Príspevky užívateľa

Pomalu si to kluše ke kaňonu směrem od Dormanského hvozdu. Přece jen, chtěla to tady vidět už dávno a navíc, měla by tu potkat ostatní tři. Ty, s kterými řešila tu situaci kolem magie. Sari nic moc mezitím sice nezjistila, ale ona sama celou dobu magii nepotřebovala používat. Uvidíme jak jsou na tom ostatní. Nejvíc si dělá starosti o trochu zmatenou vlčici, kterou tam s těmi ostatními potkala. Přišla už na to, co má za magii nebo co spojovalo ty problémy co měla? Vážně by se to mělo řešit. Ale těší se i na ty druhé dva. Byli moc milí. Aishila byla možná hodně plachá, ale když by se trochu otrkala, mohla by s ní být legrace. Nebála se zeptat proč plánuju tak vyvádět. Pousmála se při té vzpomínce a potěšeně zamávala ohonem.
Svět kolem je zase poněkud pod mraky. Hodně černými. Zvláštní, nevypadá to jako bouřka. Ale Sari to nijak zvlášť neděsí. Nemívá příliš sklony cokoliv řešit nebo se toho bát. Vlastně ani toho, čeho by třeba měla. Lidé říkávají, že zvědavost zabila kočku. Kdo ví, jak to jednou bude se Sari.
Šedá vlčice vklusala do kaňonu. Pohybuje se tam vlk, nápadně podobný Shaarimu. Až... na tu barvu. Doklusala k němu a zvědavě se na něj podívala. Přátelsky mává ohonem a vypadá úplně stejně jako vždycky. "Nazdar, tak vidím, že už se tu pomalu slejzáme. Hele, to ti vybledl celej kožich?" Předtím takhle vypadal jen jeho ocas. Ale už se zvědavě rozhlíží po ostatních.

Zatímco Mal se na ráno a den tváří celkem nevrle, Sari se zvesela usmála a zazubila se. "No vidíš, i mluvení už docela jde, říkala jsem, že se hojíš rychle."
Ale vstát jí dovolila. Pozorně ji u toho od řeky sledovala, ale vypadá to dobře.
Když odložila ryby před Mal a ošetřila jí tlamu, věnovala se ostatním ranám. Ale i ty vypadají dobře. Byla bych radši, kdyby zůstala pár dní a já jí dávala ještě nějaké léky, ale k tomu ji asi nedonutím. Na to je moc hrdá.
Na zamítnutí pokusu o lov, jen kývla.
"Ale ne že zkusíš hned lovit sama, jo? Tohle opravdu chce trochu čas. " ale upozornění znělo docela vlídně. Koneckonců, Mal byla dobrý pacient. Ne moc nadšený, ale trpělivě držela a nevyváděla. Sari se pousmála. Ta její hrdost je docela užitečná. Když jí řeknu, že to ne každej vydrží, tak to prostě ona vydrží. A přitom jsem jí ani jednou nezalhala.
"Myslím, že to zvládneš docela dobře. Dávej si pár dní pozor kam a jak si leháš. Je potřeba, abys ty rány měla čisté. Spáleniny nedělají hned strupy, to jim chvíli trvá a celou dobu do té doby jdou snadno znečistit a s tím jsou pak potíže. Hodně nebezpečné potíže. " Měří si ji pohledem. "Chápu, že si asi budeš chtít jít po svém. Ale opravdu na to trochu dbej, jo? A kdyby se ti dělalo hůř, horečka nebo tak, tak ať pro mě Ray někoho pošle, když nemáte léčitele. Mohlo by to být nebezpečnější než ty rány samotné. Budu pořád někde tady u řeky, určitě mě snadno najdou. " Myslí si, že z toho asi Mal nebude nadšená, ale Sari to myslela hodně vážně. Ujistila se pohledem, že jí rudočerná vnímala a trochu to zpracovala, než pokračovala. "Kdyby se ti do zranění cokoliv dostalo, třeba jehličí, prach, bláto... vypláchni si to co nejčistší vodou. Pak nasbírej jitrocel. Ten určitě poznáš, vypadá takhle." ukázala Mal trs podlouhlých listů v trávě, jeden z nich utrhla a podala jí ho. "Rozkousej ho a dej si ho na ty rány. Bylo by fajn kdybys to dělala i jen tak, ale nevím jeslti tě k tomu přesvědčím." Přiznala klidně Sari.

