Príspevky užívateľa

Ulevilo se mu, že ho neodehnala od sebe. „Těší mě. Jsem Alaric Azuly de Bluemaire." I z jejího pachu bylo cítit jakousi smečku. Musel si dávat pozor bůh ví odkud je. „Em...všiml jsem si, že máš křídla a tak..." Trochu se styděl. „Nezkusila by jsi mě něco naučit?" Už netušil kudy kam. Od Dexe ty jeho morbidní způsoby neměl rád a nevyhovovalo mu to. A další létavec zatím ve smečce nebyl.

Měl svou chvilku depkaření a snažil se to nějak nedat na sobě znát. Potřeboval se provětrat a i křídla. Musel se už konečně naučit jednou pro vždy se to naučit ovládat. Kéž by to bylo tak jednoduché jak se zda. Jak usedl u řeky a napil se, zahlédl okřídlenou vlčici. Taky se přišla napít jak ji pozoroval. Roztáhl křídla a přelétl k ní. Vypadala mile. „Zdravím." Zněl mile a snažil se vypadat nevině.

Už si myslel, že to ztráta času a byl docela naštvaný. Hajzl jeden notaaaak! Přestávalo ho to bavit a začínal cítit vztek. Ale co nečekal nakonec přece jen se povedlo a Ikke ho chytře zalehl. Bylo to mazané, ale jezevec se nenechal. Chvíli sledoval jak si s tím Ikke poradi, ale už to bylo bledé jak se jezevec vrti a musel uznat není lehké takto ho zakousnout. Pomohl mu tedy a jezevce nějak zakousl do krku. No i on schytal pěkný kousanec do nohy. Držel dobře, dokud nepovoloval jak jezevec umíral.

Chyběl takový malý kousek, ale nebylo to tak špatné. Zastavil se a šel k Ikkemu. „Tak špatné to nebylo. Vedl jsi si dobře. Chceš to zkusit znovu?" Netušil, jestli si natloul či ne. Posadil se a bedlivě pozoroval jak na tom je. Rád to zkusí znovu pokud tedy bude chtít. Nebo zdali si dají pro dnešek padla.

Čekal takovou odpověď a taky to bral v potaz. Nemohl Al čekat, že se vše povede vždy na sto procent. Usmál se, když na něho mrkl. Zavětřil kořist také a ucítil nejspíš toho samého. A mohla začít sranda. Rozešel se směrem k noře i s Ikkem a jen co byli blízko snažil se ho z nory vystrnadit. Možná ho tím dusotem naštve a vyleze.

Byl rád, že to vzal dobře nestává se často, že někoho takto učí jak Ikkeho. Chvíli běhal kolem něho a pak odběhl kousek dál, kde se na chvíli zastavil. Ohlédl se za Ikkem a rozběhl se naproti němu. Už jen se mohl domnívat, zdali ho chytí či ne.

Opět přišel si trochu potrénovat co se týče létání. Uměl lovit už dobře, tak teď si vyhrazoval čas na létání co nejvíc. Hodlal být pro sebe víc než lepší a to jak nejvíc mohl. Udělal by pro to cokoliv. A to doslova. Rozběhl se a vzlétl, aby si procvičil let. Nebyl v tom sice už tak marný, ale chtělo doladit zatáčení a přistání. Hold musel co jiného mu zbývalo, jen aby se zdokonalil. Jak si poletoval zahlédl hnědou vlčici. Artemis jak si povšiml bílého znaku. Slétl dolů a pozdravil ji.

Sledoval hák si srnu dal na záda. „E....jo zvládnu." Zkombinovat takový lov a magii nebyl rozumný nápad. Sice bude pár hodin vyčerpaný, ale dostane se z toho rychle. Ještě si zašel pro zajíce, kterého si schoval a šel vedle Targa směrem k jeskyni dodat menší zásoby.

