Príspevky užívateľa

Dneska se mu povedlo držet docela dlouho, než uslyšel Tenzinův pronikavý skřek, který mu naznačil, že je někdo poblíž. Hned na to se ozval i přicházející. Postavil se pevně na nohy a během vteřiny oheň kolem zmizel v modrém lehkém dýmu. „Ahoj. Ne nehořím. Aspoň ne jen tak." Pomalu k němu přišel a Tenzin Alovi sedl na záda. Jak bylo vidět i on měl něco společného s ohněm. Víceméně jak jinak asi v této smečce. „Copak tě za mnou přivádí?" Snažil se být na vlče milý. Možná ho sem přivedla jen zvědavost nebo snad něco jiného? Kdo ví.

Po náročnějším lovu si šel trochu odpočinout na řekněme klidnější místo. Byl trochu dobitý a chtělo to nabrat nějakou tu energii. Doletěl společně s Tenzinem do Nory, kde si oba dají zasloužený odpočinek. Vlezl dovnitř a na jeho překvapení nebyl sám , jak na chvíli předpokládal. Pohlédl na bílé vlče s fleky. Trochu se divil, že tak mladý a neběhá někde po venku. „Ahoj. Co že neběháš někde venku?" Od vlčat typoval, že budou plní energie a elánu. Ne že se budou zašívat v noře.

Během lovení a obhlídky hranic sem tam si Alaric našel i nějaký ten čas na trénování magie. Ne že by ji nedokázal ovládat, ale vždy se dá něco zdokonalit. Našel si klidnější místo dál od ostatních, aby náhodou někomu omylem neublížil. Na takovou situaci má ve vzduchu Tenzina a on ho upozorní, kdyby se k němu někdo blížil, tak přestane. Posadil se, ocas si omotal kolem nohou a už se jen soustředil. Nechal prvně objevit pár plamínků kolem sebe a nechal je proudit okolím. Rozprostřely se do dálky no ty co byly už moc daleko od něj vydržely jen chvíli a připomínaly spíš modré obláčky. Když už měl tento trik zmáknutý nechal plameny blíže sobě růst. I tak si dával pozor, aby to moc nepřehnal, i když tímto ohněm by asi nic nespálil. Postupně ho modrá záře pohltila a snažil se tak vydržet co nejdéle to šlo. Nikdy nevíte, kdy se to může u nepřátel hodit je vyvést z míry na nějakou chvíli.

Začal na sobě zase víc makat tudíž se věnoval loveni. Jak jinak v jeho případě že? Ve smaragdovém údolí nalovil pár menší kořisti jako králíka či nějakého opeřence. Krom Tenzina samozřejmě toho by nikdy nedal. Z údolí si to šel do nory uložit to, co měl v tlamě a na zádech. Jednoho králíka měl i Tenzin ve svých pařátech. Křídly si to celou dobu jistil, aby mu nic neupadlo. Touto náloží však nechtěl skončit a jít ulovit něco dál.
Jen co se dovalil nahoru mohl veškerou kořist i s Tenzinem uložit na místo. Hned u vchodu viděl odpočívající Saff, které dopřál vlídný pohled. Uložili kořist a otočil se na ni. „Ahoj Saff." Na chvíli si přisedl k ní a Tenzin zdá se také. No on si upravoval peří a nějak ho to kolem moc nezajímalo. Al si zase snažil pořádně olizat krvavou tlamu.

Najednou všechen stres z něho nějak opadl. To, že si dělala srandu nějak nepoznal a nikdy pořádně netušil jak na takové situace reagovat. Cítil se ale na druhou stranu hrozně zmatený a vyvedený z míry. Jeden by si myslel, že to myslela doopravdy. „To mi docela odlehlo." Odjakživa byl upřímný a neměl co skrývat před ostatními. Ve většině případů prostě řekl narovinu co si myslí. Ani Saff nebyla výjimkou. Každý měl svou jedinečnou povahu, ale ona byla něco extra a dokázala zaujmout. „Já už se trochu bál, že to myslíš vážně." Těžko říct kdo co mysli vážně. Posadil se na chvíli a tuhle situaci musel trochu zpracovat. Docela zvláštní, že Zata nazývala postavením a ne jménem. Sice měl nějaký respekt vůči němu i Al, ale že by až takový? Ostatně Al.byl vždy tak nějak svůj a málo co jeho hlavu ve velkém obklopovaly pravidla. Nebyl zase kdo ví jaký hulvát, ale ne se vším souhlasil.