K jejímu údivu si z ní Mal na noc udělala polštářek. No, tak to je parádní změna. A to mě při prvním setkání div nesežrala. Sari to skutečně pobavilo, ale navenek reagovala kupodivu jen tím, že chvíli zvesela plácala ocasem do země. I tak to Mal asi řeklo dost. Hlavně to, že Sari je za to ráda.

Noc byla klidná. Jen co se Mal ráno vzbudila, Sari se na ni zvesela usmála. "Dobrý ráno. Tak uvidíme jak na tom dneska budeš. Taky tě vytáhnem z tý vody, pokud to šlo jak doufám, tak už ty rány nebudou potřebovat tolik chladit. Kdyby někdy, tak si pamatuj, že spáleniny potřebují hodně vody, aby nehnisaly a nepálily. Hádám, že to asi budeš potřebovat celkem často. " Jen tak tak, že si nepovzdechla. Malina magie je přece jen trochu zrádná. A Sari se o tom už mohla přesvědčit i sama.

Šedá vlčice vstala a zamířila k řece. Tam, kde si včera odpoledne schovala několik zabalených ryb, pod vodou. Aby se nezkazily. Pořád vypadají jako čerstvě chycené.
Shodila z nich kámen a vytáhla šupinatou hromádku a donesla je k Mal.
"Můžu zkusit chytit nějakou koroptev nebo zajíce, ale nevím, jestli se mi to podaří... promiň. Nejsem moc dobrý lovec. Teda pokud nejde o ryby... ale napřed bych ti ještě měla vypláchnout jazyk tím proti bolesti. Jídlo nebude nic příjemnýho." Ráda by to udělala jemněji, ale to se nedá nic dělat. I když se Mal hojí opravdu hodně rychle, přece jen, ty rány byly docela ošklivé.
"Musím ti znovu vyčistit rány. Škoda, že nemám slušnou mast, ale musíme si poradit s tím co je. Myslsím, že to ale půjde. Kor s tebou." Zvesela se na ni usmála.

"Nemusíš se toho bát, ano? Ale zkus opravdu zjistit, jestli se některé věci neopakují nebo neobjevují po něčem konkrétním. Může to být pocit, pach, situace, změna místa nebo třeba počasí, cokoliv. Hodně z toho má vliv dokonce i když to nemá nic společného s magií. Ale dobrá zpráva je, že když zjistíš, čím to je, tak se to dost zlepší. Chce to pak jen trochu cviku." Aspoň většinou. Pak už Silhouette raději opravdu nechala být.
Na cestě opravdu řádila jak pominutá. A na Shaariho smích si neodpustila reakci, vyplázla za běhu jazyk, aby pořádně vlál a spiklenecky na něj při jednom... přeletu... mrkla.

U vody už pak nebylo zase tolik co k řešení. Znovu se starostlivě podívala po Sil, ale ne tak aby si toho dotyčná všimla. Shaari a Aishila ovšem nejspíš ten pohled viděli.
Kývne na slova Aishily. "To máš pravdu. Víc asi tady nezjistíme. Co se sejít za pár dní někde poblíž? Třeba mezitím někdo něco zjistí. Jen kde... Hm... Třeba kousek proti proudu je jakýsi kaňon. Vím o něm, ale ještě jsem tam nebyla. Stejně jsem se tam chtěla podívat. Mohli bysme se potkat tam. Co myslíte?" Usmála se a přátelsky zamávala ohonem. Hlavně támhletu bych později vážně viděla ráda. S tou její magií by se mělo něco dělat. Než jí to opravdu ublíží. Silhouette asi nepustí z hlavy celou dobu. I když navenek se tváří pořád stejně vesele. Nechce nikomu přidělávat starosti.

Pokud jí odsouhlasí rozchod a budoucí setkání, vesele poskočí, popřeje jim "Dobrý nejen lov," a odskotačí podél řeky pryč. Očividně se celé té situace nijak moc nebojí.

