Príspevky užívateľa

Pokývl hlavou na souhlas. Co víc jen mohl dělat, stejně ji nijak nepřemluví. Stáhl ouška k hlavě a byl smutný. Vždy mu mamka říkala, že by jako nejstarší měl dávat pozor na mladší sourozence. No o tom, že by měl na tohle poslouchat nevěděl. Zvedl se a odťapkával si to jinam. Když chtěla být sama, tak ji nechá. A pokud dostane od maminky seřváno, tak si to stejně zaslouží. Takové vlče jako je on by snad nikde nechtěli. Aspoň si to myslel.

Pohrabkával si packou ve sněhu no aspoň v tom kousku co tu byl. Než uslyšel nějaké kroky nedaleko od něj. Koukal se všude a neznámého uviděl. Vyhupsl na nožky a sledoval ho. Byl připraven zdrhnout, kdyby to bylo nutné. ,,Kjo ty?" Pokoušel se o nějakou otázku, aby zjistil kdo ten cizinec je. A co to měl na hlavě? Hodně zvláštní věc a začal se na to dívat víc. Zaujalo ho a to dostával onen neznámý plusové body.

Koukal na ni a jako obvykle nebo spíš pořád měla podobnou otázku. Je její starší bráška, tak by ji snad měl chránit ne? ,,Ja chtev s ty." Chtěl naznačit, že chtěl by být s ní. ,,Být ja stajsí a já hjídat ty." Nechtěl, aby si něco udělala, i když o jeho společnost nestála. Nejspíš znal, že jí to zajímat nebude, ale snažil se říci svůj názor.

Udělal si tajný výlet někam pryč od všech. Každý vždy jen poučoval a jeho to už přestávalo bavit. Hlavně jeho sestra, která byla chytrá až moc. On se furt cítil takový hloupý, že nic neumí. Jen snad dělat maléry všude kam se pohne. Takový trochu problémový to vlček co nedokáže chvíli posedět. Ťapkal si to už dlouho a zastavil se zde. Sedl si vyčerpaný z tak dlouhé cesty a bolely ho už nohy. Kdo by to byl řekl, že chůze bude až tak namáhavá.

Jako vždy si musel najít oběť za kým by šel. Když už to nebyla maminka nebo brácha, tak jeho sestra. Obvykle byla mnohem chytřejší jak on nebo brácha. Opět si ho všimla jako pokaždé. Netušil proč je zas naštvaná však ji nic neudělal. ,,Ajeeee..." To měl být nějaký chabí protest vůči jejím slovům. Proč by nemohl? Nechtělo se mu zrovna furt ležet u mamky. To nebyla zrovna zábava.

Sledoval pečlivě maminku, aby se toho co nevíce naučil. Začal hopsat radostí, když mamka rybu chytla a Al ji hned začal zkoumat. Ťapkou se ji dotkl, ale nebyla moc příjemná, taková...slizká fuj. Přičichl si, no hned dal hlavu pryč a na nos si dal packy. Vůbec mu nevoněla. Jak tohle může někdo jíst? Jak zvláštní to věc. Neměl vůbec chuť do jídla a to si myslel, že ryba bude fajn. Radši šel vyhlížet další rybky o kousek dál. Nějaké tam našel a byli o dost menší než tamty. Snažil se na ně dosáhnout no nešlo mu to a víc se předkláněl a strkal tam packu. Snažil se napodobit mamku, no uklouzlo mu to a spadl do vody. Nebyla zde nějak moc hluboká no pro vlče to nebylo moc příjemné.

Tiše se díval na mámu, jak bude lovit. Lehl si na o kousek dál od břehu, aby moc nepřekážel a aby žádnou rybu nevyplašil. Rád by si to také zkusil, ale na to byl ještě moc malý. Tss...i tak si to možná zkusí jen co se nebude někdo dívat. Chtěl by dokázat, že umí něco užitečného i on a ne jenom dělat problémy a paseku. No nejprve musel o koukat jak se taková ryba loví.

