Príspevky užívateľa

Verdandi do určité míry chápala obavy Sariane, Ignis se zdál jako celkem děsivá smečka plná krvelačných vlků. A navíc když se něco podělá, tak nejspíše ona bude muset sešívat vlky dohromady. Rozhodně bude více práce, než když budou chodit jenom lovit, kde největší nebezpeční hrozí od jelena, který stejně spíše bude zdrhat než se rvát. Jenže Verd byla opravdu přesvědčená, že Ignis má teďka poněkud slabší čísla. Aspoň to tvrdil Hari a Stadley. Ano bylo už to dávno a navíc Stadley spíše mluvil o původním Ignisu. Takže nováčků mohlo být více.
"Nevěřím, že si chtějí jenom proklepnout tuláky. Něco na tom smrdí. Ignis od začátku vetřelce zabíjel. Proč by to měl měnit teďka? A dá se vůbec věřit vlkům, kteří překrucují svoje zásady jenom co se jim to hodí? Ignis dle všeho stále nezrušil rituál omeg, možná jenom potřebují sehnat pár vlků do zásoby a bez boje.... Většinu tuláků nechají být ale pár si jich hezky někam uloží...." zareagovala na Sariane, která se začala starat o Lesley. Možná by měli ještě lehce vyplenit jejich bylinkáře....... S Lesley pravděpodobně taky nebudou moci počítat při nájezdu. No možná fakt bude lepší udělat menší skupinku a jít tam nenápadně.
"Ano Ignis není dobré podcenit i když už není dávno období své slávy. A pokud alfa má ledovou magii, tak si zvláště na něho dát pozor. Ale pokud opravdu úůjdeme cíleně pro jejich zásoby jenom s malou skupinou a zbytek upoutá jejich pozornost, tak ani nebude muset být boj. Anebo jenom minimální. Určitě nechají někoho v táboře aby hlídal vnitřní hranice ale více jich bude hlídat "oficiálně pozvané tuláky". A jak řekla Kiler, když půjde do tuhého zdrhneme. Nemáme potřebu někoho zabít jenom abychom ho zabili" Verdandi byla jedině ráda, že Kiler s ní souhlasila a podporovala menší loupež u Ignisu. Verd fakt chtěla ukázat ohnivé smečce, že se nevyplácí se nedržet tradic., I když byli vůbec ohnivou smečkou stále? Možná bylo příhodné že synovec měl mrazivou magii....
"Jestli nasbíráš dříví, tak se ho pokusím zapálit. Ale nic slíbit nemůžu...." nabídla Sariane jako lehký olivový snítek. Přece jenom nechtěla úplně vyvolávat konflikty v této smečce nesmečce. I když holt měli rozdílné názory

Verdandi byla zase na lovu. Teda minimálně se o lov pokoušela. To že necítila ani prd byla věc druhá. Upřímně poslední dobou se její aktivity stávaly z lovení nebo spání vedle svých "sester". Upřímně kdžy nelovila pro sebe lovila pro jiné. Hlavně pak pro Kiler a Sairane. Léčitelka přece jenom moc neoplývala nadáním lovu a Kiler by se měla šetřit. Zbytečně nelítat někde venku v této zimě. A Verdandi upřímně díky tomu měla poslání. Sice nebyly smečkou, ale Verd si na ni ráda hrála. Trochu ji to uklidňovala v tomto nešťastném čase. Hlavně jindy by byl její program velice podobný. Jen by holt trávila i nějaký čas hledání serepertiček, co by ráda doplnila do kolekce. No ale upřímně by stjeně v téhle závěji prd našla

Verdandi jenom přikývla na odpověď Stadleyho. Byla to minulost, takže úplně nemělo moc význam se nimrat v tom, co mohlo být. Verd s tím neměla kdysi dávno žádný problém. Žila hlavně v přítomnosti a málokdy zabloumala do budoucnosti. Minulost skoro neřešila. I když moc neměla jakou, když byla malý prd. Jenže poslední dobou se v minulosti pořád nimrala i když se pak za to většinou okřikla. No moc jí tato sebe disciplína nešla. Snad se to časem zlepší.....
"Ano Raymond je můj prasynovec spíše? Jeho otec byl mým synovcem, pokud vím. Heh je to poněkud složité s mým rodokmenem." snažila se zamyslet, jak vlastně jsou příbuzní. Už to řešila s Harim jednou. Asi moc to nemělo cenu řešit. To by se totiž asi nikam nedostali.

