Príspevky užívateľa

Veth´na ještě dlouho nezvedala hlavu ve snaze oddělit pach zajíce od té směsky ostatních pachů. Asi si nevybrala nejlepší místo na začátek. Každopádně byla dost zabraná do svého cvičení, že přestala na chvilku vnímat okolí. Až po notné chvilce zvedla svoji kebuli do vzduchu aby dala chvilku pohov svému čumáku, když už teda našla kam se zajíc vydal. Zdárně si ale nevšimla vlčího stínu, co se objevil nedaleko ní. Až když se chtěla vydat po stopách malého savce ji zastihl nepříjemný pocit, co ji donutil zastavit. Takový ten, když víte, že se na vás někdo dívá. Ten co vás donutí nechat toho co děláte a radši se podívat, co se děje. Jenže netušila, zda ji pozoruje jen nějaká zvěř nebo zda se jedná o nějakého dravce. Veth sice už nebyla malý špunt, kterého by odnesl nějaký orel, ale zas ještě nedosáhla své plné výšky. Museal být opatrná, když se takto potuluje sama
Veth´na si stínu svého otce nevšimla ihned. Několikrát ono místo přejela očima, než na něm spočinula a za další chvíli ji přes to vlhkých pach mechu rozeznala, komu stín mezi kmeny patří
"Já vím, že tam jsi." rozhodla nakonec stín probodnout očima a nijak se k němu nepřibližovat. Stále si vlastně nebyla jistá jaký postoj k otci má. U matky to bylo jednoduché. Zraňovala sestřičky a tak si vysloužila Veth´ny hněv. Ale otec? Alfa Azyrynu? Veth občas přemýšlela, jaké by to bylo, kdyby vyrostli s rodičem místo toho aby tu roli musela zastat celá smečka. Nikdy vlastně neměla komu se jít pochlubit svými úspěchy nebo ke komu se schovat, když se jí něco nedařilo. Teoreticky mohla dojít za sestřičkami, ale nechtěla je tím zatěžovat. Však toho měly dost samy.

Vethna se rozhodla, že potřebuje trénovat stopování, protože měla pocit, že zaostává. Za kým? To ani sama nevěděla. Kromě se svých sester v Nihilu nebyli žádní vrstevníci se kterými by se mohla srovnat. Veth se nehodlala porovnávat se svými sestřičkami. Každá přece jenom vynikala v něčem jiném a hlavně nemohla nikdy ani ve své mysli potopit jednu z nich. Každá byla jedinečná a zasloužila si respekt a uznání.-
To ale neznamenalo, že nemohla se zlepšit v něčem tak potřebném jako je stopování. I když poslední dobou zjistila, že jí hodně baví spíše něco vytvářet nž lovit, stopování nebylo něco, co mohla vynechat.
A tak zabořila nos do trávy snažila se najít nějaký pach kořisti. Samozřejmě tušila už, jaké zvíře jak voní, ale poznat to v té směsici pachů, co se nacházelo v lese nebyla zrovna sranda, Jasně byla ještě celkem malá, ale i tak ji to rozčilovalo. Snažila se to nedat najevo, ale fakt ji frustrovalo, jak dlouho jí trvalo, než zvládla oddělit pach zajíce od zbytku a zkusit se po něm vydat.

Vethna se na chvilku zvědavě podívala, jak Darina mizí někam do neznáma. Stále byla vlče a tak jí myšlenky holt měli tendenci přeskakovat od jedné věci k druhé. Naštěstí ji brzo došlo, že stejně neuvidí, co tam jde kuchtit a navíc by měla odpovědět panovníkovi. Zatím se zdál celkem trpělivý a dokonce nedostala ani zjeba, za to že neměla nic na kreslení. Nemusela ale pokoušet jeho trpělivost.
"Je bílá?" odpověděla, i když to vyznělo spíše jako otázka. I přes snahu Darinky moc sebevědomí v tuto odpověď neměla. Protože upřímně netušila jakou barvu měla křída, šutry ji fakt nezajímali. Chtěla se toho naučit, co nejvíce, ale upřímně chtěla aby ty informace k něčemu byli. Zatím jí nikdy neukázal, jaké výhody by měla, kdyby se naučila o různých typech kamení, štěrku a bůhví čeho. Barvu usoudila jenom podle toho, že královský znak se měl kreslit bíle. Tak holt udělala informovaný odhad.
Na Darinčino pobídnutí jenom přikývla. Stále totiž potřebovala, zda fakt bude hledat bílý šutr ve sněhu, který je no ... bílí. To by byl hodně těžký úkol, což Vethnu celkem znervóznilo. Přece jenom nechtěla zklamat. Lehce se tedy začala naklánět aby se koukla kolem Darinky a hlavně k jejím tlapkám, zda už nějaký ten záhadný kámen našla

