Príspevky užívateľa
< návrat spät
Byly tu čtyři smečky. O dvou z nich řekl. Že návštěvy neměli rády. To jí přišlo samozřejmé. Ne jen jako nějaký zajímavý fakt. „To chcete říci, že Nihilu a Přízračným cizí vlci na jejich území nevadí?“ zeptala se. Jen jestli to špatně nepochopila. Bylo to zvláštní. Neobvyklé. Až nebezpečné. Kdokoli pak mohl o smečce zjistit všechno. Úplně všechno. Ohrožovat místní vlčata. Míchat svůj pach s právoplatnými členy. Nerozuměla tomu. Jenže se snažila respektovat pravidla každého Společenství. U nich to fungovalo úplně jinak. To ale neznamenalo. Že to tak bude fungovat všude. Střihla uchem. Lirtheni měla pravdu. Nemohly se tu nadále zdržovat. To nejdůlěžitější se dozvěděly. Nemuseli tu po zbytek dne tlachat o blbostech. Pokývla Cielovi na rozloučení. Vydala se bez dalších slov za sestrou. Až pak si uvědomila. Ta mlha nestoupala.
Sestry se rozdělily. Každá se vydala jiným směrem. Zjistit o krajině Norest více. Až se znovu setkají. Vše si řeknou. Vše proberou. Vash'ti se vydala na jih. Prvně se vydala skrz kotlinu. Ze všech stran jí hraničily hory. Když se ocitla mimo kotlinu. Nacházela se v nějakém lese. Vcelku obyčejným. Stromy zde byly jehličnaté. Šlapala po mechu. Vash si často všímala všelijaké blbosti. Předpokládala, že v každé i na první obyčejné věci se mohlo schovávat i něco více. Musela se vždy pořádně ujistit. Že něco nepřehlédla. Pokračovala lesem. V dálce zahlédla vysoké budovy města. To bylo něco nového. Nevídaného. Tam žila městská smečka. Zvaná Kult. Už dálky šla cítit ta podivná atomosféra. Toho místa. Té smečky. Chvíli na město jen tak koukala. Hledala skulinky v rozhledu. Ty, které by někdo na první pohled neviděl. Střihla uchem. Pak pokračovala dál.
S'arik tu žije? pomyslela si Vash'ti. S překvapením. Jen se to na její tváři příliš nezměnilo. Milagy byly dlouhověcí. To jí nepřekvapilo. Překvapilo jí spíš to. Že dorazil taky do Norestu. Někdy kdysi dříve. Zamávala pomalu ocasem. Byla spokojená. Že dorazily správně. Zhlédla až do dáli. Kde viděla louky. Hory. Lesy. Možná byl Norest pěkné místo pro vlky. To zjistí. Až místo trochu prozkoumají. „S'arik, on žije v nějaké smečce?“ zeptala se náhle. Mohly by se s ním potkat. Měly by se s ním potkat. Aspoň jedna z nich. Přišlo jí to celkem důležité. Aby věděl. Že zde byli další vlci z říše. Cielo jim o jeho výskytu určitě poskytne více. „A celkově by nás zajímalo, kolik a jaké smečky tu sídlí?“ zeptala se na další otázku. Pokud by měly sestry důkaz. Že tu byly taky nějaké smečky. Hned by věděly. Že Norest byla zemí vlků. Jen by nevěděly. Jaký měl vliv na vlky pocházející z jejich rozsáhlé rodiny. To zjistí pravděpodobně až posléze.
„Máš pravdu. Papír je tady cenný,“ odpověděla jí. I tak to dál zkoumala. Tu mlhu. Jak se všemožně kroutila mezi jejich tlapami. Zatím nevypadala. Že by měla stoupnout. Stejně se to stane, až to budou nejméně čekat. Možná tu vládla magie. Jen nemohly zaznamenat něco. U čeho neměly sebemenší jistotu. Zbystřila. Když ji Lirtheni upozornila. Že někdo šel. Vážně. Obrys vlka se přibližoval. Ony mu šly naproti. „Zdravím,“ přikývla na pozdrav zdvořile také. Dál nechala mluvit sestru. Neměla dál. Co dodat. Zeptala se ho na vše. Co zrovna potřebovaly. Zda dorazily do krajiny Norest. Zeptala se ho i na jeho jméno. Vash'ti popošla o pár kroků dál. Přímo vedle její sestry. Vlka si prohlédla. Nepůsobil jako hrozba. Nesoudila to jen podle jeho tonu a úsměvu. Přetvářku někteří uměli předvést dokonale. Neměla ráda přetvářku. Ona neměla ani příležitost ji provést. Emoce jí byly odepřeny. Jen ona nikdy nelhala. Hlavně neměla žádná tajemství. Která tajit.
