Príspevky užívateľa

Sleduji příběh a naježí se mi srst ze vzpomínky na svojí mamku, která mi toto vyprávěla jako malému vlčeti, než sama podlehla smrtelné ráně. Pamatuji si když jsem u jejího tělo vyl a doufal, že se znovu postaví.. i přes to že jsem věděl, že ona rána byla smrtelná. Měl jsem lehce stažené uši dozadu a trošku jsem přivřel oči když mi z očí vyteklo pár slz, slzy jsem ale co nejrychleji pomocí síly stáhl, aby rychle spadli do trávy a zmizeli.
,,bylo to nádherné."
řekl jsem jednoduše a usmál se na vlka, abych překryl onen smutek ze vzpomínky.

Ležel jsem tiše a naslouchal onu příběhu, něco mi připomínal, ale nemohl jsem si vůbec vzpomenout, tak jsem jen seděl a poslouchal vlka.

Cuknu ouskama a usměju se.
,, kire promiň "
Pomalu se zvednu aby kir stihl zareagovat a vlézt mi na záda. Kouknu kam vlk ukázal a trošku radostně tam poskocim.
,, dobře! "
Lehnu si kousek od zriceniny, abych viděl a usmívam se.
,, tak se ukažte pane! "
Usmívam se.

Cože?? Cuknul jsem ušima a kouknul na něho.
,, divadla?? Tak to potřebuji jednou vidět! "
Usmál jsem se na vlka.

,, jak nevypadám pane? No tsk. By jste se divil! "
Zasměju se.
,, zní zajímavě a vypadá hezky."
Pousmeju se

Pousmál jsem se.
,, heh útočný typ teda nejsem no.. Dvakrát na boje nejsem"
Zachechtam se a pak jen v klidu ležím a přemýšlím o čem se bavit.
Chvíli vznikne ticho a pak mě napadne.
,, máš zajimavou magii, co to je za magii? "
Zaskubu ušima.

Cuknu ouskama, možná bych i vystrelil na nohy, ale nechtěl jsem se hnout kvůli kirovi.
,, určitě můžeme! Rád to tu poznám a alespoň nebudu sám! "
Usmíval jsem se a začal i vrtet ocasem.
,, a ohledně těch vlků... "
Začal jsem větu a koukl na vlka.
,, takže jsem první kdo nemá takovou hnusnou reakci na někoho milého? "
Zaskubal jsem ušima

,, bohužel té zklamu příteli ... Moc to tu neznám teprve jsem začal prozkoumávat okolí tady"
Pousmál jsem se smutně na vlka.
,, a jen prochazis? To tady asi moc dlouho nestravis.. Že? "
Cuknul jsem s ouskama

Zaskubal jsem ouskama a pousmal jsem se.
,, takže jsme na tom stejně chuvicko. Zdaleka a tady to je hezčí. "
Pousmál jsem se.
,, tady to je nádherné. "
Vydechl jsem spokojeně.

,, jo ti rádi srst.. Že kire"
Po očku jsem koukl na kira který mi zase ležel v srsti. Musel jsem se nad tím zasmát a zavrtel jsem ocasem.
,, odkud vlastně přímo jsi? Smím li se ptát "
Koukl jsem na vlka.

,, pravda.. "
Pousmál jsem se.
,, jsi hodně fajn. Takový obří chlupac"
Pousmál jsem se, trošku jsem se zvedl, stáhl k sobě křídla a zase si lehl na bok.

,, diky irisi"
Pousmál jsem se na vlka. Trošku jsem sebou skubl když vlk na mě začal sahat, ale hned jak jsem cítil uvolnění tak jsem zas se uklidnil.
,, a prý monstrum tsk"
Zasklebil jsem se na vlka.
,, náhodou jsi úžasný, takovej kamarád chuvicka"
Zasmál jsem se.

Pousmal jsem se když jsem ho viděl ladně letět níž a hned jak jsem mohl tak jsem se opatrně spustil za ním.
,, jo .. "
Odpověděl jsem jednoduše a pomalu sletel na zem, hned jak jsem se tlapkami dotkl země tak jsem se svalil na zem a nechal křídla roztažené na zemi, zhluboka jsem vydychaval onu novou zkušenost a usmíval jsem se. Moje myšlenky ale přerušil černý přítel který začal na mě poskakovat a nadšeně krakat.
,, já vim kire ja vím! "
Zasmál jsem se na přítele, ale hlavou vůbec nezvedl, potřeboval jsem tohle vstřebat.

Cuknu trošku sebou když se mě vlk dotkne, prudce otevřu oči a kouknu na vlka. Trošku se pousmeju ale úsměv se hned stáhne do bolestivé grimasy.
,, jen... Chci upozornit... Nejsem zvyklí na používani křídel.. "
Pousmál jsem se, mé svaly na zádech dost boleli, cítil jsem jak se ty křídla, to tělo chvěje z té bolesti.
,, mužem prosím na zem..? "
Vydechl jsem trošku bolestně

Poslouchal jsem jeho hlas, snažil jsem se soustředit jen na jeho hlas a na svojí představu vody.
,, já... "
Začal jsem ale trošku se sekl, chvíli jsem byl zticha a pak pokračoval.
,, já jsem... Poprvé takto... Teoreticky sám... V takové výšce.. "
Zhluboka jsem se nadechl, abych pokračoval.
,, vždy jsem byl nosen.. "
Vydechl jsem těžce.
,, klidně... Ji dej pryč.. Já neotevřu oči.."
Zamumlal jsem k vlkovi