Sundal si provizorní pásku přes oči. Měl pravdu asi by to chtělo něco lepšího jak tohle místo. No i tak se docela na první lekci těšil. „Dobře. Budu se těšit na první hodinu lekce." Tohle mohlo být ještě užitečné se to naučit. No jak zmínil teď spíš lov. „Co se týče lovu asi bychom zkusili laň s tím, že bych ji na tebe nahnal. Avšak zkusime to zatím bezpečně. Budu hrát zplašenou srnu a ty se mě pokusíš chytit."

Lehl si na bok a odpočíval. Musel se dobít a ideálně i najíst. Překobrtl se na břicho a pomalu se zvedal. Sám však srnu nedotáhne mezi zásoby. V tomto se mohl pořádně vyžít a dostat ze sebe energii. „Sám srnu asi nedotáhnu do jeskyně." Pohlédl na Targu zdali mu nepomůže.

Měl sice pravdu, ale nějak by se to vymyslelo. „Mohu jezevce nalákat k tobě pokud by jsi ho zvládl tak zakousnout, když k tobě poběží." To by museli zacpat jeden východ nory a to by trochu trvalo. Možná nalákání by bylo lepší pokud by chtěl. A čekání dokud by vylezl by trvalo. „Pokud by bylo možné po mém vylákání ho lapit bylo by to dobré."

Jiný pocit než by si byl představoval. „Platí." Tohle se jevila jako dobrá zkušenost. A taky se naučí něco dalšího. Lehce našlapoval dopředu no omylem zakopl o nohu laně. Naštěstí na čumák nespadl. „Je to těžší než se zdá." A o to těžší si bude na to zvyknout trochu. Ale i tak byl teď trochu důležitější lov takhle. Pomalu se snažil chodit kolem Ikkeho.

Byl rád za jeho zájem. „I tvoje technika lovu postačí, jen je třeba být trochu rychlejší. Tak jako u každého je nutné jít po krku. No pokud by tě začal až moc drápat je lepší se stáhnout nebo pomůžu." Přece jenom jezevci byli zrádní. No každý se učí na vlastních chybách a asi je lepší si to vyzkoušet a dopilovat to, co by chtělo úpravy. No Ikke to bude mít docela těžké to musel uznat.

Lehce se pousmál. ”Když je ta možnost, tak něco vyššího." Příležitost si nenechá ujít jen tak. Vyrazil tedy za pachem oné zvěře. Byl plný adrenalinu a chtěl toho dokázat víc. Jen co uviděl srnu začal se svojí klasickou taktikou. Koukl odkud vane vítr a šel tak, aby ho nezacítila. Začal pomalu kroužit kolem ní a jen co byl dostatečně blízko vyrazil po ni a skočil ji na záda. Zakousl se ji do krku a zaryl drápy do jejího těla. No po nějakém delším boji ho setřásla, ale Al ji nenechá odejít. Jen co byl na zemi zvedl se co nejrychleji. Vzplál on a oheň nechal obklopit i kolem srny. Nenechá ji pláchnout a plameny postupně zvedal do výšky. Snižoval teplotu a na listí se začala tvořit jinovatka. Tohle to docela oslabilo, ale i tak byl neúnavný dokud to nedokončí. Rozběhl se a proskočil plameny zakousávajíc se ji do krku, aby prokousl krční tepnu. Jen co to udělal plameny se rozplynuly a Al sedl na zem lehce unavený.

Zamyslel se a měl Ikke pravdu. To by Al musel vědět jak se cítí on. Dumal nad tím pár minut. ”To abych vyzkoušel jaké to je být tebou. Jen najít něco čím bych si zavázal oči." Jinak na to asi nepřijde aniž by nevěděl jak se cítí. Serval z laně kus kůže a očistil ji od krve. Snažil se nějak zakrýt oči a aby to drželo. „No...už teď je to divnej pocit. " Neobvyklé a musel se zaposlouchat do okolí, aby se z orientoval. Tohle bude výzva.