Verdandi se vracela směrem ze severu zpátky na jih. Upřímně čekala, že na severu bude toto období ještě horší, ale nečakala že až o tolik Takže hezky celé zmrzlá se šourala do míst, kde snad bude větší teplo. I když poslední dobou nebylo teplo nikde. No minimálně by se někde ráda skryla před tím hnusně ledovým větrem. Takže ráda by zašla někam, kde budou buď stromy nebo vysoké skály.
"Ahoj. Chtěla jsme zjistit, zda na severu náhodou není o něco více kořisti, protože se tam vlkům kvůli zimě nechce chodit. Bohužel to není pravda. Takže pokud jsi měla podobný plán, tak se můžeš obrátit. " zareagovala na černě zbarvenou vlčku, která ji lehce překvapila. Upřímně v tomhle počasí se fakt nedalo téměř nic cítit. Každopádně vlčka vypadala ještě více zuboženě než Verd. Její srst ještě totiž neměla dredy. I když na to možná taky přijde.
"Jinak né nejsme od Přízračných..... Jmenuji se Verdandi Heltyr de Zerea, Těší mě." představila se taktéž. Na rozdíl od Omary Verd ještě zvládla ucítit, že je tulák stejně jako ona. Upřímně pravděpodobné kdyby byla ze smečky, vypadala by mnohem lépe. Přece jenom ve smečce si mohli navzájem pomoci s údržbou srsti
"Nechceš se jít skrýt do nějakého závětří? Nechci profouknou ještě více, než už jsme profoukla." navrhla vlčce co nejrychleji. Přece jenom nebyl dobrý nápad stát takhle ve větru. Ani jedna pravdepodobně neměla podporu od léčitele, kdyby něco chytly

Verdandi se celkem dosti sžila s touto tlupou vlčic. A že to byly opravdu jenom vlčice, což byla celkem dosti vtipná náhoda. Zrovna odpočívala spolu s ostatními v táboře, i když s lehkým odstupem, když Hel přišla zpátky. Vzhledem, k tomu jak nadšeně přišla, by jeden čekal, že měla fakt dobrý lov. Proto Verd k zaměřila svoje smysly, aby si o tom mohla poslechnout. A třeba dokonce narazila na jelena nebo nějaké větší zvíře, co mohli skolit spolu a pořádně se nadlábnout.
"Cože?!????" zadusila se málem vlastníma slinama, jak moc jí toto zjištění překvapilo. Tohle byla jedna z mála věcí co od Ignisu nečekala. Jedna z mála věcí, co si snad uchovali. Ale né, evidetně ta smečka šla hodně do kopru, že se ani nedržela základních pravidel. Pak se holomci budou divit, že jim tam tuláci lezou. když evidentně ani oni sami nedodržují pravidla
"Koukám, že Ignis opravdu není to, co býval. " zamumlala lehce spíše pro sebe, když přestala kašlat. Rozhodla se zvednout a přijít blíže k hel, vzhledem k tomu že stejně na ní už se upínali všechny zraky. A Verd měla velice zajímavou informaci
" Dle zvěstí Ignis hodně upadá. Dle všeho už moc si mezi novými členy moc nevybírají a je jich málo. Nevím, jak moc ověřená informace to je, protože ji mám od někoho kdo Ignis opravdu v lásce nemá. Ale ani bych se nedivila, kdyby to byla pravda. Myslím si, že to za ten risk stojí." začala s tou jednodušší částí a celkem spekulativní.
"Já se v ignisu narodila. Takže znám zhruba, kde se co nachází, pokud to teda nějak výrazně nezměnili. O čemž ale pochybuji. Takže teoreticky zvládnu někoho navést na důležitá místa. Případně sama na ně trefím. Takže pokud bychom opravdu se rozhodli si přivlastnit nějaký ten úlovem rozhodně nebudeme na jejich území bloudit."" řekla tu mnohem lepší část. I když odešla jako celkem mladá, tak měla celkem dosti v živé paměti všechna důležitá místa. Hodně se jí vryli do paměti. Hlavně jako malé vlče se spolu se sourozenci všechna pořádně prošmejdila vlastně. Jen jí lehce mrzelo, že pokud je teda ještě někdy uvidí, tak to bude z tohoto důvodu

