Príspevky užívateľa
< návrat spät
Schválené
Zdravím,
pokud postava vlastní přívěšky (vidím v povaze brašničku a brýle), je třeba to zapsat do zajímavostí a mít sepsanou minulost. K magii mi chybí název.
Schválené
Tmavý seveřan se i nadále rozhodl přítomnost oživlého klacku ignorovat. Přestože ho napadlo, že by to mohl být špion či potrefený vtip, věřil, že nespadne pro jeho lest. Zatím to byl zajímavý podnět pro výzkum - tak schválně jak dlouho vydrží, když bude stát na místě?
Posadil se. Přikývl na poznámku Ryumee. Čest to byla - S'Arik to samozřejmě nikde neříkal, ale myslil si, že Nadezhda skutečně byla ve svém povolání rádce výjimečná. Bylo to tím, že byla ze starší generace, jiné kultury nebo unikátními životními postřehy? I bez nohy a výšky dokázala své okolí přesvědčit, že má nad světem i nad ostatními navrch. A vždycky měla, minimálně v přemýšlení a mluveném slově. Vzpomínal na to téměř s úsměvem. Ryumee, na druhou stranu, měla se S'Arikem společný chladnější úsudek a lásku k rodině.
Sám začal deep small talk, teď nemohl vycouvat. Mluvit narovinu ovšem nebylo těžké. "Doufejme, že příští zima bude mírnější." Nemoci, ach. Ani on se jí nevyhnul. Téměř ho pokořila. Příští zima... Obával se, že to už nebude záležitost, co proběhne pod jeho dohledem. I proto si potřebovali promluvit. "Mému staršímu synu se ke konci zimy měla narodit vlčata s panovnicí Nihilské monarchie. Plánuji se tam v blízké době vypravit, abych se přesvědčil o jejich existenci a správném směřování. Norest se zdá být pro udržení tradic a osnov rodů... Nepřívětivý." Přestože narážel hlavně na Norek, příbuzné co odešli nebo zemřeli a celou svou situaci, vrhl pohledem i po Ryumee. I ona tu teď byla vůdcem rodu, kterého si šedý vůdce díky jejímu otci plně vážil. Jistě to ani ona v tomto pohledu neměla snadné. Kdo by to měl snadné s takovou zodpovědností? "Nové generace jsou vskutku... Živé." A neovladatelné. Neuspořádané, nerozvážné a neuvědomělé. "Hádám, že Evar'la se po oblevě nenašel. Budu muset předpokládat, že v zimě buď zemřel, nebo zradil svou rodinu." Ačkoli S'Arik nemluvil jiným tónem než tím chladným a bezcitným, u tohohle konstatování si neodpustil drobný povzdych. Jestli to bylo vyjádření vzteku nebo smutku, to už se nedozvíme. Či?
Schválené
Děkuju za akci všem co se na ní podíleli! Bavilo mě vymýšlet a účastnit se různých plotů, surely to bylo období bohaté pro character development. Z odměn: S'Arikovi prosím magický předmět s podobou nože, pro Bellannu vybírám magii a Riveře pořídím nějaké pěkné kreativní místečko - úkryt.
Hvězdná jeskyně. Přízračným tak posvátné místo nebylo zrovna dobře dostupné z centra území. Přestože S'Arik geografii nevymýšlel, přišlo mu to vhodné - byl tu klid a cesta sem se dala interpretovat i jako pouť, cesta osudu. Osud. Koncept, kterému vysoký vůdce nikdy příliš nevěřil, protože se vylučoval s logikou. Až v Norestu objevil, že to není pravda, a že osud nebyl koncept výmyslu, ale spíše... Naděje. Jeden rozhodoval, kudy se za ní vydá, mohla mít různé podoby a mnoho výsledků. Kterou jen vybrat, když dostal moc ovlivnit nejen cestu svou, ale i tu vlků, kterým už pár let velel?
I on přicházel v plné polní: Postroj s temnou čepelí Iptaru kvůli ochraně, taška s psacími potřebami kvůli možnému zaznamenávání informací a zlatý náhrdelník, který k němu patřil stejně jako modré oči. Nesundaval ho. Co bylo však zvláštní, S'Arik nepřicházel sám. Nebyl to jeho krkavčí společník, co mu dělal na cestě společnost, ale... Klacek. Klacek, co ožil, když procházel kolem, a od té doby se neorganizovaně plahočil za ním. Občas letěl, občas se sunul po zemi, vyluzujíc otravný zvuk. Úplně tím popíral nenápadnost, se kterou se tmavý vůdce pohyboval! Zkoušel po cestě klacek studovat - vrčel na něj, utíkal mu, nechal ho projít vodou a těsně kolem srázu, ale nic nefungovalo. Vykašlal se nakonec na jeho řešení - měl schůzku se svou lex, a na tu nehodlal být pozdě. Pokud ho chtěl oživlý předmět následovat až do hor, budiž.