Vethně bylo jasné, že dostane pořádný výklad, když skončila ve skupině s panovníkem a s tetkou a takyže začal hezky brzo. Veth to ale nevadilo, protože stále měla pocit, že má spolu se sestrami dost velkou nevýhodu oproti jiným vlčatům narozených v Nihilu, takže ještě že tu jiná nebyla. Teoreticky neměla s čím to porovnávat, ale přece jenom nebylo úplně normální a taky ideální mít takto šílenou matku. Výchova z její strany byla nulová a ještě na ně vrhala špatné světlo. Holt ve Vethnině případně platilo přísloví že na výchovu dítěte je potřeba celá vesnice doslova. Takže nějaké to ponaučení ohledně důležitých tradic se jí hodilo, protože od své vlastní roditelky se jí ho fakt nedostane
Vethna rozhodně se pyšně načepýřila, když dostala něco jako pochvalu. Ještě nemohla číst jeho myšlenky, protože zrovna poukázování na její barvu si brala hodně osobně. Ten hřejivý pocit, ale hodně rychle zmizel, když Darinka vznesla žádost na namalování královského znaku
"Ehm já nemám nic na malování na kameny, už jsme to nepobrala." pískla rozpačitě, když položila heřmánek na zem, aby mohla promluvit. Přece jenom bylo neslušné mluvit s plnou tlamou.
"Ale můžu ho namalovat do sněhu, co tam nahoře je! Sice to není pernamentní...." snažila se rychle ukázat, že není neschopný budižkničemu jako její matka. To že mají stejnou krev neznamenalo, že mají stejný sobecký náhled na svět!

Veth´na vzala tuto událost velmi seriózně. Nikdy nebylo moc brzo totiž prokázat, že na rozdíl od její matky nejenže nedělá problémy ale dokonce je uzitečná! Zvláště když nějakým způsobem skončila ve skupině s panovníkem. Nějak odtušila, že to bylo díky tomu, že měla být ve skupině s tetičkou Darinkou, ale upřímně se zas tak moc nad důvodem nezamýšlela. Její ještě upřímně štěněcí mysl úplně nemohla vymyslet důvod, tak to radši nechala plavat. I když byla za tuto příležitost prokázat se už takto mladá velmi ráda, stále by byla radši kdyby aspoň jedna sestra se k nim připojila. Né že by nevěřila, že se o sebe nedokáží postarat, ale vždycky se cítila lépe, když jim byla na blízku. Přece jenom nevěděl, kdy se může cokoliv stát.
Vethna tedy poslušně následovala dvojici dospěláků s tlamou plnou heřmánku. Nebyla si totiž jistá, kolik ho najdou na místě, tak šla připravená. Pro jistotu

Vethna pozorovala, jak se vlčice s křídly zvedla a vzala do tlamy Anesidoru. To se úplně Veth nelíbilo, protože i když se tmavá vlčice krčila, tak Veth na svoji nejmenší sestru nedošáhla, kdyby bylo potřeba. Jasně do teďka byla na ně milá a hodná, něco co prakticky zatím nezažila. Vethna se ale naučila být celkem podezřívavá už v takto útlém věku. Tak jen co se okřídlená dala do pohybu, tak Veth jí byla v patách. Své celkem silné nohy donutila rozkmitat tak rychle, že nakonec skončila před vlčicí, což byl i její cíl. Chtěla kdyžtak pro Dorku skočit, kdyby se začlo něco dít ale také být před ostatními sestrami a chránit je vlastním tělem, kdyby na ně něco zaútočilo. Jasně případného útočníka, by rozhodně nebyla schopná zahnat, ale mohla být dobrý tělesný štít. Stejný plán, jako když schválně sál ze struku nejblíže u hlavy matky, aby kdyžtak ona se stala cílem pro zuby
Vethna zkoprněla, jen co se dostala na denní světlo. Něco sice viděla, když je přesouvaly, ale moc toho nebylo. Takže na chvilku přestala přemýšlet, kam se postavit aby mohla chránit sestry a jen vyjeveně koukala kolem sebe. Přepadala jí štěněcí zvědavost a vážně měla chuť se rozběhnout ven a koukout se, co všechno kolem je

