Príspevky užívateľa

Na chvíli nevěděl jak se z toho vymluvit, tak mlčel a hledal správná slova. „Nooo.... měl to být malý kompliment...em já vím moc mi to asi nejde." Chudák se ale malinko snažil. Její návrh ji jen potěšil a běhání to on rád. Nedělal skoro nic jiného a běhat proti němu nebude mít lehké. „Pravda. Rád si zase zaběhám." Výdrž má celkem velkou, takže mu to nějaké problémy dělat nebude. Rozhlédl se kolem sebe a trochu se protáhl. „Dobře tedy tak začneme." Chvilku se ji díval mile do očí a poté slušně vystartoval.

Měla pravdu a tudíž pokývl. Možná nějaká ta funkce na ochranu a obhlídku hranic by nebyl tak špatný nápad. Čas od času se to vskutku hodí. „To souhlasím. No pokud to někdy udělá jiný z vlastního zájmu je to jen dobře. Jsem velmi rád, že nejsem jediný co tohle dělá." Byl to lehký kompliment s menším úsměvem. Nebylo mu moc zvykem se usmívá, ale někdy udělal i výjimku. „Nevím, jestli to má tak každý a nebo jen každý druhý vlk. Nikdy jsem se na to neptal." Jediného koho takto znal byl Feier. Byl na tom úplně stejně jako oni dva. Léčením i žil a nebral.to jen jako pouhou povinnost. Zajímavé, že opravdu byla pod oborem bojovník. To ho dosti nadchlo a udělalo to vlastně na něho i dojem. Ne malý ovšem. „Tréninku není nikdy dost a rád si zatrénuju." Aspoň si u toho bude moct s někým si i popovídat krom Tenzina. Tomu zrovna dva krát nerozuměl, i když mu něco krákal. Nechal ho zase se proletět a už tam zůstali jen sami dva.

Na její slova pokývl hlavou. Ano byla pravda, že o své původní postavení přišel, ale rád by zase zabojoval a vyšplhal se zpátky. Jemu zrovna jako bojovnice nepřišla, ale zdání může klamat. Možná přece jen měla na to vlohy. Cizáky tady? Leda nováčky v Norestu, protože každý Vlk co znal něco málo o této smečce, tak se k ní ani jen nepřiblížil. Za ignisu by tyhle vlky zabíjeli a ne jen odehnali. „To, že to není v popisu práce neznamená, že by to někdo nemohl udělat. Čas od času jsem to dělával taky. Já jsem zase lovec. Je to něco čím i žiju a ne jen pozice. Beru to jako životní styl." Lovem žil, běhal i dýchal. Kdyby nemohl tohle dělat, tak by asi nevěděl co se sebou. Bral to jako životní poslání a něco, v čem byl dobrej. Teď s pomocí Tenzina by to rád vylepšil a posunul na lepší úroveň. Vždy je něco v čem se dá zdokonalit.

Aspoň se to nějak napokon vysvětlilo a byl za to rád. „Ne že bych se na to nějak vykašlal. Byl jsem víc utáhnutý od ostatních a neměl jsem zrovna náladu se stýkat s ostatními na jistou chvili." To už se snažil nějak napravit a zase žít normálně jako předtím. Asphodelle už asi taky o ní slyšel něco málo. Nebyl teď moc informován. „Musel jsem si na chvíli všechno srovnat v životě. Doufám, že už se budu socializovat o něco víc." Trochu se pousmál. „Co tě sem přivádí? Zvědavost či procházka?" Snažil se nějak navázat tému. Od té samoty musel do toho znovu přijít, ještě když mluvil s dámou

Jen co zaslechl jak po něm vyjela, tak to samozřejmě musel nějak vysvětlit, tak k ní došel taky. „To nebylo na tebe" Musel se lehce pousmát. „To zavolání bylo na Tenzina." Stoupl si na bok, aby představil svého opeřeného společníka. „Tebe bych nijak bezdůvodně neurazil." Není nevychovaný a jen tak někoho na potkání by křivě neokřikl. Dalším jejím slovům zůstal udivený. Krásné zbarvení? Tohle mu snad ještě nikdo nikdy neřekl. Celkově na komplimenty nebyl zvyklý. „Díky." On se zase zahleděl na její květiny. Nepotkával vlky s takovou ozdobou a byly opravdu hezké. On měl krom Tenzina na ozdobu leda náhrdelník s modrým plamenem. „Jsem Alaric Azuly de Bluemaire. Ty?" Možná ji u nějakého smečkového srazu zahlédl, ale nijak si nestihli pokecat. Možná i právě to ji sem přivádělo se snad trochu poznat. Ano Al by se měl konečně trochu více socializovat.