Stopa fialové vlčice byla čerstvá, už byla na místě. Zachytil její fialovo-véžovou srst, plášť, vlasy i přívěšky, které by mnohému připadaly půvabné, ovšem S'Arik byl chladný čumák a považoval je za nesmírně zbytečné a nepraktické. Celý koncept roztodivných částí těl nepodporoval, a zaručeně je nechtěl vidět ve své rodině. "Ryumee," oslovil ji a uctivě jí kývl na pozdrav. Zpomalil z klusu a zastavil se, stejnětak učinil klacek, co se táhl za ním. "Děkuji, že jsi přišla. Chci s tebou mluvit o záležitostech smečky, rutinních i důležitějšího rázu." Nehodlal chodit okolo horné kaše a nechat ji v nevědomosti, byl s informacemi upřímný. I toto se S'Arik ve smečce naučil - tykat vlkům, kterým věřil, pakliže mu tykali také. Smečce, tedy. Bylo to považováno přátelské gesto, jak se dozvěděl. "Na tomto místě jsem se scházel s tvou předchůdkyní k zrovnatakovým konverzacím," poznamenal při pohledu do údolí. Krásná to scéna. To vše bylo jejich. Nadezhda mu chyběla - a nejen proto, že tu nechala svá vlčata. Přestože si cenil toho, že věřila schopnostem jejich otce je vychovat, on by tehdy ocenil normálnější rodinný život. Nejspíš mu ale nebyl takový šťastný život souzen. "Prve, však - jak se daří tobě a tvé rodině, Ryumee?" Oči přesměřoval zpět na ni a posadil se.
Dobrodruzi, ach, ti dokázali být problematičtí. Hlavně když příliš riskovali nebo se ztráceli. Neohlášených zmizení ale poslední dobou v jeho smečce ubylo, a tak si nad tím až tolik nepřemýšlel. Zato obrazy zavražděného bratra, jehož místo smrti při své cestě sem míjel, to z mysli dostat nedokázal. Stávalo se to často, že když zavřel oči, viděl své mrtvé blízké. Lepší oči nezavírat, že? Jeho nejmladší syn byl dost možná také po smrti.
Rozjímat nad krásou kraje ale také úplně nechtěl. Přežitek sentimentu, kochat se krásou pro její estetičnost a ne význam. Stál na skále, zkoumajíc, jak bylo území ovlivněné nedávnými záplavami, a do zorného pole se mu dostal cizí objekt. Vysoká zvěř, pomyslel si první, ale když hnědého kožichu, pak ale zaznamenal bílá křídla. "Vlče," promluvil klidně, oslovujíc malé stvoření, které už si vzrostlého vůdce všimlo. Co tu dělalo? S'Arik neváhal a vydal se blíže. Na tváři měl ledovou masku, přes které neměly proniknout emoce. "Na průzkumu? Či hledáš rodiče?" Položil otázku, zatímco se snažil vzpomenout, které ze tří vlčat Anjel a Roiha tohle bylo.
Moct si vychutnat procházku bez neustálého obávání se kvůli krizím zimy bylo příjemné. Vůdce Přízračných s sebou teď nosil zbraň sice více než dřív, ze strachu že bude třeba zasahovat, ale jeho hladiny adrenalinu zase klesaly. Mohl teď přemýšlet nad jinými věcmi - třeba nad tím, kam smečku vést dál, co může dělat pro to, aby se plnila jeho vize. Musel předat své zkušenosti a vědomosti mladým dříve, než bude pozdě. Už se vlivem stáří a kvůli prodělané nemoci necítil tolik při síle.
V jeho mysli se zrodil plán na událost, co mohl pro smečku uspořádat. Podobnou pořádali v jeho domovině, proč Přízračným nenabídnout trochu kultury a otestovat jejich chtíč se učit společně s budováním disciplíny? Musel to ještě promyslet, ale už teď věděl, že bude třeba pár věcí zařidit. Dnes se nevydal jen na obhlídku území, ale i něco hledal. Rozhlížel se kolem stromů, všímal si stop a pachů. Až v nejnižší části údolí se zastavil a dopřál si pauzu, shlížejíc na kraj.
