Príspevky užívateľa

Samozřejmě dávalo smysl, že se nemoc teď šířila hlavně mezi estreláky, když si jí přehazovaly jeden na druhého. Byli spolu v úzkém kontaktu, a tak byla vyšší pravděpodobnost, že si jí zkrátka přehodí. Timek se držel zuby nehty, aby neonemocněl - nemohl! Musel by pracovat i jako nemocný, nebo to nechat na Ryumee, která by pak ale mohla onemocnět také. Vlastně, neslyšel jí tuhle taky kašlat? „Doufám, že karanténou.“ Čím taky jiným? Roušky tu ještě nikdo nevynalezl, ale kdyby ano, Tim by jich pár mohl i vyrobit. „Důležité je, aby se všichni nemocní přišli včas léčit. Čím déle budou s kašlem pobíhat mezi ostatními, tím samozřejmě hůř.“ Takový byl fakt.
Tim si myslim, že kdyby nahlas řekl, co vidí, mohl by S'Arika trochu znepokojit. Pokud tedy Ordo někdy znepokojený byl. „Ano, přesně ta,“ odkýval to. To byl tehdy hezký sleepover, Tim na to rád vzpomínal. Kdyby tu měl v práci takového kolegu, bylo by mu bezpochyby hej. Sice si vystačil sám se svým skladem, mít tu někoho zapáleného do bylinek by ale uvítal. Zatím se ale nikdo takový neobjevil, a to žel ani Gulášek, na kterého kdysi sázel. Ten se asi vydá jiným směrem, než na cestu medik, myslil si Tim.
Jak ho dovedl na pelech vzdálený od vchodu, chtěl se vydat pro bylinky. „Jak jsem říkal, každý může mít jiný průběh. Když zabere léčba, tak to snad nepotrvá více než dva týdny. Nic slíbit ale nemohu, vzhledem k tomu, že tahle nová odrůda kašle je pro nás všechny jedna velká neznámá.“ Ač Gulášovi už bylo poměrně dobře, kašel ho sem tam stále doprovázel. Jako by se ho ta nemoc nechtěla vůbec vzdát! „Hlavně musíte odpočívat, oddat se spánku. Spánek léčí.“ Je to tak. Ordo nemůže teď pracovat!!

Bohužel, jak brzy sám Tim zjistí, nemoc si nevybírá. Život si nevybírá, koho zrovna pošle na lůžko, nebo nedej bože do rakve. Takové negativní myšlenky ale teď Timek neměl, prostě si je nepřipouštěl. Ordo zhynout nesmí, protože prostě... to nejde. A už vůbec by neměl umírat na nějaký přiblblý kašel! Řekl by, že na takovéhle nemoci umírají jen starci a mimina, ale tím by si v tomhle případě moc nepomohl, tak si raději nemyslel vůbec nic.
„Ghu'lass a Everett,“ odpověděl, ač měl pocit, že už se o tom s Ordem musel bavit. Pro jeho stav mu to však odpustil – nemoc dokáže mysl pěkně zmást. „Everetta si do péče vzala Ryumee, a co vím, měl dost těžký průběh. Ale léčit se přišel dost pozdě, což byla chyba. Teď už je na dobré cestě k uzdravení.“ Chodit včas k léčitelům je klíčové. Tady to není ve světě lidském, kde na jednu prohlídku čekáte měsíce, aby vás pak doktor pustil domů s tim, že simulujete, ne ne. Timek i Ryumee dělají pro pacienty první poslední. „Ghu'lass byl a je na tom o poznání lépe.“ Guláš totiž nebyl tak malý, aby pro něj i případný zápal plic byl akutně život ohrožující. Byl ve věku, kdy už byl dost silný na to, aby se s něčím takovým vypořádal. Ovšem obavy tam z Timovo strany byly i tak – nakonec synovce vychoval takřka jak dítě sobě vlastní, a tak každá jeho nemoc mu dělala vrásky na čele.
Nu, ale byl čas pohlédnout do Ordova krčku. Timek zadržel tak docela dech, a to kvůli případným bacilům, které by mohl od tmavého vlka vdechnout. Jako medik byl v tomhle žel první na ráně, a tak se zkrátka musel před nemocemi maximálně chránit. „No jo, vidím to,“ řekl si pro sebe. Fleky v dutině ústní byly přítomné, nebyl o tom pochyb. „Jsem si takřka jistý, že půjde o ten nový druh kašle. Jak se zdá, je dost nakažlivý, a vzhledem k tomu, že má každý nakažený jinak těžký průběh, těžko říct, co čekat. Díky léčitelce z Nihilu mám ale recept na lék, který by měl na kašel rychle zabrat.“ Sláva Bellanně! Nakonec se výlet na svatbu nihilskou vyplatil už jen díky tomuhle. „Připravím vám ho hned, nejdřív ale pojďte – nechám si vás tu na lůžku.“ Ovšem ho chce mít pod dozorem, a tak si ho nechá mezi ostatními pacienty, tam, kde ještě před pár týdny ležela Anjel. Tu nakonec přesunul do smečkové nory, a s mimísky jí tak vyměnil za nemocné.

