Príspevky užívateľa
< návrat spät
Ahoj a vítej,
charakteristika je konceptem v pořádku, jen se ti občas pletou y/i. Vracím ale hlavně kvůli magii - je třeba ji rozepsat, aby byla pochopitelná. Popiš, jak Mamreonova telepatie funguje, co přesně s ní dokáže a jaká jsou omezení. K magiím je třeba si přečíst článek z registrace (klik). Po přečtení přepiš a opravu pošli jako odpověď sem.
Ačkoli nora smečky a nora alf byla defacto táborem Přízračných, S'Arik poslední dobou trávil čas převážně ve svém soukromém koutku v Lese na úpatí. Ticho a klid se hodil, když jeden potřeboval rozplánovat budoucí plán existence a ideologie smečky a také doplnění zásob před zimou. Byl na cestě se podíval do nory alf, kde se nacházely i zásoby léčitele. Vešel dovnitř a ihned zjistil, že není sám. Spatřil Huntleyho, staršího syna Kory, bratra Finna. "Dobré odpoledne, Huntley," pozdravil mladého a kývl hlavou. Kupodivu se nezastavil, nejdříve se rozhlédl v jeskyni. Ryumee ani Monty tu teď nebyli. Pohledem zkontroloval zásoby léčiv, pak se vrátil k modrému. "Hledáš někoho?" Zeptal se ho a narovnal se, na tváři svou klasickou klidnou grimasu. Mohl tu být ze dvou důvodů - léčitel nebo alfa.
S'Arik dnešek strávil ve Vissalis. Měl plno plánů a znalostí, které ještě potřeboval zapsat - čekaly však povinnosti. Hodlal zajít za svým Lexem a poradit se ohledně lovu před zimou, pak zkontrolovat, jak se vede Ryumee i ostatním členům a ke konci dne chtěl projít hranice, bude-li to podzimní počasí umožňovat. No, právě teď bylo pěkně, až na vítr, který pro vysokého vlka ovšem žádnou překážkou v existenci nebyl. Nyní mířil k jezeru, aby se před startem dnešního harmonogramu napil. Jak se přibližoval, na sobě místo postroje pouze tašku s psacími potřebami a náhrdelník, rozpoznal obrysy vlčete. Příběh jeho rodiny znal a bohužel tehdy nemohl změnit proud osudu, ačkoli by rád. O to víc ho zaráželo, že sourozenci tu bílého nechali samotného. "Ace," oslovil vlčka, když došel k vodě. Hlas měl jako vždy klidný a bez známek emocí, stejně tak tvář. "Jak se ti daří?" S'Arik byl alfou a nenechával své zodpovědnosti jen tak ležet, o dění ve smečce měl přehled. Ať už svým pozorováním, nebo z druhé tlapy. Neverbální řeč vlčete říkala, že ho něco trápí - a bylo to pochopitelné, vzhledem k odchodu jeho rodičů. Co k tomu ale mělo vlče samo na srdci?
Schváleno
Schválené
Byli tu už tři ze sedmi. Všichni překonali tu velkou dálku mezi Henobem a Norestem v pořádku, přestože skýtala nějaká rizika. Nebyl však fakt neznámý, že tenhle svět byl vlkům zaslíben a vlky taky lákal. "Vítej v Norestu, Anokathro. Tento svět skrývá nejedno tajemství a náhody... Se nedějí často."Ani po letech si nedokázal vysvětlit jak ten magnet na vlky fungoval a věnoval se tomu i ve své práci, vždy však skončil na jednoduché odpovědi - magie. Magie tento svět podivně ovlivňovala. A přesto stále tradice zůstávala tradicí, vlci museli umírat a rodit se. Tak fungoval život. Sarik stále lpěl na staré představě pravděpodobnosti, ale jakýmsi způsobem do toho zamotal Přízračné, to už bylo komplikovanější. Pokud sem přišla ona, její nový partner a měla přijít i vlčata, byl to osud. "Takže jsi si našla druha. Doufám, že se o tebe dobře stará. Kdy mi ho představíš?" Ačkoli cítil vůči kompletně neznámému samci nedůvěru, musel věřit, že jeho sestřička následovala zvyků rodiny a vybrala si otce svých dětí dobře. Toto totiž znamenalo, že rod bude pokračovat - a o tom s ní potřeboval mít seriózní debatu, ne však teď. Těhotnou vlčici viděl a když začala mluvit o nedostatku času, věděl, že má pravdu. Hledala tedy místo k bezpečnému porodu a prvotní výchově, předpokládal. "Znám mnoho míst, kde by tulák mohl složit hlavu," zamyslel se. Po tom, co se stalo v létě, si ale aspoň polovinou z nich jistý nebyl. A Kotlinu obývalo Hejno. "Však nejlépe bych tě měl nablízku, když budeš vychovávat novou generaci. Sám mám nyní nové zkušenosti. Má vlčata jsou teď téměř rok stará." Vidina, že by se široká rodina zase dávala dohromady a vychovávala potomky společně, jako to bylo ve Společenstvu, ho naplňovala štěstím. Zároveň však cítil, že rodinu nesmí stavit před smečku, když smečka samotná nyní bude mít co dělat, aby se připravila na zimu. Nemohl chtít po Přízračných, aby tolerovali krk navíc jen proto, že se jedná o Noxovu rodinu. Nemohl chtít, aby jim kompletně cizí osoba brala prostor k žití. "U Přízračných nyní však bohužel nemáme, kdo by se o tebe postaral. I náš medik je v očekávání. Jako jejich alfa jsem vázán k tomu dbát na dobro smečky. Na zimu smečka nebude mít dostatek místa pro všechny procházející v nouzi, i kdyby pomoc ráda poskytla." Nejspíš jí právě v krátkém čase řekl mnoho věcí - to, že je alfou smečky, že má nové potomky a že je stále stejně zaujatý pro to být spravedlivý, jak nejlépe může, ačkoli se to nevyplatí všem. "Jak dlouho se hodláte v Norestu zdržet?" Posadil se. Třeba udělá to samé a uleví se jí, že se nemusí pohybovat. Zatím se finálně nerozhodl.