Seděl tam a díval se na ně a hlavně na maminku. Rád by se aspoň něco málo přiučil, když už byl hloupoučký škvrně. Přicupital k mamince a přikývl, že by to rád viděl. Byl hrozně zvědavý jak se to asi děla. Nikdy neviděl jak se loví ryby a ještě když byly tak rychlé. Posadil se nedočkavě k břehu řeky a jen už vyčkával co se bude dít dál. jeho sestra to určitě rychle pochopí a bude to umět dokonale. Škoda, že on takové nadání nemá.

Bavilo ho si žít v takovém svém světě fantazie. Ale asi se zbytku moc jeho chování nelíbilo a to slovo co řekla Roo už se naučil co znamená. To mu říkala moc často. Sedl si na zadek kousek od nich, aby jim tam nedělal rámus i tím, že vůbec dýchá. Téměř nic jiného od své sestry neslyšel než že má být sticha. Považoval ji za chytřejší proto poslechl a nekoukal na to, že je on nejstarší. Záviděl ji jak ji to jde a aspoň na jeho sourozence mohla být maminka pyšná, když už on toho moc neuměl. Tiše sledoval brouky co se hnuly kolem jeho tlapiček. Bylo mu sice smutno, ale nechtěl vypadat jako totálně neschopný, tak to nedal znát.

Zkoumal si své kamínky co našel na zemi nebo brouka co lezl nedaleko. Ale moc se od maminky nevzdaloval a taky přišel k řece a podíval se do ni. Roo zase byla chytrá a věděla co to je. On se jen na ty ryby díval a jen strčil do vody pacinku. Moc studená, ale chtěl chytit rybu aspoň na kousek, ale pokaždé mu uplavali. Nechal toho a jen seděl na břehu dokud ho to ještě bavilo. Záviděl Roo jak se rychle učí. On byl jen moula co stěží pozná rybu. Otočil se a snažil se běhat kolem, aby se nějak zabavil. Neuměl téměř nic a připadal si zaostalý. No našel nějaké hrubší větve na které zkoušel lézt. Ne že by mu to dva krát šlo, no aspoň se snažil.

Hlásím se

Chvíli si to cupital za maminkou a snažil se něco naučit. Netušil adsoludně co, ale nechtěl pokaždé vypadat jako hloupé vlče. Zkounal každý kamínek každý kousek co uviděl. Moc si s ním nikdo nehrál, tak si začal kutálek kamínek co našel, aby se nějak zabavil. I když to nebylo nic moc, tak aspoň něco. No pak zahlédl něco co ho zaujalo více. Nějaký neznámý objekt co se pohyboval v dálce. Hned to šel prozkoumat.

Pohlédl na Roo a byla vyčerpaná taky. Jak se tak podíval ba slunce, tak tu asi byly už dlouho a měl taky hlad. Rád by domů, ale kudy? Podíval se na sestru zdali neví. Ona tu byla ta chytrá a možná ví kudy. Připlazil se k ni, hleděl na ni a čekal. Nejspíš maminka ví, že nejsou tam kde mají být. To bude teda pěkný průšvih.

Díval se na ně no když si vzpoměl, že má vyšlapat nahoru ten kopec, tak to aby se do toho rovnou dal. S tak krátkými nožkami mu to bude chvíli trvat, tak rovnou začal šlapat nahoru. Koukl cestou po sestře a ani nic neřekl. Vždy ho zaujaly ty kamínky co na sobě měla. Měli hezké barvy a on to neměl. Nechápal proč no dál si to cupital nahoru, dokud se po vyčerpávající hodině si lehl na zem jako rozpláclá žába. Tam odkud se zkutálel. Byl rád, že už má ten kopec za sebou.

Lehl si na ně a tiše sledoval přírodu a ptáky. Měli podobnou věc na zádech jako on a jeho bratr. Taky tak bude umět létat jako oni? To by bylo hezké. Ucítil jak ho někdo drcnul do packy. Očkem se podíval na sestru a pak zase zpátky na létající ptáky. Dělal to, co po něm chtěla. Byl sticha a neotravoval ji. Většinou ho vždy odháněla a hrála si jen občas. Měla vždy více rozumu jak on a chápala většinou více věci jak on. Byl jenom hloupé malé štěně a ona to samé jen chytrá. Ještě by se více strapnil a to nechtěl. Už tak toho spackal dost.