Trinity je zvědavá vlčice, kterou zajímá všechno, vždy a všude. Má spoustu otázek a dává si záležet, aby na ně dostala odpovědi. Váží si upřímnosti a faleš jen těžko odpouští. Ona sama světu oplácí stejnou mincí. Je jako otevřená kniha, sdílí své pocity a názory velmi otevřeně, často aniž by se jí na ně někdo ptal. Postoje ostatních zase v drtivé většině případů respektuje, ale pohnout s jejím pohledem na svět není snadné. Nemá ráda tajnůstkaření a není to dobrá lhářka.
Ráda zkouší nové věci, výpravu do míst, kde nikdy nebyla, odmítne jen zřídka, experimenty všech druhů jsou pro ni na denním pořádku. Vůči novým vlkům bývá přátelská a milá a všechny konflikty raději řeší dohodou, než hádkami nebo dokonce fyzickou silou. Když však druhý vlk není na stejné vlně, raději se stáhne, než aby se vrhala do boje. Je trochu nešikovná a zapomnětlivá. Na věci, které ji nezajímají, se špatně soustředí. O to víc ví o tématech, která ji baví. Během pobytu mimo Norest se však značně zklidnila. Trocha té neposednosti a roztržitosti jí pravděpodobně zůstane navždy, ale už necloumají jejím životem zdaleka tak silně, jako dřív. Na své cestě dalekými zeměmi objevila také nový zájem – kultury vlčích smeček. Ráda poznává zvyky všech smeček, které jí to dovolí, ale nikam se nevnucuje. Tedy, alespoň ne příliš dlouho.

První roky svého života prožila daleko na severu. Vychovávaly ji tři tulačky, které se spolčily kvůli jídlu a ochraně po tom, co přišly během prudké bouře o své partnery. Ačkoliv se tedy Trinity narodila jako jedináček, měla díky tomuto soužití šanci vyrůstat s dalšími pěti vlčaty. Spolu s nimi se také učila lovit, bojovat a ovládat svou magii. Čím však byla Trinity starší, tím jí začínala jejich "smečka" připadat menší a nudnější. Toužila po nových věcech a nových dobrodružstvích, která jí skrz na skrz prozkoumané severní lesy nemohly nabídnout. Nakonec se tedy rozhodla skupinku tuláků opustit a vydat se směrem na jih na vlastní pěst. Cestou ji potkala spousta menších nepříjemností, hlavně potyčky o kořist s hladovějšími a zkušenějšími tuláky, během kterých utržila nejednu jizvu.
Po dlouhém cestování s vidinou lepšího domova nakonec našla Norest, kde se taky nějaký ten měsíc zdržela, než se rozhodla, že její putování ještě nekončí, a vydala se opět za jeho hranice. Dala si ovšem záležet, aby nezapomněla cestu zpět.
Jednoho rána při hledání kořisti narazila na obrovského medvěda, kterému se připletlo do cesty malé vlče. I přes svou relativní bojovou neschopnost se pohotově vrhla štěněti na pomoc. Přišla v souboji o nohu, ale vlče přežilo. Smečka Křišťálových, ke které vlče patřilo, byla fialové velmi vděčná. Ošetřili její krvácející zranění a nechali ji s nimi žít, dokud se plně nezotaví. Právě tady vyplul na povrch Trinitin zájem o kultury smeček. Hodně se toho o Křišťálových během svého pobytu naučila, a dokonce si u nich vysloužila i nové jméno – Amethyst. Když od nich odcházela, dostala na památku kousek právě tohoto minerálu.
Trinity po tomto zážitku hledala více smeček, o jejichž životě by se mohla přiučit. Většina ji vyhnala, ale nakonec se fialová ještě pár měsíců usadila ve smečce Motýlích křídel, která byla vůči tulákům velmi pohostinná. I od nich si vysloužila přezdívku – Babočka – ovšem nezdržela se s nimi dlouho. Neuměla na rozdíl od ostatních členů létat, a tak se brzy začala cítit odstrčená. Rozhodla se, že přišel čas vrátit se do Norestu.

- její trojitý ocásek je dědičný, ona sama ho má po své matce
- oblázek, který nosí kolem krku, byla první věc, na které se učila ovládat svou magii
- uši má potrhané od potyčky s tulákem, se kterým se poprala o kořist

Telekineze

Díky této schopnosti dokáže zvedat a manipulovat předměty, aniž by se jich musela dotknout. Stačí jen, aby na to pomyslela. Je jedno, jak je předmět daleko, ale musí ho aspoň část vidět, aby s ním mohla hýbat. Její schopnost je silně omezena její fyzickou silou - nedokáže myšlenkami zvednout nic, co by nebyla schopná zvednout normálně. Těžké věci bude náročnější telekineticky zvednout. Může hýbat maximálně třemi předměty najednou. Když s něčím Trinity pohybuje pomocí telekineze, vyzařuje z předmětu slabé fialové světlo.