Čmuchal kolem smečky, zdali něco zajímavého nenajde. To spojenectví s nihilem se mu vůbec nelíbilo a nechápal proč zrovna oni. Pořád byl tak trochu naštvaný, ale neudělá s tím bohužel vůbec nic. Bylo to Zatovo rozhodnutí a o to musel nějak akceptovat. Snad věděl co dělá. Občas se podíval na nebe ohledně Tenzina. Snažili se nějak svoji důvěru posunout na vyšší úroveň, aby spolu mohli lovit. Přece jen se někdy hodí takový parťák a víc očí navíc. U toho sledování zacítil pach, který tu doteď nebyl. Otočil se za tím a v dáli se blížil jakýsi vlk. Postavou to připomínalo vlčici a tudíž se víc hodil do klidu. Ani Tenzinovi tohle neuniklo a už kolem ní začal poletovat a zkoumat. „Ke mě!" Štěknul po něm svým hrubým hlasem, aby k němu přiletěl. To taky udělal a během pár vteřin mu už seděl na zádech a upravoval si křídla.

Poprosím o libovolnou magii ❤

Nebyl zrovna moc daleko od údolí a teď si dával záležet na lepších schopnostech letu. Ne že by byl špatný letec, ale tak vždy se hodí něco navíc. Na zavytí byl co nejrychleji na místě a přistál v rozumnou vzdálenost. Vyslechl si všechno co měl Zath na srdci a byl tedy hodně překvapený a lehce znepokojený co slyšel. Dočasný mír a to s nihilem? Však je tam tak pět a půl vlka ne? Tohle se mu nějak zrovna nezamlouvalo, i když Zathovi důvěřoval. Jednak měl pravdu nebylo to nejmilejší období snad ani pro jednu ze smeček, ale tohle snad ani jen ve snu nečekal. Samozřejmě byl z toho svým způsobem otrávený, ale pokud nebudou dělat problémy, tak se s tím smíří......do jisté míry. Všechno a vždy má své kladné a záporné stránky. Jak tak znal asi ani tohle nebude výjimkou, ale snad se milý. Další problémy by nikdo jistě neuvítal. Jedno musel uznat, že Arrakis měl též dobrou páru na to, aby uštědřil pár šrámů snad i na duši ne jen na těle. Uvnitř Alarica se to pralo, ale držel jazyk za zuby radši a pokud to Zath uznal za vhodné přidá se, i když ne zcela dobrovolně. Tohle snad bude jednoho dne i zajímavé.

Otázkou ho docela zarazil a asi se tomu tolik nedivil, že se zeptal. Jako malý sbíral pár informací od ostatních, než se rozutekli stejně jako jeho máma kamsi pryč. „Co si tak pamatuju, tak co se starých ceremoniálů týče, tak se zabíjeli tuláci. Vlk musel dokázat, že na to má. Ignis nebyl zrovna oblíbený. Někteří se ho báli, jiní nenáviděli už od pohledu. Síla této smečce nikdy nechyběla a není tomu tak ani teď. Jen mě mrzí, že jsem tu....jak to říct z původních členů zůstal sám. O svých Heltyráckých kořenech skrz matky jsem toho zrovna nedokázal zjistit moc. Odešla beze stopy když jsem byl malý." Tátu taky nikdy nepoznal a ani neví kdo tím vlkem je. „Co se Zora... původního alfy týče...co jsem slyšel a z mého pohledu lepšího Alfu tahle smečka nezažila. Nebyl by Vlk co by z něho neměl respekt." Lehce musel odlehčit atmosféru, aby nebyl furt tak vážný. „Abych to trochu zkrátil....." Snažil se najít správná slova. „Vraždění tuláků jako ceremoniál později byl zrušen a pravidla změněna i upravená. Po smrti Zora se toho dost změnilo a jak to říci....nikdy to nebylo to co to bývalo." Velmi nerad pátral v tom, co se tu událo a o to hůř o tom mluvil. Co hodně vlků opustilo smečku se k nim přidala i jeho matka a to ho zničilo na velice dlouhou dobu.