Verdandi upřímně nepostřehla, že by se vlk před ní choval nějak neobvykle. Ona hol t neměla talent na jakékoliv interakce s jinými vlky. Neuměla moc část mezi řádky nebo číst řeč těla., Ale už se v tom zlepšovala. Za to se upřímně musela pochválit. Rozhodně to byl pokrok a nyní už kvůli ní nevznikali nedorozumění.
"No alespoň jsi neztratil všechny vzpomínky. A možná to i znamená, že se ti třeba i ty ztracené jednou vrátí. Ale nejsem léčitel, tak neutuším jestli je to možné" snažila se najít něco pozitivního, i když musela přiznat, že fakt neví toho moc o úrazech hlavy. Jenom věděla, že se jim je lepší vyhnout. Přece jenom hlava byla sakra důležitá že jo. Vlk nemusel mít žádný léčitelský výcvik aby věděl, že poranění hlavy nevěstí nic dobrého.
"Upřímně bych se opravdu nedivila, kdyby útočník byl z Ignisu. Zvláště pokud jsi byl blízko hranic nebo za hranicemi. Ignis je řekněme.... velice teritoriální a nemá problém zabít." řekla upřímně na jeho teorii. Verd silně pochybovala že i když se Ignis dosti změnil, že by ztratil svoji potřebu chránit si svoje hranice

Verdandi upřímně neměla tucha o čem vlk mluvil. Upřímně neměla tucha o čemkoliv, co se týkalo léčení a všeho podobného. Dříve se spoléhala na smečku a poslední dobou naštěstí asistenci od léčitele nepotřebovala. Ale upřímně začínala mít pocit, že by možná měla lehce se začít více zajímat o bylinky. Aspoň základně, aby kdyby věci šli do kopru se mohla aspoň částečně ošetřit aby nechcípla na první infekci, co ji potká
" Upřímně pravděpodobně jsme ho neviděla. Asi ani nikdy v životě. Nejsem zrovna odborník na bylinky a ostatní věci. Pokud teda není opravdu hodně malý, abych si nespletla s ničím jiným, tak bych ho ani asi nepoznala. řekla mu upřímně a byla celkem ráda, že jí rovnou řekl, na co je daný záhadný stromek dobrý. Verd se to pokusí zapamatovat, i když uvidí se, jak moc úspěšná v tom bude.
"Pohybuji se v této oblasti dalo by se říci. Ale nikdy nesetrvám moc na jednom místě. Nyní to není moc výhodné." odpověděla jednoduše. Úplně nechápala, proč se na něco takového ptá. Kdyby byla blízko od hranic Příuračných, tak by se mohl bát, aby nevylovila místní zvěr. Ale Verd si schválně našla místo daleko od všech území, aby nikoho neotravovala a nikdy neotravoval ji.