Ona a Lirtheni byly na nějaké louce. Mlha se tady vznášela jen u jejich tlap. Výš nestoupala. Aspoň zatím. Když se pořádně koukla. Zahlédla jeden samotný strom. Střihla uchem. Pohlížela na to vše s ledovým klidem. I když ji to někde vevnitř sebe podivilo. Když sestra promluvila. Také zavětřila. „Možná máš pravdu. Ne tak někde projde tolik vlků,“ odpověděla jí. Rozhlédla se. Jen zatím nikoho neviděla. Na její další slova jen přikývla. Vydala se za ní. Měla pořád oči i uši v pozoru. Určitě tu nebyly samy. „Už mě toto místo praštilo do očí hned, jak jsme sem vešly. Myslíš, ta mlha někdy stoupá? Neměla bych tento úkaz poznamenat?“ napadlo jí. Tak se zeptala. Tohle se jen tak nevidělo. Zatím tu nic jiného nebylo. Jenom tráva, mlha, strom. V dálce někde dokonce zařval pták. Možná se budou muset vydat dál. Aby na někoho znalého narazily.
Jméno: Vash’ti
Přezdívka: —
Věk: mladý dospělý = 21.5.2021
Pohlaví: samice
Matka: Ihiri
Otec: Farhaday
Sourozenci: Ra’Juun, Lirtheni
Charakteristika:
Vash’ti je vychovaná podle idejí Milaga vlků. Takže se tak taky chová. Už odmalička na ně byl vyvíjen velký tlak. Neměla ani tolik možností projevit své emoce, brzy byly výchovou potlačeny. Jen narozdíl od její sestry je někde uvnitř sebe má a může se stát, že se někdy výjimečně usměje.
Uvažuje logicky. Zvažuje všechny možnosti a dá si záležet, než dojde k nějakému závěru. Na druhou stranu je pravda, že občas jedná dosti zbrkle. To znamená, že dříve koná, než myslí. Snad každý ví, že to občas dokáže nadělat pořádné problémy. Ale pak se snaží ten problém napravit.
Není tak autoritativní jako její sestra, i tak je radši, když si na ni druzí vlci moc nedovolují. Hlavně nechápe humor jako takový, tak i kdyby to myslel druhý vlk jen ze srandy, Vash’ti to vezme až moc vážně. Nikdy se s humorem pořádně nesetkala, nejspíš proto ho nechápe. Taky pokud je to nutné, druhé naučí to, to oni sami nezvládají. Vash’ti je schopná vlčice plná vědomostí, umí v první řadě vše, co každý potřebuje k životu. Samozřejmě má i pokročilé písařské schopnosti.
Jinak je trpělivá, čestná a odvážná, jen může být někdy ignoranstká. Je fakt, že je naučená si cizích trablů spíš nevšímat, než se o každého starat. Bere to tak, že každý má nějaké problémy, že nemůže pomoci každému.
Minulost:
Vash’ti se narodila se svými sourozenci do jedné ze smeček v říši Henob. Už odmalička byla všechna vlčata učena stát se pravou Milagou a také se musela naučit lovit a další věci nezbytné k přežití a užitek. Vash’ti se snažila co nejvíce, byla jen pravda, že občas něco svým zbrklým jednáním zkazila, přičemž ostatní museli tento problém napravovat.
Postupem času se její zbrklé jednání zmírnilo a případné napáchané problémy řešila už sama. V jejich prvním roce se začali učit okrajově učit se zbraní Wara, ale jejich větev rodu (písařská, kronikářská) se učila hlavně číst a psát.
Jako její sestra Lirthani zaznamenávala každý detail, aby se to naučila co nejlépe. Učila se důkladně ve výuce i mimo ní, jinak se nic zásadního v jejím životě nedělo. Až když jim táhlo na tři roky, do Henobu se vrátila vlčice Anokathra i se svým partnerem. Řekla jim o větvi v krajině Norest a sestry se rozhodly, že Norest i oné vlky zmapují. Za své rozhodnutí dostaly obě naušnici a také si z Henobu odnesly mošny s papíry a psacími potřebami. Vydaly se na cestu.
Zajímavosti:
Nosí mošnu, v které má papíry a brka, taky vlastní dvě malé naušnice.
Má heterochromii.
Má delší a hustší srst.
Když to není nezbytně nutné, nebojuje.
Měří 80 cm v kohoutku. Je stejně vysoká jako její sestra.
Magie:
—
Obrázek:
Doplňky:
2 naušnice na pravém uchu
mošna s papíry a psacími potřebami
Další postavy: Bailey, Fäoline
Discord jméno: Myska