Príspevky užívateľa

Sledoval hák si srnu dal na záda. „E....jo zvládnu." Zkombinovat takový lov a magii nebyl rozumný nápad. Sice bude pár hodin vyčerpaný, ale dostane se z toho rychle. Ještě si zašel pro zajíce, kterého si schoval a šel vedle Targa směrem k jeskyni dodat menší zásoby.

Sundal si provizorní pásku přes oči. Měl pravdu asi by to chtělo něco lepšího jak tohle místo. No i tak se docela na první lekci těšil. „Dobře. Budu se těšit na první hodinu lekce." Tohle mohlo být ještě užitečné se to naučit. No jak zmínil teď spíš lov. „Co se týče lovu asi bychom zkusili laň s tím, že bych ji na tebe nahnal. Avšak zkusime to zatím bezpečně. Budu hrát zplašenou srnu a ty se mě pokusíš chytit."

Lehl si na bok a odpočíval. Musel se dobít a ideálně i najíst. Překobrtl se na břicho a pomalu se zvedal. Sám však srnu nedotáhne mezi zásoby. V tomto se mohl pořádně vyžít a dostat ze sebe energii. „Sám srnu asi nedotáhnu do jeskyně." Pohlédl na Targu zdali mu nepomůže.

Měl sice pravdu, ale nějak by se to vymyslelo. „Mohu jezevce nalákat k tobě pokud by jsi ho zvládl tak zakousnout, když k tobě poběží." To by museli zacpat jeden východ nory a to by trochu trvalo. Možná nalákání by bylo lepší pokud by chtěl. A čekání dokud by vylezl by trvalo. „Pokud by bylo možné po mém vylákání ho lapit bylo by to dobré."

Jiný pocit než by si byl představoval. „Platí." Tohle se jevila jako dobrá zkušenost. A taky se naučí něco dalšího. Lehce našlapoval dopředu no omylem zakopl o nohu laně. Naštěstí na čumák nespadl. „Je to těžší než se zdá." A o to těžší si bude na to zvyknout trochu. Ale i tak byl teď trochu důležitější lov takhle. Pomalu se snažil chodit kolem Ikkeho.

Byl rád za jeho zájem. „I tvoje technika lovu postačí, jen je třeba být trochu rychlejší. Tak jako u každého je nutné jít po krku. No pokud by tě začal až moc drápat je lepší se stáhnout nebo pomůžu." Přece jenom jezevci byli zrádní. No každý se učí na vlastních chybách a asi je lepší si to vyzkoušet a dopilovat to, co by chtělo úpravy. No Ikke to bude mít docela těžké to musel uznat.

Lehce se pousmál. ”Když je ta možnost, tak něco vyššího." Příležitost si nenechá ujít jen tak. Vyrazil tedy za pachem oné zvěře. Byl plný adrenalinu a chtěl toho dokázat víc. Jen co uviděl srnu začal se svojí klasickou taktikou. Koukl odkud vane vítr a šel tak, aby ho nezacítila. Začal pomalu kroužit kolem ní a jen co byl dostatečně blízko vyrazil po ni a skočil ji na záda. Zakousl se ji do krku a zaryl drápy do jejího těla. No po nějakém delším boji ho setřásla, ale Al ji nenechá odejít. Jen co byl na zemi zvedl se co nejrychleji. Vzplál on a oheň nechal obklopit i kolem srny. Nenechá ji pláchnout a plameny postupně zvedal do výšky. Snižoval teplotu a na listí se začala tvořit jinovatka. Tohle to docela oslabilo, ale i tak byl neúnavný dokud to nedokončí. Rozběhl se a proskočil plameny zakousávajíc se ji do krku, aby prokousl krční tepnu. Jen co to udělal plameny se rozplynuly a Al sedl na zem lehce unavený.

Zamyslel se a měl Ikke pravdu. To by Al musel vědět jak se cítí on. Dumal nad tím pár minut. ”To abych vyzkoušel jaké to je být tebou. Jen najít něco čím bych si zavázal oči." Jinak na to asi nepřijde aniž by nevěděl jak se cítí. Serval z laně kus kůže a očistil ji od krve. Snažil se nějak zakrýt oči a aby to drželo. „No...už teď je to divnej pocit. " Neobvyklé a musel se zaposlouchat do okolí, aby se z orientoval. Tohle bude výzva.

Pohlédl na něho na chvíli, když mu to tedy nabídl. „Pro mě by byla asi největší pomoc jen dohled aby mě nenabodl." Měl docela velké sebevědomí a občas se dokázal přecenit. No docela si věřil a nehodlal se vzdávat i přes to jak co umí a co ne. Většinou se poučoval z vlastních chyb. „Ale snad se někdy. Teď chci nalovit trochu do zásob." Ne že byl jediný co loví, věřil i ostatním, ale přece jen trochu toho jídla přišlo vhod.

Po pečlivém ňuchání se otočil na Targu. „Popravdě je mi jedno jaká zvěř. Poradím si s čímkoliv." Bylo mu to jakš takš jedno už ulovil jak zajíce či jezevce tak i laň. Jelen byl na žebříčku jako další. Jen si bude muset dával pozor na paroží. Nic extra ale šlo to. „V blízké době mám v plánu jelena. Ale vlk jindy neví co se může stát s parohy." Chtěl tím tak nějak říct, že kdyby náhodou se mu něco stalo, tak aby mu měl kdo pomoci.

Položil si hlavu na tlapy a oddechoval. No dostal další případnou otázku. „Začínáš stejně jako u každé kořisti. Vystopuješ a najdeš ji. Je třeba i dával pozor odkud vane vítr nikdo nechce aby lovce zacítila. Když budeš b dostatečné vzdálenosti rozběhnout se po ni a zakousnout se ji do krku jak nejvíc to jde. Prokousnout krční tepnu a máš vyhráno." Neviděl na tom zase nic složitého. „Je třeba si dávat pozor na zadní nohy. Mrchy umí dobře pokopat."

Bez zraku to možná bude pro něho těžší, ale nevypadal, že by to nezvládl. „Fajn. Pustíme se do toho. Je lepší se trochu přiblížit k lesům tam jsem měl zatím nejvíce štěstí. Ale můžou být i tady uvidíme." Začal se stopováním a snad se jim něco poštěstí. Netrvalo to tak dlouho a přece jen. „Mám ho." Šel mu po stopě. „Chceš si to zkusit první? Snad by moje vysvětlení postačilo." Bude doufat.

Popošel k zajíci, který ležel na zemi. „Ne nebudeš mi vadit." Kdyby mu byl u lovu vadil, tak by mu nenabídl společný lov. Sebral zajíce a dal si ho na místo kde ví kde je a nikdo mu ho nesebere. Začal zase ňuchat kolem a popřípadě najít i nějakou stopu. Ať už to bude cokoliv.

Tak to musel být víc jak přerostlej ještěr. „Lovím tu pro smečku a i pro sebe. Mám už docela hlad." Opět se zvedl ze sedu na nohy. „Můžeš se připojit jestli chceš. Ve dvou toho nalovíme víc." Ne že by to Al nedal, ale někdy se to hodí nebýt sám

Protáhl se a oklepal. „Mám astma. Proto pískám a i když je to ve fázi léčení potrápí mě to někdy." Co už ne jednou se s tím pere. Dokáže to i teď. Odpočinek sice trval, ale zkusil si vzlétnout po svém. Sice bolestivé od zad, ale snažil se pomalu stoupat víš. Nechtěl zase moc vysoko, aby se nezrakvil ještě víc.