Utíkal z lesa společně se Saff no však stihl její větu před odběhnutim slyšet. On a mít děti? S ní? Ne že by se mu nelíbila nebo něco, ale neznali se moc dlouho na to, aby tato konverzace byla vhodná. Tohle mu bude nějakou dobu trvat dokud to zpracuje. Měl teď v hlavě guláš a jak už zastavili, tak se na ni podíval trochu ustaraně. „Posliš Saff... To co jsi říkala předtím než jsem vyběhl- Na chvíli se odmlčel. „Já ti nevím jestli by to šlo. Nechápej mě špatně jsi vážně pěkná, docela sympatická, ale neznáme se dlouho a i kdyby jsi se mnou chtěla něco mít, tak až mě líp poznáš nebo-" Byl fakt vykolejený. Něco takového nečekal a ani neví jak reagovat. Nikdy předtím slečnu neměl a pořádně netuší jak se k nim dobře chovat. Zdali by vůbec takovou trpělivost mít s ním chtěla. Byl by vůbec dobrý druh? Nebo dobrý otec, když on žádného nikdy neměl? Netušil, zdali by zvládl takovou tíhu. Jemu dělala otce celá smečka a později mu nahradili i mámu. Aspoň s ní byl nějakou tu chvíli narozdíl od otce. Netušil jak vypadá, jak se jmenuje ani zdali žije tady nebo mimo Norest. „Chtělo by to prosím trochu času." Začal nervózně hrabat packou do sněhu.

(Méně než 4 úkoly)
Prosím o vánoční magii pro Arae :3333

Na chvíli nevěděl jak se z toho vymluvit, tak mlčel a hledal správná slova. „Nooo.... měl to být malý kompliment...em já vím moc mi to asi nejde." Chudák se ale malinko snažil. Její návrh ji jen potěšil a běhání to on rád. Nedělal skoro nic jiného a běhat proti němu nebude mít lehké. „Pravda. Rád si zase zaběhám." Výdrž má celkem velkou, takže mu to nějaké problémy dělat nebude. Rozhlédl se kolem sebe a trochu se protáhl. „Dobře tedy tak začneme." Chvilku se ji díval mile do očí a poté slušně vystartoval.

Měla pravdu a tudíž pokývl. Možná nějaká ta funkce na ochranu a obhlídku hranic by nebyl tak špatný nápad. Čas od času se to vskutku hodí. „To souhlasím. No pokud to někdy udělá jiný z vlastního zájmu je to jen dobře. Jsem velmi rád, že nejsem jediný co tohle dělá." Byl to lehký kompliment s menším úsměvem. Nebylo mu moc zvykem se usmívá, ale někdy udělal i výjimku. „Nevím, jestli to má tak každý a nebo jen každý druhý vlk. Nikdy jsem se na to neptal." Jediného koho takto znal byl Feier. Byl na tom úplně stejně jako oni dva. Léčením i žil a nebral.to jen jako pouhou povinnost. Zajímavé, že opravdu byla pod oborem bojovník. To ho dosti nadchlo a udělalo to vlastně na něho i dojem. Ne malý ovšem. „Tréninku není nikdy dost a rád si zatrénuju." Aspoň si u toho bude moct s někým si i popovídat krom Tenzina. Tomu zrovna dva krát nerozuměl, i když mu něco krákal. Nechal ho zase se proletět a už tam zůstali jen sami dva.

Na její slova pokývl hlavou. Ano byla pravda, že o své původní postavení přišel, ale rád by zase zabojoval a vyšplhal se zpátky. Jemu zrovna jako bojovnice nepřišla, ale zdání může klamat. Možná přece jen měla na to vlohy. Cizáky tady? Leda nováčky v Norestu, protože každý Vlk co znal něco málo o této smečce, tak se k ní ani jen nepřiblížil. Za ignisu by tyhle vlky zabíjeli a ne jen odehnali. „To, že to není v popisu práce neznamená, že by to někdo nemohl udělat. Čas od času jsem to dělával taky. Já jsem zase lovec. Je to něco čím i žiju a ne jen pozice. Beru to jako životní styl." Lovem žil, běhal i dýchal. Kdyby nemohl tohle dělat, tak by asi nevěděl co se sebou. Bral to jako životní poslání a něco, v čem byl dobrej. Teď s pomocí Tenzina by to rád vylepšil a posunul na lepší úroveň. Vždy je něco v čem se dá zdokonalit.