samci: Timothéé. Gilgamesh Ar´Kadien

samice: Asphodelle. Lesley, Bellanna

Verdandi byla ráda, že bude užitečná, nechtěla totiž tahat skupinu dolů. A Kiler měla pravdu, i když by případného zloděje by nenazvala debílkem. Spíše zoufalcem ale ne v hanlivém smyslu. Holt takto kruté časy donutí jednoho činit velmi zoufalá rozhodnutí a kolikrát pak nebyla moc chytrá samozřejmě.
"Pokud by se ti kámoše nepodařilo přesvědčit, tak to můžu zkusit já. Teoreticky pokud se budu dost dlouho snažit, tak by na zapálení několika větví měla moje magie stačit." odpověděla Sairane, která se konečně představila. Upřímně by i chápala, kdyby se jí nechtělo říkat jim jméno. Přece jenom nebyly smečkou a nikdo ji nemohl do ničeho nutit. A někteří vlci měli tendenci svoje jména tajit i když Verd moc nechápala proč.
Dále už se do rozhovorů moc nezapojovala a jen poslouchala. Přece jenom vždycky byla mlčenlivější. Zvláště hodlala si zapamatovat věci, co říkala šedá léčitelka. Byly to upřímně velmi užitečné informace, které se mohli hodit do jejího tuláčího života. Verd si nebyla jistá kdy se přidá do smečky a zda vůbec někdy. Nemohla se totiž spoléhat na léčitele, kterého by daná smečka měla. A tak se každá informace se hodila

"Děkuji." odpověděla Verdandi na pochvalu jejího jména. Upřímně byla na něj pyšná i když už asi dlouho neneslo význam, co kdysi. Nevadí vlk může být hrdý na svou rodinu i když nic neznamenala
Verdnadi koukala, jak se vlčky shlukují blíže k sobě. Zatím stále stále lehce mimo od chumlu i když stále dost blízko, aby ji tělka ostatních chránila od větru. Verd byla o něco samotářtější a měla radši, když někoho poznala o něco lépe, než se s ním začala lísat. Upřímně dokud top Kiler nenazvala sestertvem, tak by si ani nevšimla, že všichni přítomní jsou vlastně vlčice. Zajímavá náhoda. "Také nemám problém se podělit o kořist. Navíc před chvilkou jsem ulovila zajíce. Pokud můj příští úlovek přijde brzo, tak si ho může kdyžtak vzít někdo, kdo nebude mít štěstí při lovu." opáčila Verd na reakci Hel. Verdandi neměla problém něco nazvat nějakým jménem. Ano sice nebyly smečkou, ale zase bylo výhodné být takto pospolu. A navíc když tomu dají jméno, tak třeba se někomu bude více příčit je zradit.
"Já bych to i pojmenovala, pokud opravdu máte v plánu i když na přechodnou dobu spolupracovat. I kdyby jenom opravdu do zlepšení situace. Ale chápu, když nebude chtít." řekla jednoduše svůj názor jak měla ve zvyku. Verd se zhluboka nadechla a i když se jí to lehce přičilo, tak si přisedla blíže, tak aby kryla Kirel z druhé strany. Né tak aby se dotýkaly, ale aby cítili vzájemné tělesné teplo. Verd se hodlala snažit pomoci, když bude se snažit i zbytek.
"Nic speciálního jako bylynářství nebo léčení. Ale myslím, že jsme dosti dobrý lovec a hlavně mám velmi dobrý výcvik v boji." zhodnotila svoje schopnosti Bylo dobré míti zdravotníka i když nyní se svým loveckými schopnostmi evidentě bude lehce na "obtíž." ale tuto nevýhodu určitě dožene svojí expertýzou v oblasti léčení

" Kdysi dávno tu prý sídlili Přízrační." odpověděla na otázku červenobílé vlčici. Verd o tom jenom zaslechla ale vzhledem k tomu, že tu bylo spoustu nor a pelechů, tak to asi byla pravda.
Verdandi normálně nebyla ráda v takto velkém počtu vlků ale nynější podmínky holt donutili ji přehodnotit pár věcí. Ve větším počtu se to holt v zimě lépe táhlo. I tak nebyla dvakrát nadšená, když přišela další neznámá vlčice. Verd by upřímně byla radši, kdyby chodili o něco více postupněji. Aby si zvykla zase být ve velké skupině vlků a hlavně se seznámila s ostatními. Potřebovala vědět, co od koho čekat. Nejen proto, aby nebyla nějak poškozena ale taky aby někoho omylem neurazila svojím né úplně dobrým chápáním emocí,
"Zdravím řekla nově příchozí vlčce s ptáčkem na hlavě. Celkem se divila, že ještě žije. Ani by se nedivila, kdyby nějaký hladový jedinec se pokusil sežrat. Šedivá vlčice si ho musela dobře chránit.
"Verdandi. Verdandi Heltyr de Zerea, představila se také, když došlo na říkání svých jmen. Jako vždycky zdůraznila i svůj rod, i když aso byla jediná, který nějaký nesla.