Podíval se na svého spokojeného ptáčka. „Našel jsem ho zraněného v lese. V té době jsem se hodně bavil s Reliéfem, který mi dal základní lekcí, když jsem se zranil. Nějak...mi ho přišlo líto, když si poranil křídlo, tak s pomocí Feiera jsme ho dali dohromady. Od té doby nějak zůstal se mnou a pomáhá mi v lovu. Dostane se tam, kde já třeba ne a občas toho vidí víc, než já. Sice jsme tohle zkoušeli jen pár krát a máme co doladit, ale zatím si vedeme dobře." Někdy to byl vážně paličatý pták a většinou vždy koukal jak kuře na dvorku. Ale když už se oba pustili do práce, tak dokázali se srovnat na jednu lajnu.

Vskutku nebyl teď zrovna nějak moc aktivní snad jen z povzdálí. Z druhé strany ho to dost mrzelo, že nebyl takový plný elánu jako předtím. Nebylo mu tudíž zrovna překvapením, že ho hledal. „Bylo už i hůř popravdě. Občas snáším věci víc intenzivně než jiní. Chtělo to se trochu psychicky srovnat, ale snad už se vrátím do starých kolejí k lovu." Mezitím co mluvil mu Tenzin přistál na křídle s malým kusem potravy, kterou pojídal. Al musel trochu křídlo roztáhnout, aby mu bylo pohodlněji jak na větvi.„Rád bych byl už víc aktivní a vrátil se zpět. Pauza mi prospěla." I když to bylo zrovna nemilé, ale lepší bylo asi tohle, než ze sebe dělat šaška. Přesilovat se zbytečně a dělat vše n víc jak maximum moc neprospívalo. Snad už stejnou chybu neudělá.

Hlásím se

Nečekal zrovna, že potká nějakou společnost. Většinou se vlkům vyhýbal, když to bylo možné. Avšak by bylo neslušné odmítnout společnost, když si k němu sama přijde. „Také zdravím. Jo dalo by se to tak říct." Spíše nevěděl co se sebou, než cvičný běh. Někdy však může mít úmyslu i více významů. Netušil, jestli mu Zath ještě něco bude chtít, tak chvíli čekal. Ten nezvyk mluvit s ostatními vlky šlo docela poznat. Najednou ani pořádně nevěděl jak má začít konverzaci. Nemohl se ho přece ptát co měl zrovna na oběd to by bylo pěkně divný a hlavně by byl za cvoka. Tudíž jen jak trotl vyčkával. To víc mu šlo lovení jak tohle.

Poslední dobou nebyl zrovna dva krát výřečný a možná ani tolik milý, jak býval. Být sám se svými myšlenkami ne vždy přivedly dobré ovoce. Pomalu o svých pocitech přestal s ostatními mluvit a jediné co ho bavilo a zajímalo byl lov. V ničem jiném neviděl radost a dělal co měl. Nebo spíš co by se od něho i dokázalo očekávat. Nebyl zrovna nejlepší v komunikaci toho si je sám vědom, ale pociťoval úzkost, když byl mezi vlky. Našel v samotě zalíbení, která ho později pohltila téměř celého. Zachmuřený, nekomunikativní a zavřený sám ve svém světě. Věděl, že dělá z části chybu, ale asi to tak považoval za nejlepší řešení, než se někomu s něčím svěřit. Čas od času byl agresivní i k sobě samému. Dával si fyzicky do těla víc, než měl. Překračoval v energii své hranice možností. To se pomalu začalo ukazovat i na něm. I nyní si dával dost do těla během. Čím rychlejší bude, tím se zlepší i v lovu. Svou sílu si vybíjel buď na zvěři, nebo ve starých kmenech. Cítil jak mu chladný vítr prochází kožichem. Cítím se svobodný a v klidu, když se dokázal vyčerpat. Doběhl až do lesa, kde už musel na vyčerpání zastavit a dát si pauzu. Udýchaný se posadil a snažila se co nejrychleji nabrat kyslík do plic.

Prohlédl si vlka stojícího před sebou a nezdálo se mu, že by ho tu někde viděl. Nebo jen přehledl z druhé strany. Dle pachu byl asi nováček. „Ahoj. Nováček předpokládám." Jméno Iska mu eventuálně nic moc neříkalo. „Jsem Alaric Azuly de Bluemaire. Stačí jen Al nebo Rik." Přezdívkou Rik oslovován zrovna nebyl, ale proč ne. Slyšel by i na to. Pohlédl na Leviatana a potom na Isku. „Ank. Jmenuje se Leviatan." Byl mu dobrým společeníkem.