Ordo mluvil jako vždy k věci, bez zbytečných emocí. Komunikace s takovým pacient je úplně opačná například od léčení Roiha, jedince, který ze sebe dělá většího chudáčka než musí. Tohle je o něco snazší. Tedy v případě, že S'Arik nebude třeba symptomy zatajovat jen proto, že si chce dokázat nějakou nesmrtelnost. „Tak to jste se tam možná od někoho nakazil. Ta dlouhá cesta tam a zpět tomu také moc nepomohla,“ potlačil povzdechnutí. Moc dobře si uvědomoval, že celý ten výletík na nihilskou svatbu byl v tomhle počasí riskantní, na druhou stranu chápal, že na takové události nesmí Ordo chybět. Otázkou je, jestli bylo skutečně nutné tu akci právě teď pořádat. „Může jít o obyčejný zápal plic, chřipku, ale také o ten neznámý druh kašle, co teď všude řádí.“ Obyčejný zápal plic, by žel mohl být pro Orda dost možná smrtelný. I před tenhle fakt byl Timck v klidu. „Podívám se vám do krku, tak si budu docela jistý, o co přesně jde.“ Tím ho požádal, aby otevřel tlaminku. Ten nový druh respiračních potíží se od jiných rozezná hlavně díky flekům v ústní dutině, převážně tedy na jazyku. od výletu do Nihilu už to byla nějaká ta doba, a bylo by určitě lepší, kdyby sem Ordo zašel ještě dříve. Lepší však později než vůbec nikdy – Timek udělá vše pro to, aby vůdci poskytl prvotřídní léčbu. Ostatně jako všem svým pacientům.

Tim naslouchal jednání s pokrovou tváří, tou nejvíce neutrální, kterou zvládl nahodit. Necítil se doposud dost kompetentní na to, aby něco komentoval – nakonec o smečkové politice rozhoduje víceméně vždy hlavně Ordo sám. Jistě by nedělal něco, proti čemu by všichni členové smečky zbrojili – nakonec takové rozhodnutí by nemuselo být ani logicky zdůvodnitelné -, ale každému vyhovět taky nemohl. Ostatně... i na toto jednání si uměl Timck představit, že se někteří doma zrovna dvakrát pozitivně netváří. Ryumee fanouškem Azarynu příliš nebyla, a takový Hari už vůbec ne. Jestli to k něčemu bude, a přinese to ovoce, to už ukáže jedině čas. Ani samotný výsledek dnešního setkání nemusí přinést odpovědi okamžitě. Černý estrelák byl otevřený k novým začátkům, které si Azaryn od budoucnosti sliboval.
Nebyl zrovna dvakrát fanouškem představy, že by se měl azarynským nadále vyhýbat. Doposud se jim nijak striktně nevyhýbal – naopak –, a od tohoto setkání si sliboval spíše krok vpřed k ještě užší spolupráci. I když by dnes už některé věci z léčitelského workshopu udělal jinak, jedno se nedalo popřít – všechny smečky i vlci mimo ně spolu v ten den zvládli vycházet úplně bez problému. Když se po něm S'Arik pak ohlédnul, dostal Tim pocit, že mu tím dává trochu prostoru nějak vhodně reagovat. Této příležitosti se tedy chopil. „Léčitelský workshop je skutečně důkazem, že společně zvládáme nejen komunikovat, ale i blíže spolupracovat. Myslím, že by byla škoda nejít tomu naproti.“ Vydal ze sebe, a zase plánoval zmlknout. Byl skutečně nejistý, protože zatím u tak vážného setkání nikdy nebyl, ale vše je jednou poprvé, že? A on se snažil to brát co nejstatečněji zvládl.
Při konverzaci ohledně výměny bylin poslouchal ještě pozorněji než doposud. Teď se to totiž skutečně týkalo i jej, když měl aktuálně jako jediný na starosti sklad. Ach, jeho milovaný sklad. „Ano, téhle spolupráci jsem nakloněný.“ Odsouhlasil to nejen slovně, ale také přikývnutím. Je dost možné, že v azarynském skladu bylin se bude nacházet něco, čeho je v tom přízračném už po málu, a naopak, a tedy výměna bude více než vítaná. Jestli téhle spolupráci budě nakloněný i aktuální alfa sousední smečky, to se uvidí.