Schválené
Vláha ve vzduchu dnes nebyla dobrým znamením, ale tím velmi špatným. Bylo jí příliš a slunce svítilo - bude jí ještě víc. S'Arik se už stihl ve vodě cestou sem nezáměrně vykoupat - jeho srst byla ještě slepena vodou, když se v táboře setkal se smečkou. Tam se mu potvrdily teorie. Každý se zajímal, co se děje, jiní podávali informace, další už se balili. Vlčata. Smečka jich zase neměla zrovna málo. Ryumee navrhla postup k zajištění jejich bezpečí, Timothée se zajímal o zdravotní stav ostatních, Malka byla tu a připravena pomoct, Everett už měl také nad věcmi nadhled. Zatímco všichni mluvili, S'Arik rychle zaběhl do nory pro svůj postroj a waru. Výstroj si nandaval během mluvení: "Ryumee! Najděte všechna vlčata a evakuujte tábor. Poberte vybavení z nory smečky a léčitelské nory, pokud budete mít čas. Skály na horní hranici Hvozdu budou provizorně dobrým úkrytem, případně běžte do Lesa na úpatí. Nepřekračujte řeku k Půlnoční studánce, tok je rozvodněný a brody nejsou bezpečné." To už bylo vidět na samotném kožichu Orda. Rozhodným pohledem obdaroval i rohatého Coelu, ale Ryumee tu měla vyšší pozici a víc sil - dával tedy tento úkol na bedra jí. Rovnou zmínil i své poznatky o stavu území, co poptával Everett a hodilo se je znát. Vlci nevypadali zrovna klidně, a tak doufal, že aspoň hlas jejich vůdce jim pomůže zachovat racionalitu a klid, bez kterého nebezpečí nepředejdou. Nepotřebovali zbytečně víc paniky. Museli si uvědomit si cíl, počítat s překážkami, postarat se o slabé, ale neztratit přitom vlastní hlavu. Nebylo to jednoduché - i starý vůdce v tuhle chvíli začínal mít v hlavě větší chaos, než by chtěl. "Everette, Mal, vy půjdete se mnou," rozkázal dvěma členům, kteří byli připraveni jednat. "Jdeme k hrázi. Pokud bude třeba, strhneme ji." Hráz byla zátkou, která se mu první vykouřila z hlavy, teď si ale uvědomil její existenci. Dokázali by ji vůbec zničit? S postrojem a zbraní na zádech už byl Ordo ready, a tak vykročil směrem k tmavozelené planině. Na odchodu se ještě ohlédl k týmu organizujícímu tábor. "Pokud uvidíte Hariuhu, Ciela nebo Ancunina, pošlete je za námi." Pak se rozklusal pryč.
Ahoj, charakteristika není špatně, ale hlavně její první část se nečte nejlíp - zkus nepsat pouze jednoduchými větami a místo toho některé povahové rysy rozepsat.
Obvaz už není přírodní přívěšek, je k němu tedy potřebné mít sepsanou minulost.
VYHLÁŠENÍ ODMĚN
Krutá zima uplynula a mnoho z vás se účastnilo velmi aktivně a iniciativně - a tak vám přinášíme odměny.
Dle vaší aktivity, účasti na akcích, příběhu a celkovém zapojování v zimě byla každá postava co napsala report ohodnocena body ve škále 1-6. Dle těchto bodů si smíte žádat o odměnu. Jednalo se o herní akci, odměna se tudíž váže na konkrétní charakter, který byl ohodnocen. Je možné si žádat o odměnu patřící k nižší hodnotě bodů, ale jedna postava si může vybrat pouze jednu odměnu.
6 bodov - Mazlíček z fauny nebo magie*
Silmä, Hel, Kiler, Anjel, Roihu, Timothée, Nirix, Hariuha, Huntley, Asphodelle, Kettu, Ghaa'yel, Majdalenka, Zathrian, Ikke, Jarumi, Bellanna, Feier, Noctra, S'Arik
5 bodov - Magický předmět neznámé povahy**
Everett, Verd, Deetrah, Cielo, Iska
4 body - Obyčejný mazlíček
Omara, Ghu'lass, Sol, Ruo-que, Lesley, A'Kaza, Bailey, Sariane, Adain
3 body - Úkryt
Ancunin, Ryumee, Rufus, Lailah, Norek, Rivera, Sasha
2 body - Velký přívěšek
Erora, Eirlys
1 bod - Malý přívěšek
Mornie, Tae'ha
*Mazlíček z fauny nezabírá slot.