Okřídlená naštěstí neváhala a zapojila se do všeho, co po ní Sari chtěla. To dává přece jen trochu lepší možnosti. Sari má ostatně plné tlapky práce, vysbírává byliny, hlídá krvácení z ran. Je na nic že je to zrovna tady. Žádné stromy, žádný stín, žádná voda. Div že nezavrčí, ale to si v blízkosti zraněného nemůže dovolit. Tak dělá co může. Střídá sbírání bylin s občasnými pokusy zraněného vzbudit. Našla i pár aromatických bylin, co by mohly také trochu pomoct. Umístila je u čenichu zraněného vlka. Jsou opravdu dost cítit a ač by to většina nečekala, i to může pomoct. Když se vyberou ty správné rostliny. Když se vrací okřídlená, akorát znovu je u hlavy zraněného a opatrně mu olizuje tváře a čenich. "Icee, no tak. vzbuď, se ano?" Volá ho. Není moc dobré aby v tomto stavu vlk zůstával mimo dlouho. Mohl by pak mít potíže se probudit a to by bylo zlé.
Udělala co se dalo aby jeho rány dál nekrvácely a aby tak nebolely. Snad se probere. Okřídlené jen gestem naznačila, kam má položit věci. Vody není moc, ale apsoň nějaká. Kéž by se tak dal přesunout. Jenže minimálně den by se s ním vůbec nemělo hýbat a já nemám nic, z čeho bych udělala tak pevné popruhy aby ho mohla ona odnést za letu.
Kolem nich leží teď hned několik hromádek bylinek a dlouhé traviny z kterých jde udělat rohož. "Asi se hodně nalítáš. Nemůže se s ním jen tak hýbat, mohl by znova začít krvácet," řekla tiše okřídlené. "Nemám nic dost pevného do čeho by šel uvázat abychom ho mohly odnést. U řeky by mu bylo líp." Navíc, to bych měla ještě jednu možnost, ale to mám takhle smůlu.

Sari postupně dokončila výměnu bylinkových obkladů na zraněních a vesele se na Mal usmála, když Malin ocas začal tak nějak žít svým vlastním životem. "Zkus se přes noc pořádně prospat, jo? Hojíš se rychle, zítra ti už bude o dost líp. Pak zkusíme, jeslti se zvládneš najíst. S tím krkem by to dneska asi byl problém. Akorát jediný, co ti asi budu moct nabídnout, budou ryby. Není to ideální, ale já asi nic lepšího nechytím. Leda by se tu v noci něco přitoulalo na dosah, třeba zajíc nebo koroptev." Mrkla na černorudou.
Pak si hezky způsobně lehla vedle Mal a očividně hodlá zůstat poblíž a hlídat. Jak už je tak nějak údělem léčitele u zraněného. Když bude Mal spát a bude klid, dovolí si i pospávat. Jen lehce. Přece jen má svým způsobem hlídku.
Zůstala u Mal až do rána, pěkně v klidu. Bylin má ještě pár nachystaných, takže noc může být klidná.

Mal se nakonec zvládla napít bez další nehody. To je moc dobře.
Potom ještě dokončovala práci na upravených lécích a k jejímu údivu Mal, i přes ty spáleniny, dokázala zachraptět jedno slovo. Koukla na ni. Došla blíž a v úctě před ní na chvíli sklonila hlavu. "Nemusíš mi děkovat. Prostě je to má práce a moje povinnost. Ty si taky chráníš smečku, ne? Já možná nemám smečku jako takovou, ale mojí smečkou je kdokoliv zraněný nebo nemocný. " Ale i tak se na Mal pousmála. Nijak neskrývá, že ji poděkování opravdu potěšilo. A že si ho váží.
Ale vzápětí už jde k Mal s dalšími léky. Na listu leží vodou s čímsi nacucaný kus mechu. "Otevři tlamu, vymáčknu ti do ní z mechu trochu tekutiny a tu zkus opatrně polknout. Nemá výraznou chuť a nemělo by ti to dělat větší potíže, když ses zvládla napít. Pomůže to trochu s bolestí a zabrání pár dalším možným potížím, co se u spálenin stávají. To dovolí tvému tělu zahojit se rychleji. Dneska by ses už neměla hýbat, a pokud to zvládneš, tak ani jíst. Zítra by to mělo být ale už lepší. "
Až Mal otevře tlamku, tak jí pečlivě nakape opravdu jen trochu tekutiny. Nic co by se nedalo snadno polknout. Sari tu směs připravovala docela dlouho, zatímco Mal spala. Padlo na ni docela hodně rostlin, ale bude účinná.
Pak vlčice opatrně vyměnila byliny na zraněních rudočerné, u čehož je zkontrolovala. "No vážně. Hojíš se úžasně rychle. Většina vlků by po tomhle týden nedokázala vstát. Hádám že tebe budu mít zítra problém udržet v klidu," mrkla na ni zvesela.