Timek měl ještě stále práce až nad hlavu, avšak nedošel do bodu, kdy by si snad chtěl přiznat, že to nezvládá. Těch nemocných jedinců ve smečce nebylo tolik, navíc dva z nich už se léčili. Guláše měl v péči on sám, Everetta zase Ryumee. V rámci léčby však ulehli na lůžka tady, aby smečku nenakazili. A Tim si od nich taky držel odstup, co to jen šlo, neboť nemůže být hůř, než když onemocní i sám medik. Věřil a doufal, že se zima brzy začne chýlit ke konci, a bude už jen lépe. No, to netušil, kdo za ním za minutku dorazí.
Připravoval zrovna další dávku medicínky pro Guláše, když se v doupěti zjevil sám Ordo. Tim ho hned zaregistroval, ale nestačil si ani pomyslet, proč zrovna přichází, když to bylo nad slunce jasné – je nemocný. Ach ne! Tima tento fakt samozřejmě velice znepokojil. Je třeba si přiznat, že S'Arik je starý vlk, a jakákoli nemoc by pro něj mohla skončit fatálně. A co se tohoto kašle týče, né každý má stejný průběh. Strach o život vůdce byl tedy na místě, ale Tim jako vždy nedovolil, aby se ho tento strach zmocnil. „Ordo,“ oslovil ho a hned k němu šel. „Vy vůbec nevypadáte dobře.“ Dost netaktní poznámka, ale jako doktor si jí asi mohl dovolit. „Taktéž vás sužuje kašel? Hůře se vám dýchá?“ Ptal se hned, ale diagnóza mu byla skoro jasná. Mohlo jít jen o normální chřipku, no, o tom by mohla vypovědět prohlídka jeho ústní dutiny.

Kdyby věděl, co vlčina spatřila, a honilo se jí teď hlavou, byl by bezpochyby v šoku. A ostatně za pár chvil asi i trochu bude, pokud uzná, že je ta diagnóza tedy pravdivá. Ovšem začal mít pochyby o své teorii, že má jen nějaký zápal plic, nebo jiné respirační onemocnění, když se ho Ghaa'yel opětovně dotkla, a to i bez jeho souhlasu. Hrklo v něm, ale to spíše z náhlého překvapení. A jéje. Tohle vůbec nevypadalo dobře. „Co vidíš?“ Nebyl si jistý, jestli vidí, ale stačilo by asi, kdyby jen četla. Úplně si neuměl představit, jak v praxi ta její magie funguje. Je to jako rentgenové oko?
Byla to úleva, když už se v něm vlčina přestala hrabat. Mohl si skutečně oddechnout. Na pár vteřin, přesněji. “„Co prosím? Teď vyhrknul z opravdového šoku. Myš?? Jaká myš!! „Nemůže to být třeba nádor? To by dávalo přeci větší smysl. Nebo třeba plicní nebo srdeční červ?“ Snažil se najít nějaké racionální vysvětlení. Ono by ale i vysvětlení, že v něm žije nějaký parazit, a roste, dávalo smysl. Nemohl zapomenout na svůj nepříjemný zážitek od jezera. Jenže... on nechtěl, aby to bylo skutečné, nechtěl si tuto možnost vůbec připustit! „Před pár dny jsem si dával odčervovací kůru, copak by to případného parazita nezabilo?“ Možná že to dávkování nestačilo! Sice si dal dávku jak pro koně, a bylo mu pak náležitě blbě, ale kdo ví, jestli to na takového nadpozemského parazita skutečně stačí, že?

tw: krev

Dokud jen kuckal, dokázal ještě vnímat většinu vjemů kolem sebe, ale pak ho zasáhla na hrudi náhlá bolest, která mu smysly už skoro zcela otupila. Nevěděl, co se s ním děje, ale cítil na tlapkách teplou krev, která se mu tak náhle řinula z hrudi. Ano, něco z něj vypadlo. Snad z něj vyskočilo samotné srdíčko, protože cítil, jak jde do mdlob. Ztrácel spoustu krve, a to ho donutilo se velmi brzy skácet úplně k zemi. Nevnímal okolní hlasy ani řev, jemu se setmělo před očima. Takže tohle je jeho konec? Tuhle myšlenku nedokázal pevně zachytit, ale byla jediná, která před jeho omdlením ještě přišla. Nejdřív mdloby, a pak nejspíš smrt, takové jsou jeho vyhlídky na budoucnost. Zhyne z pro něj neznámých důvodů.
Ne. Nezemře. Zjevně se tu zjevil anděl, který ho před bránou nebeskou pošle zase zpátky na zem. Z těchto mdlob se probudí, a možná úplně bez následků. Tedy aspoň bez těch fyzických, psychické následky ho rozhodně neminou.

