Príspevky užívateľa

Pohlédl na něho na chvíli, když mu to tedy nabídl. „Pro mě by byla asi největší pomoc jen dohled aby mě nenabodl." Měl docela velké sebevědomí a občas se dokázal přecenit. No docela si věřil a nehodlal se vzdávat i přes to jak co umí a co ne. Většinou se poučoval z vlastních chyb. „Ale snad se někdy. Teď chci nalovit trochu do zásob." Ne že byl jediný co loví, věřil i ostatním, ale přece jen trochu toho jídla přišlo vhod.

Po pečlivém ňuchání se otočil na Targu. „Popravdě je mi jedno jaká zvěř. Poradím si s čímkoliv." Bylo mu to jakš takš jedno už ulovil jak zajíce či jezevce tak i laň. Jelen byl na žebříčku jako další. Jen si bude muset dával pozor na paroží. Nic extra ale šlo to. „V blízké době mám v plánu jelena. Ale vlk jindy neví co se může stát s parohy." Chtěl tím tak nějak říct, že kdyby náhodou se mu něco stalo, tak aby mu měl kdo pomoci.

Položil si hlavu na tlapy a oddechoval. No dostal další případnou otázku. „Začínáš stejně jako u každé kořisti. Vystopuješ a najdeš ji. Je třeba i dával pozor odkud vane vítr nikdo nechce aby lovce zacítila. Když budeš b dostatečné vzdálenosti rozběhnout se po ni a zakousnout se ji do krku jak nejvíc to jde. Prokousnout krční tepnu a máš vyhráno." Neviděl na tom zase nic složitého. „Je třeba si dávat pozor na zadní nohy. Mrchy umí dobře pokopat."

Bez zraku to možná bude pro něho těžší, ale nevypadal, že by to nezvládl. „Fajn. Pustíme se do toho. Je lepší se trochu přiblížit k lesům tam jsem měl zatím nejvíce štěstí. Ale můžou být i tady uvidíme." Začal se stopováním a snad se jim něco poštěstí. Netrvalo to tak dlouho a přece jen. „Mám ho." Šel mu po stopě. „Chceš si to zkusit první? Snad by moje vysvětlení postačilo." Bude doufat.

Popošel k zajíci, který ležel na zemi. „Ne nebudeš mi vadit." Kdyby mu byl u lovu vadil, tak by mu nenabídl společný lov. Sebral zajíce a dal si ho na místo kde ví kde je a nikdo mu ho nesebere. Začal zase ňuchat kolem a popřípadě najít i nějakou stopu. Ať už to bude cokoliv.

Tak to musel být víc jak přerostlej ještěr. „Lovím tu pro smečku a i pro sebe. Mám už docela hlad." Opět se zvedl ze sedu na nohy. „Můžeš se připojit jestli chceš. Ve dvou toho nalovíme víc." Ne že by to Al nedal, ale někdy se to hodí nebýt sám

Protáhl se a oklepal. „Mám astma. Proto pískám a i když je to ve fázi léčení potrápí mě to někdy." Co už ne jednou se s tím pere. Dokáže to i teď. Odpočinek sice trval, ale zkusil si vzlétnout po svém. Sice bolestivé od zad, ale snažil se pomalu stoupat víš. Nechtěl zase moc vysoko, aby se nezrakvil ještě víc.

Když už byl schopný dýchat položil si hlavu na packy a pískavě dýchal. Astma bylo nepraktické a musel si dáchnout. Myslel si, že ho pohledem zabije zmetka šedého. Tohle je lekce sebevraždy nikoli letu. Záda ho trochu bolela a snažil se trochu se protáhnout. Byl lehce nemotorný. Ten si může být jistý, že se mu pomstí.

Přikývl na jeho slova a poslouchal ho dál. Netušil co víc mu na říct. Tohle bylo obtížnější, když sám neví jaké to je nic nevidět a lovit. Nerad by mu dával nějaké rady nebo naděje. Tohle byl hodně oříšek. „Můžeme zkusit i toho jezevce, ale bude to oříšek. Ty mrchy mají pěkně ostré zuby a drápy. Nenechají se bez boje." Zatím jen upozornil pokud bude chtít.

„Dobře dám vědět." Aby měl čisté svědomí. Nebyl to.tak špatný nápad nikdo nikdy neví co se může stát. „Někdy snad ano. Stačí se domluvit a já do jeskyně přijdu." Bylo by to fajn a ideálně se toho astmatu navždy zbavit. Nebylo to zrovna příjemné.

To se fakt ten debil úplně pomátl ne? Chtěl se naučit létat a ne se nechat zabít. Kdyby to byl chtěl, tak si najde lepší způsob a ne takto. „Co?! Chtěl se vymanit z jeho zubů, ale marná snaha. Tohle byla pro něho pořádná výška. Když on byl max dva, tři metry nad zemí. Trochu zkoprněl a jen co pustil...trochu zpanikařil a jakoby zapomněl co má dělat. V šoku netušil co dělá a snažil se použít křídla. Začal s nimi mávat co to šlo, aby to nějak ustál. Nebyl zvyklí na takový odpor větru. I když se tolik snažil máchat křídly nakonec to stejně nevybral. Zamotal se do toho a pěkně si narazil záda. Vyrazil si dech a překroutil se na nohy. Snažil se rozdýchat, ale netušil jak když tohle nezažil. Teď si může být jistý, že ho pořádně rafne.

Sledoval ho co dělá a vskutku zvláštní technika k lovu. No u něho to muselo být jiné a docela to bylo chytré to musel uznat. Pousmál se, když ho chytil a Al přišel blíž. „Mazané a zajímavé." Být však hlubší nora asi by to nevyšlo. Tohle je někdy hodně nepraktické, když je někdo na místě, kde nemá přístup k noře zajíců. „Nebylo to špatné, jen tohle může být někdy ošemetné, pokud se vlk ocitne někde, kde není přístup k zajícům." Byla pravda, že jsou většinou všude, ale stát se.může, že se někdy nenajdou. Co by dělal pak?

Tohle čekal, že ho bude varovat, aby si dával pozor. Jak jinak. „Budu si dávat pozor." Slova útěchy? Možná. I tak to vyzkouší v nejbližší době. I kdy nechtěl nějak někoho urazit, je dobré kombinovat jiné metody léčení, když už jednu měl? V tomto vážně netušil jak to chodí léčitelem nebyl. „Můžeme zkusit." Teda pokud s tím bude souhlasit a asi by mel Feier o tom vědět nebo ne? Kdo ví nu.

Sledoval ho po celou dobu. Zatím se nedalo nic pokazit a byl o kousel za nim. Nechal ho si dělat svou práci. Jen co něco našel byl opatrnější, aby mu omylem nevylašil kořist. Jen se pousmál a stál za ním, aby ho mohl pozorovat. Tak nějak začal tušit, že asi toho moc nebude co by ho on měl učit. Není žádný začátečník.

Nacpal si bříško a nechal trávit. „Nebezpečná možná jo, ale zkouším nové věci. Čím více se zkonalým, tím snad budu pro smečku užitečnější. Připadám si jako břídil co dělá téměř první poslední co může a stejně se nehne z místa." Jeho sestra si vždy dosáhla svého a on? I přes snahu dostane jen jakousi pochvalu od vlků a to je tak asi vše. „Jo mám astma. Ale nějaké léky od Feiera docela zabírají. I kdy mě to někdy pozlobi, tak se to dá. Snažím se to taky nepřehnat." I když si poslední dobou nedával pozor zatím se to neprojevilo.