Príspevky užívateľa

Stačilo pár slov, aby sem dříve tohoto dne Wayu nasměřoval. Kvůli smečkovým věcem, ovšem. Ke sdělení věcí, které měl na srdci, bylo toto místo jen příhodné. Neslo si totiž své kouzlo, přízračné kouzlo, které se v noci jen umocňovalo. Nebylo divu, že právě toto místo bylo součástí jejich kultury. Bylo chladno, nejspíše kvůli mírnému větříku obklopujícímu kopce. Po obloze se válely roztrhané mraky a ve studánce se odrážel úzký srpek měsíce, který i při své malé jasnosti prosvítil vodu až na její mělké dno a zpět odrážel nepatrné stříbrné záblesky.
S'Arik se objevil mezi stromy. Díky své tmavé srsti příliš vidět nebyl, jen zlatý náhrdelník se mu leskl na krku. Svůj postroj ani zbraň s sebou dnes neměl. Nebyla třeba. Všiml si vlčice, poslušně čekající, a obešel jezírko, aby se k ní dostal. "Wayo," kývl jí na pozdrav. Nehodlal ji zdržovat příliš dlouho. "Již dlouhý čas pobýváš mezi Přízračnými. Nepochybila jsi v konání svých povinností, zůstala jsi věrná i v časech nejhorších a stále projevuješ svou iniciativu i sílu na místech, kde je tě třeba. S hvězdami jsem se shodnul, že ti je přáno státi se další Coelou, budeš-li si to přát a souhlasit." Mluvil klidným, chladným hlasem. Byla to velká událost jak pro smečku, tak jistě i pro Wayu samotnou. Přesto do toho smečkovou událost neuspořádal, a to z prostého důvodu. Coely si volil vůdce a ostatní ve vedení, byli to vlci, kterým alfa věřil a byl ochoten jim v nutnosti svěřit i celou smečku. "Všiml jsem si tvé vůle učit - je Astrál to, čím by ses jako Coela chtěla stát?"

Po chvíli přestal pít, ale čumák stále měl ponořený ve vodě. Sledoval Wayu s Finnem. Přišlo mu to... Fascinující. Vzhledem k tomu, že doteď viděl mezi Přízračnými jako učitelskou osobnost jen sebe a Koru, jelikož byla matkou, vnuklo mu to novou myšlenku. Bílo-černá vlčice ukazovala mladému vlčkovi věci užitečné, učila ho základům. A to s obdivuhodnou trpělivostí, která by měla provázet každého dobrého mentora. S'Arik po chvíli čumák z vody vytáhl a na hráz si lehl. Překřížil přední tlapy a pozoroval. Finn vypadal, že ho svět stále ohromně zajímá. To byla jen a jen dobrá zpráva - byl jedním z té nové generace, která Přízračné bude jako důležitý pilíř držet i v budoucnu, až čas tmavého nastane. Když se podaří, bude mezi ně patřit i jeho vlastní potomstvo. Byl by ochotný jejich výchovu svěřit do tlap jiných? Pravděpodobně... Ne. Od dob, kdy měl poslední potomky, pro něj udržení rodových zvyklostí nabylo důležitosti. Obzvlášť teď, když žili mimo Henob.
Po mladíkově neúspěšném pokusu o ulovení ryby a nešťastnému pohledu z jejího utrpení, které Nox zaznamenal, se učitel i žák zvedli a měli se na odchodu. I on se postavil, aby jim kývl na rozloučenou. "Wayo," stihl ještě oslovit vlčici, "potkáme se o půlnoci u Půlnoční studánky." Kývl na ni a věnoval jí důležitý pohled, než se sám otočil a pokračoval někam dál. Měli, o čem mluvit.

Schválené

Pěkné, schválené.
Jméno bude změněno na Kamil.

Vůdce dnes snad už potřetí obcházel území. Mnozí by řekli, že byl nervózní. A taky to nebylo daleko od pravdy, i když to přes ledovou masku na tváři nebylo znát. Dělal si starosti s vlčaty. Ne s těmi, které teď smečka měla, vlčata Kory byla všechna už ve stádiu, kdy se učila poznávat věci a nepotřebovala stálý dozor, ale... Dělal si starosti s potomky, kteří měli přijít. Se svými potomky. Vznikli shodou okolností a názorů a jestli něco Sarik věděl, tak to byl fakt, že výchova nových členů rodiny Milaga bude náročná. Bude muset vypustit některé činnosti, aby rod mohl jít dál. Přijde čas, kdy bude muset upřednostnit životy svých potomků před zájmy smečky? Doufal, že taková rozhodnutí nepřijdou, ale byl připravený jim čelit.
Zahlédl na hrázi dvě postavy. Už z dálky věděl, o koho jde - dlouhodobá Aesta Přízračných, Waya, a mladý šedý Finn, opět objevující svět. Nezastavoval se v chůzi, mířil přes kamenný val. Viděl, že provozují aktivitu, zřejmě náučnou. Když byl dost blízko, kývl oběma na pozdrav. "Nenechte se rušit," vyřkl jen, když je pomalým krokem míjel. Měl čas, proč se vlastně nepodívat, co dělají? Byl Noxem, zajímal se o to, co se děje ve smečce, i když to byla běžná rutina. Zajímal se o pocity Přízračných, i když ty své potlačoval. Zatočil ke břehu jen kousek za dvojicí a sklonil se k hladině jezera, aby se napil.