Pokýval hlavou, avšak zírající si před tlapky. „Neboj se,“ říká bílému, ale je mu jasné, že se bezpochyby bojí. Být to naopak, Tim by se o Hariho taky neskutečně bál. Panečku, byl by strachy celý bez sebe! Nemůže tedy od něj logicky očekávat, že on se o něj bát nebude.
„Bellanna. Znám jí už delší dobu, jsme přátelé,“ dovolil si Timek tvrdit. Vždycky si dobře popovídali, nejen o práci. Jistě už musela porodit, jak se asi její potomci mají? Tak strašně rád by jí navštívil právě z tohoto důvodu, ale i když s ní bude muset řešit úplně jiné téma, i tak se z vidiny mimísků těšil. Už musí být velcí! „A taky Ghaa'yel. Není to léčitelka, ale má dost zajímavou schopnost.“ Zmínil i mladou zájemkyni o obor. Zájemkyni, no jo, tohle si asi jen namlouval, protože si moc dobře pamatoval, že chtěla být válečnicí, či něčím takovým.
Chtěl Harimu tuhle možnost přiblížit, ale nedostal se již k slovu. Při dalším kroku ho chytla zvláštní křeč pocházejíc od plic, a on se rozkuckal. „Co-,“ chtěl se ptát, co se sakra děje, jenže neznámá nutkavá síla ho nutila lapat po dechu dál. Byl to pocit, jako by měl snad zvracet, ale nic z něj nevycházelo. A bolelo ho dýchat!! Bylo to, jako by ho nějaká síla svírala na hrudi, a tlačila na plíce. Musel nejen zastavit, ale aj se přikrčit k zemi. Asi to udělal v domnění, že to uleví jeho bolesti, nebo napomůže chytit dech, ale nestalo se tak. Sakra, on tady snad umře!!

Ani Tim si nemyslel, že mu v Nihilu řeknou něco co ještě neví, ale... ta mladá Aikanova dcera by mohla třeba něco nového zjistit. Mohla by zjistit, jak je ten nádor už velký. Ano, nádor, protože nic jiného to být přeci nemohlo. I když se to její diagnóze tedy moc nepřibližovalo, on v to věřil. Protože chtěl věřit jen racionálním věcem, o kterých už dříve slyšel. A to né proto, že by byl nějaký velký skeptik, ale proto, že se docela dost bál. I když smrt nebyla něčím, čemu by se do nekonečna musel chtě nechtě vyhýbat, byla tu obava o to, co by ho tam mohlo čekat, kdyby měl v sobě skutečně nějakého neznámého parazita. Teď jsou to jen krvavé chrchle, ale co když mu brzo krev poteče aj z očí, uší, a tak?? No, možné bylo přeci vše.
Opětovně se pousmál. Ano, ta psychika byla asi unavenější než tělo, ale u Tima se o tom dalo polemizovat. „Ještě kousek, to už zvládnu. Ztěžka se mi dýchá, ale tak je to teď pořád.“ Brzy už si odpočine, no ano. Nějak se mu nechtělo už kousek před cílem odpočívat, chtěl táhnout vpřed! Jako by si chtěl dokázat, že na tom ještě přeci není tak blbě! Osud mu ty plány ale co nevidět překazí, no jo.

