Saffron je už od puberťáckého věku vlčicí velice hrdou a sebejistou. Nebo tak alespoň působí. Jakmile se někomu otevře, dotyčný zjistí, že je vlastně velice křehká, hravá a obecně miloučká. Taková, jaká byla už za vlčecího věku. Ztráta rodiny ji však donutila si udělat kolem své opravdové povahy téměř neprůstřelnou bariéru, zkrátka tuto část její osobnosti pozná jen ten. komu to dovolí. Což jsou většinou pouze členové její ztracené rodiny a smečky, zatím se nikdo jiný nedostal v poznávání Saffron tak daleko, aby se mu otevřela.
Jaká je ale tedy její předstíraná povaha? Jak už bylo zmíněno, hrdost a sebejistota v ní hrají velkou roli. Jinak je ale také vlčicí poměrně chladnokrevnou, nemá problém zabíjet či týrat ani tvory svého vlastního druhu. A s ostatními zvířaty, například kořistí, už nemá soucit vůbec žádný, dokonce si občas užívá jejich bolest. Byť se jí to líbí, obvykle se však nevyžívá v cizí bolesti, přijde jí to jako zábava velice nízká, zhruba tak pro omegy, a ona je přece dcerou vysoce postavených vlků. Tedy, byla.
Stále žije v tom, že by se jí každý měl klanět a plnit jí i ta nejhloupější přání a toto je také důvod, proč se zatím nepřidala do žádné smečky, přestože je pro ni tulácký život - i vzhledem k její magii a rostlinám - velice těžký, zvlášť v zimě. Je zkrátka příliš hrdá na to, aby ve smečkovém postavení začínala od nuly, nikým neuznávaná. Snad jen jeden z jejích dlouho ztracených rodinných příslušníků by ji dokázal přimět k tomu, aby se přidala do nějaké ze smeček, na které během svých toulek narazila.
Vzhledem k jejím dalším povahovým rysům působí, jakože také ráda vyhledává konflikty, to však není vůbec pravda. Konfliktům se už od onoho nejmenovaného krveprolití ve své původní smečce vyhýbá jako čert kříži. Tím se také dostáváme k tomu, že ona je Saffron vlastně docela traumatizovaná. Kromě konfliktů má také třeba dodnes noční děsy, které jí konstantně ničí její jinak poměrně bezstarostný život. Kdo ji o něco lépe pozná, uvědomí si také, že se právě kvůli oněm nočním můrám dodnes trápí tím, že během boje neudělala nic, čím by zachránila svou smečku, přestože tehdy byla ještě vlče a dost dobře nic udělat nemohla.

Saffron se narodila páru vysoce postavených vlků, její začátek života by se tedy dal popsat jako pohádkový. Všechny čtyři sestry byly od počátku rozmazlované a nikdo by se jim nedovolil ani chlup zkřivit. Rodiče byli ve smečce nejen vysoce postavení, ale také oblíbení. Jejich matka byla ceněna za svou elementární magii a otec zase za své schopnosti strategie. Navíc se všechny čtyři sestry narodily s rostlinami na kožíšku, což naznačovalo, že i ony by mohly elementární magii své matky zdědit a tak by nikoho ani nenapadlo se na ně byť ošklivě podívat. Věci ale nezůstaly dlouho růžové. Matka se něčím trápila, čehož si i její děti začaly brzo všímat. Také ve smečce se něco dělo. Bohužel ale sestry byly ještě moc malé na to, aby to všechno dokázaly pochopit. A tak trpělivě snášěly všechny rodičovské hádky a otce, chovajícího se k matce zle, a dělaly, že nic.
Jednoho dne se však probudily do smečky pod útokem. Malá Sassafras byla vždy ze všech čtyř sester největší strašpytel, a tak hned jak viděla to krveprolití, na nic nečekala a schovala se do nedalekého křoví. Zde čekala, zda si jí někdo ze smečky všimne a přijde si pro ni, ale nikdo nepřišel. A tak se po několika hodinách opatrně vrátila na místo smečkové nory. Tam si všimla nejen svého oblíbeného učitele, ale i samotných alf smečky ležících v kalužích vlastní krve beze známek života. Největší ranou pro ni ale byla mrtvola vlastní matky, hned jak ji spatřila, celá uslzená se rozeběhla pryč a běžela tak dlouho, jak dokázala. Celý zbytek života pak vedla tulácký život, neboť se jí nikdo nechtěl ujmout. A tak se živila mršinami či drobnými zvířaty, někdy dokonce plody. Až jednoho dne se rozhodla, že tento svůj osud změní a vydá se hledat vlastní rodinu. A tak se dostala do Norestu.