Schválené, jméno bude změněno na Shaari

Schválené, bude nahozené co nejdříve

Zdravím a vítej,
písemnosti v pořádku, jen magie se vymyká požadavkům. Zaměř se na jednu věc - buď Noctra bude umět dočasně oslepit okolí nebo vytvořit z oblaku křídla/jiné pomůcky, ne obojí. Přidej více omezení (sto metrů je moc), nějaký vliv na vlčici samotnou.
Opravu pošli sem.

Zdravím,
informace v pořádku, jen poprosím o uspořádání charakteristiky, skáčeš od tématu k tématu. Zmínka o otci už by byla spíše věc minulosti. Klidně Wulfiho povahu více rozveď. A dospělého losa vlk sám skolit nedokáže.
Opravu pošli sem.

Vítej!
Sepsané v pořádku, jen poprosím uspořádat do formátu registrace. Výška, Hmotnost apod. jsou zajímavosti, povaha, přednosti, nedostatky apod. patří do charakteristiky. A obrázek poprosím na discord.

Schválené

Schváleno

Tmavý pozorně poslouchal, co mu hnědý řekne. Neočekával, že dokáže něco velkého jako boj, byl by krutý, kdyby něco takového po mladém chtěl. Jeho mladý věk byl naopak výhodou pro to, aby se naučil a rozhodl dle ideálů Přízračných. Nepochyboval o jeho slovech o přátelích. Nebyl by tady, kdyby to nebyla pravda - pokud ovšem nelhal i o tom, že Marielle je jeho kamarádka, pro což neviděl důvod. Jestli S'Arik něco po nových členech požadoval, byla to otevřenost a říkání celé pravdy. Mike o sobě zvládl říct i celkem dost, tudíž mohl jen předpokládat, že mluví upřímně. Dle jeho postavení k lovu zkoušku spojenou s lovem vylučoval. "Co ti nebylo dopřáno od přírody, to ti můžeme my pomoci vylepšit. Prozatím však rád bych ověřil schopnosti, které jsi zmínil. Čeká tě zkouška. Splníš-li dle očekávání, bude tvé místo v naší rodině zaslíbeno," přešel rovnou k věci a začal přemýšlet nad tím, co mu zadá. Zmiňoval přežití - tak ho nechá přežívat. Nejdříve však chtěl otestovat jeho smečkové cítění a přemýšlení. "Pověz - kdo v noci vládne ale ve dne ze své skrýše nevychází?" Pohlédl na něj s vážným bezemočním výrazem na tváři. Ví, na co se Nox táže?

Prosíme ještě o úpravu (nebo spíše doplnění) ohledně březové masky. V příběhu ji popisuješ defacto jako magický předmět, ty si však do Norestu Noriaki přinést nemůže. Stačil by dodatek do příběhu, že svůj magický efekt ztratila např. časem ^^

"Tak tak," přikývl na jeho užaslou otázku, která nejspíš ani delší odpověď nepotřebovala. Nevěděl, jak moc Finn ve svém věku už o smečce věděl, ale rozhodně bral za výhodu, že se potkávali už teď. V zájmu vřelých vztahů bylo vždy pravděpodobnější, že uvěříte vlku, kterého znáte déle, než tomu, kterého potkáváte poprvé - a pokud měl na výběr se mladým ukázat už teď, když v začátku svého života potřebovali vzor, hodlal tam být. Tato vlčata ho jistě potřebovala dvojnásob, když otce ani nepoznala. "Jako chladné se hvězdy pouze jeví, když se na ně z tohohle světa díváme. Ve skutečnosti jsou žhavé a obrovské, jen velmi, velmi daleko od nás," poučil ho o svých poznatcích. Nebýt Taiyo, asi by se o téhle realitě ani on sám nikdy nedozvěděl. Na Finnovu další otáku přikývl a obrátil zrak k nebi. "Ano. Není to těžké, pouze... Je třeba si jevy na obloze správně vysvětlit. To může být matoucí a složité." On v onu magickou sílu hvězd... Nevěřil. Přijal však svoji roli Noxe a snažil se, aby Přízrační svou krásnou víru v osud a vlastní cestu neztratili. V osud věřil, to ano - však promítat si ho skrze hvězdy, když znal jejich podstatu, pro něj bylo jako věřit morokovi, že dodrží mír. Nelehké.