Verdandi byla celkem ráda, že vlk nebyl na lovu. Přece jenom tím spíše jí nepřišel ukradnout její sváču a navíc taky to znamenalo, že mu neudělala jeho úkol těžší. Zvláště v téhle době fakt nechtěla dělat lov komukoliv ještě náročnější, než nyní byl. To už by to byla nemožná úloha. Verd se proto ještě více uvolnila a neměl takovou potřebu si bránit tu svoji chcíplotinu
"Tak to ti přeji hodně štěstí. Upřímně ho asi budeš fatk potřebovat. Protože i kdyby něco přežilo, tak hledat tu rostlinu bude jako hledat jehlu v kupce sena." odpověděla mu celkem drsně ale upřímně. To co si vlk usmyslel byl snad ještě těžší úkol, než jaký před chvílí měla Verdandi. Přece jenom zvěr tak snadno nezapadlo do sněhu a hlavně se musela hýbat. A tím na sebe upozornila. Rostlina většinou někam neťapala, i když v Norestu byli vyjimky. Teda Verd si nebyla jistá zda sluničko byla rostlina nebo kytka
"Ale lepší než nic. Vlk nemůže být téhle době moc vybíravý. Jsem ráda, že jsme ulovila aspoň něco." Verd asi ani nemohla urazit ohledně komentáře na její úlovek. Byl sakra mizerný. V létě by takového zajíce nechala být ať si někde chcípne. Hlavně by se bála nemoci. Teďka moc na výběr neměla

poprosím o slot na postavu
úkryt pro Verd na její harampádí poklady

Verdandi trochu zklidnila svůj postoj, když rohatý vlk se zdál být spíše přátelský a bez úmyslu připravit Verd o oběd. Nebo možná spíše svačinku vzhledem k tomu, že kořist byla fakt hodně bídná. Taková jednohubka to byla. Upřímnně kdyby to bylo něco většího, tak by se možná i podělila, kdyby to mělo uklidnit vlka. Přece jenom ona byla tulák a on ze smečky. I kdyby boj vyhrála on se může se ukrýt u svých druhů a Verd by se musel se zraněním musela vypořádat sama. A to v téhle ukrutné zimě fakt nechtěla
"Zdravím. Doufám, že nejsi na lovu. Krev pravděpodobně vystrašila všechnu zvěř v okolí." pozdravila na oplátku a stále stála mezi kořistí a neznámým Přízračným. Sice byla o něco klidnější ale stále dávala najevo, že tohle je sakra její úlovek. jen doufala, že to nepřehání

Verdandi si celkem oddechla,. když vlčky evidetně se nechtěli prát. Verd si byla dosti jistá svými schopnostmi se bránit i když byly dvě na jednu. Jenže v téhle zimě mohlo být jakékoliv i malé zranění rozsudkem smrti. A tak bylo lepší, když se s nikým nervala.
"Nejspíše to samé , co vy...... Úkryt před touto zimou řekla upřímně a koukla po černočevené vlčce, která přišla blíže ke své kamarádce. Vypadala už lehce starší i když stále dosti vitální. Každopádně určitě na ní zima se podepisovala o něco více než na omladicích jako byly Verd a vlčka, na kterou narazila jako první.
"Upřímně budu velice ráda, pokud vám nebude vadit, že se přidám" Verdandi sice moc nemusela společnost ostatních vlků, často jí mátli a ona nevěděla co říci. Jenže v takovéhle situaci sakra nemohla být vybíravá. A pokud měla získat možný úkryt, tak holt skousne to, že bude s neznámými vlky.
"Štěstí, že smečka, která tu předtím již odešla." prohodila aby nemlčela. Přece jenom většině vlků trapné ticho vadilo. S tím se taky rozešla směrem do nitra tábora. Snažila se přitom dávat smířlivé signály. Teda doufala, že vypadá mírumilovně nebo něco podobného