- Její pravé jméno zní Sassafras, už odmalička měla však pocit, že je to jméno příliš klučičí, a tak sama sebe přejmenovala na Saffron/Šafránku podle své oblíbené květiny.
- Její křídla jsou zakrslá, nemůže tedy létat.
- Na srsti jí rostou všelijaké květinky, souvisí s tím tedy to, že kolem ní věčně poletuje hmyz. Zajímavé však je, že i když část hmyzu jsou včely, nikdy se jí zatím nestalo, že by ji nějaká bodla, jako by spolu měly uzavřený jakýsi pakt.
- Kromě hmyzu, který se kolem ní vyskytuje tak nějak přirozeně, je v jejím okolí také neobvykle mnoho motýlů. Tito motýli však nemají nic společného s motýli, které vytváří pomocí své magie - ti zmizí, jakmile přestane magii používat, zatímco těchto motýlů se nemůže zbavit, ani kdyby chtěla.
- Květiny na ní rostou celý rok, během zimních měsíců je to však mnohem méně než během měsíců letnich.
- Když se zraní, na daném místě posléze vyroste květina, která slabě podpoří hojení.
- Květiny na jejím těle, jako každé jiné květiny, potřebují světlo a vodu. Pokud jim toto schází, začnou chřadnout a Saffron s nimi. Nemůže tedy trávit dlouhá období (týdny, měsíce) schovaná v jeskyních, je nucena být většinu času venku, aby nezemřela. Pokud je tedy zrovna slunečné, či klidně deštivé léto plné hmyzu, květinám se daří dobře a tak i Saffron. Dokonce nemusí ani tolik jíst. V zimě je naopak slabší, snadno unavená a také snadněji onemocní. To stejné platí pro parazity - pokud najdou parazité květiny, necítí se dobře ani Saffron a naopak.

Motýlí tornádo

Saffronina magie není nic víc, nic míň, než je zmíněno v názvu. Jednoduše je schopna vytvořit velké množství motýlů a následně je přimět se točit dokola až do momentu, kdy vytvoří regulérní tornádo. Toto tornádo pak funguje jako to běžné, vzdušné, s tím rozdílem, že je menší (max 10m v průměru, zatímco běžné tornádo má zpravidla průměr 100 – 700m) a je-li někdo uvězněn uvnitř, je zároveň bit tisíci malých motýlků. S tímto tornádem dokáže libovolně pohybovat v prostoru, musí to však vždy být v její blízkosti (zhruba v okruhu 50m od ní. Pokud překročí tuto pomyslnou hranici, celé tornádo automaticky zmizí. Její magie je úzce propojena s jejími květinami, v létě je tedy nejsilnější a v zimě nejslabší. Také při jejím používání ubírá magie sílu pouze jejím květinám, nikoliv jí (to je ale také úzce propojeno, viz výše). Jakmile však poslední květina na jejím těle uvadne, motýlci se automaticky stáhnou a i Saffron najednou prudce zeslábne a zůstane taková několik hodin, dokud rostliny nedorostou zpátky. Ideální stav je tedy používat magii jen do doby, kdy opadá max polovina jejích květin