Príspevky užívateľa


< návrat spät

Strana:  1 ... « späť  10 11 12 13 14 15 16 17 18   ďalej » ... 21

Jen se mile usmál. Aspoň v tom nebyl nějaký špatný záměr. Sáhnout někdo na jeho sestru, tak si ho podá! Ať už by to byl kdokoliv svoji mladší sestru nedá. I tak už dál nevěděl co říct do ticha. Nenapadlo ho ani jediné slovo. Tak tam seděl jak pytel brambor a čekal zdali Art něco nenapadne.

Díval se střídavě na ty dva. Informace poněkud zajímavé, ale jak má vědět, zdali někdo z rodiny tohle měl? U mamky něco takového nevidět a otec...bůh ví kdo to je nebo kdo to byl. Nikdy ho neviděli jak už Roo zmínila. Tiše si povzdechl a bude muset uznat fakt, že to asi lepší nebude. Hold si bude muset zvyknout na další novou věc. Ach někdy AI vážně připadal jako troska a těžítko co mu pořád něco je. Proč já? Ptal se sám sebe dost nejistě. Kéž by tomu chtělo být jinak a nebyl už takový moula. Jediné co může dělat je doufat, že to bude časem lepší. I tak však to nejspíš lehké nebude.

Snažil se intenzivně poslouchat. Dva krát nebyl zrovna nadšený, že se toho už nezbaví. Znělo to dost děsivě, ale buse muset se s tím poprat a to nejlépe jak umí. Bude si tedy dávat větší pozor na sebe. Roo měla docela dobrou otázku, jak to že to má? Taky ho to docela zajímalo.

Snažil se řídit jeho pokyny a pomalu si na to dokázal i zvyknout a šlo to lépe. Ono pošťuchování čumákem začalo být docela příjemné a dost užitečné. ,,Dě..ku..ju." Když už bylo lépe, tak se nadechoval voňavých bylinek a to bylo taky k užitku a docela voňavé. Lehl si na břicho víc pohodlně a už mu bylo konečně dobře. ,,To se to bude opakovat? Proč? Co to bylo? Dá se to vyléčit že ano?" Vybalil snad všechny otázky, které ho hned napadli.

Docela si v tomto máknul a začala ho jen trochu víc bolet noha. Avšak co by odpočinek nespravil. Pustil zajíce a a sedl si, aby si odpočinul. Olízl si z krev kolem pusy a ani si nevšiml, že proběhl kolem Artemis, která se na Alarica teď dívá. Každopádně teď chtěl si spíš víc odpočinout.

Pískavým dechem se díval co se kolem něho děje. Tedy snažil se aspoň o něco takového. ,,R..oo..." Na víc se nedokázal sebrat, než na její jméno. Byl vyděšený docela co se to jen děje. Povšiml si i Feiera, který se sem přiřítil. Byl docela rád, že tu je a zase ho bude muset tahat ze šlamastiky. Ale za tohle tentokrát nemohl.

Díval se na Roo tak polovičním pohledem a tímto se docela polekal. Netušil co to má být a pískání bylo jen víc hlasité, i když ležel na zemi. Nemohl ani nic říct, aby Roo něco udělala. Byl i slabý, aby se aspoň mohl zvednout na nohy a někam dojít. Jediné co teď mohl dělat bylo jen ležení. Roo snad něco napadne, í když asi zrovna léčit neumí. Ani odpovědět nebyl schopný.

Koukal na ní. ,,Sice jsou křídla fajn, ale někdy je s nima pěkná práce. Někdy se někam zaseknou, nebo občas překáží." Sice byla pravda, že poletovat v oblacích musí být zábava. Docela se těší až to bude umět. ,,Víš ty co? Jak se naučím létat, tak tě vezmu na vyhlídkový let. Ale nějakou dobu to ještě potrvá, ale rozhodně tě vezmu." Pro svoji sestřičku by udělal cokoliv I když se dnešní den zdál být super jaksi se pro Alarica začal pomalu hroutit. Opět byl takový unavený jak bývá poslední dobou, že by snad pořád jen spal. I tak se snažil však být vzhůru. Zvedl se na čtyři a oklepal se, aby to ze sebe nějak dostal, ale nic. Asi bude muset vzít pohybovou alternativu, tak začal kolem Roo v okruhu dvou metrů pobíhat, aby se nějak probral. Naopak to bylo horší a u dýchání začal pískat. Musel se zastavit a lehnout si, aby si to nějak uklidnil. Nebylo mu nějak moc dva krát dobře.

Posadil se před ní. ,,Chtěl bych být nějak užitečný a přemýšlím co bych zplácl. Ale lovení je teď pro mě trochu nemotorné. Nakonec jsem se dostal sem a zkoušel si trochu trénovat křídla, abych je dokázal co nejdéle udržet rovně natažené. K létání mi toho ještě hodně chybí." Kdyby to teď zkusil, asi by to úplně nejlíp nedopadlo. ,,Noha už lepší. Doufám, že už to dlouho mít nebudu. Není to zrovna dva krát příjemné." I když si na to pomalu už začal zvykat, i tak to prostě bylo lepší bez toho.

Tiše sledoval okolí a i když nějaké zapištění uslyšel nedával tomu moc velkou pozornost, až když neuslyšel svou sestru. ,,Ahoj." Pozdravil ji taky a otočil se na ni. Popravdě ji tu ani nečekal, ale nijak mu její přítomnost nevadila. Možná to i uvítal. Jak si všiml byla zde na lovu, tak se asi ptát nemusel co tu dělá. Stáhl křídla k tělo a povzdechl si. ,,Copak tu děláš?" Nejspíš to bylo dost zřejmé, ale netušil jak by měl navázat konverzaci, tak se zeptal na to první co ho napadlo.

