Príspevky užívateľa
< návrat spät
Seděl tam a díval se na ně a hlavně na maminku. Rád by se aspoň něco málo přiučil, když už byl hloupoučký škvrně. Přicupital k mamince a přikývl, že by to rád viděl. Byl hrozně zvědavý jak se to asi děla. Nikdy neviděl jak se loví ryby a ještě když byly tak rychlé. Posadil se nedočkavě k břehu řeky a jen už vyčkával co se bude dít dál. jeho sestra to určitě rychle pochopí a bude to umět dokonale. Škoda, že on takové nadání nemá.
Bavilo ho si žít v takovém svém světě fantazie. Ale asi se zbytku moc jeho chování nelíbilo a to slovo co řekla Roo už se naučil co znamená. To mu říkala moc často. Sedl si na zadek kousek od nich, aby jim tam nedělal rámus i tím, že vůbec dýchá. Téměř nic jiného od své sestry neslyšel než že má být sticha. Považoval ji za chytřejší proto poslechl a nekoukal na to, že je on nejstarší. Záviděl ji jak ji to jde a aspoň na jeho sourozence mohla být maminka pyšná, když už on toho moc neuměl. Tiše sledoval brouky co se hnuly kolem jeho tlapiček. Bylo mu sice smutno, ale nechtěl vypadat jako totálně neschopný, tak to nedal znát.
Zkoumal si své kamínky co našel na zemi nebo brouka co lezl nedaleko. Ale moc se od maminky nevzdaloval a taky přišel k řece a podíval se do ni. Roo zase byla chytrá a věděla co to je. On se jen na ty ryby díval a jen strčil do vody pacinku. Moc studená, ale chtěl chytit rybu aspoň na kousek, ale pokaždé mu uplavali. Nechal toho a jen seděl na břehu dokud ho to ještě bavilo. Záviděl Roo jak se rychle učí. On byl jen moula co stěží pozná rybu. Otočil se a snažil se běhat kolem, aby se nějak zabavil. Neuměl téměř nic a připadal si zaostalý. No našel nějaké hrubší větve na které zkoušel lézt. Ne že by mu to dva krát šlo, no aspoň se snažil.
Hlásím se
Chvíli si to cupital za maminkou a snažil se něco naučit. Netušil adsoludně co, ale nechtěl pokaždé vypadat jako hloupé vlče. Zkounal každý kamínek každý kousek co uviděl. Moc si s ním nikdo nehrál, tak si začal kutálek kamínek co našel, aby se nějak zabavil. I když to nebylo nic moc, tak aspoň něco. No pak zahlédl něco co ho zaujalo více. Nějaký neznámý objekt co se pohyboval v dálce. Hned to šel prozkoumat.
Pohlédl na Roo a byla vyčerpaná taky. Jak se tak podíval ba slunce, tak tu asi byly už dlouho a měl taky hlad. Rád by domů, ale kudy? Podíval se na sestru zdali neví. Ona tu byla ta chytrá a možná ví kudy. Připlazil se k ni, hleděl na ni a čekal. Nejspíš maminka ví, že nejsou tam kde mají být. To bude teda pěkný průšvih.
Díval se na ně no když si vzpoměl, že má vyšlapat nahoru ten kopec, tak to aby se do toho rovnou dal. S tak krátkými nožkami mu to bude chvíli trvat, tak rovnou začal šlapat nahoru. Koukl cestou po sestře a ani nic neřekl. Vždy ho zaujaly ty kamínky co na sobě měla. Měli hezké barvy a on to neměl. Nechápal proč no dál si to cupital nahoru, dokud se po vyčerpávající hodině si lehl na zem jako rozpláclá žába. Tam odkud se zkutálel. Byl rád, že už má ten kopec za sebou.