Aspoň se to nějak napokon vysvětlilo a byl za to rád. „Ne že bych se na to nějak vykašlal. Byl jsem víc utáhnutý od ostatních a neměl jsem zrovna náladu se stýkat s ostatními na jistou chvili." To už se snažil nějak napravit a zase žít normálně jako předtím. Asphodelle už asi taky o ní slyšel něco málo. Nebyl teď moc informován. „Musel jsem si na chvíli všechno srovnat v životě. Doufám, že už se budu socializovat o něco víc." Trochu se pousmál. „Co tě sem přivádí? Zvědavost či procházka?" Snažil se nějak navázat tému. Od té samoty musel do toho znovu přijít, ještě když mluvil s dámou

Jen co zaslechl jak po něm vyjela, tak to samozřejmě musel nějak vysvětlit, tak k ní došel taky. „To nebylo na tebe" Musel se lehce pousmát. „To zavolání bylo na Tenzina." Stoupl si na bok, aby představil svého opeřeného společníka. „Tebe bych nijak bezdůvodně neurazil." Není nevychovaný a jen tak někoho na potkání by křivě neokřikl. Dalším jejím slovům zůstal udivený. Krásné zbarvení? Tohle mu snad ještě nikdo nikdy neřekl. Celkově na komplimenty nebyl zvyklý. „Díky." On se zase zahleděl na její květiny. Nepotkával vlky s takovou ozdobou a byly opravdu hezké. On měl krom Tenzina na ozdobu leda náhrdelník s modrým plamenem. „Jsem Alaric Azuly de Bluemaire. Ty?" Možná ji u nějakého smečkového srazu zahlédl, ale nijak si nestihli pokecat. Možná i právě to ji sem přivádělo se snad trochu poznat. Ano Al by se měl konečně trochu více socializovat.

Čmuchal kolem smečky, zdali něco zajímavého nenajde. To spojenectví s nihilem se mu vůbec nelíbilo a nechápal proč zrovna oni. Pořád byl tak trochu naštvaný, ale neudělá s tím bohužel vůbec nic. Bylo to Zatovo rozhodnutí a o to musel nějak akceptovat. Snad věděl co dělá. Občas se podíval na nebe ohledně Tenzina. Snažili se nějak svoji důvěru posunout na vyšší úroveň, aby spolu mohli lovit. Přece jen se někdy hodí takový parťák a víc očí navíc. U toho sledování zacítil pach, který tu doteď nebyl. Otočil se za tím a v dáli se blížil jakýsi vlk. Postavou to připomínalo vlčici a tudíž se víc hodil do klidu. Ani Tenzinovi tohle neuniklo a už kolem ní začal poletovat a zkoumat. „Ke mě!" Štěknul po něm svým hrubým hlasem, aby k němu přiletěl. To taky udělal a během pár vteřin mu už seděl na zádech a upravoval si křídla.

Poprosím o libovolnou magii ❤

Nebyl zrovna moc daleko od údolí a teď si dával záležet na lepších schopnostech letu. Ne že by byl špatný letec, ale tak vždy se hodí něco navíc. Na zavytí byl co nejrychleji na místě a přistál v rozumnou vzdálenost. Vyslechl si všechno co měl Zath na srdci a byl tedy hodně překvapený a lehce znepokojený co slyšel. Dočasný mír a to s nihilem? Však je tam tak pět a půl vlka ne? Tohle se mu nějak zrovna nezamlouvalo, i když Zathovi důvěřoval. Jednak měl pravdu nebylo to nejmilejší období snad ani pro jednu ze smeček, ale tohle snad ani jen ve snu nečekal. Samozřejmě byl z toho svým způsobem otrávený, ale pokud nebudou dělat problémy, tak se s tím smíří......do jisté míry. Všechno a vždy má své kladné a záporné stránky. Jak tak znal asi ani tohle nebude výjimkou, ale snad se milý. Další problémy by nikdo jistě neuvítal. Jedno musel uznat, že Arrakis měl též dobrou páru na to, aby uštědřil pár šrámů snad i na duši ne jen na těle. Uvnitř Alarica se to pralo, ale držel jazyk za zuby radši a pokud to Zath uznal za vhodné přidá se, i když ne zcela dobrovolně. Tohle snad bude jednoho dne i zajímavé.