Koukla trochu starostlivě po Mal. Ale dala si pozor, aby ve chvíli, kdy se vlčice nedívá. Ale přesto se jí zlehka dotkla čumákem. "Asi sama moc dobře víš, že ono se to nakonec zahojí. Postarám se o to, aby to bylo trochu rychleji, jo?"
Chystá si kolem svoje, hlavně léky, které prostě neudělá hned a které by se hodily. Mezitím Mal usnula. Sari došla blíž a zkontrolovala si ji. To je dobře. Spánek jí pomůže. Potřebovala by se ale napít a pořádně.
Nechala vlčici spát a chystala si dál svoje. Den postupuje a slunce se sklonilo k západu, když se černorudá probrala. Sari na ni zvesela zamávala ohonem, tlamu zrovna zaměstnanou v rámci práce. Ale odložila to jak to jen šlo a došla k vlčici. "Vypadá to, že se budeš hojit docela rychle. To asi ale víš, nejspíš to u tebe prostě tak bývá. Bylo by fajn, kdyby ses zvládla napít. Myslíš, že to zvládneš? Pokud možno bez kašle."
Pokud to Mal odsouhlasí, klidně kývnutím, podá jí před čenich další jakoby pohár z velkých listů. A bude dávat pozor, aby se jí Mal zase nezačala dusit.
Mal si nemá jak všimnout, že zabalené v listech a zatížené kamenem ve studené vodě leží také čtyři zakousnuté ryby. Kdyby náhodou. Jsou z dohledu, aby to Mal netrápilo, zatím.

"Tak jo. Ještě ti něčím podobným vypláchnu i ty ostatní rány. Pak ti budu muset vyčistit tu starší co máš. Škoda, že tě nenapadlo si mě někde najít, když se ti to stalo. Seškvařit ohněm sice pomůže, a byl to dobrý krok, ale je to potřeba pak i tak ošetřit. Víš, jizvy nejsou ozdobou vítězů a přeživších. Jizvy jsou něco, co ti časem může omezit pohyblivost. Hádám, že tobě nemusím vysvětlovat, že to je problém."
Ale protože už přece jen stihla pár věcí připravit, napřed pečlivě ránu vypláchla tím samým, co tlamu. Vybrala by si trochu jinou kombinaci, kdyby mohla, ale i tak. Trochu to omezí bolestivost, dočasně. A Sari pak může pracovat s ostatními bylinami. "Tak jako tak, tohle chvíli potrvá než se zahojí. Nesmíš ty rány zatěžovat, aby se to neotevřelo a nebyl problém, jo?" Promluvila na ni celkem opatrně. Je jí naprosto jasné, že to se Mal nebude líbit.

Černorudá si od Sari vysloužila uctivý pohled, když zůstala ležet s břichem ve vodě. Chlazení spálenin je pro ně dobré, ale ležet na břiše opravdu ne. Ne teď. Sari Mal opatrně vypláchla tlamu vodou a pak vodou s rozmačkanými bylinami. "Přestane to po nich tak bolet. Možná tě bude brnět jazyk, ale nebude to bolet. A nemusíš to polykat," zkusí jí říct dobrou zprávu. Pak se dala do sbírání travin a sítin, nastlala vedle Mal pořádný pelech, pěkně měkký, pořád u vody. Dost spěchala, když pod jejími tlapami a čenichem rostla provizorní rohož. Nebude kdoví jak držet pohromadě, ale umožní Mal pohodlněji ležet. Trvalo to mnohem déle, že bylo Sari milé. "Opatrně si na to lehni. Tenhle bok nemáš zřízený tak abys na něm nemohla ležet, proto je to všechno dané na tu stranu. Nespěchej, ať nezačneš znovu krvácet, jo?"
Zůstane u ní, aby mohla černorudé kdyžtak nenápadně pomoct tím, že se o ni ve vhodný moment opře.