Lehl si na ně a tiše sledoval přírodu a ptáky. Měli podobnou věc na zádech jako on a jeho bratr. Taky tak bude umět létat jako oni? To by bylo hezké. Ucítil jak ho někdo drcnul do packy. Očkem se podíval na sestru a pak zase zpátky na létající ptáky. Dělal to, co po něm chtěla. Byl sticha a neotravoval ji. Většinou ho vždy odháněla a hrála si jen občas. Měla vždy více rozumu jak on a chápala většinou více věci jak on. Byl jenom hloupé malé štěně a ona to samé jen chytrá. Ještě by se více strapnil a to nechtěl. Už tak toho spackal dost.
Sledoval jak k němu sestra jde a jen ho okřikla a dívala se podivně. Zmlkl a už nevydal ani hlásku...jen se díval. Trochu se oklepal od listí a špíny co měl na kožichu. Podíval se na sestru co byla vždy chytrá a vše ji vždy šlo. Jemu? Co uměl on? Byl dobrý snad jen na maléry. Odcupital kamsi pryč od všech co ho nemají rádi. Začal svou rodinou co má rád. Měl rád. Nechtěl už být jen těžítko co všude překáží. Sedl si na kameny po delší procházce a jen koukal do dálky. Co tam asi může být. Tušil jen dobrodružství a klid. Věčný klid od komandování a neustálého nesnášení jeho osobnosti.
Snažil se nějak dopracovat k tomu, aby si třeba s jím hrála, tak zkusil trochu šaškovat, ale nic. Schmatl ji za ocásek a jen ho kopla do tlamičky. Neměl ani moc zoubků co by ji vadili. Zůstal tam sedět a sledoval jak šla kousek dál. Asi si nechce hrát. Zklopil ouška a smutně šel ťapkavými pohyby někam jinam. Přišel si zaostalý a hloupý. Nic mu nešlo tak jako jeho sourozencům. Vždy byl ten pomalejší. Cupital si dál a uklouzla mu noha a zkutálel se z kopce dolů. Kníkal trochu a jak se už přestal kutálet, tak chvíli ležel dokud se nějak zorientoval a přestala se mu točit hlava. Oklepal se a to bude mít dlouhé šlapání nahoru. Zkoušel volat maminku.
Nebavilo ho být jen v noře a jen co začal vidět chtěl objevovat úplně všechno. Všecičku krásu co viděl kolem sebe a zjistit co vše se nachází tam dál. Vydal se na menší průzkum, když viděl i svou sestru, že jde pryč. Ale jak šel ťapkavými a nemotornými krůčky, tak ho zahlédla. Zase další rozkazování co si to škvrně myslí. „Hm..pjooč. Není féj." Cosi se snažil říct, ale asi to nemá moc velký smysl. No i tak to zkusil a je mu už jedno, jestli tomu někdo porozumí. Sedl si a hleděl na ni trošku naštvaně. „Taky...neci tam." Myslel tím, že nechce být furt jen v noře a nic tam nedělat jako doteď.
Příjemné teplo se náhle měnilo na chlad. Čím byl blíže k světu tím více cítil onen divný chlad...zimu. Než upadl na něco tvrdého a jemu dosti nepříjemného. Místo zvaná zem byla dosti nepohodlná a kdyby mohl, tak by se rád vrátil zpátky, kde mu bylo tak moc příjemně. Ani pořádně netušil co tu dělá ani proc tu je. Byl tak nespokojený, že začal trochu kvičet, aby dal znát, že tu je taky. Chlad mu vadil a rád by někam do tepla. No kdyby to tak mohl říct... Nu o tom neměl ani zdání, že jednou bude mamku otravovat nespočet otázkami na každou hloupost co ho napadne. Nebo že se bude moci podívat na svět to bude pro něj teprve to nejzajímavější, kdy se bude snažit prozkoumat vše co se jen bude dát. Ale nejpřednější pro něj bude se naučit používat nohy, aby se tam vůbec dostal. Niní malé a hloupoučké vlče se snažilo dát znát že by chtěl mít nějakou tu pozornost a dostat ze sebe špínu.