců. S'Arikův ledový pohled ho začal pronásledovat. Stál vzpřímeně, ale přesto uvolněně - patrně s vlčicí pouze v klidu mluvil. Došlo mu, že toto bude nejspíš partner jeho sestry, vzhledem k jeho chování. To ho upřímně trochu nepříjemně překvapilo. Čekal pozdrav a trochu respektu, ne tichý ignor. Svou nespokojenost najevo nedal. "Gwynn, je to tak?" Pronesl a mírně pozvedl hlavu. Představil by se sám, ale tato povinnost tu připadala na Anokathru.

Bylo tak těžké najít domov? Vlk potřeboval k životu málo - vodu, jídlo, teplo a přístřeší. Spokojenost byla věcí jinou a rozhodně důležitou, ačkoli ji S'Arik považoval za abstrakci. Toto místo mělo vše potřebné, aby bylo víc než pouhým úkrytem, kde vlk spal, schovával se před špatným počasím a rozmlouval s jinými vlky. Viděl v něm potenciál. A proto byla jeskyně tím, čím dnes byla.
Zvedl hlavu od stolu, aby se podíval na své dílo. V místnosti bylo vzhledem k přicházející noci přítmí, ale nedostatek nahrazovalo teplo sálající z menšího táboráku pod patrem. Sebral se, přešel místnost a přihodil do sloupu ohně několik suchých klacků. Dřeva naskládaného na hromádce vedle už mnoho nebylo. Možná tak na poslední hodinu. Tak dlouho už ale pracovat nehodlal. Vrátil se ke stolu, uchopil brko a pustil se do poslední fáze dnešního tvoření.
Pamatoval si, když tuto jeskyni našel - byla to docela náhoda. Bylo to krátce před tím, než se na toto území nastěhovali Přízrační. Tma vládla kraji a on hledal bezpečné místo pro odpočinek. Až ráno byl schopen zjistit, jakým skvostem toto místo ve skutečnosti bylo. Kvůli tuláctví ho opustil, ale když se vrátil a rozhodl se připojit k Přízračným, byl překvapen, že jeskyně zůstala neobydlená. Tím se stala jeho druhým sídlem - a od té doby to vypadalo tak, jak to vypadalo. S'Arik našel svou poustevnu. Svou Vissalis.
Dokončil poslední čáry a narovnal se, aby se podíval na své dílo. Nijakým umělcem nebyl, ale rozhodně využíval svých schopností psát. Před ním ležel dlouhý pergamen, který nalezl nedávno v troskách pevnosti za územím Ignisu. Neznalý by řeči nejspíše nerozuměl, vlci z jeho domoviny by ale byli schopni říct, na čem pracoval. Rodokmen. Zobrazoval rodinu Milagy, příbuzné i partnery, kam až si to celé pamatoval. Nejníže byli napsaní jeho mladší potomci. A'Kaza a Norek. Jak rád byl za jejich existenci - oni byli jeho motivací v tom tento dokument vytvořit.
Většinu času ve Vissalis netrávil. Býti Noxem bylo prací na plný úvazek a dalo se říct, že si to uvědomoval. Trávil čas na území a v blízkém okolí, když na území, tak většinou kolem centra Přízračných ve Starém Hvozdě. Studovna byla místem, kam chodil, když už neměl nic na práci. Čemu se však vyhnou nedokázal, bylo stárnutí. Fakt, že při nejlepším za pár let přijde čas, aby dokončil svou cestu. Cítil potřebu po sobě něco zanechat. Něco hmotného. Ačkoli Henob si svého vůdce i kvůli válce jistě pamatoval, zde nebylo, co by ostatním jeho dlouhou cestu připomnělo. Nekonal tak na znak ega - spíš pro odkaz nové generaci, že moudrost a poznatky sepisoval a ukládal zde. To, co se naučil na cestách, to, co mu předali jiní vlci, ať už slovně či pomocí Merger animo. Historii, příběhy z druhé ruky, teorie o fungování potravního řetězce, zvířecích spolků, magií, vesmíru i světa jako celku. Bylo mnoho, co mohl sdělit. Hledat prostředky pro to, aby tak mohl udělat, už bylo komplikovanější.