Asi by se v tuto chvíli usmíval štěstím jako malé vlče, kdyby dokázal a mohl ty pocity projevit. Anokathra byla vskutku nečekaným překvapením. Ačkoli byla ze všech sourozenců nejmladší, byla tady. Pokud si dobře pamatoval, Aikan se v popisu svých cest o jejich sestře nezmiňoval - museli tedy opustit Henob samostatně. Jaká náhoda byla, že i ona skončila tady? Pomalu si začínal myslet, že za to skutečně mohou hvězdy. Sledoval, jak vstala a přišla ho obejmout. Tento zvyk sice nikdy úplně nepochopil, ale i on nakonec zvedl tlapku a sice trochu ztuhle, ale oplatil jí objetí. "Jaká cesta i tebe dovedla zrovna do Norestu?" On tu bydlel už léta, ale ona sotva dorazila - poznal to jak na pachu, tak čistě z důvodu, že kdyby tu byl další člen rodiny, věděl by to. Ačkoli na její slov stejným způsobem nezareagoval, jakožto sestra mohla vědět, že ji rád vidí, jen z jeho šťastného pohledu. "Vidím, že na svých tlapkách neneseš už jen svou osobu," Okomentoval její stav a mírně pozvedl hlavu, čekajíc vysvětlení.
Kdyby už dalšího člena rodiny z rodného kraje v Norestu nepotkal za lepších podmínek, asi by řekl, že si s ním zahrávají výpary z Hvězdné jeskyně, nebo hůř - cizí magie. Přízrační měli pár přirozených nepřátel, ale ani od jednoho by nečekal přímý útok na alfu. Obrnil svou mysl obezřetností, pouze pro případ. Duše válečníka v něm ani po letech zcela nezemřela. Zastavil se jen proto, aby zřel ležící vlčici. Hleděla na něj, on hleděl na ni. Její mlčenlivost mu příliš neřekla, ale přisuzoval to šoku či mateřským problémům. "Užíváš stále toto jméno, sestro?" Promluvil na ni znovu, tentokrát trochu přívětivějším tónem, ačkoli chladná maska mu na tváři zůstávala. Přišel blíž, aby si ji mohl prohlédnout. Vskutku, nesla v sobě vlčata. Pamatoval si tento stav vlčice od Nwod'reoky a nedávno i Nadehzdy. Měl se stát strýcem? První, co ho napadlo, byly otázky - s kým je měla?
Zima se opět blížila. Přišlo mu skoro neuvěřitelné, že už rok byl ve vedení Přízračných. Smečka neměla problémy a vyhýbala se konfliktům s Ignisem i přes společnou hranici, vychovávala už několikátou generaci mladých, Nihil byl stále spojencem a on sám, on sám dokonce znovu založil rodinu. Plnil si i své vlastní cíle - ve Vissalis už teď měl spoustu svitků se zapsanými vědomostmi. Sice kdysi doufal, že už znovu alfou nebude, ale dnes svou zodpovědnost bral opět jako součást sebe. Zodpovědnost jak za sebe, tak za rodinu. Příchod Aikana mu dal jistou šanci, že i Henobu se vede dobře. Dnes byl na lovu. Sice povel ke sběru jídla na zimu ještě nevydal, sám ale už prozkoumával, kam by se šlo vydat na lov. Večer hodlal trávit čas se svými potomky, tak se teď aspoň nasytí.