Poté, co Sari obložila Maliny rány směsí bylin a lopuchovými listy, začala splétat rohože a pruhy z travin a sítin. Rány bude potřebovat chladit. Když zůstanou u řeky, i takové provizorní rohože mohou být použity na namočení a přiložení.
Zrovna když mohly konečně začít působit byliny na ranách a trochu zmírnit bolest, Mal se pokusila polknout... a očividně ne moc úspěšně. Byla bych čekala, že ví jak se chovat s popálenou tlamou a krkem!! Přiskočila k vlčici, trochu ji postrčila aby ji překulila do vhodnější pozice. I když to rozhodně nemohlo být příjemné. A přesně trefila tlapou do jednoho bodu na těle, aby jí pomohla rychleji dostat z dýchacích cest to, co tam nepatří. Rány na břiše jsou už obložené a když se Sari koukla, lopuch naštěstí udělal svou práci a byliny zůstaly na ranách. Navíc, ty nejhorší místa má Mal teď ve vodě, která chladí. "Jestli to zvládneš, zkus zůstat ležet takhle. Na to břicho to asi bude peklo, ale byliny už začnou působit a voda ochladí nejhorší. Ale začátek bude drsný. Vlastně jsem ještě neviděla někoho, kdo by to vydržel déle jak pár minut, takže když to nepůjde, lehni si jakkoliv a neřeš to. Není to žádná ostuda." Nejlepší by bylo mít pásy a moct ji opatrně zavěsit, aby všechno větralo a ona nemusela stát. Zkusím udělat větší rohož a upravit jí lůžko aby mohla ležet na boku. To ale chvíli potrvá. "Můžu zdělat tinkturu z tavolníku a vrby, jenže to trvá celý den. Ty by byly na bolest o dost účinnější. " Aspoň že obě rostliny tu v okolí jsou. Nesložila na břehu Mal v tomto místě bez důvodu, ale právě kvůli tomu, co tady roste. "Otevři tlamu a nech ji tak jo?"
Sari si k ní přitáhla velký list, který je podobný lopuchu, ale má jiný tvar. Stažený travinami tvoří jakýsi kornout, v kterém nese vlčice vodu. "Zkusím ti ji opatrně vypláchnout a dostat z ní ven nepořádek po spálení." Potřebovala by něčím zklidnit krk, jenže to nebude zase tak snadný. Kolem Mal leží i pár rostlin, co jsou poměrně dost cítit. Rudočerná nemůže mít tušení, že i jen ten pach z nich, silice, které tak vychází, vlastně trochu léčí. Sari to ale ví. Proto tam ty byliny jsou.

Mal je ještě pořád hodně mimo. Sari musela jednou uskočit před jejím kousnutím. No to bude ještě veselé... Ale lepší než aby se probrala když jí budu stát mezi tlapama.
Mal jí ukázala spálenou a zničenou tlamu. Sari si povzdechla. Vážně potřebuju nějaký slušný zázemí. Nemám jak vyrobit pořádné léky na bolest, nemám je do čeho dát. Většinu z toho, co by mohla použít, Mal teď opravdu nesežvýká. Ale vzala si plochý kámen, přidala pár bylin a trochu vody na listu z lopuchu a vyrobila polotekutou směs čehosi. To pak prostě naklopila Mal do tlamy. "Klidně to v tlamě chvíli nech, až to půjde, polkni. Uklidní to trochu ty spáleniny. Chutná to hnusně, ale s takhle zřízenou tlamou asi stejně nebudeš mít funkční chuť. To přežiješ." Moc ji nešetří. Koneckonců, Mal není žádný slaboch a nepotřebuje kdoví jaká vlídná slova. Sari má spíš dojem, že otevřený soucit by ji urazil. I když ona sama trpí s ní, když vidí ty rány. I přes poměrně strohá slova se jí lehce dotkla čenichem. Dala si ale pozor aby se nedotkla žádné rány. Směs samozřejmě obsahovala i něco na bolest i něco na spáleniny. A ano, i něco málo na pročištění krve. Výhodou bylin je, že mnoho z nich se dá použít na víc problémů. Opatrně jí obkládá rány velkými listy, včetně těch ve vodě. Aspoň že u vody není nikdy nouze o lopuch.
"Tentokrát tě asi čeká trochu delší léčení, Mal."