Veth´na pozorovala, jak se ségry mají k nově příchozí vlčce. Sice se naučila, že vlastně jenom od jejich vlastní matky ji a hlavně jejím sestrám hrozí nějaké nebezpečí ale i tak se měla před nově příchozími na pozoru. Vlčka s velice pěkným zbarvením a hlavně velice zajímavými křídly se ale zdála milá, tak přemýšlela, že se také přiblíží. I kdyby jenom měla se blíže podívat na její "končetiny" navíc. Nakonec se jí dostalo také možnosti si je prohlédnout blíže. Když byla přivinuta k tělu neznámé, tak nejdříve pěkně vyděšeně výskla. Takto si je k tělu upřímně nikdo nikdy nepřivinu. Bylo to pro ni nečekané. Narozdíl od Surith se ihned nezachumlala pod křídlo ale nejdříve celkem nepružená sledovala, co se bude dít. Po chvilce se ale také uklidnila, protože okřídlená vlčka nejenom se je nesnažila sežrat ale také byla dosti přítulná. Nakonec se tedy schoulila vedle Suri a ochranitelky dala hlavu na její záda. Svýma očima celkem zaujatě pak pozorovala křídla vlčice. Jak s nimi hýbe a jak jimi prochází světlo. Také čekala, zda opravdu se budou moci podívat ven. Ano už byla chvilku venku, i když teda jenom kvůli přesunu. Zajímalo ji, jak to bude venku vypadat.

Veth´na se držela v tomto pro ní neznámém místě hezky blízko sester. I když se na prvním místě zas tolik neohřáli, teda co se týče doby kdy vůbec něco vnímali, tak pro ni změna nebyla úplně příjemná. Veth byla sice velmi malá ale blbá nebyla. Vnímala, že je kolem nich je větší shon, než asi by jeden očekával. Jasně šrumec je kolem malých chlupatých koulí vždycky vzhledem k jejich tendenci se snažit sám sebe zabít i když teda omylem. Vethně ale tento rozruch připadal až moc podezřelí i když nechápala proč vznikl. Navíc nebyla úplně nadšena, že má mléko na příděl jako kdyby byli v nějaké válce nebo co. A tak byla prakticky pořád v pozoru připravena chránit své sestry jejími ostrými zuby. Zvláště kolem Anesidory se ochomýtala o něco více, protože upřímně byla runt vrhu. Ani si pořádně nehrála, pokud ji jedna ze sester nevyzvala. Nikdy by jim jim nic neodepřela, ale vždycky byla radši, když spíše mohla "hlídat" I když v hloubi duše věděla, že kdyby se matka rozhodla dokončit, co začala, tak jí nezabrání.

Veth'na se na sekundu uklidnila, jen co teda někdo se uráčil ji zachránit. Ten někdo byl teda né přímo nešikovný, ale čistil tak nějak mechanicky. Jako kdyby to nebylo úplně něco, co očekával, že bude dělat. Veth by si neměla na nic stěžovat, mohla být ráda, že tu vůbec Tim je jinak by moc dlouho nežila. V teplé dečce tedy chviku mlčela jak hrob, protože i když si uvědomovala. že to není teplo mámy, tak aspoň to bylo teplo. Jenže dlouho mlčet nedokázala. Pouze díky instiktům nějak tušila, že by se měla napít. Nebyla hříbě nebo tele, aby bez kolostra umřela hnedka druhý den, ale stále ty protilátky potřebovala. A tak předpokládající že maminka pouze jen na ni zapomněla, protože měla plné tlapky práce s jejími sestřičkami se připomněla. Přihlásila se o pozornost pořádným ječákem ať rovnou ukáže, že plíce naštěstí její nadechnutí vody přežili.

Kdyby Veth'na jak moc je mamina nenáviděla už teďka, tak by asi zavřela tlamu a neječela na celé okolí, jako každý jiný novorozenec. Protože proč dávat Ghaa'yel další důvod k nenávisti, když už si jich našla dost. Navíc jekot jak od sirény musel štvát i vlčice, co chtěli být matky, natož ty co neměly na vybranou. No ale Veth nechápala, co se děje a tak otevřela tlamu a zapištěla a pak se pěkně zakuckala, jak vdechla všechny ty porodní vody a jiné lubrikanty, které z ní někdo zatím neočistil. Jenom doufala, že někdo se teda uráčí ji teda očistit, protože jinak tu hezky chcípne na hypotermii, i když se narodila jako celkem silné dítko.