Byl na cestě zpět na území s čerstvými úlovky - na postroji na zádech si nesl zajíce a jednu menší veverku. Iptar dnes nechal doma. V mlze běžné pro tuto louku uviděl siluetu. Možná užitečná osoba? Zamířil k ní. Koho v tomto vlkovi poznal, ho šokovalo. Jeho nejmladší sestra se ukázala. Jak náhodné setkání! "Anokathra," promluvil. Jeho starý dobrý hlas bez emocí a s dávkou klidu byl stále stejný. Rád ji viděl - nemohl si však nevšimnout jejího břicha.
Schválené
Schválené
Schválené
Od té chvíle, co novou událost ve smečce oznámil, měl alfa Přízračných opět plné tlapky práce. Musel vyslat smečku lovit a zkontrolovat území, že je bezpečné, musel domluvit vše potřebné se sousedy, kteří měli přijít, a k tomu všemu naplánovat, jak bude vše vypadat a probíhat. Ne, že by na to byl sám. Měl tým schopných vlků, kteří na sebe zodpovědnost vzít dokázali. Nadehzdu, Beatrice, Wayu... A každého, kdo byl ochotný přiložit tlapku k dílu, včetně jeho vlastního syna, A'Kazy. Jeho otec byl velmi důkladný v tom, aby mladý Milaga sledoval organizaci věcí a i se sám do nějaké práce zapojil. Stejně tak sledoval svou dceru, Norek. Pokládal tento okamžik za velmi důležitý bod ve výchově svých potomků. Doteď s nimi soustředil na záležitosti ohledně slušného vychování povětšinou teoretické a nyní teprve přišel čas, kdy se oba měli setkat tváří tvář s cizinci na svém území. Se zvanými cizinci. Uvědomoval si, že pro všechny to musí být velký nezvyk po tak dlouhé době se setkávat s tuláky na své vlastní půdě. Poslední půlrok byly hranice uzavřeny, a ačkoli by to nox nejspíše na plnou tlamu neřekl, bylo to i z důvodu zaručení bezpečí jeho vlastním potomkům.
Odchod Kory a Shikua nebylo zrovna přívětivé dění, jelikož počet vlčat na dospělé akorát přibyl. Inu, aspoň že Finn a jeho sourozenci byli staří natolik, aby také přejali iniciativu. Nebyl překvapen, ale rozhodně byl potěšen, když zrovna Finn přišel pomoci s přípravou místa okolo Půlnoční studánky. Onen průběh akce vlastně S'Arik hodlal nechat docela volný. Měli už vše, aby se slavnost povedla, aby všichni byli spokojení a vlci se pobavili mezi sebou i s hvězdami. Dalo se předpokládat, že po společně probdělé noci budou všichni unavení, ale to nebylo nic, na co by zaběhlí Přízrační nebyli zvyklí. Zda-li se tento zvyk bude zamlouvat i Hejnu, o tom už nevěděl. I on sám musel ohledně těchto zvláštních vlků ještě něco zjistit.
Noc byla mladá a jasná a vše brzy začalo. Přízrační sledovali jejich nebe a Nox seděl se svým synem a Finnem před studánkou, ve které se ono hvězdné nebe odráželo. "Sleduj oblohu. Občas se na ní objeví čára. Říká se tomu padající hvězda," řekl směrem k A'Kazovi. "Vlci si občas v souvislosti s tímto jevem připomínají, co si přejí nejvíce. Je to zvyk, ne logikou podložený krok, ale pro mnohé vlky včetně Přízračných má svůj význam. I ty si můžeš zkusit něco přát, až takovou hvězdu uvidíš." Nebyla to sice jeho oblíbená stránka výchovy, víra ve hvězdy, cítil však nutnost i tu předat.
Zanedlouho se dostavila ona malá vlčice nápadně připomínající ledňáčka, se kterou dříve jednal. Nebyla sama - byla provázena Hejnem, tedy hned několika ptakovlky. Mezi tou skupinkou si všiml i dvou malých, identických vlčat. Pokud bude mít čas, zeptá se i na ně. Než-li začal s Novou mluvit, hodil významným pohledem po svém synovi. Doufal, že i on zkusí během večera uplatnit něco, co se naučil. Hluboké oči Noxe spočinuly na zástupkyni Hejna. Byl skoro dvakrát tak velký jak ona. Na její pozdrav jí mírnou poklonu oplatil. "I vám, Novo. Vítejte u Půlnoční studánky. Jsme rádi, že jste dorazili. Prosím, usaďte se mezi námi - doufám, že čas strávený zde pro nás všechny bude jen dobrým začátkem v cestě vřelých vztahů mezi našimi společnostmi." Promluvil nejen k modré vlčici, ale i k ostatním příchozím tulákům. Zatím z nich měl vcelku dobré dojmy. Noc ukáže, zda to tak zůstane.
Schválené <3
Schválené