Reakce na aromatické byliny byla dost rychlá. To je fajn. Potřebuju ji při vědomí aby spolupracovala. Pitomej jed. "Mal? Vnímáš? Klid, jo? To jsem já, Sari. Našla jsem tě na louce. Jsme tu jen my dvě, jinak nikdo." Přešlápla v její blízkosti a dál zpracovává nanošené byliny. Má tam na to i placaté a kulaté kameny z řeky. Používá je na drcení.
A vzápětí přistála na ráně pod krkem Mal dávka rozmělněných bylin, kterou už měla připravenou. Sari tam má přece jen už slušnou hromádku. Zastaví krvácení a zmírní bolest. Nejhorší z rány už vyčistila voda, ale to by samo o sobě nestačilo. Navíc, Mal to schytala tentokrát docela nepěkně.
"Budu potřebovat, abys snědla pár bylin, jo? Ať se ti stalo cokoliv, máš v těle jed. Není to vážné, ale bude potřeba ho dostat pryč. " Nebude to zrovna chutnat, ale co už.
Šedá vlčice pracuje dál, ale opatrně. Dobře ví, že u Mal snadno hrozí, že začne vyvádět. Na druhou stranu, rudočerná má sebeovládání jako málokdo. Je tedy slušná šance, že Sari uslyší a zareaguje správně.
Sari s podáním bylin k její tlamě čeká, až si bude jistá, že je Mal dost při vědomí, aby ji pochopila.

Starostlivě sleduje Malin dech i tep. A pro jistotu i teplotu. Ta kupodivu není zase tak vysoká, jak by u ní čekala. Přece jen, už se s touto vlčicí zná dost, aby věděla co čekat. Asi za to může ten jed. Dobře. Bude to chtít i bylinky na pročištění krve, ale vypadá to, že ten jed není zase tak nebezpečný.
Dává si pozor, aby měla Mal na dohled. Přece jen, uložila vlčici napůl ve vodě, aby zabránila potížím s Malinou magií. Ale tím pádem, kdyby se vlčice pohnula, by mohla vdechnout vodu. Takže je dozor nutný. Bylin je naštěstí kolem hodně a tak poblíž Mal pomalu roste hromádka kde čeho. Několik bylin přistrčila vlčice Mal blíž k čenichu. Jsou celkem dost aromatické a pomohou vlčici se rychleji probudit, až toho bude schopná. I když z toho asi Mal nebude nadšená.

Vesele se zazubila a dokonce si trochu poskočila, když Mal souhlasila s koupáním. Na nic nečekala a rozhodně neřešila, jak to celé bere Mal. Vodaaa!!!
S rozběhem se vrhla do vod jezera, absolutně neřešící jeho teplotu, a rovnou míří pěkně na hlubinu. Hodlá doplavat až do středu a pak se podívat, jak hluboko uvidí.
Vůbec neřeší nakolik ji následuje Mal a jak rychle. Faktem ale je, že sama Sari plave opravdu hodně rychle. Její hladká srst vodě prostě neklade zase takový odpor a navíc, v plavání má Sari praxi jako málokdo. Voda byla vždy jejím přítelem a pomocníkem.
Nezastavovala se, dokud nedoplavala na pořádnou hloubku, pak zastavila na místě, začala plavat dokolečka a kouká, co na to všechno vlastně Mal. Na tváři má vyloženě šťastný úsměv někoho, kdo si náramně užívá to, co zrovna dělá.