Timothée:

- Na začátku zimy zachránil život mladé tulačce (Mal), která pak u nich ve smečce nalezla azyl.
- Zúčastnil se lovu na prase bobroocasé, a to jako záchranná složka.
- Spolu se S'Arikem se vydal na hranice Azarynu, aby zde zkonzultovali vzájemné vztahy počas toho nehezkého počasí. Byl zde, aby mluvil v zájmu medicíny. (hra stále probíhá ig)
- Během obhlídky území, na kterou se vydal s Harim, došlo ke střetu s irbisem šavlozubým. Za pomoci S'Arika tehdy zachránili život Anjel i jejím nenarozeným potomkům.
- I přes nepřízeň počasí se stále snažil shánět jakékoli známky užitečné vegetace (např. hra Tim x Verdandi)
- Přidal se ke zpracovávání kůži, které iniciovala Ryumee. (tato hra stále probíhá)
- Experimentální léčbou léčil nemocného Ghu'lasse.
- Zúčastnil se nihilské svatby, kde měl od Bellanny dostat recept na lék na záhadnou norestskou nemoc (k tomuto jsme ale nedošli).
- Vlivem bouře spadl na Finna ve starém hvozdě strom, Tim s Harim se mu pokouší pomoci. (tato hra stále probíhá)

Timči byl s Harim na cestě k Nihilu. Proč? Nevěděl si rady se svým zdravím nezdravím, a jelikož bílému slíbil, že se maximálně vynasnaží se uzdravit, šel se poradit i s kolegy ze spřátelené smečky. Možná s Bellannou, možná i s tou mladou Ghaa'yel, která mu posledně neřekla zrovna pozitivní zprávu. Vlastně k její diagnóze byl docela skeptický, ale dnes byl ochotný vzít v potaz snad vše. Měl stále jedny a ty samé příznaky, které už se ani nezhoršovaly, prostě jen byly. Kašel a zhoršené dýchání, sem tam nějaký chrchel krve, ale tím to víceméně končilo. Dnes dokonce kašlal o něco méně, než jindy, a právě proto bylo dobré tenhle výlet podniknout. Jen škoda, že se s Harim nevydali na takovou výpravu za jiných okolností. Ač to znělo iracionálně, Tima trápilo, že svou nemocí musí kazit harmonii jejich vztahu. Cítil se trochu guilty.
„Brzy už tam budeme. Nebolí tě nožky?“ Pousmál se na bílého. Jeho samotného nožky sic nebolely, ale rozhodně cítil, že tenhle výlet jim dal zabrat. Možná by měli pak přespat v Nihilu, pokud jim to bude umožněno.

No, Tim rozhodně nebyl nadšený, že si ho tahle cizinka zaeviduje jako chodící tuberu, ale někdy ten první dojem nejde žel udělat úplně nejlépe. V jeho situaci mu to asi mohlo být jedno, ale... nebylo. Jako vždy mu na cizích názorech a pohledu docela záleželo, i když by si to nepřiznal. „No ovšem. Rád sleduji, jak se vše po zimě zase navrací k životu.“ Jó, jen by si přál, aby to mohl cítit stejně. Jéje! Kde se v něm ta negativita bere? No, i vlk jako on zvládl být očividně pesimistický, když měl vyhlídky na budoucnost takové, jaké měl.
„Jsem jen trochu nemocný,“ řka. V pořádku nebyl, to lhát nemohl. Byl léčitelem, ale neznal svou diagnózu. Měl jen tu diagnozu od Ghaa'yel, a ta nezněla vůbec líbezně. Něco ho zevnitř požírá. Asi rakovina. Zajímavější než jeho problémky byla ale energie, kterou vlčina svou existencí předávala. Vykouzlilo mu to nepatrný úsměv ve tváři, a už vůbec, když mu předvedla nějaké kouzlo s vodou. Žízeň úplně neměl, ale jak by mohl odmítnout? „Děkuji,“ pronesl a tu kapku vody využil tak, jak se sluší a patří. Aspoň mu to trochu zavlažilo už tak dost suché hrdlo. „Jsi v okolí nová? Ještě jsem tě tu neviděl.“

Byl zabraný do svých nepříliš pozitivních myšlenek, očkem pokukující po řece, když zaregistroval, že nedaleko od něj se někdo brouzdá ve vodě. Skutečně – ač byla zima, cizinka se tlapkama brodila vodou, a zdálo se, že tam dělá něco zajímavého. Zajímavého pro ni, neboť si nejspíše ani nevšimla Timovi vzdálené existence. Dle pachu byla tulákem, více mu to neřeklo. Nejspíše tedy někdo, koho ještě neznal, a to v něm ovšem probudilo kapku zvídavosti. Rozhodně neměl tolik elánu do seznamování se s cizinci jako jindy, ale i tak se rozhodl, že půjde pozdravit. Neměl z tulačky ani strach, protože co horšího se může stát, než že ho vlčina zamorduje? Zhynout zvládne i bez její pomoci, takže netřeba s tím dělat ofuky.
„Přeji hezký den,“ pozdravil už z dálky. Nechtěl chodit úplně blízko, ale byl zvědavý, co má vlčina ve vodě tak zajímavého. Cestou k ní samozřejmě několikrát zakašlal, ale to už bylo žel na denním pořádku. „První jarní dny s sebou přináší spoustu pozitivní energie, že?“ Ovšem jak pro koho.