**Magický předmět bude tvořen na míru pro postavu. Lze si určit jeho podobu, ne magický účinek.
Odměnu si vyzvedněte zde v komentářích - prosíme zasílejte jako odpověď na tento příspěvek do 14.5. 2024. Konkrétní podobu odměny s námi konzultujte pomocí ticketu. Je tu možnost si odměnu nakreslit sám - zmiňujte prosím ve svém komentáři.
Všem účastníkům herního eventu, kteří napsali report, byl připsán odznak. Pokud někdo nenapsal report, ale akce se prokazatelně účastnil, má právo na malý přívěšek a odznak.
Feier se tvářil jako zkušený sebejistý vůdce - a tak k němu také S'Arik přistupoval. Bez faleše a s upřímností, která patřila jen rozhovorům s diplomatickým či administrativním významem. Čokoládového vlka znal méně, než by chtěl, a samozřejmě netušil, jak neskutečně emocionální by mohl být uvnitř. Už si zvykl, že vlci tu vše projevují spíše přímo, než že by to skrývali za vypočítavou maskou z ledu jako on - a tak ho i Feierův téměř neměnný výraz ponechal v klidu. Všiml si ovšem zachmuření, ale nic na jeho zcela vážném neosobním přístupu to nezměnilo.
Na zmínku léčitelského workshopu ho doplnil jak coelo medic, tak dostal odezvu od azarynského alfy hlásajícího chválu Tima. Znali se. "Jistě," přitakal na poznámky. Kolega z oboru. Rohatý jich neměl málo, jak viděl. Tím líp, aspoň bude medicína prosperovat. Ještě aby všichni ve zdraví přežili zimu. Fakt, že byl Feier léčitelem ovšem v S'Arikově pohledu nic neměnil - povolání nemuselo vždy definovat osobnost. Obával se, že na to mohla mít větší vliv smečka a společnost, obzvláště na slabší povahy. Která tvář je tvou pravou, alfo Azarynu? Jsi si nejistý novou rolí a svými pravomocemi, že nejsi otevřený více hovořit?
Když si věci okolo tak nějak ujasnili, přišlo na řešení těch důležitých věcí - co z tohoto setkání vyplyne. Ať už se Ordovi nelíbil podtext neochoty druhého jednatele jakkoli, úspěšná jednání vždy zakládala na kompromisu. "Je to rizikovější, ovšem, chápu Vaši obezřetnost. Důvěra trvá roky vybudovat, sekundy rozbít a i věčnost opravit. Složité však neznamená nemožné - kritické podmínky můžou umocňovat i pozitivní gesta, nejen ta zhoubná." Dovolil si zmínit i jiný pohled na věc, nesvázaný předsudky a falešnými domněnkami. Optimističtější. Starý vůdce by kdysi opravdu nečekal, že by tento postoj zaujímal, natož v Norestu, kde byli vlci... Prostší, primitivnější a zaslepení falešnými nadějemi, co jim zabraňovala vidět hrozby. Feierův opatrný přístup mu byl v tomto refreshing připomenutím. "Souhlasím s tímto východiskem. Hádám, že v léčitelském kruhu je nižší pravděpodobnost selhání dobrých pohnutků." Tímto vyjadřoval Timovi i Feierovi důvěru. Na svého medika se podíval - samozřejmě očekával, že veškeré oficiální kontakty s Azarynem s ním budou konzultovány. O tom si ale mohli promluvit později.
Krkavec poslední minuty trávil na vrcholu smrku v tichosti. Snad jakoby přestal hovořit, jak poslouchal konverzaci dvou smeček. Ve skutečnosti však sledoval oblohu, která začínala potemňovat. Dřív anebo později přijde sněžení. "V horách jsme zaznamenali nového predátora. Jde o okřídlenou kočkovitou šelmu, z hladu se tento druh nebojí napadnout ani skupinu. Irbis šavlozubý. Pokud o jejich existenci již nevíte, přijměte tuto informaci jako přátelské varování." Navázal na svůj předchozí slib a zmínil, co zmínit chtěl. Sice už nesdíleli hranici, ale hory ano - i toto bylo něco, s čím si mohli pomoct. Pokud to měla být i taková drobná laskavost, co Feiera přiměje svolit k cestě k lepším zítřkům, nežádal za ni nic. Zakázal si prozradit azarynu více o kontextu tohoto zjištění, ale byl ochoten sdílet poznatky, měl-li by čokoládový otázky. "Než se rozejdeme, uvítal bych příslib dalšího setkání vedení našich smeček. Po zimě." S'Arik se zvedl, ale svou pozornost ještě zachoval na rozhovoru.