Meno: Veth'na
Prezývka Veth,
Vek
štěně - 8.3.
Pohlavie
samice
Matka
Ghaa'yel
Otec
Èrvain Zathrian Hävitys
Súrodenci
Su'rith, Anesidora, Raneya
Charakteristika
Vethńa je zodpovědná vlčice. Jakožto nejstarší ze svých sester, za ně vždycky cítila odpovědnost, a to se přeneslo i do jiných aspektů života. Pokud něco dostane na starost, tak určitě daný úkol provede s co nÈrvain Zathrian Hävitysejvětší přesností a celkově co nejlépe. Nemá tendence dělat něco uspěchaně anebo napůl. Tíhne k tomu, že kývne na jakýkoliv úkol, který ji někdo starší/nadřízený dá. Čímž má se může stát, že se přehltí a pak se pomalu udře k smrti. Ale dokáže odmítnout, pokud by dva proti sobě a dokáže doargumentovat, proč ho nemůže přijmout. Jen se bojí, že pokud nesplní nějaký úkol nebo ho odmítne, bude brána jako neschopná anebo dokonce líná osoba.
Díky malému množství lásky, co se jí dostalo od rodičů je velice starostlivá a pečovatelská vůči svým sestrám. Občas to může být až přehnané, ale to jí stačí říct, že je to moc a ona přestane. Chce jenom aby věděly, že se na ní kdykoliv mohou obrátit a ona udělá pro ně vše co bude v jejích silách. Toto ale prokazuje více méně jen vůči sestrám. Oproti tomu vůči okolí se může tvářit až odměrně a trošku ledově. Jako kdyby jí moc nezáleželo, co se vlastně někomu stane. Což není úplně pravda, ale zase nemá tendence každému „foukat bebí“
Jakožto velmi velké vybočení ze standartního vzhledu Milag má potřebu se prokázat. Je strašně snaživá až to někdy je až otravné. A i když se rozhodně učí i z toho důvodu, že chce ukázat, že to že má bílou srst ji nedělá nějakým nedochůdčetem, tak ji i samotné učení baví. Zvláště pokud se jedná o něco, u čeho může být kreativní. Naštěstí je velice učenlivá a na věci většinou přijde rychle. Problém nastává, když je nějaké výjimka a něco jí nejde. To pak je schopná se až uhnat tím, jak se danou schopnost vylepšit.
Veth má velmi silný cit pro spravedlnost. Pokud se jí zdá něco nefér, tak to to v ní začne dosti pěnit. Většinou to naštěstí nevybublá na povrch, ale pokud se stane více incidentů za sebou, tak její frustrovanost uvidí i okolí.
Vethně nevadí bolest. Je na ni zvyklá už od mala, a tak se jí zvýšil práh bolesti. Také většina nadávek ji tak nějak nebere. Ale rozhodně si pamatuje, že někdo proti ní něco měl. Zvláště co se týče poznámek na úkor vzhledu. A i když si to nerada přiznává, tak dokáže zášť cítit dost dlouho. A není pro ni problém danou situaci vytáhnout, když pak po ní daný vlk něco chce. Rozhodně neodpouští snadno, ale zase ocení, když se jí to pak jeden snaží vynahradit.

Minulosť

Zaujímavosti
Vetha by opravdu snad nemohla být vzhledově vzdálenější do Milag než je. I její postava se spíše podobá na Estrelu (jemnější rysy) než Heltyra nebo milaga. Alespoň ale zdědila výšku a také huňatější srst dělanou na zimu
Mágia
Merger amino

Asi k nelibosti zbytku Milaga linie i na Vethnu přešla jejich rodová magie. Při fyzickém kontaktu dojde ke splynutí myslí dvou vlků. Možná díky její situaci je však ona magie v její verzi o něco defensivnější.
Na rozdíl od ostatních snadno rozezná, co je její vlastní emoce nebo vzpomínka a sama neposílá svoje vlastní emoce po linku spojeni. Dokáže tedy vycítit emoce druhého ale nikoliv je ovlivnit, ale zase není ani ona ovlivněna jimi. Pokud se však rozhodne, může po dobu kontaktu ukázat, jak ona sama se cítí. Druhý vlk však ví, že se nejedná o jeho vlastní emoce, ale o „cizí“. Jedná se tedy spíše o nástroj, jak potvrdit, že mluví pravdu nebo opravdu něco myslí vážně.
Při delším kontaktu Vethan zvládne nahlédnout do vzpomínek z nedávné minulosti, případně zjistit slabiny nebo magii protivníka. Informace jsou ale vždy neucelené. Nikdy se toho nedozví tolik, co by zvládl někdo jiný s magii merger amino, Avšak druhá strana se i přes spojení myslí dozví o Vethně méně než pokud by použil tuto magii jiný příslušník rodu. Je to jako kdyby jeden si vyměňovali informace řečí ale Vetha byla na jednoho ucho hluchá a druhý vlk mohl jen odezírat. Každý se něco dozví ale nikdy informace nebudou úplné. ¨
Vethna samozřejmě trpí typickými vedlejšími účinky – bolestí hlavy, dezoirentací. Při velkém použití magii může dostat i migrénu případně poškodit svoji mysl natolik, že se stanou pravidelnými.
Obrázok
https://ibb.co/svyFnSxf
https://ibb.co/VcDL4sCY

Doplnky

další postavy
Verdandi
discord:
anid11