Jakmile inkoust uschnul, zabalil svitek do ruličky, opatrně ho uchopil a přenesl k patru. V otvorech ve stěně partra už několik takových bylo. Pár prázdných papírů leželo na kraji stolu. Čekaly, než je majitel také zaplní textem vědění. Dnes však už čas vypršel. Tmavý vyšel po scůdcích nahoru, sundal ze sebe vše, co měl na sobě a odložil to na kraj patra. Sám se pak uložil na improvizovaný pelech z mechu a větví jehličnanů. Usoudil, že dnes už do nory smečky nepůjde. Vissalis se v nějaké části jeho srdce stala domovem. Bylo to bezpečné místo. Oáza klidu. Tu abstraktní spokojenost tu cítil. Ačkoli byly věci, které mu dělaly starosti, hloubání nad vzpomínkami a psaní mu sloužilo jako jistá forma meditace. Brzy bude čas, kdy zasvětí své potomky do toho všeho, nebo aspoň části. Nyní byl čas k odpočinku - a tak vlk za praskání uhasínajícího ohně usnul.

"To beru jako samozřejmost" řekl, když mu tak nějak nabídla seznámení se svým mužem. Tak nějak to od ní očekával. Možná už nebyl jejím vůdcem, ale stále byl starším bratrem - byla v tom starost o sestru, žecítil potřebu onoho galantního Gwynna osobně schválit. Pro teď toto téma však šlo stranou, hlavně že zněla šťastně. Potřebovali vyřešit její problém s vlčaty, a to pokud možno rychle. Znal její zdravotní omezení a netěšila ho zpráva, že by její život mohl být v ohrožení. O to víc ale věděl, že vystavovat ji Přízračným v těžkém období po odchodu Kory a Shikua by nebylo vhodné pro morálku. Možná byl vázán povinnostmi, také však potřeboval sestru ujistit, že je jí teď k dispozici a nebude na výchovu nových členů rodu sama. "Neřekl jsem, že ti nepomohu něco najít," zareagoval rychlem když vycítil, že naději na ubytování ve smečce možná vzdává. Musel uvést věci na pravou míru. Nebo možná né pravou, ale na tu, která mu v hlavě nechávala nejméně výčitek. "Pokud máš vlastního léčitele, věci jsou jednodušší. Mimo smečku bych ti rozhodně nedoporučil hory ve středu Norestu - jsou plné krvelačných jelenů. Kotlina na západě je řídce osídlena skupinou zvanou Hejno, tudíž tam je možné, že by jste narazili na složitou situaci, leč s nimi je domluvy. Jižněji od toho jsou+hory, ale ty+už+jsou+blízko nebezpečné+smečce+zvané Kult. Na+mysl+mi+přichází+jedno+místo+opředené+neznámem, ale+kdysi+obývané Přízračnými. V+hvozdě+pod+vřesovištěm za zříceninou lidského+obydlí+se+hluboko+v+lese nachází+starý+tábor. Při troše+úklidu by se+mohlo najít+vhodné místo tam." Přednášku o území jí nechtěl zapírat a přidal+i pár+informací+o smečkách.+Šlo+o+její+bezpečí - kdyby+teď+vkročila+někam špatně, byla v podstatě+bezbranná. "Však" nenechal ji zareagovat a pokračoval, jelikož+mu na+mysl přišla nová+možnost, "mám+jednu jeskyni, která+by+vám dobře posloužila jako+dočasné útočiště. Je+na+území Přízračných, tudíž by se k+tomu+vázala pravidla, pokud+se nerozhodnete se+ke smečce přidat. Ta však můžu probrat s tvým partnerem+až věci budou... Klidnější. Jeskyně je má Vissalis. Můžu ti ukázat její+lokaci+nebo vás tam+zavést, je-li tvůj druh - Gwynn - poblíž." Pokud si pamatovala severský jazyk používaný v jejich+domovině k+psaní a+mnohdy i diplomatické mluvě, jistě+jí+došlo, proč ho jeho sídlo nenapadlo ihned. Název+mluvil+o jeho funkci - a tím nebyla výchova+vlčat, ale primárně studia a tiché rozjímání.