„Tak dobrá,“ přikývnul a pevněji se usadil na zadek. Pokud nemusí nic dělat, tím lépe pro něj, že? Ale on neměl problém ani s náročnější spolupráci, to se ví. Jenom u doktora sám hoodně dlouho nebyl, možná vůbec za dobu, co se znovuzrodil. Pokud nepočítal všechnu tu praxi u Ryumee, když se ještě na medika teprve jen učil. To byl u ní pečený vařený, ale nebral to jako návštěvu lékaře. A teď to přec také nebylo totéž – on tu byl doktor! Snad na tento fakt nezapomněl, hm? Ale ne, nezapomněl, jen byl velmi zvědavý, co se dnes dozví. Počítal tak maximálně s tím, že se identifikuje nějaký černý kašel, nebo jiný respirační problém, napovídajíc, že ho pronásleduje nemoc, která prolezla celou smečkou.
Jakmile se ho dotkla, cítil, jak se mu mírně zježily chlupy na zátylku. Těžko říct, jestli snad působením její magie, nebo z důvodu, že tak nerad cítí cizí dotyk. Nic neříkal, vlastně skoro ani nedýchal!! Tak ještě, že Ghaa'yel nepotřebovala k diagnostice používat stetoskop a poslouchat jeho dech, protože by se asi toho moc nedoslechla. Po čas tohohle sdílení mysli měl on tak maximálně pocit, že není ve své hlavě sám, ale to byl jen pocit vsugerovaný předchozí konverzací. Její zdravotní stav z ní nevyčetl, to bylo logické. Ostatně... nebylo to poprvé, co na něj někdo použil podobnou magii, a tedy si uvědomoval tento fakt, že se mu někdo hrabe v myšlenkách, tentokrát to ale bylo dobrovolné. Né jako tehdy při zkoušce s Norek.
Když dotek skončil, i Tim si konečně oddechl. Opravdu nečekal nějakou hororovou diagnózu, protože to byl přeci zdravý kluk s horskou imunitou! Ale v malé části mozečku mu samozřejmě sídlila myšlenka na to nejhorší. Spousta nemocí může být totiž dlouhé roky okem neviděná. Tahle myšlenka se dostala do popředí mysli v moment, kdy Ghaa'yel vyslovila svůj dotaz. Ach ne, mám nádor. „Možná trochu? Hlavně v noci, kdy jsem v klidu, tak se mi hůře dýchá. Sem tam kašel. Myslel jsem, že na mě možná přeskočil bacil od synovce, ale až na tyhle příznaky se cítím dost vitálně.“ To bylo asi troufalé tvrdit, protože vitálně by se cítil, kdyby třeba neprodělal pár dní zpět tu odčervovací kůru. A teď měl navíc v plánu se dát léčit na to respirační onemocnění, které řádilo ve smečce přes zimní měsíce.

„Je škoda, pokud tvůj potenciál nikdo nedokáže dostatečně rozvíjet. Budeš se k tomu muset mít sama. Určitě to nebude nic jednoduchého, ale s trochou píle to jistě zvládneš.“ Chtěl jí podpořit, protože mohla taky říct, že když jí nikdo necvičí, nemusí dělat vůbec nic, že? Pak by mohla skončit jako nemakačenko, a ty Timek opravdu v oblibě neměl, i když se snažil ani takové nesoudit. Ve smečce musí přeci každý přidat tlapku k dílu, aby celá komunita správně fungovala. Jak to chodí v Nihilu, to ovšem nevěděl, a tak si o tom nemohl udělat dost dobrý obrázek. „Rozumím,“ kývnul na poznámku o bratrovi. No jó, alergika jeden pozná vcelku snadno. Jen pak určit, na co je ten dotyčný alergický může být problém, protože taková intolerance může být opravdu na cokoli.
Tak sporadicky si zavřel brašnu, jako by se snad někam chystal. Nechystal, ale bylo to takové gesto, které automaticky naznačilo, že je připravený. Připravený na vše. „Tak dobře. Co mám tedy udělat?“ Zeptal se jí, potlačujíc to nadšení, které z tohohle experimentu cítil. Neměl tušení, jestli to bude nějak bolet, ale bylo mu to docela jedno.