Usmál se na ni. Usmíval se někdy Al na Roo tak důvěřivě? Hm kdo ví, ale asi to tak častě nebylo. Dokázal pochopit její situaci a věděl, že ne vždy to je zrovna jednoduché. Ale snad si časem na to všechno zvyknou víc, než teď. ,,Nemáš za co. Pro tebe první poslední." Byla to jediné co mu zde zbylo, tak by se snad jejich vztah mohl nějak kladně urovnat natolik, aby se sebou dokonale vycházeli.

I když měl nohu v háji i tak se snažil využit rad od Feiera ohledně lovu. Nechtěl se jen tak jednoduše vzdát. Chodil si to mezi stromy a čmuchal kolem po nějaké té kořisti. Zatím teda nic moc, ale i tak se po nějakém čase dočkal. Něco tu je.. Čmuchal dál. Králík! Hned měl nějaký menší náznak radosti. Proplížil se houštím a přece jenom tam ten králík byl. Hleděl na něho chvíli a využíval rad os Feiera. Zakousnout se mu do krku a nepouštět. Ideálně pod čelistí. Našel si vhodnou pozici a jen co to uznal za vhodné se rozběhl. Byla pravda, že s tou nohou to nebylo jinak pohodlné, ale dopomáhal si i křídly občas. Přece jen ho hňapl a zakousl se mu do krku a nepouštěl, i když sebou mlel. Netrvalo dlouho a králík byl mrtví. Konečně si dá něco dobrého.

Popravdě ho to taky už napadlo, že se někoho poptat. Avšak teď s tou nohou se mohl akurát jít vycpat. I tak to zkusí. ,,Díky." Byl opět slušný svým stylem a poděkoval. Asi už na srdci nic neměl, a tak už víc nic neříkal a lehl si do trávy. Cítil se být docela unavený, tak odpočíval.

Rozhodl se jít na procházku a možná být i užitečný, i když neví čím by asi tak uspěl. Připadal si tam docela nemožný a takový méněcenný. Dokonce i jeho sestra byla vždy ve všem lepší a co pak chudák on. Vždy si připadal být i jiný, než jsou ostatní. Být tehdy poslechnout svoje instinkty a odejít? Bylo by to k něčemu? Netušil co by bylo, kdyby tak učinil a zda-li by se měl lépe. Možná by se neměl od koho naučit to, co ví teď, kdyby byl odešel. Ale i tak někdy v myšlenkách hodně váhal nad tím vším. Momentálně se toulal v horách jen kousek od hranic smečky. Nechtěl moc chodit zatím daleko. Tohle mu zatím bohatě stačilo. Foukal příjemný vánek, který mu čechral srst. Někdy ani nedokázal ocenit tu krásu, kterou měl kolem sebe. Občas zapomínal se i dívat kolem a zkoumat. Teď měl aspoň víc času na to dbát víc, než doteď. Stoupl si na vyvýšené místo a hleděl do dály před sebou. Krásné místo, ale co je tam dál? Za tím vším? Další území, nebo jen velká prostorná planina? Jednoho dne by se to rád dozvěděl a s radostí by to tam prozkoumal. Možná by se dozvěděl i něco nového a netrčel jen tady. I když musel uznat, že smečka nebyla až tak špatná, jak si kdysi myslel. No...nemohl ještě předvídat vždy by to mohlo být horší, než je teď. Nadechl se čerstvého vzduchu a roztáhl křídla a zkoušel je co nejdéle tak udržet. Par krát si i mávl křídly, aby si zkusil jaké to je. No nebylo to tak špatné, jak očekával. Rád by si to zkusil na vlastní kůži, ale tolik zkušeností ještě neměl a chudák Feier by s ním měl moc práce, kdyby se byl zrakvil tím, že skočil ze skály ve snaze létat. To by bylo pěkně nezodpovědné a být v dlaze celý to by se mu zrovna dva krát nelíbilo. Rád by se byl zbavil té co má a ne aby si přidělal další. ´
Rozkoukával se všude kam jen mohl a zdál se tu být docela klid a snad žádný vlk v okolí. Aspoň to tedy teď nedokázal odhadnou. Teď však bylo nejspíš dobré, že byl sám a mohl trochu přemýšlet i nad tím kdo ho naučí létat. Ve smečce nebyl nikdo kdo by ho to naučil a ani nikoho takové zatím nepotkal, kdo by křídla mě. Tedy když nepočítá toho nezvaného návštěvníka, který se chtěl pokusit sem dostat. Toho o pomoc tedy vážně žádat nechtěl. Tak snad se najde kousek štěstí, aby někoho takového našel.

Začínal být trochu zmatený a netušil co dřív. Nějaké hromadné lovy? Vzpomínal si možná tak na ceremoniálu toho jezevce s Roo a Kailanem. Pak si jen lovil tak něco menšího k jídlu, když měl hlad. ,,Vzpomínám si na ceremoniál a tam jsme lovili s Roo a Kailanem jezevce." Jinak si asi moc nevzpomínal. To docela asi dávala smysl, že mají podobnou anatomii jak on a jeho rady si bude snažit všechny zapamatovat, i když jich nebylo zrovna málo. Hodí se každá rada. Bylo i fajn, že mu ukazoval kde co je a opět si připadal hloupý. Bedlivě poslouchal i další rady a snad je brzo zkusí i využít, pokud se mu brzo zahojí i noha.


Strana:  1 ... « späť  10 11 12 13 14 15 16 17 18   ďalej » ... 21