Príspevky užívateľa

Dožvýkal poslední kusy masa a lehl si. Pro dnešek měl Al toho docela dost a rád by už jen po zbytek dne odpočíval někde zalezlej. „Dneska to bylo super. Zabavil jsem se. Nebyla to taková nuda, jak z prvu očekával. Dalo se to a taky vybil přebytečnou energii. Kde ji občas furt bral těžko říci, ale když už se unaví, tak s nim málo co pohne.

Za pochvalu byl rád a nadále oddechoval. Dnešní lekce se mu líbila a bylo to mnohem lepší jak posledně. Poděkoval a následně se s ním rozloučil. Ještě tam nějakou dobu strávil a sledoval oblohu. Zůstal tam až do západu slunce. Odsud do byl hezký pohled, jak slunce zapadá za hory. To bylo znamení i pro Ala se vzdálit a najít si místo na spaní.

Horlivý nadšenec do učení a to Ala těšilo, že je dobrý "učitel". Myslel si, že nebude schopen nic vysvětlit, ale něco šlo opravdu líp, než čekal. „Dobrá. Tak už jen nějakou tu srnu někde najít." Vyrazil mezi stromy dál a hledal případné stopy, nebo nějaký výrazný pach srny. Zatím se to nejevilo nijak slibně.

Jeho nadšení se nedalo nevšimnout a nad tím se usmál. Taaak jo. Sice chtěl nabídnout jemu ať si dá první, ale jaksi ho předběhl. Zakousl se a urval kus masa, který postupně žral. Aspoň dá prostor Ikkemu, který by se mohl najíst taky, vzhledem k tomu, že měl docela radost, že ochutna jezevce. Jeho maso nebylo tak špatné a dalo se jíst. Al však radši srnu, jak tohle.

Jen pokývl rameny on o své pozici nerozhodoval. „S tím asi nic neudělám. Není na mě to rozhodnout." Musel hold jen doufat, že by se na něho mohlo usmát štěstí a být výš, než je teď. Potom co vše se stalo, a jak je opustila máma vzal si to hodně k srdci. Ale také ho to povzbudilo, aby byl lepší, než jako kdysi. Nemehlo co vše pokazil. Teď byl lepší v tom co ho doopravdy baví a v lovení si liboval.

Byl už zvyklí na čich a sluch v loveni sice používal, ale ne až tak moc. Zastavil se, když mu pokynula a na moment se zaposlouchal. Zavřel oči a snažil se si představit kde co se nachází. Bylo to sice složitější, ale dalo se to. Znovu je otevřel a rozkoukal se vydávajíc se za nějakým šumem. Zanedlouho zahlédl hlodavce. Nic moc úlovek, ale na zakousnutí proč ne. Byla to jen chvilka a ulovil ho. Vrátil se za Art a snědl si ho.

Jak šel vedle Targa dělalo se mu postupně líp. Bral to jako odpočinek a nenamáhal se. Pohlédl na něj očkem, když se zeptal. „Jsem ve smečce od narození." Byl to jediný domov, který znal. Jediný kousek krajiny co kdy potkal prozatím. Vzpomněl si i na to, jak to matka i bratr opustili. Beze slova se doslova vytratili. A Alarica s Roo tu nechali aniž by se rozloučili.

Usmál se a užíval si létání. Krásný to výhled a bude muset někdy vzít i Roo na záda, aby tu krásu taky viděla. Uposlechl radu a jen co se dotkly packy země začal utíkat. Malém si nabil čumák, jak se mu zamotaly nohy, ale ustal to dokud se úplně nezastavil. Sedl na zadek a odpočinul si trochu.

Nechal ho vyléčit mu ránu a tento způsob se mu líbil. Bylo to.mnohem rychlejší. „Juuu" A kousnutí bylo rázem pryč. Poděkoval mile. Neviděl tu vodu, tak si to opláchne potom. Jen co zmínil kořist pohlédl na ni. „Jo to je. Na čase se najíst a sníst si úlovek." Dali si s tím práci, tak si dají odměnu.

Tento pokus se očividně povedl mnohem lépe. Jak mu Ikke skočil na záda tím ho i povalil. Bylo to mnohem ale mnohem lepší. „Suprové. To bylo dobré." zvedl se a oprášil. Skutečně si vedl dobře. „Zkusit to tak ještě s králíkem a srnou." Srna byla o něco větší jak on a možná větší věci by se lovili pro něho snáž.

Jen co souhlasil s dalším pokusem začal kolem Ikkeho opět kroužit, jako na začátku. Avšak teď delší dobu a vydal se dál od něho. Opakoval to celé znovu tudíž se tam zase zastavil, jako prvně. Chvíli tam stál a dělal menší hluk a hned na to se zase rozběhl jemu naproti.

Jako jeho sestra se beze slova zadival do dálky. Jen co si položila hlavu na jeho rameno, tak ji objal křídlem a na chvíli si jemně otřel hlavu o její. Jako milé gesto. Tahle chvilka byla pro Ala jak roztomilá, tak výjimečná.

Šlo to lépe, než Al očekával. Byl s výsledkem nadmíru spokojený. „Nah...jen mě hryzl do nohy nic vážného." Mrcha jedna kousavá nemusel ho rafnout! Maso dobré, ale sviňsky zákeřne tyhle potvory. Rozhodl se na chvíli odpočinout si. Polehl vedle zvěře a dáchnul si.

Pousmál se. Své limity překračoval docela často a ne vždy to bylo zrovna přívětivé. No proč ne popřípadě bude spát déle, než obvykle. Nechal ji tu králíka a vyrazil čmuchat dál kolem, jestli něco nezaciti. Ze začátku docela bídné, ale slabší pach se našel a hned po něm vyrazil.

Měl z toho radost, že se něco povedlo. I když řekl, že se nemá dívat dolů i tak se ze zvědavosti podíval. Juuu.. Líbilo se mu, že je všechno menší. Nebylo to vůbec špatné ba naopak. „Pěkné." Z výškami neměl problém. Plachtění se zdálo zprvu trochu složité, ale nakonec na to přišel a nebylo to tak složité.